pátek 25. června 2010

Diskriminace, spiknutí,

ale konec dobrý...

„Ten je tfů-ůj? Tady tén?" podrobuje mě dítě výslechu.

Nezapírám a přiznávám se bez mučení: „Ano, Luci, tento je můj.".

„Hm, a ty tam nemáš..." ještě si pro jistotu pár důležitých detailů upřesní,  pak ke mě vzhlédne soucitnýma očkama a dozvím se ortel: „Chuďátko!"

Zvláštní, doposud mi to nějak vážně nevadilo...

 

Ale jak tak nad tím dumám a přemýšlím, tak si říkám, proč bych vlastně taky nemohla mít...

...

...

zubní kartáček s OBRÁZKEM!

  

  

-----

A když už teda si stěžuji, tak to neodbudu jedním kouskem, že. Na městě nás diskriminují ohledně morčat.

To jdu takhle ráno do práce a před domem si říkám, to je krásná tráva, ta se bude odpoledne dobře trhat! A oni ji hned ten den přijedou posekat.

No, ale v okolí práce máme taky nějakou tu zeleň. Pár dní nato si před firmou říkám, ta tráva je tak akorát, až půjdu domů, natrhám morčatům, ať si holky pošmáknou!

Samozřejmě ji hned ten den přijedou posekat.

To už není náhoda!

To je minimálně spiknutí!!!

 

 

-----

No, ale ať nejsem zas taková negativistka, mám jednu výbornou zprávu. Do města přijel, po více než měsíci, toužebně vyhlížený dealer!

Jupíííí, konec abstinenčnímu období!!!

Je mi blaze!

  

Konečně si zas můžu, více než po měsíci, vychutnat šálek své horké čokolády...

Áááách....

  

  

11 komentářů:

  1. Nomi, to by meli zavest, ze jo?
    Zubni kartacky pro \"velky holky\" s obrazkama nejakejch hezounu. To by se to cistilo a mozna bychom to vyzadovaly i vic jak dvakrat denne. Akorat by nam je pak asi bylo skoda vyhodit, az by byly ochechlane... ;o)))

    No, a s tou travou, to je holt zakon schvalnosti. My jsme jeste nesekali, tak ti muzu trochu naskubat a poslat, ale bude z ni asi seno, nez dojde v tutom hicu! ;o)))

    OdpovědětVymazat
  2. [1] No, víš co totiž ona zjistila? Že já jediná fakt NIC na tom kartáčku nemám. Manžel tam má aspoň takový barevný trojúhelníček. Tak jsem byla slečnou pasována do role úplnéhou kartáčkové outsidera :-)))

    Za trávu dík, sena máme dostatek (zejména všude po bytě...) :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Nomi, a kolik těch morčat vlastně máte? My jsme svého času měli tři a byl to fakt nářez. Teď máme kočku - seno po bytě už nemáme, zato máme všude drobky z kočičího WC. Když tam vleze, nalepí se jí to do kožichu. A jak je to lehké, tak to pak z ní odpadává ... všude:o))

    OdpovědětVymazat
  4. [3] Marti, lichý počet nebrat. To by se příšery nepodělily :-) Zatím mám dvě - prý samičky. Ale kdo ví, zda nebudou přírůstky... :-)
    To seno ani tak neodpadává z morčat, jako z dětí - pořád se je snaží krmit... :-)

    OdpovědětVymazat
  5. někdo těsně před vánočními svátky při verlkém úklidu zbavil byt i pěkně rostlého morčátka. Pája si ho na sněhu všimla, donesla ho domů. Muselo to být brzy po jeho defenestraci, protože přežilo a pár let jsme ho měli. Pak si Pája přinesla štěně a morče darovala jedné spolužačce.

    OdpovědětVymazat
  6. [5] NULI, to je dost drsné takovým způsobem se zbavovat zvířat :-(((
    Ještě, že jsi ho tam našla! :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.