Čím dál častěji padám do „kořeněné šunky“

Jakpak se ze spamu jenom ven dostanu?   

SPAM – na úvod citace z wiki:

Název pochází ze značky amerických konzerv lančmítu. Slovo vzniklo jako zkratka ze slov spiced ham – okořeněná šunka a tyto konzervy se vyrábí od 30. let 20. století dodnes. V současnosti ale výrobce trvá na psaní velkým písmem – SPAM. 

zdroj: Pinterest

V období 2. světové války byla hojně rozšířená a stále méně oblíbená ve Velké Británii.

Proto se SPAM objevuje v závěrečném skeči 25. dílu televizního seriálu Monty Pythonův létající cirkus, kde všechny položky jídelního lístku v restauraci obsahují spam, i mnohokrát opakovaně, a spory zákazníků s číšnicí o objednávky přerušuje skupina Vikingů zpívajících „Spam, spam, spam…“

zdroj: Wikipedia

------

Se spamem v elektronické komunikace jistě přišel do kontaktu už každý z nás. Existují proti němu různé aktivní nástroje, ať už automatické, nebo vyžadující zapojení odesílatele. Například na Bloguje.cz byl u komentářů antispam složen z pěti písmen – a příležitostně vytvářel humorné kombinace - jakoby komentoval s námi.

No, a když je onen antispamový nástroj nejen aktivní, ale řekněme přímo horlivý, tak to začíná být nemilé, jako někdy na zdejší platformě.  

-----

Komu z nás se to během poslední doby nestalo - sepíšete komentář, těšíte se na případnou komunikaci – a prd. Né, že by na vás kašlala protistrana, ale antispamový systém si vás zrovna vzal na paškál.

Stejně jako lovím některé komentáře různých čtenářů ze spamu já u sebe, tak na jiných blozích se pokouší vylovit oni ty mé. No, a AI začíná očividně štvát, že jí tímto fušujeme do řemesla, takže už na spamový šuplík kašle a některé komentáře rovnou baští. Co baští, poslední dobou se jimi až nenasytně cpe.

Před pár dny mě ještě relativně pobavilo, když ve spamu skončil komentář, ve kterém píšu, že končím se spamováním (jo, trochu víc jsem se rozvášnila u oživení VBS). Nicméně všechny ty ztracené komentáře u dalšího dílu mě už nazlobily.
No dobře, krapet jsem si zas zařádila a nejednalo se o jedno krátké sdělení. Určitou sebekritiku jsem schopna uznat. 
Ovšem jako vrchol drzosti mi přišlo, když systém sežral komentář, ve kterém informuji, že systém žere komentáře!

-----

Chvilku si nad tím dumám a na slůvko "spam" mi v hlavě okamžitě naskakuje rým "stan". Pak už je jen krůček k tomu, abych se zacyklila u nápěvu „Mám malý stan, mě na nohy táhne snad ze všech stran…“

A za chvíli se mi začíná popěvek drobně upravovat a měnit, až se vyloupne toto:

Už zase spam, mně do něj to táhne, snad ze všech stran.

Jen řekněte, jak dostanu svůj dlouhý koment ze spamu,

ať vztekem třást se přestanu. Jak jej ven dostanu!?

Zas prázdno tam, ty texty tak dlouhé, ach, kde je mám?

Né, nejdu brečet do rohu, než vložím psanou úlohu,

tak přidám vhodnou zálohu, snad si tím pomohu.

Ó, naštvaná jsem na kvadrát, takhle už se nedá psát,

když zas padá, textů řada. Dyť, kdo by byl rád!

Už zase spam, mně do něj to táhne, snad ze všech stran.

A tak snívám často o „chatu“ *, kde psala bych jak po drátu,

kde nekradou text lupiči a kde věty neničí!

* chat – zde textový rozhovor, možná varianta při nesprávném skloňování:
„a tak snívám často o „chatě“, kde psala bych fakt srdnatě,“

---

Přiznám se, doposud jsem žádnou píseň nepředělávala – a docela mě to bavilo, byť by to šlo ještě doladit. Asi nejvíc mi dal zabrat modře označený řádek.

Pokud se chcete pustit do dalších úprav v komentářích, originál textu je k dispozici např. na supermusic.cz.  

Přepadla vás taky někdy taková spontánní chuť předělávky textu? U čeho?