říkáte si, když o ní neustále čtete ve zprávách…
Protože máte bohatou představivost a pár
špionážních filmů za život shlédnutých, představujete si ji opravdu poměrně
futuristicky a dlíte v blaženém vědomí, že vás opravdu uhlídá a ochrání,
neb vše je pevně v rukou…
V rukou…
Ano, v rukou to opravdu asi je nejvíc, ne
tak v technice. Z Mission: Impossible vás realita hodí do éry rady
Vacátka.
Pátek – den D
Po vytrasování vás kontaktují z KHS.
Nahlásíte potřebné údaje, včetně adresy dcery,
kterou objednají následující den na testy.
Také nahlásíte jména a adresy jejích možných kontaktů,
ty jsou postupně vypisovány do systému, který ani kopírování adres neumožňuje,
natož, aby je předvyplňoval, jako to umí kdejaký e-shop.
Sobota – den D+1
Vyrážíte s dcerou na testy.
Po příjezdu ke stanovišti nahlásíte policistovi
jméno a rodné číslo. Schováte kartičku s rodným číslem a popojedete
k odběrovému stanu.
Tam přijde zdravotnice. Potřebuje nahlásit
jméno a rodné číslo. Hledáte kartičku, kde ho máte napsané (prostě si u dcery
to poslední čtyřčíslí nepamatujete a nepamatujete)
Pak dceři prošťournou nos až kdoví kam.
Následuje slzení, smrkání, odjezd. Zůstává divný
pocit v nose.
Neděle – den D+2
Dceři od rána stoupá teplota, drží se divný
pocit v nose, bolí hlava… pozitivní test odhadnete ještě před telefonátem
z KHS.
Odpoledne opravdu volají ohledně pozitivního
výsledku testu dcery.
Krom potřebných a ochotně podaných informací, prodlouženého
termínu karantény, který se nyní týká už nás všech, následuje nahlášení jmen a
adres možných kontaktů dcery. Adresy jsou opět postupně po jedné vypisovány do
systému, nejdou kopírovat ani v rámci jedné domácnosti.
Pondělí – den D+3
Telefonát č. 1
Volají mi z KHS kvůli objednání na testy.
Nahlásím údaje své, syna a pro úsporu času KHS také rovnou manžela a babičky.
Ano, adresy je třeba jednotlivě opět navést. Tentokrát už ovšem volá
techničtěji vyspělé pracoviště, adresy se dají kopírovat!
Trochu hapruje určení doby karantény, trvám na
té z předešlého dne. Na testy jsme objednaní na středeční dopoledne.
Máme povinnost karanténu nahlásit telefonicky
obvodní a dětské lékařce. Říkám, že už jsem jim napsala mail. Což je překvapivě
problém. V pokynech zní – telefonicky. Ptám se, jaký je v tom rozdíl.
Po chvíli přemýšlení – je prý nutné mít přečtení toho mailu potvrzeno. Nedokážu
si odpustit dotaz, jak se potvrzuje uskutečnění telefonního hovoru…
Telefonát č. 2
Volají z KHS manželovi, Informuje, že jsem
už vše ráno nahlásila, přesto opět hlásí i on adresu.
Telefonát č. 3
Volají babičce. Nahlásí samozřejmě adresu.
Telefonát č. 4
Volají babičce z Olomouce. Nahlásí, že tam
přes půl století nebydlí. Chtějí po ní kontakt na manžela, nahlásí jeho
telefon.
Telefonát č. 5
Volají manželovi. Poté, co nahlásí adresu,
oznámí, že už nám dnes 2x volali. Ano, je objednaný na středu dopoledne
Úterý – D+4
Mi začínají možné příznaky – bolest hlavy,
únava – zatím to může být i od stresu, strachu, nevyspání… Toma bolí v krku
Středa D+5
Vyrážíme na testy.
Předem se pořádně naučíte rodná čísla.
Takže po vás policista chce jen rok narození a
zdravotnice vám to vaše jen kontrolně přečte.
Pak vám prošťournou nos až kdoví kam.
Následuje slzení, smrkání, odjezd. Divný pocit
v nose se přidává později, ale jen u vás, ne u ostatních.
Protože při objednávání v pondělí máte manželovu
adresu nahlášenou jen třikrát, není na odběrech zaevidovaný.
Voláte na KHS ohledně vyřešení situace
Nahlásíte, co se stalo a pro opětovné objednání
manžela nahlásíte jeho adresu.
Já už zcela objektivně očekávám pozitivní
výsledek, je mi opravdu prachmizerně, včetně čím dál víc divného pocitu v nose.
Toma bolí v krku, manžela bolí hlava.
Babičce přijde sms o negativním výsledku testu.
Jupí!
Čtvrtek D+6
Telefonát z KHS – už nepřekvapivě – jsem
pozitivní. Paní je velice skoupá na informace, hapruje počítání karantény,
netrpělivě mě odkáže na doktorku, ale hlavně, a to je už všem jasné, musím
nahlásit svou adresu, kterou zapíše.
Pak přijde sms s negativním výsledkem
syna.
Doma začíná ještě větší teror – pokud bude mít syn
pozitivní kontrolní test na konci naší karantény, bude ji mít prodlouženou o
dalších 14 dní – takže se vyhýbáme jeden druhému, co to jde, desinfikujeme
ještě zuřivěji a po bytě se pohybujeme v rouškách ještě důsledněji.
Manžela bolí hlava víc, začíná bolest v krku.
Pátek D+7
Telefonát z KHS –manželovi volají pozitivní
výsledek testu, který odpovídá intenzitě bolesti hlavy i té v krku. Ano, taky
musí zejména nahlásit svou adresu.
Takže, co dodat? Chytrá karanténa prý funguje.
Minimálně vaši adresu podchytnou na několika místech!
Alespoň tu naši mají při čtyřech členech
domácnosti zapsanou, moment, počítám…, aspoň tak čtrnáctkrát!
A to už tu koronu musí určitě pořádně
zastrašit!!!
Pozn.:
V žádném případě nechci zlehčovat práci
pracovníků KHS, věřím, že ji dělají nejlíp jak umí a je to pro ně určitě velmi
náročné období.
Jen už prostě nevěřím, že situace je „chytrou
karanténou“ podchycena, jak se snaží vláda informovat.
Buďte opatrnější a nespoléhejte na ni příliš!
Nomi, drž se. Přeju, ať všechno rychle směřuje k nejlepšímu.
OdpovědětVymazatZpětně se nesmírně divím, že když jsem (někdy v dubnu) volala na hygienu, že kašlu a mám zvýšenou teplotu, prostě mi řekli, ať se dostavím druhý den ráno na testy a řeknu, že mě posílá KHS. Ty chaotické začátky bez (vložte předpokládanou úroveň inteligence) karantény...
(Ale já pak byla negativ.)
Ahoj Haplo, díky, nejhorší už asi za námi...
VymazatOhledně logiky hygieny, nebo některých kroků i z jiných stran, to by vydalo na samostatný článek, ale už se mi do toho nechce pouštět.
Jen teď například - pro samoplátce - dlouhé, pomalu postupující fronty bez rozestupů. Co víc si přát? Kde by mohlo být snazší se nakazit...?
Osobně mám z toho občas pocit, že se jedná spíš o maskované cílené promořování, než kočírování situace...
No to je des. A co kdybys byla nadprumerne socialne vykonny clovek, clenka sboroveho zpevu a k tomu treba kucharka v zavodni jidelne? To by se fakt vsechno vypisovalo rucne? Popravde se s timhle jistenim desim podzimu...
OdpovědětVymazat:-) psice, tak ta Tvá kombinace nadhozených sociálních kontaktů je tak úžasně vymyšlená, že může být až reálná :-)
VymazatRučně, byť do počítače, i když podle razance jedněch úderů by se dal zvažovat i mechanický psací stroj :-)
Jj, taky jsem koukala, myslela jsem si, že základem chytré karantény bude minimálně nějaká dobře propojená a základními údaji nakrmená databáze...
Jinak, celkově tam vidím pár "hluchých" míst, kterými to taky může dobře unikat.
Rozhodně ve výsledku převažuje pocit - že na chytrou karanténu se dá spolehnout jen z části a jsem přesvědčena, že čísla nově nakažených teď jen porostou... Podzim bude určitě zajímavý... :-/
Ježišimarjá. Co na to říct... tak hlavně, ať je brzo líp.
OdpovědětVymazatAhoj Quanti, díky :-)
VymazatAha, takže vy jste dostali rodinné balení. ;-) Držím palce!
OdpovědětVymazatAhoj Oby, díky. On to je takový bonus té karantény - jak tě zavřou doma s nakažlivým nakaženým, tak je v panelákovém bytě v podstatě jen otázka času, než to skočí i na ostatní...
VymazatJen Toma možná ochránilo předchozí, ne úplně doléčené, nachlazení.
Blé, to máte teda pitomý! Úplně se mi všechno v břiše sevřelo, když to čtu. Hlavně kvůli otravným telefonátům a testům.
OdpovědětVymazatJá neberu neznámá čísla, takže mně by se nedovolali.
A na test bych nešla, myslím si, že takový tělesný úkon mi jako člověku nikdo nesmí nařídit. Zůstala bych 14 dnů v tý karanténě i bez testu. To není možnost? Když má člověk příznaky, proč ještě dělat testy? Kvůli druhým? Aby kolegové a další rodinní příslušníci věděli potvrzeně, že přišli do styku s nakaženým?
Mně je to celý tak odporný, že radši bych měla opletačky se zákonem, než jentak dovolit, aby mi někdo manipuloval s tělem. To je moje práv - odmítnout lékařský zákrok - a pokud jdu do karantény, nikomu tím neubližuju, takže bych je s tím testem prostě vyfakovala.
Ahoj Liško, úplně Tě chápu, taky jsem to, zda jít na testy, zvažovala. Ale pak už mi bylo docela blbě na to bojovat ještě s tímto. A jo, je to celkem slušný přídavný stres, o tom žádná…
VymazatZnámá byla taky zásadně proti tomu testu skrze výtěr z dutin, a když to dostali v práci povinně - tak si aspoň zařídila ten test na protilátky z krve... To mi přijde jako menší zlo.
Ohledně karantény - to právě nevím, jestli není podmínka těch testů, aby ji člověk mohl čerpat, podle mě by to nemuselo být špatné řešení – třeba u lidí, kteří bydlí sami. U vícečetné domácnosti by to mělo smysl jedině v případě, že by do karantény šli dobrovolně všichni. Ta zákeřnost tohoto viru je nejvíc v tom, že je člověk infekční už v době, kdy ještě neví, že mu něco je…
Asi jde ale hlavně o to dotrasování kolegů apod., jak zmiňuješ. Málokdo z těch, kterým bys sama zavolala (jen s podezřením na možnou nákazu, bez testů), by šel dobrovolně taky do karantény s celou rodinou a obvolal své případné další kontakty, ať tam jdou taky...
Myslím, že tato situace celkově je docela složitá, ale z mého pohledu i podceněná.
Osobně mi u toho testování jako úplně největší blbost přijde to, kdy člověk očividně nemocný se testů domáhá tak vehementně, že kvůli tomu třeba pobíhá po nemocnici nebo stojí v dlouhých frontách pro samoplátce a případnou nákazu tím šíří vesele dál, jen aby to měl ofiko.