Pokus zachytit záblesky barev v každodenní šedi aneb relativně bezbolestná terapie. Ne vždy, ovšem. Je to ze života. Občas děti, práce a různé odbočky... Pokračování z bloguje.cz
čtvrtek 31. prosince 2020
neděle 27. prosince 2020
pondělí 21. prosince 2020
Under Pressure - Pocovidový pracovní přetlak
Poměrně pesimistický povzdech přetažené post-pacientky...
pátek 18. prosince 2020
pátek 11. prosince 2020
úterý 8. prosince 2020
Slovní hrátky se jmény - tentokrát dle abecedy
Když jsem před časem zkusmo přidala pár vět k těm, které jsem objevila v mailu, nenapadlo mě ani náhodou, že se tato "sbírka" tak pěkně rozroste.
Pro větší přehlednost jsem věty seřadila podle písmen příjmení, na které se tvoří. A taky podle příjmení mužských a ženských, neb jsem prostě staromilec a jisté rozdíly pohlaví se mi dost líbí na to, abych je byť jen v myšlenkách stírala...
5 mařka (5* - mařky známí z FB - MR, AR, OH, OP, MR)
7 quick
8 Lucka
9 jednoR
A pořád platí výzva pro všechny hravé čtenáře, kteří se chtějí přidat. Stačí napsat daný text do komentáře buď zde, nebo pod tím prvotním článkem - který taky doporučuji shlédnout, neb je v něm pěkně vidět, jak jednotlivé věty postupně vznikaly...
U toho původního článku je také přiložen seznam jmen vhodných k dalšímu zpracování pro ty z vás, kteří se chcete přidat a bude vám připadat, že vše už bylo vyčerpáno. Nebojte, určitě ještě ne. Samotnou mě pokaždé velmi mile překvapí, co vše se dá ještě vymyslet. :-)
Za sebe přidávám malý dovětek - blog mám vyloženě apolitický, preferuji vyhýbat se politicky zprofanovaným jménům, i když musím uznat, že těch pár kousků, které se do vět dostalo, dost sedlo. Překvapila mě hlavně hravost u jmen asijských.
pátek 4. prosince 2020
středa 2. prosince 2020
Vtípky a střípky školní. Zádumčivé...
Za dob kazetových přehrávačů jsem si často před spaním pouštěla Cimrmanovy hry. Nedávno mě do toho období přeneslo, a zároveň pobavilo, aktuální přepracování poznámek z třídní knihy:
pátek 27. listopadu 2020
středa 25. listopadu 2020
neděle 22. listopadu 2020
pátek 20. listopadu 2020
středa 18. listopadu 2020
O frontách. Nejen...
Můj otec se narodil pár let před válkou a ta poznamenala velikou část jeho dětství. Jako dítě jsem ho ukrutně litovala, že zrovna když byl malý, tak toto prožíval. A on mi odpověděl, že dětskýma očima je každá doba fajn.
Tehdy jsem neměla šajn, že to je
hluboká pravda a trochu to nechápala…
pondělí 16. listopadu 2020
sobota 14. listopadu 2020
úterý 10. listopadu 2020
neděle 8. listopadu 2020
čtvrtek 5. listopadu 2020
středa 4. listopadu 2020
neděle 1. listopadu 2020
pátek 30. října 2020
středa 28. října 2020
neděle 25. října 2020
pátek 23. října 2020
Bezva hrátky s češtinou a jmény
jsem včera objevila v poště a dost mě ten nápad pobavil.
Pojďte se přidat a vymyslet další věty.
Tohle jsou ty původní:
Všichni mrazili, jen Milan Chladil.
Všichni sbírali jedlý houby, jen Zdeněk Nejedlý.
Všichni uchopili celé roucho, jen Stanislaw Lem.
...
středa 21. října 2020
neděle 18. října 2020
pátek 16. října 2020
čtvrtek 15. října 2020
úterý 13. října 2020
neděle 11. října 2020
pátek 9. října 2020
úterý 6. října 2020
neděle 4. října 2020
středa 30. září 2020
pondělí 28. září 2020
Teoretizování o terorizování
aneb Covidové otázky
Ačkoliv jsem jeden z posledních,
kdo by chtěli covid zlehčovat či bagatelizovat, karanténu považuji za správné řešení
(byť ne zrovna komfortní) a nepatřím ani mezi odpírače roušek, ačkoliv mi jejich
nošení taky není příjemné, přesto se nemůžu v hlavě zbavit několika
otázek:
neděle 27. září 2020
Covid – můj osobní názor, na co si dát pozor
Byť je covid často připodobňován
ke chřipce, nemyslím si to. Chová se opravdu jinak. Specificky. Divně.
Podle toho, co jsem u něj
prožívala a pociťovala, plus co jsem si zatím načetla a jaké rady a informace
jsem získala od známých, nejedná se o klasické respirační onemocnění, ale
z části cévní. Usazuje se občas nejen v plicích, ale může zakotvit
třeba i na srdci případně jiných orgánech, nebo napadnout nervový systém.
Je poměrně urputný a neskutečně
rád se vrací, pokud mu dáte sebemenší příležitost, a to i v případě, že
vám vyjdou negativní testy na konci karantény – sice nenakazíte další lidi, ale vás se jen tak
nepustí. A velice oslabuje imunitu.
-----
Pro ty z vás, kteří jste se ocitli čerstvě v karanténě, či se vám projevují první příznaky, přikládám pár rad, které jsem za ty poslední dva měsíce vypozorovala:
sobota 26. září 2020
úterý 22. září 2020
pondělí 21. září 2020
pátek 18. září 2020
sobota 12. září 2020
Konec zombíků u nás v podniku asi nebyl definitivní
Překvapuje mě, že to někoho překvapuje...
…napadá mě, při čtení úvodu článku k dnešní situaci
ohledně přírůstků covid-19:
„V ČR přibylo během pátku rekordních 1447 případů
nákazy novým koronavirem. Denní přírůstek počtvrté v řadě překonal
tisícovku.“
a mám potřebu si sesumírovat, jak
jsem danou situaci posledních pár měsíců vnímala.
středa 19. srpna 2020
sobota 15. srpna 2020
sobota 8. srpna 2020
Jak asi je chytrá ta chytrá karanténa?,
říkáte si, když o ní neustále čtete ve zprávách…
Protože máte bohatou představivost a pár
špionážních filmů za život shlédnutých, představujete si ji opravdu poměrně
futuristicky a dlíte v blaženém vědomí, že vás opravdu uhlídá a ochrání,
neb vše je pevně v rukou…
V rukou…
Ano, v rukou to opravdu asi je nejvíc, ne
tak v technice. Z Mission: Impossible vás realita hodí do éry rady
Vacátka.
sobota 1. srpna 2020
čtvrtek 30. dubna 2020
sobota 25. dubna 2020
Karanténně cyklistická – aneb Po dvaceti letech na kole…
PS: Teď už nejsem žádný laik, umím použít Nextbike.
pátek 24. dubna 2020
sobota 11. dubna 2020
Pracovní pohotovost při proklaté pandemii
Poštou přišla prosba – přidejte pár pandemických postřehů pro
podnikové periodikum. Prosím? Potřebujeme ponejvíce pohyb! Proč přiživovat
posedávání při popisování papíru planými plky? Podotýkám – prospěšnost
procházek přírodou přece převažuje (přestože pouze po párech pochůzky povoleny – pohodu
přináší…).
Přesto - pozvolna připlouvá psací posedlost. Potřeba požitkářsky
pohazovat písmenkem „P“ plně propuká… Pomalu počínám propracovávat povídku:
pátek 10. dubna 2020
Deník pod rouškou roušky…
Píše se rok 2019 a občas ve zprávách zahlédnu, kterak se
v asijských zemích nosí roušky. Příležitostně. Když je velký smog.
To jsou fakt chudáci, pomyslím si a jsem upřímně ráda, že tohle se u
nás neujalo a ostravský gen nám dýchat dovoluje relativně volně každý den, bez
ohledu na smogovou situaci. Samozřejmě s výjimkou intenzivního čištění lagun
Ostrama, ale pro ten případ my prozíravější nosíme zvracecí pytlíky, a to je
ok, protože si je nelepíme na čelo, ale máme je zastrkány po kapsách…