úterý 12. října 2010

My umělci to nemáme lehké - podruhé

Ahojte, už jsem tu fakt dlouho nepsala. Né, že bych nechtěla. Ale něco vám řeknu, proboxovat se přes tu mamku k počítači je fakt fuška...

Tak tu dnes konečně dám pár loňských poznámek k mému uměleckému nadání. (ať jste v obraze, že)

  

   

11.7.09

Nedávno se ve mě zas probudila potřeba něco tvořit. Možná to bylo i tím, že jsem se dostala k té tužce, co tak dobře píše. Nejlíp teda na mamčině posteli. Tak jsem neodolala a vrhla jsem se do díla.

Jenže, moje umění zůstalo nepovšimnuto. Trošku mě to mrzelo. Občas toužím po uznání, víte?

Tak jsem na to dneska ráno nenápadně mamku upozornila. Jako, že má něco namalované na posteli. Myslela jsem, že hned vstane a bude mě chválit.

Místo toho otevřela jedno oko a řekla: „Doufám, že zas nemám počmáranou postel?! Jestli ano, tak ten, kdo to udělal, dostane na zadek!“. No, přiznám se, že jsem zaváhala. Ale jen trošku. Během chvilky jsem se zcela nesobecky vzdala veškeré pocty a pohotově odpověděla: „To Tomášek!“.

Hm, třeba to vyjde příště. My umělci to nemáme lehké...

  

 

12.7.09

Zjistila jsem, že se dá prima malovat i na zrcadlo. Takovou voňavou tyčinkou od mamky. Není to sice moc barevné, ale vypadá to docela dobře.

Kdybyste to chtěli taky vyzkoušet, tak ta tyčinka se jmenuje nějak takhle „tyvoletendrahyjelenilujzlekarny“.

 

   

13.7.09

Pořád mám zuřivě kreativní období. Na stěny a nábytek mě zrovna teď už moc malovat nebaví. Víte proč? Objevila jsem bodypainting. Zkouším postupně, co mi bude slušet nejvíce.

Nejdřív jsem začala modrou prupiskou. Nejlíp se mi s ní malovalo po nohách a puse. Ale moc dlouho to nevydrželo. Mamka mi to všechno umyla. Chm, a tolik mi to dalo práce...

Tak jsem zkusila zelený fix. Ten byl o dost lepší. Jednak je hrubší, tak jsem byla ozdobena podstatně výrazněji. A hlavně je trvanlivější. Vydržel i po koupání. A že mě teda mamka drhla. Fakt nevím, co proti tomu mému zdobení má. Závidí, nebo co. Přitom to ona mě inspirovala! Nevím, proč i já bych si nemohla na oči něco namalovat?! Jestli mě doma náhodou tak nějak nediskriminujou – co myslíte?

Temperky taky nejsou špatné. Tam jsem si zkušeně namíchala zelenomodrý odstín (vždycky míchám zelenomodrý odstín). Dost se mi to povedlo. Jen zas doma měli připomínky, ať už aspoň zkusím nějakou jinou barvu, když mám tu potřebu se krášlit... A nevím, co pořád mleli o vodnících.

   

No, jak stále říkám, my umělci se holt nezavděčíme...

  

  

PS: Ale nebuďte smutní - nakonec jsem se uznání dočkala. Od profíka. Přišel k nám na jaře pan malíř a říká: „Hm, taky máte doma Picassa, co?“ (jak taky?!)  No, ale pochvala potěší!

Jen to pak celé zkazil. Víte co provedl? Všechny ty mé krásné originály přemaloval naprosto nudnou barvou.

Bez špetky fantazie.

Bez kapky invence.

Patlal...

  

 

16 komentářů:

  1. měl vymalovat zelenomodře! .o)))
    já čárala po zdi jelením lojem! To byla taky paráda! .o))

    OdpovědětVymazat
  2. Jen maluj dál, nenech se odradit. A ještě ti něco poradím: vyrývání do dřevěných ploch v bytě, stůl, podlaha, okení parapet - vše se hodí. A nejlepší je to ze spodu, tam je dílo v bezpečí. Mám s tím spoustu zkušeností. Kočička

    OdpovědětVymazat
  3. svatá pravda, zespoda je dílo v bezpečí.. zrovna tuhle jsem byla u našich a potřebovala do koše, tak jsem vlezla pod stul a... zůstala jsem tam dalších asi třicet minut, prohlížela jsem si zespodu desku stolu a vzpomínala jsem, jak jsme tam sedávaly s Lucindou a malovaly jsme obrázky a psaly jsme si vzkazy, a že už je to nějakej pátek zpátky :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Lucinko, poradím ti ultimátní způsob malby. Mokré sgrafito. To se plivne na zeď a do té vlhké skvrny jde pak krásně dloubat nehtem. Chce to jen trefu v plivání a aby tě dostatečně dlouho nenačapala maminka.

    OdpovědětVymazat
  5. [1] Ahoj jarmilko, dyť říkám, byl to patlal... :-)

    A na tom zrcadle je tendrahýjelenílůjzlékarny taky moc pěkný :-)

    OdpovědětVymazat
  6. [2] Ahoj Kočičko, to úplně koukám, jaká ty jsi taky umělkyně.
    To z tebe mají doma určitě taky radost, že?

    OdpovědětVymazat
  7. [3] Hm, přítelko, to je dobrý nápad, psát si vzkazy pod stolem. My si tam s bráchou zatím nejvíc utíráme (nenápadně) špinavé ruce. Nejraději od rajské a špenátu - to umělecké cítění máme oba, víš :-)

    OdpovědětVymazat
  8. [4] squire, díky za radu. Mokré grafiti se mi docela daří v předsíni naproti koupelny. Tam máme barevnou stěnu a na ní ty mokré stopy vypadají moc pěkně.
    Na dloubání do stěny je odborník spíš brácha. Kreativci jsme prostě oba... :-)

    OdpovědětVymazat
  9. [9] bosorko, díky. Třeba mě tu mamka ještě nekdy pustí ;-)

    OdpovědětVymazat
  10. propasovat do vany celou krabici vodovek nebo temperovych barev? Muj Tomik jo! To byl tehda spravnej mazec. Tvrdil, ze bude malovat jen same pekne veci jako kvitecka a slunicka na sklenene zasoupavaci dvirka na vane a na kachlicky nad vanou, ale asi mu to steklo do vody nebo tam ty vodovky utopil. Proste vylezl z vody sedy a nekolik dnu mu ta seda kuze zustala... ;o) Ale ty obrazky na dvirkach a na kachlickach se mu povedly, skoda, ze jsem tehdy nemela dobry fotak.

    OdpovědětVymazat
  11. [11] Oby, tak to musela být fakt škoda, to je jasné...
    Nám mamka do vany rafinovaně koupila barvičky do vody - přímo k tomuto účelu určené. Ale zas nepočítala s tím, že jimi šikovně vymalujeme málem i strop... Ty talenty prostě nejdou zapřít. O tom žádná! :-))

    OdpovědětVymazat
  12. Pobavila jsem se. :)
    Řekni mamce, ať tě k tomu pustí častěji!
    Teta Pet

    OdpovědětVymazat
  13. [13] Ahoj Teto Pet, no, víš, ono to není u nás tak lehké. On ten počítač už okupuje i Tomík... Ale neboj, něco určitě vymyslím :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Rošťáckých návodů, co se ještě dá ozdobit tady je hodně... :-) Pěkně napsané.

    OdpovědětVymazat
  15. [15] Koníku, a to věřím, že se jedná jen o drobný zlomek. Kreativita dětí je nevyčerpatelná! :-))

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.