Miluji jej a nemůžu se jej momentálně nabažit!
aneb
Tanec
Jen tak - pro radost
V dětství za totáče se mi bohužel do žádného tanečního kroužku chodit nepoštěstilo, a když se po převratu začaly objevovat placené kurzy, nebyly na ně finance.
Alespoň taneční jsem si prubla několikrát, včetně pokročilých a na čas kolem sebe měla i taneční partu. Moc příjemné období.
Během mateřské jsem si pak sporadicky odskakovala do tanců břišních a pár let po nástupu do práce jsem na čas propadla divokým rytmům zumby. Natrefila jsem na úžasnou lektorku, kdy jednotlivé lekce nebyly cvičením, ale prostě skvělou dámskou jízdou plnou neskutečného množství energie. Tohle jsem si fakt užívala, dokud se lektorka neodstěhovala.
A nastal problém - nedařilo se mi najít aspoň částečně odpovídající náhradu, většina jiných lekcí zumby mě, ve srovnání s těmi jejími, nebavila. K tomu nějaké problémy se zády, vyvrknutý kotník apod., i na čas jsem se uchýlila k cvičení méně dynamickému, pilates.
Nicméně ta potlačená láska k tanci ve mě stále dřímala, tak jsem před pár lety začala navštěvovat aspoň různé hodiny Latino-ladies. Žádná z nich neměla sice ten správný drajv, ale aspoň jsem se mohla koordinovaněji vlnit v rytmu hudby.
I nastal čas tanečních, tentokrát dcery. (Ty synovy během covidových omezení prošuměly, k jeho nemalé radosti, téměř bez povšimnutí.) Mohutně jsem je tentokrát prožívala aspoň s ní a na obou kolonách jen tiše záviděla, jak má ještě celý ten taneční život před sebou. Když jsem se nedopatřením připletla na ples plný náctiletých, a přesto si tam trsání (byť jen sama se sebou) neskutečně užila, došlo mi, že ještě prostě nemůžu hodit flintu do žita.
Ples puberťáků
Hned druhý den se mi povedlo objevit kurz Latino-fit Kuby Mazůcha a vlítla do tance zas s o kus větším drajvem. Kuba vážně umí předat obří dávku energie a dobře jsem se u něj roztancovala.
Nicméně, dcera v té době absolvovala taneční pro pokročilé - a ten drobný červíček závisti prostě hlodal a hlodal, až jsem po víc než ročním váhání a zvažování do toho práskla.
Taneční lekce Pro-Am. Profesionál a amatér. Všechny předchozí kurzy Latino-ladies mi přišly nuda i v pokročilém vydání, tak jsem přeskočila začátečníky a napálila to naprudko rovnou doprostřed kurzu pro středně pokročilé.
Pár minut před první lekcí jsem si nevěřícně říkala: "Co tady, probůh, dělám?" Ruce jsem měla nervozitou jak led a nebýt hrůzou ztuhlých končetin, nejspíš bych se sebrala a utekla. A pak to vypuklo. Totální fičák. Dlouhé sestavy plné různých tanečních prvků. Děsivé. Dokonalé. Bomba!
Vůbec netuším, jak jsem se tou první hodinou promotala, pravděpodobně bych si v tu chvíli ani nevzpomněla na vlastní jméno, ale jedno jsem věděla jistě.
Tohle chci!
Taneční fičák
Ano, Pandořina skříňka byla holt otevřena a na povrch se prodrala dlouho potlačovaná vášeň. A já teď mám, jako každý pořádný závislák, opravdu seriózní problém.
Prostě, představte si někoho, kdo miluje jídlo a po velice dlouhém nedobrovolném půstu otevře dveře až po okraj dobrotami naplněné ledničky, sedne si před ní a začne se cpát. Cpát. A cpát...
Celá já. Jen tou ledničkou jsou aktuálně probíhající taneční kurzy a příležitosti.
Celá já. Jen tou ledničkou jsou aktuálně probíhající taneční kurzy a příležitosti.
Jasně, dokoupila jsem si hned celý ten Pro-Am kurz latiny, pak další, a ano, i ten navazující.
K tomu jsem začala chodit na tance karibské - bachatu a salsu. Ty mě aktuálně baví snad ještě víc, ať už v páru nebo samostatně.
Jakmile se mi uvolní časový prostor, chci si zopáknout i tance standardní. Ale to nevím, kdy nastane, protože k latině a karibiku ještě potřebuji chodit dobíjet baterky i k tomu Kubovi.
A největší časově-koordinační problém by mohl vzniknout, kdyby se mi povedlo sehnat tanečníka na tance ve stylu swing, charleston apod.
Fakt, že jsem v létě objevila i zumbu, která mě po letech celkem bavila, se vlastně snažím potlačit.
Jsem přece rozumná, ne? Vím, že nemůžu mít všechno. Proto, jak jste si jistě všimli, jsem se v závěru uvědoměle nezmínila o tanci břišním. Jo, a vlastně mě moc nebaví tance empírové.
Ale na nějakou tu hodinu irského hopsání - tam si asi odskočím taky.
Takže to shrnu.
Mám problém. Ale příjemný! :-)
-----
Dva základní postřehy:
- výhody tance
- připadám si při něm tak o dvacet let mladší
- nevýhody tance
- připadám si při něm tak o dvacet let mladší (a tělo má občas jiný názor)
-----
Na závěr jsem se spontánně rozhodla přihodit nějaké taneční video z YouTube - a pohrávala si s představou peprnější salsy, ovšem žádná choreografie mě momentálně až natolik nezaujala.
Nakonec, i vzhledem ke svátečnější atmosféře, se mi při brouzdání po netu zalíbila tato cha-cha na píseň Sway:
Ale co se budu držet při zemi, když už jsem se na tom Youtubku teď sekla. :)
Ta decentnější cha-cha sedí spíš k Vánocům, pro nadcházející silvestrovskou náladu se mi hodí víc třeba tento hravý twistový remix:
---
A co vy, milí čtenáři? Tančíte rádi?
Pokud ano - jaký tanec je váš oblíbený?
Netančím... K tanečním jsem kdysi zaujal na chlup stejný postoj, jako tvůj velectěný syn. Ani ten kovídek jsem k tomu nepotřeboval. Prostě jsem řekl, že nechci. A naši, než aby mě nutili a platili za kurz, ze kterého bych se nejspíš stejně nějak ulejval, pokrčili rameny a nechali mě být. :-)
OdpovědětVymazatNo, a pak nemají chybět ti tanečníci... :-)
VymazatFakt ale je, že rodiče byli očividně ekonomicky prozíraví. Jak jsem tak pozorovala u ratolestí, tak velká část hochů nejen, že taneční sabotovala, ale během toho ulejvání se rubli dost peněz za nalejvání se v blízké večerce. :)
Jo, to si pamatuju, jak jsem někdy v tom období byl s mámou na většim nákupu a potkali jsme maminku jedný spolužačky. Nějak přišla řeč na taneční a jasně že to skončilo u zaskuhrání, že "pak má ta moje holka mít s kym tancovat, když se klukům nechce..."
VymazatNo asi měla pravdu a takhle zpětně si řikám, že jsem to možná zkusit měl. Mohla to bejt legrace a kdyby ne, pořád jsou tu ty večerky, že jo...? :-D
Tak ono není nikdy pozdě začít - tanečních pro dospělé jsou mraky :-)
VymazatJj, ta večerka jako záložní plán je pro středoškolské taneční dokonalá, zvlášť, když je "strategicky" umístěná hned za rohem policejní stanice :-)
Kdysi (na gymplu) jsem chodil do tanečních do Lucerny.
OdpovědětVymazatNějak mne to nebavilo.
Obzvlášť povinná konverzace s tanečnicí.
/"Slečno, já se potím jako prase; potíte se také tak?" (doporučená konverzační otázka Vencou DG)/.
Na diskotékách jsem tančil na kocůra.
Tak Venca DG se vyzná, o tom žádná :)
VymazatAle je fakt, že v těch oblecích to asi ani jinak nejde... To klukům při tom ofiko tanci fakt nezávidím.
Na kocůra? To by chtělo dodat ukázku :-)
Já jsem přes to irské hopsání :-D už řadu let tak moc, že není moc prostor rozšiřovat taneční obzory, ale co, to se spraví.
OdpovědětVymazatJé, Haplo, moc ráda Tě po čase vidím! :-)
VymazatTak ty irské tance, ty jsou dost náročné - aspoň mi tak připadaly. V Ostravě se aktuálně žádný kurz nekoná, jen jedna nadšenkyně příležitostně zorganizuje kratší workshop - a napoprvé jsem fakt koukala. Ale teda baví mě to hodně, i když zatím nemohu říct, že to v mém podání jako irský tanec vypadá. Ovšem na zablbnutí si a vyčištění hlavy, super!
Když jsem sledovala holky, které to tančily roky, tak to jsem fakt zírala. Klobouk dolů. To máš moc pěkný koníček! :-)
...já ti už ani nevím, nemám s čím srovnat, jak náročné to je :-D
VymazatJá jsem tu pořád, akorát před časem přišlo období nepříznivé psaní a už jsem se nenastartovala zpátky, takže většinu času straším mlčky :-)
No, že jsem toho letos prubla hodně, tak jo, ty irské jsou dost náročné na fyzičku. Nejen můj názor, jedna z těch původních tanečnic marně hledá náhradu s obdobným zápřahem :)
VymazatJj, občasné nepsavé období chápu velmi dobře. Ale ty návraty jsou vždy fajn, třeba Tě to taky ještě chytne - úplně bych neházela fintu do žita :-)
Ach, tomu tak moc rozumím! Tanec miluju - a sice zrovna swing nebo salsa mě kdovíjak nechytily, ale jak slyším rytmus samby, jen velmi těžko se mi zůstává sedět v klidu na židli. Tak ať nám to v novém roce krásně tančí :-)
OdpovědětVymazatMoje radost v latině je cha-cha a jive. Sambu nemám tak zažitou, ale těším se, až se to poddá.
VymazatTak k tomu krásnému přání mohu jen dodat - nápodobně :-)
Já provozuju jen šílené tance na koncertech nebo festivalech - ale i přes nepravidelný tréning si v tom přijdu vážně dobrá!:) Ale tu závislost, o které píšeš, mám s improvizací. Tolik dobrých akcí a workshopů a tak málo času!
OdpovědětVymazatŽe jo, ten čas, ten čas :-) Jakmile člověk dostane prostor zas víc pro sebe a najde si ten svůj koníček, tak to je jak černá díra, co? :-)
VymazatŠílené tance jsou nej, mimochodem. Volný styl - ten vede :-)
Nominku, jsi dobrá. Obdiv, že zvládáš i ty rychlé tance a tolik toho.
OdpovědětVymazatMi to hlavně hodně čistí hlavu a ta fyzička, vzhledem k sedavému zaměstnání, taky holt potřebuje trochu popostrčit - tak jsem si dohledala pohyb, co mi je nejpříjemnější. Užívám si to :-) Teď jsem měla měsíc pauzu, ale už se těším, až do toho zas naskočím.
VymazatPo takové průpravě už můžeš nastoupit do příštího Star dance.
OdpovědětVymazatTo by mi ještě desítky, ne-li stovky, hodin tréninku chyběly :-)
VymazatMít takové možnosti trénování jako ve StarDance -
toť jistě je sen
tance-chtivých žen :-)
Tanec - nic proti němu, ale nic pro mě. Neudržím rytmus a jsem dost dřevěná. Kdysi ve střední škole mě spolužačka přemluvila, ať se přihlásíme do tanečních. Bylo to nějak přes tu školu, tak to vyšlo poměrně levně. Zápisné na celý kurz asi jen 50 korun, ale pro mě v té době dost horentní suma. Ani nevím, jestli jsem doma řekla, že jsem se tam přihlásila nebo ne, ale nikdo mi na to nedal, možná mysleli, že je to zadarmo v rámci výuky. Ani jsem pořádně neměla co na sebe... Přišla jsem tam a skoro všechny holky vyšňořené jako princezny. Já na sobě pytel vhodný možná v zimě do kostela pod kabát, ale ne do tanečních. Kluků tam bylo kupodivu poměrně dost, dokonce nějaký chudák zbyl i na mě v pytli, ale v těch děsných šatech jsem se potila jako prase, i když se mě na to nikdo neptal, tak jsem se na to po asi dvou lekcích vykašlala. :-D Tobě Nomi přeju, ať ti tanec ještě moc a moc dlouho přináší radost.
OdpovědětVymazatOby, děkuji. A mrzí mě, že na tu éru tanečních máš takové nemilé vzpomínky.
VymazatJá je taky odtančila v podstatě v jedné halence a sukni, až na šluskolonu mi mamka ušila šaty.
Zamlada jsem tancoval docela rád, ale pak jsem zlenivěl a už dobrých 20 let "nepraktikuji". Myslím, že už nenavážu, ale nijak mi to nechybí.
OdpovědětVymazatTak já si právě při tom navázání uvědomila, jak moc mi to chybělo :-)
Vymazat