středa 17. února 2010

Superdieta

 

a nové pracoviště, kde už mě nekopou...

 

... všechny kliky a kovové předměty. Což je docela příjemné. Pomalu se začínám zbavovat nepříjemné třesavky, jakmile mám otevřít dveře či okno a nemusím sbírat ani sílu ani odhodlání k činu. A hlavně - je tam parkoviště! Asi netřeba dodávat víc...

  

-----

No, a taky začínám mít pocit, že možná překonám tu svou žravost a třeba i na jaro krapánek zhubnu. A není to jen tím, že v okolí práce už nemám ty bezvadné pekárny, ani se mi záhadným zázračným způsobem nezvýšila poměrně ochablá vůle...

Mám díru v zubu. Velkou. A zubařka nemá čas ji dovyspravit. Nejdřív až za měsíc... Prý mají plno. Nebo mě taky už možná nechce vidět počtvrté za týden...

Ale dala mi dobrou radu - „Před jídlem si do zubu dejte vatu, ať se vám tam nedostane jídlo." Cha! Ono se to lépe řekne než udělá, že.

  

Nesnáším vatu na dotyk! To už bych se radši zas nechala kopnout tou kovovou klikou. Člověk je ale tvor koumavý, tak mám odzkoušeno, že se tento drobný handicap dá obejít navlhčením rukou. 

Pak je třeba uškubnout nějaký ten kousek buničiny, navlhčit ji! a vyrobit šulek. Ten nějak, nejlépe odporně-odborně, narvat do díry v zubu.

  

A teď bacha, největší um je správně odhadnout tu akorátní šulkovou velikost. Když žvýkáte, tak je dobré mít možnost skousnout, tudíž není úplně ideální, když vám v puse přebývá obrovský kus nejedlé hmoty.

Umění taky je jíst tak, ať si konzumovanou stravu vatou příliš často nezpestřujete - tedy pokud možno onen šulek v zubu udržet po celou dobu jídla.

Ani pak ale nemáte vyhráno. Když ho kousáním napěchujete do zubního kráteru trochu víc festovně, tak nastává problém - jak s ním ven? (pinzeta to jistí)

  

 

Přiznám se, po letech nezvladatelných chutí na jídlo a různé mlsoty, uzobávání, uždibování, ochutnávání a dojídání se v průběhu dne, jím od včerejška pouze v případě akutního hladu a fakt si rozmyslím, kvůli čemu teda tu vatu do zubu cpát nebo ne...

  

Tak jsem zvědavá, jestli se mi konečně přestane srážet oblečení...

...

...

Pokud ovšem dřív nevychytám tu „správnou" velikost a nenacvičím bezchybnou implantaci  vatové vycpávky...

  

------

Jo, a nedávno byl Valentýn, že? Tak abych ho úplně nezasklila, přikládám letošní

„Valentýnskou" říkanku:

Ač mám chutě na zmrzlinu,

žiju teď na Ibalginu.

Místo kalorické bomby,

schroupala jsem kousek plomby...

a hned v ústech na to tata

zeje díra jako vrata...

  

A malé zamyšlení nad budoucností

Nemůžu teď ani Twistra,

jedním jsem si ale jista

až chrup můj bude vyndavací

schovám si ho pod matraci -

by nikdo mi ho neukrad,

netrápil mě ve dne hlad!

  

Však rýsuje se tady zrada,

nechci pokousaná záda...

Nezbývá než dobrá rada -

za zubařkou chodit ráda! :o)

    

 

28 komentářů:

  1. Taky jsem měla díru v zubu, ale na vatu bych se teda mohla vys... :)

    OdpovědětVymazat
  2. Měsíc čekat na plombu - to se mi u \"mé\" zubařky nestalo. Aspoň zatím. V minulosti jsem si se zuby užil, tak vím co dovedou.

    OdpovědětVymazat
  3. nomi, a co takhle zkusit žvejkačky? Prostě se najíš a pak to prožvejkáš a je to (nebo jde to?).:o)

    OdpovědětVymazat
  4. Jestli tě to utěší - po několika letech děravých zubů si zvykneš kousat na momentálně nepoškozené nebo nebolavé straně... Já mám momentálně v zubech díry čtyři, protože moje původní zubařka už neordinuje a nový zubař po mně chce 20 tisíc za \"kompletní údržbu\". Nejsem milionář, ba nejsem ani \"tisícionář\". Takže nejím suchary a tvrdé potraviny a stále s sebou pro jistotu nosím Ibalgin... Už to mám nacvičené :-)

    OdpovědětVymazat
  5. [2] Wien, já tu vatu akceptuji z důvodu toho \"vedlejšího účinku\". Jsem jen zvědavá, jak dlouho mi to vydrží...

    OdpovědětVymazat
  6. [3] Jirko, mě se to doposud taky nestalo - ale při objednávání jsem stála kousek od sestřičky a nakukovala ji do objednacího sešitu - a vyloženě mě napasovala do skulinky. Jinak objednávají až na duben...
    Zubařů je tak nějak čím dál míň... Nechápu sice proč, ale je to tak...

    A co zuby dovedou, tak to jsem teda koukala prvně (když pominu jednu darebáckou osmičku) A fakt jsem nestíhala žasnout... :-/

    OdpovědětVymazat
  7. [4] Tino, on je to takový hluboký, ale úzký kráterek - po čištění kanálku, tak nevím, nevím. Spíš jsem uvažovala nad tou žvýkou, jako ucpávkou místo vaty. Ale to bych se beztak zas rozjedla - a nepřeji si vidět tu spotřebu žvýkaček. :-))

    OdpovědětVymazat
  8. [5] Teda Maire, tak to koukám! K tomu ani nemám slova, je to docela vyděračské. Není vážně v okolí nikdo jiný? To už se Ti vyplatí párkrát zajet \"akutně\" na pohotovost... Kup si když tak Elmex gel - je hodně dobrý jako prevence kazů a ty drobnější trošku prý zmírní. Držím palce, ať seženeš nějakého normálního zubaře!

    OdpovědětVymazat
  9. Nominku je to supr, jen tak dál,vydrž, každý zachráněný zub stojí za to

    OdpovědětVymazat
  10. [10] alimraj, neboj, bojuju :-)

    Jen chci podotknout, že ta druhá básnička se v žádném případě netýká aktuálního stavu. Bylo to spíš takové menší sýčkování nad hooodně vzdálenou budoucností :-)))

    OdpovědětVymazat
  11. já když měla díru v zubu, tak jsem kousala na druhou stranu a případné zatoulané jídlo jsem vydolovala párátkem...
    měla jsem to takhle asi tři měsíce... to se člověk naučí! .o)))
    a jinak valentýnská básnička je super! Taková zamilovaná :o)))

    OdpovědětVymazat
  12. [12] jarmilko, ta moje zubodíra je tak \"super\", že párátkem bych to tam maximálně upěchovala :-)

    No jo, Valentýn - není nad to milovat svou zubařku :-)))

    OdpovědětVymazat
  13. Počkám jak dopadne ten experiment na tobě a pokud se ti přestane srážet oblečení, tak si nechám taky vyvrtat díru :-D

    OdpovědětVymazat
  14. Jsem docela ráda, že máš díru v zubu, vznikly krásné básně, kdyby díry nebylo, neobjevila by se zde taková hezkáchvilka poezie:o)).
    Ale fakt, přeji, ať Tě to moc nebolí, zuby jsou zrádné!
    Já taky jednou měla díru v zubu a jedla, na vatu jsem kašlala, hezky papat bez...jídlo se mi tam dostalo a tak jsem ho vždycky párátkm vydlabávala. Ale jednou mi tam párátko zůstalo, zalomilo se tak, že nešlo vyndat ani pinzetou, zubař mě pak ihned vzal a říkal, že jsem teda raritka:o))).
    ještě jedna rada, kdyby se to někmu taky podařilo: Hlavně párátko nevyplachovat, vodou se dřívko nacucá a rozhodně ven nejde...:o)))

    OdpovědětVymazat
  15. tazinka: Znám taky jednu raritku: Známému se zlomil zub. A nově vzniklá ostrá hrana ho samozřejmě bodala do tváře, nemohl kvůli tomu dobře mluvit a jeho zubař taky měl plno až bůhví do kdy. A tak se prostě naštval, vzal v práci na dílně pilník, vyčistil ho a tu hranu zubu opiloval...

    OdpovědětVymazat
  16. [14] jejda, přítelko, to určitě nenech :-))) (raději těsnější oblečení, ale zuby vcelku!)

    OdpovědětVymazat
  17. [15] Teda tazinko, tak Ty jsi taky dobrá agentka :-)))
    Takže si píšu, když vyšprtávat, tak raději tím plastovým napichovátkem na jednohubky - to se nenacucne :-)

    Díky za přání, ty zuby jsou fakt stvořitelem nedomyšlené... :-/

    OdpovědětVymazat
  18. teď už chápu proč v obchodních řetězcích prodávají mleté maso..:-)
    ale jinak ti opravdu, ale opravdu nezávidím.

    OdpovědětVymazat
  19. [19] Pavle, teda ať zubatá či bezzubá, přiznávám - nemám odvahu kupovat mleté maso :-))

    Teď už to jde, nejhorší bylo těch pět dní, než mi pročistila zubajda kanálky... Jsem to blbec tak \"statečně\" oddalovala s tím, že to samo přejde - a ono to teda asi většinou vážně samo nepřechází... Zas o jednu zkušenost víc (ač tuhle bych i oželela) :-)

    OdpovědětVymazat
  20. ŠULEK = super slovo \"po našemu!\" :))

    OdpovědětVymazat
  21. Bože DÍKY za laskaveho zubare a ve skoro 34 letech za jedinnou plombu!
    Ufff,tva doktorka je hodne drsna!!!!

    OdpovědětVymazat
  22. [21] Pet, asi něco jako \"baňka\" :-)))
    Já ale nevím, jak to jinak normálně \"kratce\" napsat... :-)

    OdpovědětVymazat
  23. [22] Cheo, ona je celkem dobrá, to spíš já se bála toho čištění kanálku a tak jsem den předem trochu mlžila a nepřiznala tu kupu víkendových Ibalginů... Jsem pořád doufala, že to samo přejde...

    A dobrý zubař je vážně k nezaplacení! Jsi dobrá, že jen jedna plomba. Mi v prvním těhotenství dostaly zuby zabrat, pak dobrý, až teď kousek uštípnuté plomby se takhle vyvrbil... No, zas mi to na čas stačilo... :-/

    OdpovědětVymazat
  24. [26] Henry, to je dobrá inovace zastaralé pohádky :-) Jen tak pořád přemýšlím, který že to dobrák by ten svůj chrup obětoval. Že by sama královna...?

    OdpovědětVymazat
  25. Doufám, Nomi, že jsi z nejhoršího venku. Hromský zuby se musej důkladně opečovávat, aby potfory něco vydržely. Snad ještě není pozdě a nepotká nás úděl královny z Henryho horor-pohádky. ;o)))

    OdpovědětVymazat
  26. [27] Oby, víš co je sranda, že ta inovovaná hororpohádka by měla určitě větší úspěch než ta tradičně předávaná... :-)

    Zub je v čekatelském stavu na plombu, celkem to jde... Ale fakt je, že \"vyndávačky\" bych ještě hoooodně dlouho nechtěla znát jinak než z vyprávění (klidně i pohádkového)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.