čtvrtek 11. března 2010

Recept na extra jednoduchou bezlepkovou buchtu. Mimo jiné...

Někdy si říkám, po kom ty děti jsou...

A někdy raději mlčím...

 

Je to už dost let, co manželovi zjistil jeden pečlivý pan doktor celiakii.

No, začátky byly krušné. Přece jen, nějaké to pečivo, buchta apod. se občas k tomu zakousnutí hodí...

  

Tak jsem to příležitostně zkoušela. Péct. Bezlepkově.

Neptejte se na ty počátky. Myslím, že málokdo napekl tolik nepoživatin jako já v té době.

Ono totiž bezlepkové pečivo nejen že nedrží pohromadě, ale navíc těsto bývá obzvláště skvělé na vytváření zákalců libovolného stupně.

  

Ale jo, celkem jsem to už vychytala. Pár jednoduchých fint i prozradím. Co prozradím. Dám tu rovnou jeden skvělý, osvědčený a hlavně - velice jednoduchý recept.

  

Kdyby tady náhodou zabrousil taky nějaký „šťastlivec" bezlepkář.

Ti z vás, kteří nemáte chutě kuchtit a pouze vás těší číst cizí neštěstí (cizí = rozuměj moje dnes), těch pár řádek receptu klidně přeskočte.

  

Tak, teď k té buchtě.

Mám na ní skvělou vychytávku - dortovou formu, s vyměnitelným dnem. Jedno s dírou uprostřed ala bábovka, druhé klasické - na dort.

Je to fajn, protože buchtu tak jde péct na x-způsobů. S bábovkovým dnem je z toho raz dva mramorová nebo kokosová bábovčice, s dortovým dnem pak skvělá, nejlépe rybízová, bublanina.

  

Peču ji často, z hlavy a je to fakt fofr. Prostě tam vrazím:

½ hrnku cukru krystal

1 hrnek bezlepkové mouky (mám osvědčenou Promix Uni)

1 a ½  prášku do pečiva (Pozor! Ta půlka navíc je dost důležitá, aby právě nebyl ten zákalec)

1 vanilkový cukr

1 lžičku citrónové kůry

2 vejce (líp to drží pak pohromadě)

čtvrt hrnku oleje

cca hrnek mléka (může být i voda) - bajočko, ať je těsto tak akorát.

To vše zamíchat, nalít do formy a posypat rybízem.

Dát do trouby a na 200 st. péct cca 35-40 minut.

Pohoda. Rychlovka. No problem!

  

Tak jsem chtěla dneska udělat manželovi radost a vrhla se na to - nejspíš  čerstvě inspirovaná nedávným článkem od Sabe. Dokonce jsem tentokrát ani nezapomněla zapnout předem troubu.

Nasypáno, nalito, zamícháno, posypáno - a šup s tím do trouby...

...

No, téměř...

  

Kdo četl články o domácí pekárně asi chápe, že občas jsem v kuchyni lehce kalamitní.

  

Tak jo, já to teda přiznám - určitě by bylo bývalo lepší ono vyměnitelné dno v té dortové formě pořádně připevnit.

Upečená buchta jest vskutku mužem oceněna o dost víc, než odporně vypadající kypanec těsta stékajícího po rozpálené troubě, tvořící na podlaze opravdu fujtajblové mazlavé jezero s ostrůvky rybízu...

  

Kdybych aspoň nenechala tak rozpálit tu troubu... (možná by to tak nesmrdělo)

Kdyby to dno neupadlo zrovna v momentě otevírání těch výklopných dvířek... (možná by těsto nezateklo do všech možných i nemožných škvír onoho nažhaveného spotřebiče) 

  

    

Ale zas, musím přiznat, že jsem se dnes v podvečer nenudila.

Víte na jak dlouho se človek "zabaví", než z takové té téměř nedostupné škvíry pod dvířky trouby vyšťárá tunu polotekutého těsta s rybízem?

No, anebo víte co?

  

Radši to ani nechtějte vědět...

  

26 komentářů:

  1. No jak se Ti toto povedlo... Tak ještě jednou a lépe. :))

    OdpovědětVymazat
  2. :))
    Já když se náhodou pustím do pečení (což nebývá často), většinou něco zkoním. Zapomenu vymazat, vysypat plech. Když už je těsto téměř umícháno, zjistím, že mi chybí vejce atp. Onehdá, když byla Toňa ještě novorozenc k nám přišla návštěva s dalším miminem a já upekla jablkovou buchtu. Ptám se kamarádky, jestli jako kojící vůbec můžeme buchty. \"Pokud tam není prdopeč,\" odvětí ona. \"Není,\" klepnu se do hlavy. Zapomněla jsem ho tam vrazit. Aspoň jsme si i my pošmákly a děti nenadmuly. Buchta byla dobrá, i když připosražená.

    OdpovědětVymazat
  3. [1] Wien, dnešní čas vyměřený na kuchyň už mám fest přepálený...
    Budu se realizovat zas někdy příštěěě :-)

    OdpovědětVymazat
  4. [2] valkil, no, hlavně, že jste si pošmákly.
    Jinak vítej do klubu!
    Já už dělala i česnečku bez česneku. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. [3] Bosorko - když se buchta navrch tváří velice propečeně a uvnitř je kus syrového těsta - tak ten nejedlý vnitřek = zákalec.

    OdpovědětVymazat
  6. Nomi, ten receptík vypadá děsně ňamózně. Doufám, že funguje i s lepkovou moukou. Jenom nevím, zda správně odměřím ten prdopeč, kdyby to bylo spíš na lžičky, von je tu na prodej v takový asi půlkilový piksle, tak teď babo raď. Tedy ta baba, to nebylo na Tebe! ;o)))

    OdpovědětVymazat
  7. nominek: a spraví půlka navíc zákalec i v normálním těstě :) ? posledně mi bylo moc líto,jak celá forma piškotu letěla od koše :(

    OdpovědětVymazat
  8. [7] Oby, on je to původně bezlepkový recept ve dvojnásobném množství na plech. Teda ale takhle odhad nemám, přes den se kouknu na gramy na sáčku s prdopečem a nějak to dáme dohromady, jo? Nebo, jestli do toho půjdu zítra odvážně znova, tak to zkusím odlžičkovat :-)

    OdpovědětVymazat
  9. [8] Lauro, přiznám se, že moc expert na pečení nejsem - ale u toho bezlepkového to funguje, tak to přinejmenším zkus.
    Jen ještě jsem tenkrát válčila s odhadem teploty a doby pečení - tam možná může být taky zakopaný pes.
    A třeba u té bezlepkové je problém, že se vyrábí jen hladká mouka (ta dobrá) - a to se pak to těsto nějak víc naňahňá. Tak si myslím, že lepší je třeba na některé věci pohohrubá...

    Ale vážně nejsem odborník a nemám načteno v kuchařkách. V kuchyni jsem spíš takový střelec od boku :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Tohle slovo v Praze neznáme, zato známe kus špejle co se vrazí do buchty, aby bylo poznat, zda je pečená i uvnitř :))

    OdpovědětVymazat
  11. zákalec jsem taky jednou vytvořila! Nahoře už to bylo spálený, ale vevnitř syrovo!!! Pak jsem usoudila, že ne vždy se dá trouba používat zapnutá na plný kotel a že bych měla používat i teplotu 180 stupňů :o))))
    tak hodně štěstí při příštím pokusu! .o)

    OdpovědětVymazat
  12. [11] Jake, tak my v Ostravě vrážíme páratka - menší díry, víš :-)

    Ale ta bezlepková prostě s tím jedním prdopečem nenaskočí, vršek a spodek je totálně připálený a vnitřek nedopečený. A nejsem sama, kdo s tím takto válčil. :-)

    OdpovědětVymazat
  13. [12] jarmilko, vidíš, a mi to tenkrát dělalo zákalce i při nižší teplotě než 180 st. ...
    Holt, přiznejme si to, jsme dobré, když úspěšně dokonáno, neb pečení je vyšší dívčí :-)

    OdpovědětVymazat
  14. nominek: Česnečka bez česneku, to je teprve umění!
    Jednou jsem měla chuť na fazole, takž že udělám chili con carne. Zatímco jsem si na něm pochutnávala, koukám na lince neotevřená plechovka fazolí. Inu smažka obecná jako vyšitá.

    OdpovědětVymazat
  15. [15] Tsss, mě chceš snad trumfnout, či co? :-)))

    OdpovědětVymazat
  16. Jestli tě to potěší, i mě se povedlo dát jednou do trouby otevřenou formu.. Koukám, že tys to měla s buchtou jak já v pondělí s rozpekama, ty byly ukázkovej zákalec :-))

    OdpovědětVymazat
  17. 16) To bych si nedovolila ;) Na nečesnečku nemám :-)))

    OdpovědětVymazat
  18. [17] přítelko, problém byl v tom, že až do trouby se to dát nepovedlo.
    Dno upadlo přesně v okamžiku otevření trouby, tak to v podstatě vše zůstalo jen na vnitřní straně rozpálených dvířek, ve všech možných i nemožných škvírách (tam to fofrem nateklo - tomu ta rozpálenost nezabránila) a na podlaze...

    OdpovědětVymazat
  19. [18] valkil, ale že jsi taky taková šikulka jako já, zcela nezištně Ti poradím mou dnešní vychytávku
    - aneb, jak si levou nohu naprosto rychle a bezpracně obalit sněhem:

    Nasedneš do auta s úmyslem nastartovat před tím, než odhrabeš to přední sklo. Důležitý detail - den předem nevypnout stěrače.
    Takže, dveře pootevřeny, levá nožka ležérně povystrčena - no, a pak už jen strčíš klíček do zapalování, pootočíš...
    ... a celý obsah předního skla skončí - hádej kde :-)))

    OdpovědětVymazat
  20. tak to jsi byla o něco šikovnější.. j to držela smáčknutý a pustila až když to bylo hezky v troubě na roštu :-))

    OdpovědětVymazat
  21. Tedy, já se zatím k troubě dostal nejblíž, když nám pod sporák utekla tilikva. Že bych začal péct? Krásnou neděli přeju!

    OdpovědětVymazat
  22. [21] No, vidíš, taky jsi nadějná kuchařka :-)
    Já se tentokrát nedopracovala ani k tomu zákalci. V ruce mi zůstal prázdný bok formy... a zbytek - jak se říká - utek :-)

    OdpovědětVymazat
  23. [22] Henry, ačkoliv netuším, co je tilikva, bystře předpokládám, že žádné těsto ani pokrm to nebude. Pokud si správně pamatuji, tak z jídel utíká nejvíc mléko - ale to spíš po sporáku než pod... :-)))

    Dík za přání a nápodobně!

    OdpovědětVymazat
  24. [25] Henry, tak dík upřesnění jména Kryštůfek se už chytám :-)

    OdpovědětVymazat