Odpolední brainstorming

Aneb Je to na kočku…

 

Po nedělním obědě odcházím do ložnice a cestou oznamuji, že si jdu odpočinout, nejlépe schrupnout, a hlavně chci mít klid.

V domácnosti lid na toto ovšem stále a pořád reaguje zvláštně opačně. Během chvíle si připadám jako při cestě tak deset let zpět do minulosti a obě přerostlé ratolesti jsou záhadně nasáčkovány u mě v posteli s geniálním nápadem, že budeme vymýšlet jméno pro kočku.

Přestože, nebo možná právě proto, že jsme s Luckou v tom dietním nastavení, jako první jména se objevují hlášky „Muffin“, „Piškot“ a podobně.

Tom jde na to vědecky a objasní nám, že kočky prý nejlépe reagují na německá jména a nejlepší bude nazvat ji Hermína. To okamžitě zavrhneme a padne jméno Leo, Dráček a Bůby.

Ale vědátor se nedá a prý je to ověřené, že když se na kočku zavolá německým jménem, tak ta sebou trhne. Čemuž bych nakonec i věřila, neb mu objasním, že to je bezpochyby úlekem. Tom přesto chce Hermínu.

Lucka se rozjíždí a přihazuje Sedmikrásku, Amálku, Sabrinu a Teddyho.

Tom navrhuje typické kočičí jméno Pejsek. Toho se ujmu a vytvořím Hafíka. Lucka nás sepsuje, že to bude rozhodně Amy nebo Sheldon, načež se od bratra dozví, že to komplikuje, že by se prostě mohlo jmenovat Kotě. Nadšeně navrhnu Kitty a jsem smetena dvojím vražedným pohledem, že to zní jako Hello Kitty, což by fakt bylo nevhodné, jak záhy i já uznávám.

Chvíli nato zvažujeme jména po morčatech a se slzou v oku se s dcerou zesekneme mezi jmény Bublina, Pusa a Míša. Dilema rozsekne syn, které opráší další vědecký fakt, že prý to ani nemusí být nějaké konkrétní jméno, stačí shluk hlásek a mohlo by se na to kotě volat třeba Pfrrr a vydá zvuk ne nepodobný odfrknutí koně.

Zamítnuto, takže se aspoň neúnavně snaží vrátit do hry Hermínu. Ta je nahrazena Sherlockem, Barnabášem a mi nepovolí Satana, protože to zní moc hřibově. Stejně neslavně dopadne i Alf, Fík a Tomův Karel.

Vrací se do hry Amálka, následuje ji Lentilka a Vanilka (ano, ta dieta je sviňa). A prý proč ne rovnou Brambora, útočí vědátor, kterému je mezitím opět odmítnuto nejen jméno Hermína, ale i ono odfrknutí Pfrrrr a Fusekle taky.

…

Po zhruba hodině smíchu a rokování jsme na výchozím mrtvém bodě. Jméno zatím vybráno není, ale pár horkých kandidátů už se rýsuje (a fakt to není Hermína).

Podobný rozhovor se odehrává i následující víkend a občas i po večerech. Na jméně to fakt stojí, což si plně uvědomuji, zejména při vzpomínce na vytváření jména pro první Lucčino morče (to jich tehdy vystřídalo nespočítaně) i na povzdech Tomova kamaráda ohledně pořízení křečka.

 

Po dvou týdnech už do závěrečných kol postoupilo pár horkých kandidátů a vypadá to, že se blížíme do cíle i můžeme se směle těšit na pořízení kotěte. A těšíme se opravdu hodně! Je to náš velký sen několika posledních let, jen jsme nechtěli stresovat morčata, která byla zvyklá na velký otevřený výběh. Na netu máme zhlédnuty spousty kočičích videí, včetně mnoha dílů Pekelné kočky a z knihovny čerstvě nafasovanou kupu kočičí literatury. Taky už máme vybranou i chovatelskou stanici, kde je zrovna jedna kočka březí a přírůstek se za pár dnů očekává. Těšíme se ohromně!

 

Jen manžel s námi nadšení nesdílí a diagnostikuje si na kočky alergii, což si neváhá jít ověřit k doktorce. A ta mu ji bohužel potvrdí.

 

Což je dost na kočku….

Zvlášť, když už pro ni máme téměř vybrané jméno…

 

--- 

Ale zatím to nevzdáváme. Domlouvám testovací návštěvu u kamarádky s kocourem a vrhám se na studium ohledně alergií. Třeba to nějak půjde skloubit…  Jen, kočky plemene sfinx se nám vážně nelibí.

 

Aktuální jména jsou: Zuri, Sheldon, Sherlock, Kubík, Leon, Amy, Amálka

 

Tak držte palce, ať to vyjde!

Zatím pfrrr. Ehm, vlastně – pááá.

 

-----

Dodatek:

Reálný závěr dopadl neslavně. Krom manželovy alergie na kočku odhalila alergoložka synovi začínající astma. Po převelikém zvažování a hledání schůdných cest (další čistička vzduchu, vysavač s UV světlem, vysavač s nástavcem pro vyčesávání chlupů apod.) jsme s velikou lítostí od pořízení kotěte ustoupili. Astma vážně není sranda a koupat kočičáka několikrát týdně by pro něj taky nebylo nejlepší. A hlavně – nechceme zažít situaci, kdy by se mazlíček musel po čase dávat z domu.

Takže tomu je třeba přizpůsobit nový plán. 

Ano, až to ještě trochu přebolí, můžeme se výhledově vrhnout do dalšího vymýšlení jmen pro nová morčata. Jméno totiž, jak vidíte výše, toť náš nutný chovatelský základ! :-)