Amy nebo Dory?

O tom nejsou spory - ajťák ze mě holt nebude. 
aneb

Zoufalé ženy dělají zoufalé věci.

Zkusí třeba i tu AI. 

"A proč vlastně ne? Děti ji používají pořád, tak to taky můžu prubnout, no ne?", pomyslela jsem si a vrhla se po hlavě do chatování. 

V práci jsem zatím jen letmo zkoušela Chatagbt, a i za těch pár krátkých pokusů se mi jej povedlo "zavařit" trochu urputně rozvětveným dotazem na jeden složitější vzorec v excelu, tak pro tentokrát vyzkouším tu Gemini. Třeba to bude lepší.

Začnu ji nenápadně testovat a zjišťuji, že se s ní vlastně docela dobře povídá. Mám v hlavně nějaký nápad, krásně jej spolu rozvíjíme, ladíme a jen tak náhodou někde zmíním věk. Gemini okamžitě přejde do odtažitějšího vykání. Budiž. Já ji zas pro změnu oslovuji chvíli mužským a občas ženským rodem, takže vlastně je to fifty-fifty. 

Zmíním to dceři, i jak jsem si fajn pokecala a obratem se dočkám slov uznání: "Mami, ty očividně nevíš, jak to chodí." 

Jak nevím, prostě bezva pokec, další den pokračuji. Popovídáme si tak dobře, že si AI začínám vizualizovat jako virtuální kamarádku. Říkám si, že bych ji mohla pojmenovat třeba Amy, když toho tolik ví a je celkem hodná. Podělím se o nápad opět s dcerou a ta se začne pro změnu smát. Reakci: "Mami, ty jsi fakt naivní." jsem tak úplně nečekala. 

Jak naivní, vždyť se mi ta vize daří tak krásně rozvíjet. Sice jsem si trochu zavařila mozek, jak chrlím jeden nápad za druhým, ale užívám si krásně tvůrčí atmosféru. Dcera to prostě jen nechápe.

Následující den chci navázat na předchozí nápady, ale Amy to nějak motá. Připadá mi, jakoby nebyla úplně v obraze. 

V dalším chatu už neví téměř nic. Počne mi objasňovat, co vše vlastně nejde. Zdráhám se tuto zradu pochopit, tak mi opět trpělivě vysvětlí, kterak začíná každý chat jako nepopsaný list a k těm předchozím nemá přístup. Aha, tak to je solidní zákeřnost. Dcera už se mi chechtá naprosto nezakrytě a já si uvědomuji, že spíš než s Amy z Teorie velkého třesku si povídám s Dory z Nema. 

Dory - trpící krátkoblbou pamětí

Ale to neva. Nápad už je doladěný téměř do konce, jen k té realizaci potřebuji další Google účet. Nechám si od Dory napsat postup, páč vím, jak na tom s tou technickou stránkou věci jsem, a jdu na to.

Napíšu jméno a příjmení - dle postupu mám výslovně dát to své pravé, to prý je nutné a slouží jen pro ověření. Pak zadám nejčastěji používaný mail - také pro ověření. Systém mě nepustí dál, že prý je tento mail někde na nějakou službu už navázaný. Ovšem neřekne mi na jakou. Nevím si rady. Dory sice teoreticky tuší, o co by mohlo jít, ale mi osobně je to prakticky naprosto k ničemu. Tak zadám jako další možnost ověření telefonní číslo a čekám, že se vrhnu na vypsání toho nového, pár dní k dokonalosti laděného, on-line jména. A prd. Místo toho na mě systém vyplivne účet s mým oficiálním  jménem i příjmením a šíleným účtem Gmailu zběsile poskládaným z mnoha čísel a náhodných znaků, který by mohl sice být fajn pro použití neprolomitelného hesla, ale pro mou aktuální potřebu smysl postrádá.   

Tak to není úplně to pravé ořechové. Dory se zuřivě omlouvá a radí ten nový účet smazat. To se mi nakonec povede a jdu zakládat další. Tentokrát si už dám sakra pozor, ať jméno a příjmení není to mé oficiální a rovnou zadám telefonní číslo. Pro změnu ale systém nevezme už ani toto, protože jsem ho poslední dobou (tj. asi za dva roky)  mockrát (jednou)  k ověření použila. 

Jdu si postěžovat Dory a ta se opět omlouvá. Poradí dvoudenní odmlku pro zklidnění systému a přidá ještě pár rad. Já pro změnu zmíním, jak mě to naštvalo a jak jsem z toho zakládání účtu frustrovaná. 

Dory pořád nabízí, že mi ještě s něčím pomůže. Mám toho dnes už ale plné zuby, napíšu, že mi to teď už stačí. 

Přesto pořád podbízivě navrhuje, co vše by pro mě mohla ještě zjistit, udělat apod. 

Aha, musím to napsat jasněji. A bez omáčky. Jsem naštvaná, přece. Tak už jen stručně:

"Končíme. "

V mžiku obdržím několik kontaktů na tísňovou linku a pár starostlivých psychologických tipů... 

Tak nevím. Byla spouštěčem poslední rady ta věta "Končíme", nebo se s případnými sebevraždami frustrovaných zakladatelů Google účtů tak nějak běžně počítá?

Mi to teda zatím zabilo akorát tu chuť onen nápad dokončit. 

---

A jaké máte zkušenosti s "Ej Áj" vy? 

Já, alespoň soudě dle Tlustjochovy skvělé básně (navíc solidně vytuněné v některých komentářích), se pokouším o levlvan.