Boty, botky, botičky

Část první - povídací

Občas nakouknu na Téma měsíce v Klubu blogerů. Většinou se mi sice nic aktuálně zpracovávat nechce, ale jak mi v prosinci sedlo téma „Tanec“, tak teď prostě nemůžu odolat tématu „Boty“.

Co si budeme namlouvat. Jsem normální žena a ta nikdy nemá botek dost, i když byt je jimi plně zaplaven a někomu by se třeba mohlo i mylně zdát, že jich může být nejen tak akorát, ale dokonce se snad jedná i, nedej bože, o nadbytek.

Že bych napsala o tom, kolik párů bot průměrná žena potřebuje? Chvíli se zamyslím a v momentě je mi jasné, že už vplouvám do sfér vyšší matematiky.

Hlavou se mi začnou honit různé druhy a typy bot. A další. A další…

Až nakonec původní povídací plán opouštím a napadá mě, že si zde sepíšu prostě jejich přehled – něco jako zásobník synonym ke slovu „Boty“.

No jo, jenže za moment se ztratím. Jak ten seznam jenom uchopit?

Členit je dle ročních období? Jarní, letní, podzimní, zimní, celoroční…

Dle zapínání? Nazouvací, šněrovací, na přezku, na zip, na suchý zip....

Dle typu podpatku? Bez, s rovným, s nízkým, středně vysokým, vysokým či na platformě?

Dle výšky svršku? Nízké, vysoké, kotníkové, polokozačky, kozačky, mušketýrky, rybářské holínky…

Podle značky? Martensky, Vansky, Crocsy, …

Nebo snad dle věku, kdy se používají? Od capáčků až po “papírové buty“?

A co dle využití? Na doma, na sport, do společnosti, na běžné nošení, pracovní,…

Sakryš. Toto vše se mi záhy začne vzájemně prolínat a jsem nahraná. Když si vezmu např. boty sportovní, tak jen na ten tanec jich mám vypsaných na začátek jedenáct, a to bez ohledu na výšku podpatku, zapínání a použitý materiál.

Uf. Bez té vysoké matematiky to opravdu nepůjde…

A pak si vybavím, kterak jsem jako malá s úžasem poslouchala vyprávění o babičce, která musela v osmi letech nastoupit do služby a neměla boty žádné. Ranní zem bývala promrzlá a tak kolikrát nedočkavě čekala, až si některá z pasoucích se krav uleví a ona si bude moc stoupnout do místa teplého od kravské moči a prokřehlé nohy si takto zahřát. 

Musím říct, že při tomto vyprávění mi vždy běhal mráz po zádech a bylo mi to nesmírně líto. Jedná se o rozdíl jen jednoho století a my nyní máme k dispozici a na výběr tak nepřeberné množství bot, že se tomu až věřit nechce.

V tomto směru se prostě všichni, zvlášť ve srovnání s mou babičkou, máme pohádkově.

Pohádkově?

Ano, už to mám. Seznam pohádkových bot, ten se taky může hodit.

Pomozte mi jej, milí čtenáři, dotvořit:

- sedmimílové boty

- boty do sucha i do vodičky pro vodníky

- boty pro kocoura

- boty pro Mikeše

- střevíčky na jednu protancovanou noc

- bota jménem Melichar, resp. stříbrné kozačky Zlaté Hromnice

- rychloboty pro Malého Muka

- boty pro Kvapníka 

- ...

Zdroj obrázku: Wikipedie - Mikeš

PS: Ten seznam obuvních synonym časem taky možná doladím. Docela mě to totiž baví. 

A zároveň uklidňuje, neb při tom množství možností vidím, kterak se s tím osobním počtem párů bot stále držím relativně při zemi (což někteří členové domácnosti doposud mohli vnímat odlišně).