Sháním dvě sestřičky, nejlépe mladičký...

 aneb Co v hyperkorektní době nepsat do inzerátů

 

Úděl teoretického chovatele koček je vskutku trochu chmurný. Sice denně plním virtuální misku pro útulky a Lucka při procházkách hladí aspoň kočičky rostoucí na stromě, ale tak nějak to není ono.

Chce to nějaký posun. Zamítnuty rybičky i plazi pro minimální mazlivost, křečci i potkani pro krátkou životnost, pes pro další alergii a po chvíli zvažování opeřeného chovu přesídlíme ke králíkovi, abychom se nakonec stejně zas zasekli u morčecích videí. Za ty dlouhé roky se nám tito kvikoši dostali pod kůži a těch pár týdnů těšení se na kotě přebilo onen největší smutek z posledního odchodu.

Takže, opět se vrháme na shánění morčat. Ovšem opravdu po-ma-lu. Né, že by to bylo přímo cílem, ale celkově shánění mláďat uprostřed zimy je úkol hodný Marušky hledající v lese jahody pod sněhem. Zvlášť, když jako letití chovatelé morčat máme jasné požadavky a chceme:

•           krátkosrsté hladké
•           dvě holky, nejlépe sestry
•           z blízkého okolí
•           ideálně z chovné stanice (už žádný zverimex či králíkárna).

Na první pohled neškodná kombinace několika drobných požadavků se záhy stává zcela nepřekonatelnou překážkou. Převážná většina chovných stanic je zaměřena na morčata dlouhosrstá, či skiny, nebo aspoň rozetová, teddíky, případně hladká crested. Zvlášť chovné stanice v okolí našeho bydliště. Další specialitka chovných stanic se zdá být, že se jim rodí více kluci, a když už mají k dispozici holky, nechávají si je buď na další chov, nebo si je prodávají mezi sebou, jak zjišťuji po obeslání všech možných chovných stanic od Ostravy až po Prahu (ano, podmínka  blízkého okolí padla nejdřív).

Následně upozaďuji podmínku chovné stanice a vrhám se na inzertní servery. Není možné, že nikdo z Ostravska by hladká krátkosrstá morčata neprodával. No, asi je. A když už se něco sporadicky objeví, tak se jedná opět o kluky. To ovšem neprojde přes dceru, ta stále trvá na holkách.

Ačkoli inzertní servery kontroluji třikrát denně, stále nic, případně přijdu několikrát s křížkem po funuse. Odvažuji se teda podat inzerát vlastní a trochu se tu toho seknu – „sháním dvě mladé sestřičky…“ a error, inzerát neprošel. Tak si text po sobě rozvážně přečtu a ano, asi vážně není dobré do inzerce psát, že člověk shání mladé sestřičky, byť se jedná o hlodavce. Text sofistikovaně přeformuluji a … error opět. Aha, tak ono není problém požadovat dvě mladé holky, ovšem slovo „sháním“ je u poptávkového inzerátu nepřípustné. No, kdo by to byl řekl, jsem zas o kousek chytřejší.

Navzdory intenzivnímu pátrání se stále nic nerýsuje. Hodně chovných stanic ovšem chová i morčata teddy, které se od krátkosrstých hladkých liší asi nejméně. Ustupujeme z dalšího požadavku, k hladkým začínám poptávat i teddíky. Se stejným výsledkem.

Na chovné stanice jsme už definitivně rezignovali a krom permanentního obsazení inzertních serverů se snažím Lucku přesvědčit na dva kluky. Na tom, že by to měli být bratři, už taky striktně netrváme.

Momentálně nejsou v přilehlém okolí už ani ti kluci. Blíží se uzavření hranic okresů, čímž zároveň padá možnost dojezdu a najednou to vypadá, že nabídky morčat se začínají objevovat, ovšem zhusta z lokalit daleko za Prahou. Rezignujeme už téměř na vše a studuji podmínky certifikované dopravy zvířat, což by mě před několik dny ani nenapadlo (a stále mi to pro využití přepravy u vystrašených mláďat je proti srsti, což jen podtrhuje míru zoufalství).

Touha mít doma už dalšího mazlíčka neúprosně roste v souvislosti se zvyšující se beznadějí při hledání. Učiním tedy další zoufalý krok a vrhnu se na facebook, se kterým jinak vůbec nekamarádím, a nahlásím se do několika morčecích skupin s nadějí, že tam něco kápne. A taky že jo. Na jeden skromný dotaz, zda neví o někom z Ostravska, kdo by měl na prodej hladká morčata, mi záhy přijdou tři nabídky. Dvě paní se mi snaží nacpat různé křížence hladkých s dlouhosrstýma či skiny, ale mimo jiné se mi ozve majitelka nejbližší chovné stanice, s kterou jsem už pár týdnů v kontaktu a jejíž stránky denně hypnotizuji, protože má morčata moc krásná, líbí se mi její přístup a vyčítám si, že jsem si nechala utéct její poslední nabídku dvou hladkých kluků. Občas se tam kochám u fotek z letošních vrhů a hlavně nechápu, jak jsem mohla prošvihnout ty dvě nádherné holky, které se narodily v podobném termínu jako oni kluci.

Jak jsem je mohla prošvihnout? Neprošvihla. Nešly do nabídky na prodej. Měla záměr nechat si je do chovu. Chtěla, ale… Nejspíš se mě potřebovala už zbavit, případně se jí mě zželelo – a nabídla nám právě ony dvě vysněné sestřičky. Dětmi během sekundy jednohlasně přijato a já můžu s klidným svědomím opustit inzertní servery. Jupí!

Teď už jen naplánovat ilegální, několika kilometrové, překročení hranice okresu a dovézt ten živý kontraband poklad k nám.

 

-----

PS: Tady to jsou ony (jedná se o fotky ze stránek chovatelky):