neděle 17. října 2010

Na žehlení házím bobíka, dělám - jako že se mě netýká...

Alespoň bych teda ráda. Hm, realita je trošku jinde, že...
Nicméně, včera se mi pokazila žehlička, tak abych předešla výčitkám svědomí z víkendového nežehlení, „odžehlím“ si to aspoň zde...
   
---
Pokud si chcete s ženou pečující o domácnosti čítající víc než jeden kus člověka svorně zanadávat, hned po ponožkách je oblíbené téma – no, schválně, to neuhádnete...
Ano, správně – žehlení!
Zaslechnete-li v ženském kolektivu zmínky o Mount Everestu, věřte, nechystají se dámy na expedici do Himaláje. Čeká je jiný heroický výkon.
Zlikvidovat koš, dva, tři... plný prádla. Vypraného. Usušeného. Pokrčeného.
   
Ano, jsou už i takové průkopnice, které mají sušičku a prádlo v podstatě nežehlí. Některé nežehlí ani když sušičku nemají... Šťastné to ženy!
Druhá skupinka je buď staromódně upjatá a bez žehlení si život neumí představit, nebo si bez vyžehlených košil neumí život představit jejich drahá polovička.
Ve třetí kategorii pak má rodinka atopický ekzém a nevyžehlené oblečení je dráždí (což útlocitná matka nemůže připustit).
Možná existuje i stupeň číslo čtyři – žehlení bez důvodu či pro zábavu – to už je, tuším, kategorie pro masochistky.
   
Přiznám se, patřím do té třetí skupiny. Ač žehlení nebylo nikdy mým tajným snem, přišla jsem k tomu s nafasováním rodiny jak slepý k houslím.
A zcela záhadně se nám prádlo na žehlení doma neustále množí a množí. Občas podezírám i sousedy, zda nám jej nějak tajně nepodstrkují. To přece není možné, aby ta kupa nikdy neubývala?!
Občasný pokus žehlit hned po vyprání se mi taky neosvědčil. Povznášející pocit z prázdného prádelního koše je v tomto případě zcela přebit faktem, že člověk má pocit, že žehlí pořád...
   
---
Takže, jdeme na to!
Není nad to, pozitivně se naladit, tudíž na začátek si vždy v duchu zazpívám popěvek ze hry Záskok: Žéhlení, žééhléní. Kónce toomuu nénííí... 
Svatá pravda. Jak jsem již uvedla výše, než člověk zlikviduje prádlo od minula, nějak překvapivě se vždy objeví várka další.
   
Aby se mi lépe žehlilo, tak když mám štěstí a není rodinka doma, pouštím si k tomu filmy. Nedávno dokonce i s tématickým názvem: Posluhovačka. Tam mě přímo nadchla scéna, kterak se hlavní hrdina snaží žehlit, zuřivě stříká z žehličky vodu a posléze s tím vztekle mrští...
Po dlouhé době jsem měla pocit, že jsem schopná. Když už né všeho, tak aspoň toho žehlení...
  
---
Hm, tak co mi teda zbývá, když prádlo na mě kývá? (myšleno - koš nakupený do výše jednoho metru hrozící zhroucením)
   
Zhluboka se nadechnout, říct si: „S chutí do toho, půl je hotovo!“ a zazpívat si s Cimrmany – „Žéhlenííí, žéééhlenííí...“
...
  
   
   
PS: Ta nabídka pro adrenalinové žehliče stále platí!
  

39 komentářů:

  1. já jsem skupina masochistka :-))) žehlím ráda.. je fakt, že někdy je delší období, kdy se mi nechce, ale to jsem vyřešila dvacetiminutovkama, připravim hodiny a dvacet minut žehlim, uteče to strašně rychle a sama se sebou soupeřim kolik toho stihnu (a je toho překvapivě hodně) nikdy to neprotahuju, abych se nestihla otrávit :-) a když mi toho v koši čeká fakt hodně, tak klidně opakuju každej večer, ale obvykle to druhej den s chutí dorazim celý

    OdpovědětVymazat
  2. do toho? Tos mezitím, cos tady ťukala ten postesk nad hromadou zmačkanýho prádla, stihla ten pokaženej vypalovač cejchů na prádlo a cejchy opravit? ;o)))

    OdpovědětVymazat
  3. Pěkná analýza, ty masochistky jsi vystihla ;-)Já se snažím nebýt v žádné žehlící skupině a pro to jsem ochotna dlouze a pečlivě věšet prádlo, ani minutku ho nenechávat namačkané v pračce apod, aby žehlení nebylo třeba. Věšení prádla na balkoně na čerstvém vzduchu mi jde ostatně lépe k duhu, než strnulé žehlení. V létě se při tom i opálím :-)U žehlení se leda spálím či dopálím :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Taky se hrdě hlásím, že jsem masochistka :-) Aspoň se zvládnu kouknout...teda poslechnout si... nějaký film nebo seriál. Ale když se mi podaří dobře pověsit, taky se nezlobím, když je toho prádla míň :-)

    OdpovědětVymazat
  5. mojí skupinu jsi tam nikde nezmínila!!!
    Já nežehlím - žehlí Milovaný :o)
    ale snažím se mu věšet prádlo tak, aby bylo co \"nejvyžehlenější\" už před stykem se žehličkou :o))
    dřív jsem občas měla nějaký žehlicí záchvat, ale to se mi nestalo už tak minimálně půl roku a nečekám, že by se to v nejbližší době změnilo! :o)
    Zrovna teď se Milovaný této bohulibé činnosti věnuje v obýváku u zpráv :o))

    OdpovědětVymazat
  6. [1] Přítelko, já tušila, že i takové mezi náma existují :-)))
    Nechci Ti brát iluze, s přibývajícím počtem členů rodiny se ten odpor k žehlení může i vytvořit :-))

    To já radši dvě hodiny v kuse, ale ať už to mám z krku - představa, že další den zas roztahuju prkno - brrrr :-))

    OdpovědětVymazat
  7. [2] Chi, Oby, ses nedala zmást, co? :-))
    S chutí do toho - jsme se teda vrhli na nákup nové žehličky. Ta původní už měla cosi odslouženo, možná ji nechám spravit do rezervy... Ale ony ty opravy vychází poměrně draho vzhledem k cenám těch nových...
    Tak zítra ji prubnu, dnes jsem to nechtěla přepálit, že. :-))

    OdpovědětVymazat
  8. [3] Bosorko, tak teda věšení taky neflákám, to zas neee. Ani nepoužívám ty obyčejné šňůry - dělá to větší přehyby. Mám takové tyče, co se dají zavěsit až ke stropu (i na tom balkonu), takže navíc nepřekáží. Ale ono to přežehlené prádlo je prostě takové jemnější...
    I když, co jde koupit v nežehlivé úpravě, tak to je horký favorit - o tom žádná! :-))

    OdpovědětVymazat
  9. [4] Haplo, tak to je fakt zvláštní, že v mém okolí se žádné takové \"masochistky\" (nejlépe dobrovolnice k tomu) nevyskytují :-))

    Ale fakt je, že když se mi podaří na ty dvě hodiny vystrnadit rodinu z domu a mám konečně někdy příležitost si pustit přes den něco jiného než Minimax, tak už to tak dramaticky neprožívám :-)
    A teda se přiznám, nežehlím tak, že by to vyhrálo nějakou cenu v soutěži - spíš fakt jen \"měkčím\" a rovnám... :-)

    OdpovědětVymazat
  10. [5] Šmarjá, jarmilko, já ty chlapy fakt nechtěla diskriminovat!!! Mě to jen absolutně nenapadlo, že takoví v realitě existují... (bráno dle reakcí doma a v okolí) :-)))

    Milovanému teda 3x sláva!!! A Tobě přeji, ať mu to zapálení pro žehlení vydrží co nejdéle!!! :-))

    OdpovědětVymazat
  11. Hlásím se do první a čtvrté, nežehlím příliš, a to co zbude, žehlím masochisticky ráda, někdy si k tomu pustím i film na dvd. To je pak sado-maso. :-))

    OdpovědětVymazat
  12. [11] No jo, Evi, když z toho máš takovou jakoby \"vzácnost\", tak to se pak sadomasuje, že? :-))

    OdpovědětVymazat
  13. nominku, to mi přát ani nemusíš! Když přestane žehlit, tak mě je to šumák! Pro mě to totiž rozhodně nebude znamenat, že já žehlit začnu .o)
    já svoje věci žehlit nepotřebuji, až na pár košil (které mi teď stejně nejsou)...
    snad mi tedy plány nezkazí malej Květák!!! :o))

    OdpovědětVymazat
  14. Už husité se řídili heslem: Nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme!

    OdpovědětVymazat
  15. To jsou podivny rodiny,kde se zehli i ponozky...
    U nas se zehli jen Tomasovi kosile,kalhoty a obleceni detem na ven.
    Zehleni NENAVIDIM!
    Vrrr,mam husinu,jen vidim tu potvoru Zehlicku :)).

    OdpovědětVymazat
  16. Díky bohu nežehlím, ani netuším, kde žehličku mám:-))))

    OdpovědětVymazat
  17. [13] jarmilko, tak moje věci na žehlení zabírají taky tu nejmenší část v koši... :-)

    Tak teda držím palce, ať malej Květák nemá moc citlivou pokožku :-)

    OdpovědětVymazat
  18. Chi, antispam si myslí, že mám 5P:
    PPPPP :-)

    OdpovědětVymazat
  19. [14] No jo, Jirko, to se řekne \"nehleďme\" - když ono to nejde přehlédnout! :-))

    OdpovědětVymazat
  20. [15] Cheo, nééé, ponožky se nežehlíííí!!! (ještě to tak!) To bylo jen další strastiplné téma z dřívějška :-))
    Mi už ani tak nevadí to žehlení samotné - jako ta děsná ztráta času a NEKONEČNOST!!!

    OdpovědětVymazat
  21. [14] Mě poránu rozesmál, když jsem si Jirkovo heslo: \"Nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme!\" bojovně doplnila o \"Nažhavenou žehličkou do nich!!\" ;oDDD

    No, sice běžně nežehlím (šidím prádlo v sušičce), ale teď po delší době přijde žehlička ke cti při lepení nažehlovací záplaty na Tomovy rozškubnuté gatě. ;o)

    OdpovědětVymazat
  22. [22] No, Oby, bojovný koment s ještě bojovnějším doplněním, jen co je pravda :-)
    Osobně během týdne spíš razím rozvážné heslo: Kdo uteče, ten vyhraje... :-)

    OdpovědětVymazat
  23. Já používám heslo z Rychlých šípů: \"S chutí do toho a rychle od toho!\"

    OdpovědětVymazat
  24. [24] squire, to je určitě praktičtější než to moje: \"Co nemusíš udělat dnes, odlož na pozítří - a máš dva dny veget...\" :-))
    ...pak se to tak kupí... :-)

    OdpovědětVymazat
  25. přečetla tvůj vzkaz. Ony mi potvůrky nechoděj do mejlu, a jsem teď nebyla několik dní přihlášená. Neboj, nic nepovim. ;o)

    OdpovědětVymazat
  26. [26] Oby, neříkej mi, že jsi na tom se čtením pošty a vzkazů ještě hůř než já :-))
    Taky jdu otevřít poštu po dvou nebo třech dnech... Někdo nám tu krade čas nebo co! Nestíhám... :-o

    OdpovědětVymazat
  27. Tak já jsem ta konzerva co žehlí, protože tak se to \"má dělat\" a taky mých věcí je nejmenší hromada :D

    OdpovědětVymazat
  28. jsem na tom dobře. Ale ke vzkazům se dostanu jen tehdy, pokud něco dávám nebo upravuju na bloguje. Z jiného důvodu se nepřihlašuju a nemám vzkazy zakliknuté na posílaní do mejlů. Lidi zas tak moc vzkazy neposílají, takže je to pak takový pěkný překvapení, když najdu nový vzkaz. ;o)
    No, myslím, že jedni z největších zlodějů času jsou podzim a žehlení...

    OdpovědětVymazat
  29. [28] Abu, nejsi v tom sama. Já tam pár procenty taky spadám :-) A třeba přítelkyně žehlí dokonce i ráda :-)

    OdpovědětVymazat
  30. [29] Oby, já zas nemít vzkazy zakliknuté na posílání do pošty, tak si jich ani nevšimnu a všechny je totálně zasklím... :-)

    No, s tím žroutem času máš pravdu. Čím dřív tma, tím hůř se tak nějak vše stíhá. A osobně k žehlení řadím ještě vyvařování... :-/ (ale třeba takové blogování mě zmínit ani nenapadne, že ;-) )

    OdpovědětVymazat
  31. [31] Bodejť by jo, taky! Blogování není žrout času - to je psychoterapie!! Stejně jako třeba pletení nebo háčkování. Bo je vidět nějakej výsledek. To se nedá o žehlení říct, páč po třech hodinách žehlení se tak nejvejš nečekaně zjeví v koši nová hromada. ;o)))

    OdpovědětVymazat
  32. Mam to stejne jako bosorka. Vesim precizne, jen abych nemusela vzit do ruky zehlicku. Radsi pul hodiny veset, nez ctvrt hodiny zehlit:D

    Ted mame nastesti rozbitou zehlicku, deti si s ni hraly na pejska a praskla ji plotynka, kdyz sla pres prah...

    OdpovědětVymazat
  33. [32] Oby, tak k tomu už fakt nemám co dodat - je to tak :-))

    OdpovědětVymazat
  34. [33] Nz, je fakt, že absolutně největší odpor k žehlení jsem měla, kdy byly děti v takovém tom plazivém období a snažili se překousnout kabel od žehličky, případně si ji shodit na hlavičku...
    To pak je opravdu lešpí nechat je chodit požvacholené, než přespříliš přežehlené... :-)

    Mě nejvíc drtí, když vše pečlivě pověsím - a dobré duše mi to \"pomohou\" posbírat... :-o

    OdpovědětVymazat
  35. Ahoj nomi, vidím, že řešíš to stejné co já. Mně žehlení až tak nevadí, ale nemám na to čas. Takže většinou jen žehlím jen věci na ven, ložní si nechávám mantlovat a když se \"Mount Everest\" kývá a skříň s nevyžehleným prádlem je plná, prostě přikoupím další koš....však na balkóně je místa dost...:)

    OdpovědětVymazat
  36. [36] Jo, Marti, přesně - už člověku ani tak nevadí ta žehlička, jako ztracený čas... Vlastně asi nejvíc ze všeho ta nekonečnost! :-)
    Jen teda u nás není místo ani na tom balkóně - tam straší kola, tak se snažím to jako nevidět... :-)

    Ale ložní prádlo je teda skvělé kupovat v nežehlivé úpravě - na tom si trvám! :-) Byť jsem těm prckům taky pár obrázkových bavlněných povlečení koupila a doteď se za to biju do hlavy :-))

    OdpovědětVymazat
  37. Nojo nomi, ale damašek je damašek. Navíc mám úchylku na světlé barvy a jemné vzory ... ach jo.:)

    OdpovědětVymazat
  38. [38] No, Marti, se to sice říká - uznávám, ale ježto damašek nemám, mohla jsem se s čistým svědomím vrhnout na nežehlitelný bavlněný satén - a na ten teda vážně nedám dopustit :-)))

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.