úterý 10. července 2012

Je to odvaz!

sdělí mi dcera odborný medicínský výraz.



Loňské prázdniny nebylo téměř o čem psát, neb zápal plic – jak u nás začal 29/6, tak vytrval v kruhu rodinném řetězově až do počátku září. Nic moc.
K zaznamenání do análů prázdninových dějin stojí snad jen to, že jak jsem byla celý měsíc totálně vyřízená – zjistila jsem, že lze žít i bez žehlení (né, že bych já tuto činnost k životu nutně potřebovala). Už rok jej tedy zdárně sabotuji a jen občas si tak cvičně pár nejzmuchlanějších kousků přežehlím. Skoro mě až láká napsat – pro radost – ale teda této úrovně jsem zatím nedosáhla. To byste netušili, kolik času jsem tím získala. Né, že by toho volna najednou bylo nadbytek (fakt nechápu, kde ta úspora času teda v reálu je), nicméně prostou matematikou jsem došla k číslu cca 200 hodin ročně, a to už za to stojí, ne? 

Letos bylo 29/6 ještě hej. Mohutně blít a na WC dlít se začalo až 1/7. Ovšem, střevní viróza na celé prázdniny nevydrží, čím tedy navázat?

Už jsme dlouho nebyli třebaaa - na chirurgii. Při honičce s bratrem opět řev. A tentokrát zas o něco intenzivnější a vytrvalejší, než bývá běžné. "Auuu, nemůžu chodit." kvílí mi ratolest do ucha, zatímco kontroluji výši škody: koleno - dobrý, kotník - dobrý. Prst - pokřivený a natékající. Ovšem těžko říct, zda zlomený či naražený. Chladíme, uklidňujeme, ale nakonec přece jen raději směr odborná pomoc  vyrážíme.

Dostat sádru na léto? Né, vážně né, tohleto!
Dlaha celkem postačí (s ní se přec líp skotačí).
 
Dcera se prožívá docela solidně. První den ani krok, dnes už se pozvolna přemisťuje, neb má při zítřejší návštěvě zoo slíben pronájem dřevěného vozítka – pokud se ovšem trochu rozchodí. Tak se musí holka snažit...
A snaží se: „Jo, já chci jít do zoo! To si do té zoo ještě vytrhnu zub. Pro radost. E-ee? Co to říkám...“ samo sebe zmátlo dítě - nejspíš blouznící z hladu, neb pocit „špatné dírky v krku“ stále trvá. Selektivně. Projevuje se zejména při běžném jídle, naopak u želatinové myši či zmrzliny již nepozorován.

A pár veřšíků na závěr:
Fakt je ten, že není odvaz,
když má dítě v létě obvaz.
Však, není to tragédie,
hlavní je – že stále žije :-)


2 komentáře:

  1. No, ještěže tak. Už jsem čekala nějakou nohu nebo ruku v Egyptě. Ale si užíváš, teda. Hlavně, že ty stále žiješ. ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Oby, no, taky jsem si oddechla, že to dopadlo ještě aspoň tak. Už i celkem chodí - jen ta zoo nám dnes kvůli dešti nevyšla. A to jsem chtěla speciálně kvůli Tobě zkusit nezapomenout doma foťák a cvaknout Ti tam ta morčata, u kterých většinou strávíme převážnou část návštěvy... :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.