Lov na mutanty (i s maturanty)
Fascinují mě obří pampelišková foukátka. Neodolám, jedno utrhnu a pokouším se o rozfouknutí chmýří na jeden nádech...
Hm, a proč ne. Je mi fajn a baví mě lehce nasupenou puberťačku škádlit, takže si sfouknu ještě jednu odkvétající pampelišku, z travin několikrát udělám „kohoutka nebo slepičku“, utrhnu si kus jetele a pak mě to popadne. To dlouho potlačované nutkání.
O tři dny později, právě na synovy dvacetiny, nacházím čtyřlístek ještě jeden. Výstavní. Zatím se lisuje a nejspíš skončí jako zarámovaný obrázek na památku, čili DDD (doplňkový dodatečný dárek).
Lovecký pud ukojen, už opět nechám prostor pro hledání štěstí i ostatním…
I když, něco mi říká, že největší výhrou by bylo, kdyby se moc takto zmutovaných rostlin v přírodě neobjevovalo...
-----
Ještě něco málo o čtyřlístcích:
Wikipedie:
Čtyřlístky se v populaci jetele vyskytují v poměru zhruba 1 : 10 000. Kromě čtyřlístku se vyskytují i další anomálie, jako např. pětilístek či šestilístek, avšak ty jsou ještě vzácnější. Český rekord drží devítilístek, který nalezl Jaroslav Kosina z Mikulčic. Světový rekord s 56 lístky drží Shigeo Obara z Japonska.
Pro vědce bylo donedávna záhadou, jak čtyřlístky vznikají. Teprve v roce 2010 badatelé při genetickém zkoumání jetele objevili mj. gen zodpovědný za tuto odchylku. Na expresi tohoto genu mají významný vliv mj. podmínky životního prostředí."
Přiznám se, objev, že se jedná o mutaci v souvislosti s podmínkami životního prostředí, mě vlastně vůbec nepřekvapil. Osobně jsem měla vlastní podobnou teorii, neb si opravdu vybavuji, že okolo toho roku 1986 - 1987 se jich nacházelo ve volné přírodě rekordní množství.
V souvislosti s tím mi nepřipadá ani překvapivé, že ten mnoholístkový rekord se vyskytl právě v Japonsku.
Natrefila jsem také na článek, ve kterém se píše, že v blízkosti Černobylu obecně mutují rostliny mnohem rychleji, (zkoumali zejména pšenici)
Také mi přišel zajímavý článek vysvětlující, čím je tato mutační schopnost rostlin dána. Nemají nohy, ani jinou možnost přesunu do lepších podmínek, proto jsou více schopné adaptace.
A do třetice mě zaujalo, že některé z rostlin jsou přímo vhodné na pohlcování radiace, například slunečnice, a to proto, že přijímají některé radioaktivní izotopy a zároveň je absorbují do stonků a lístků, takže tento zamořený odpad lze lépe zlikvidovat a neukládá se v kořenech do půdy. Takovémuto využití rostlin se říká fytoremediace,
No, a takto vypadá onen rekordní 56 lístek:
Nálezce Dr. Obara studoval bílý jetel po mnoho let a na jeho výzkumu založil svůj doktorát Nejdřív našel 18 lístek v roce 2002 a chvíli před objevením onoho rekordního 56 lístku v r. 2009 objevil i 33 lístek. Prezident Japonské společnosti pro vědu o pastvinách Suguru Saiga věří, že rostlina byla „výsledkem akumulace genů většiny listů po mnoho let“.
Mimochodem, věděli jste, že DNA čtyřlístku je mnohem složitější než ta lidská a biologům se ji zatím rozmotat nepodařilo?
Pěkné nálezy. S těmi pověrami, je ale fakt zábava. nesplní se to, tak člověk může říct: "Dyť sou to blbosti!" a když se to splní, tak zas: "No jó, horoskopy nelžou!" :-D
OdpovědětVymazatSilvinka taky ráda hledá čtyřlístky, ale moc často je nenáchází. Jen aso dva týdny zpátky našla pětilístek. Já ji taky ženu, ať nezdržuje, možná by jinak našla víc. :-)
Obrovská gratulace k maturitě, musely to být nervy. :-) Nevím, jak to chodí při maturách teď, ale když maturovala moje třída v učení, nosili jsme zkoušecímu sboru nějaké občerstvení, hlavně kafe a jednomu spolužákovi se tak klepaly ruce, že než to donesl, rozbryndal skoro polovinu kávy na podšálky. :-)
My jsme na gymplu četli Študáky a kantory a ony ty gymply za První republiky i za Husáka byly pořád stejné. Žák tam napsal, jak po maturitě se začnou studenti chovat nonšalantně, jakoby tu maturitu dělali každej tejden. Tak to bylo i u nás. Jak jednou máte maturitu, už vám ji nikdo nesebere.
VymazatA.P.
Oby, vidíš, takto dcerce šlapat po štěstí :-)
VymazatFakt je, že pětilístek jsem opravdu velice dlouho nenašla. Teď mě i ty čtyřlístky překvapily.
Děkuji. Paradoxně ani ne, syn byl v klidu, tak já taky. Ale to nic nemění na tom, jak jsem ráda, že už to má z krku :-)
A.P., jo, to je fakt, jak ji má člověk z krku, tak machruje - docela i neúměrně tomu, jak i jen pár hodin zpět v něm ještě byla malá dušička :-)
VymazatKromě foukání pampelišek, pískání na trávu a hledání čtyřlístků při procházce ještě jíme sedmikrásky :D.
OdpovědětVymazatGratuluji k odmaturování, taky to máme už za sebou. Ať ti přinesou čtyřlístky štěstí! :)
Znám jednu starou dámu a ta konzumuje květy pampelišek.
VymazatJani, jasně, ještě pískání na trávu, to jsem zapomněla připsat :-)
VymazatDěkuji a vám nápodobně, taky posílám gratulaci!
Tlustˇjochu, byť to u té paní možná vypadá divně, tak pampeliška (i ta výše zmíněná sedmikráska) mají spoustu léčivých účinků. U pampelišek se většinou ale doporučuje jíst spíš ten stvol a z květů dělat "med", nicméně proti gustu žádný dišputát :-)
VymazatMi teda osobně ani ty stvoly nejedou, ale mám koupenou sušenou pampelišku do čajové směsi.
info např. tady:
https://www.bylinkyprovsechny.cz/byliny-kere-stromy/byliny/137-pampeliska-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivani
Tlusťjoch:
VymazatOna říkala, že stvol by jí lezl do zubů, tak květ trhá hodně vysoko.
Tak to by mě nenapadlo.
VymazatV představách mi připadá, že by do zubů lezly spíš ty květy... No, a barvitá vidina ženy, které od pusy odlétávají foukátka, jako když kočka škube ptáky, záhy tak nějak následuje :-)
Šestapadesátilístek? To tedy musel být doslova genový mejdan! :-)
OdpovědětVymazatTo byl jetel z Černobylu v emigraci. :-)
VymazatA.P.
Čerfe, jj, raději si ani nepředstavovat, čím vším byli sjetí :-)
Vymazat
VymazatA.P. - tak si říkám, jestli fakt, že emigroval právě do prostředí Hirošimy a Nagasaki byla prachobyčejná neznalost, nebo naopak čirý záměr :-)
A jak pak dopadli jeho potomci po Fukušimě. Možná tam někde čeká na objevení nějaký přinejmenším osmdesátilístek... (i když mi už se ty mnohočetné nelíbí, nějak mi připomínají brokolici a spol., s tím tvarem motýla už nemají moc společného)
Ne že bych vyrůstala a žila v nějaké neposkvrněné lokalitě, ale čtyřlístek jsem nenašla snad nikdy. Zato dobře znám ten pocit, když se dítě začne chovat jako dospělý a vyžaduje důstojnou matku:))
OdpovědětVymazatTo znám taky. V šesti letech to vytáhne z knihovny komiks a ukazuje ti legrační obrázek, kde se paní masturbuje. Tak se jen zeptáš rodičů, jestli to má povolené a pak jim nekecáš do výchovy. Ve dvanácti je z ní najednou samozvaná strážkyně cnosti a kontroluje ti slovník i témata a nic nepromíjí.
VymazatAle dospělí jsou na tom podobně. Ve dvaceti je ochotná k miss mokrí tričko málokterá. V padesáti skoro každá.
Každej věk si blázní po svém.
A.P.
Psice - přesně. A nejvíc mě na tom baví, jak se pak pozapomenou a rázem přepnou do té dětské podoby (i ti přerostlí postpuberťáci to ještě umí) :-)
VymazatA,P., tak zrovna to s miss mokré tričko bych viděla spíš naopak, ale asi chápu, jak jste to myslel.
VymazatNedávno jsem poslouchala zajímavou přednášku o vývoji dětí, mimo jiné mě zaujala zmínka, proč jsou pro ně v době puberty nejvíc trapní právě rodičové - příroda to tak zařídila jako prevenci incestu.
No, já mluvím o konkrétmím případu.
VymazatSamozřejmě, že ty normální soutěže Miss mokré tričko mají mladé holky. Ale tam to široce vyhlásí a tak se ty zájemkyně vybírají z velkého počtu a tak to klame. Současně tam přímo chtějí mladý holky, tak co by se tam padesátiletý cpaly.
U nás naopak to bylo trochu jiné. Vybírali jsme z databáze podle vzhledu a volali jim. Tak jsme zavolali, že potřebujeme 5 dvacetiletejch a 5 padesátiletejch. Padesátiletý, hezký a vzdělaný (např učitelka) řekly ano vždy. Dvacetiletý odmítaly systematicky.
Když jsem o tom přemejšlel, tak to bylo nakonec logický. Průměerně mladý holky tahá do postele každej a musej dbát o svoji pověst a její dynamika je odmítat zájemce. Padesátiletým to připomene dobu, kdy o ně stál skoro každý a je to pryč, ze sexu se už nedělá takový drama, zároveň je ale zájemců daleko méně, z nevěry se nedělá takový drama protože iluze už taky nejsou, nemusí se už tak paranoicky starat, aby měla dobrou pověst. Zároveň je jasné, že to všechno za pár let skončí a tak se rozhoduje jen podle toho, jak na to má náladu.
--
S tím incestem jako důvodem si nejsem tak jistej, protože kdyby příroda chtěla, tak není incest vůbec. Jenže jsou situace, kde není na výběr mezi zdravým dítětem a debilním dítětem, ale mezi debilním a žádným. Čí geny pak přežijou a předají se dál.
Spíš to bude analogické k "nikdo není za hrdinu pro svého sluhu" protože ten vás vidí zblízka i v nelichotivých situacích a tak ztratíte tu auru. Podobně manželé, šéfové, učitelé atd. Prostě máte čas se shodit.
Dokonce jsem jednou slyšel nějakýho bejvalýho esesáka, co dělal stráž u Hitlera. Hitlerovi se něco povedlo, tak si porozepínal uniformu, byl rozcuchanej, seděl ochable v křesle napříč a kouzlo šéfa všeho Germanstva bylo to tam. Samozřejmě, že esesák nedal nic najevo, protože nechtěl jet na východní frontu, ale z dálky byl ten vůdce takovej vůdcovatější.
A.P.
Zajímavé úhly pohledu, oba :-)
VymazatK tomu prvnímu - mi ještě připadá, že v mládí je člověk víc nejistý, zatímco s tou zralostí přichází i určitý nadhled a ano, souhlasím, ta prvotní stydlivost je už o kus posunuta :-)
K tomu druhému - jj, to věřím. Teď mi to hned evokovalo takové ty fotky celebrit pořízených na ulici, bez retuší.
Velmi matně si vzpomínám na školku v přírodě kdesi na Moravě, kde jsme na nějaký vycházce na jednom palouku těch čtyřlístků našli ...asi ne vyloženě hodně, ale disproporčně velký množství to bylo. Nález nás pančelce hlásilo několik, někdo myslim i opakovanej... On ten konec osmdesátek asi na podobný úkazy mohl bejt trochu bohatší... :-D
OdpovědětVymazat...a na foukání do pampelišek neni nic dětinskýho! Na parašutisti si hraju pořád, takže prostě nemuže bejt, to je přeci jasný.
Jo, mi osobně to tak rozhodně připadá, že konec osmdesátek byly čtyřlístkové žně :-) Líbí se mi ten výraz "disproporčně velký množství", protože třeba u mého syna se to dá vztáhnout na ten jeho jeden jediný :-)
VymazatTak to jsem fakt ráda, že nejsem jediná, kdo si to jejich parašutistické pouštění do vzduchu příležitostně užívá. :-)
Z rostlin jsme za mlada používali list lopuchu. A taky jsme po sobě házeli kuličkami bodláků (pomoravsky kotačky)
OdpovědětVymazatAno, lopuch býval jako paraple, čím větší, tím lepší.
VymazatA bodláky jsme po sobě taky házeli, byla sranda, jak se zachycovaly na oblečení.
Posledních pár let jsem na ně ale nikde moc nenatrefila.
TlusŤjoch:
VymazatA mne děda naučil jíst pupavu bezlodyžnou.
Cituji z Wikipedie: Pupavu je možno po odstranění nažek a listů konzumovat. Jí se bílá podsada úboru. Struktura je podobná kedlubně, zatímco v chuti je cítit inulin (jako u topinamburů) s mírným ovocným nádechem.
Pupavu mi v dětství okrajoval na dovolené v Rožnově či na Morávce taťka, byla výborná a mám ji navíc pevně spojenou s prázdninami.
VymazatDlouhé roky jsem na ni nikde nenatrefila, děti ji vůbec neznají. A obávám se, že už ani neochutnají, tuším, že už je chráněná.
Ale byla to mňamka :-)
56?! To je teda dobře šílený. A to jsem vyrostla ve městě, u kterýho byly jedny z největších uranových dolů svého druhu na světě - a obzvlášť na haldách všude kolem města rostlo skutečně kde co!
OdpovědětVymazatJj, je to fakt už úlet, za mě by to podle vzhledu nemělo už ani patřit do jeteliny, ale spíš ke košťálovinám :-)
VymazatOsobně si i myslím, že ty přespočetné už mohly být i výsledkem cíleného zásahu.
Já jednou našel čtyřlístek ve starém výkladovém slovníku, který jsem si koupil v antikvariátu.
OdpovědětVymazatDnešní mladí aktivisté by to nazvali sdíleným štěstím...
Jo, a teď zrovna jeden (mnou nalezený kousek od baráku) lisuji v KRONICE 1904.
VymazatSdílené štěstí - to mi zní fajn.
VymazatJá tak před lety dostala vylisovaný čtyřlístek od oční doktorky, doteď ho nosím v peněžence (ale teda na finance to zázračný vliv nemá, to zas ne) :-)
Poslušně hlástím - včera taky jeden nalezený, ale byl dost ožraný, tak jen syn dostal fotografický úkol. Ty z května taky ještě listuji - pro změnu ve starém autoatlasu.
Já jsem si dosud myslel, že čtyřlístek je něco jako jednorožec.
OdpovědětVymazatMutace má pejorativní význam, ale tato mutace umí potěšit. Podobně jsou prý mutací modré oči, které se považují za nejhezčí, nezmutovaná původní barva byla prý hnědá, tu mám já a manželka modrou :).
Miloši, já už si to jednu dobu o čtyřlístcích myslela pomalu taky :-)
VymazatOči, to ohledně barev a mutace jsem netušila.
Nikdy nie je neskoro vrátiť sa do detských čias. Moje 3 ročné bábo hovorí každému žltému kvietku púpava, čo na tom, že v tomto čase už žiadne nie sú. Ani tie padáčikové :-(
OdpovědětVymazatFakty ohľadom štvorlístkov ma tiež veľmi neprekvapujú. Naši sa brali sobotu pred výbuchom Černobyľu. Mama sa smeje, že jej Boh posielal oneskorenú správu, nech túto životnú chybu nerobí. (tož náš rodinný čierny humor).
Nikky, to jsem netušila, že se slovensky pampeliška řekne půpava. U nás je pupava tato rostlinka:
Vymazathttps://plantanaturalis.com/produkt/pupava-bezlodyzna/
Jj, humor je důležitý, o tom žádná :-)
Zaujímavé 🙂 https://sk.m.wikipedia.org/wiki/P%C3%BApava_lek%C3%A1rska
VymazatTo fakt jo, do včerejška jsem to netušila.
VymazatDocela mě pobavila představa, jak na Slovensku vykládám, jaká je pochoutka kořen pupavy. To by asi na mě koukali jak z jara, pampeliška jej mám určitě extra hořký :-)
No to asi áno 🤣
Vymazat