Po Praze s dětmi plouživě

 

hledáme atrakce snaživě...

 

Část první - Gutovka, Zoo, Imax?

 

 

Kdo čeká seriózní zajímavosti z historie, klidně nečtěte.

S dětmi se nepídíte ani tak po památkách a stínech minulosti, jako spíše po záchodcích, zvěři na krmení, nanucích, houpačkách a podobných nezbytnostech.

    

   

První den jsme po příjezdu byli přece jen trošku unavení, tak bylo rozhodnuto děti co nejvíce zabavit a tak nějak samovolně utahat. Rozhodli jsme se zajet do areálu Gutovka. Výborný nápad! Malý vodní svět - plno vodních korýtek, žlaby, pumpa, vodní trysky a nerezové skluzavky...

Skoro dvě hodiny jsme o dětech nevěděli. Lucinka se zasekla na obří skluzavce.

Tomášek u vodní pumpy, kde voda tekla do dřevěných žlábků a pak do pískoviště. Opravdu skvělé hřiště pro děti! I Bářin Destruktor si tam může za pár let v pohodě zabagrovat (zatím by mu to tím heblátkem s drapákem šlo víc než ztuha. Lucka s tím nehnula, a to má docela páru).

Slečna si ještě zajezdila na autíčkách. Vybrala si červené, jak vystřižené z pohádky Krtek a autíčko. Kdyby místo v růžové byla oděna do barvy černé, bylo by to téměř autentické. Včetně toho nadšeného výrazu. Hotový řidič-krteček.

  

    

Že jsme ty ratolesti nechtěli udolat památkami hned v počátku, druhý den jsme vpadli - jak jinak - do ZOO. Bezva. Hned v poblíž vstupu lachtani a za pár minut krmení tučňáků.

Poté průchod mezi plameňáky k tapírům: „Luci, pojď se podívat na tapíry!"   „Jé, kde jšou netopýži?".

Přicházíme do dětského koutku. Jedna jízda dětskou tramvají, 

jedna jízda na ponících, nakrmit kozy a slepice a hurá na lanovku.

Hm, tak tam se všichni i s kočárkem nenacpeme. Je jedno-sedačková... Tak se obětuje manžel a projede se jednou s Tomem, podruhé s Luckou. Já aspoň snaživě natáčím.

Jdeme se podívat na obří želvy, gorily, šelmy. Tam jsou mimochodem i terária a v jednom z nich mackatá anakonda. A za ní ještě jedna.

Tomík jde klasicky mimo stezku, narazí čelem do trčící větve. Kvílí tak, až se šelmy v okolí začnou třást strachem, popřípadě si zacpou uši.

Po pozdním obědě jsme už všichni unaveni z horka. Projdeme ještě nějaké terária a zpět kolem tapírů k tučňákům a tuleňům. Po nezbytném zmrzlinovém občerstvení a otestování dalšího záchodu to v zoo balíme.

 

Největší zážitek ze zoo? Pro Toma bílé myši. Krabice s nimi byla položena na zemi v pavilónu želv. Pro mě - pohled na vyžranou anakondu. Jak nemusím hady ke štěstí, tahle mě opravdu fascinovala...

   

Po šesti hodinách na žhavém slunci máme v plánu oddych v 3-D kině. Naťukám „IMAX" do navigace*  a jedeme šílenou štreku - abychom zjistili, že jsme úplně blbě. Kino už tam nějakou dobu není... Tak se aspoň zchladíme po horkém dni v klimatizovaném centru a cvrčci se potočí na plechovém kolotoči.

Jen Tomík, jak má ten svůj narážecí den a zas jde mimo hlavní trasu narazí hlavou do ostrého rohu kamenného zábradlí. Řev...

  

      

---------------------------------------------------------------

*navigace - mimochodem na cestování po Praze skvělá věcička, jen je dobré teda zadávat raději přesnou adresu. Taky si člověk musí zvyknout na specifika vyjadřování (obzvláště má-li ji poprvé v ruce, tak jako my - byla vypůjčená):

vlevo = rovně (neměňte směr)

vpravo = rovně (neměňte směr)

zabočte = už je pozdě, prošvihli jste zařazení v pruhu. Většinou následuje: jakmile to bude možné, otočte se

občas si z vás udělá srandu a naplánuje vám mini kolečko: zahněte vlevo - zahněte vlevo - zahněte vlevo - zahněte vlevo...a jsme tam, kde jste vyjeli. Ale takto naštěstí nešpásovala až tak často.

   

  

Pokračování...