neděle 13. června 2010

Kdo maže - prý jede

Né, že bychom nemazali, ale odjezd směr Chorvatsko se nekoná... 

To je holt život, ne vždy jde vše hladce jak po másle...

 

 

Aspoň jsme si tedy udělali prodloužený víkend a v pátek vyrazili na naše oblíbené koupaliště s výhledem na Beskydy.

 

Fakt nevím, co jsme v nějakém rodičovském pomatení mysli blbli, když jsme ty děti téměř násilím před pár lety dosmýčili na tobogán (ať si robátka užijí, to co my za mladých let neměli). Cha, dobře nám tak! Robátka si vskutku užívají... Mám za sebou asi tisíc jízd se zátěží.

Ano, správně tipujete, samotné se mi již pár let jezdit nepoštěstilo. Letos už ale mladší příšera aspoň schody vyšlapávala sama. Pro změnu jsme ale museli zvýšit tempo a místo nedbale elegantní chůze k oněm inkriminovaným schodům bylo zapotřebí sprintovat! Co kdyby nějaká sekunda přišla nazmar?!

Taky jsme si obecně zavařili dávnou touhou zbavit děti strachu z vody, naučit je plavat apod... V podstatě mi těch pět hodin intenzivně strávených ve vodě docela stačilo. (dobrá, vím přesně, za co mě tohle trestá a zpětně se svým rodičům omlouvám za dobu, kdy mě ani s fialovými, drkotajícími  rty nemohli za nic na světě vytáhnout z vody)

 

Včera jsme pak s mužem opětovně podlehli nátlaku mladší části rodiny, sebrali odvahu a ač neradi velké davy, vyrazili i na bližší ostravský koupák, a to v sobotu. Naivně jsme si mysleli, že když tam přijdeme pozdě odpoledne, celodenní smaženky už odpadnou. No, zas víme své. Občasná dovolená na dopolední koupání během týdne to bude v červnu jistit.

Asi jsem náročná, ale přece jen bych ráda jedno až dvě tempa bez toho, aby mi někdo stříknul tsunami vlnu do obličeje, zaháčil nohu, skočil na hlavu apod...  Obzvlášť poté, co se mi podaří usilovným asertivním vyjednáváním předat na moment obě!!! příšery manželovi (tzn. splynout s davem v momentě, kdy pozornost mé osobní teroristky asistentky je na zlomek sekundy otupena) a pokusit se přeplavat bazén jak za dob bezdětných (čili opustit volný plavecký styl "vánoční stromeček")...

 

----- 

Hm, a tak jsem byla nakonec večer zmožena tím vším běháním po tobogánech a dělání bodyguarda vodní víle s rukávky, že jsem prošvihla roční bilancování na blogu.

No, zas tak  o moc jste nepřišli. Ale aspoň stručně - je mi tady (i na okolních blozích) příjemně a doufám, že i vám případným čtenářům :-)

  

-----

Jo, a borec nakonec:

Aneb stalo se už nečekané a včerejší horko nejspíš syna zblblo natolik, že se o sebe přestal tak urputně bát a dobrovolně se vydal na jízdu na kole - bez postranních koleček - a tentokrát se zadařilo!!! Jupí! I zázraky se dějí...

  

26 komentářů:

  1. tak to je fajn ... výročí na blogu i borec na konec .)

    OdpovědětVymazat
  2. No, Gombo, radost byla fakt veliká, protože kolečka na kole nebyla už dva roky a syn \"statečně\" (a velmi urputně) odolával... :-)

    OdpovědětVymazat
  3. nominku to s tou dopolední návštěvou koupaliště máš odzkoušený? já jen, že když jdu dopoledne u nás, tak to obnáší tak 30 - 40 minutek fronty ;-)

    OdpovědětVymazat
  4. jak je vedro, tak koupáky jsou narvaný v kteroukoli denní dobu, kdy je světlo! .o)))
    a jinak gratuluji k ročnímu výročí! Mně se tu líbí :o)))

    OdpovědětVymazat
  5. [3] uáá, přítelko, fronty 30 minut - tak to my bychom zbaběle prchli :-)
    Nevím jak kde, ale mi se na mateřské osvědčilo chodit dopoledne ve všední dny v červnu. O těch prázdninách už to takové terno není, ale pořád lepší, než víkendy - to jednoznačně! :-))

    OdpovědětVymazat
  6. Taky se mi tu líbí! ;-)

    OdpovědětVymazat
  7. jarmilko a Bosorko, to jsem vážně ráda ;-))

    OdpovědětVymazat
  8. Chá, koukám, že Ti to ještě nestačilo! Ani umořená vodními radovánkami sis neodepřela celý to martyrium sepsat. To já hanebně odpadla. Takže víkendové zážitky poputujou na blog až dnes - tedy, pokud se zadaří.

    Gratulaceeeeee!!!

    Jojo, líbí, jinak bych tu nechodila! ;o)))

    OdpovědětVymazat
  9. zato mamina už po sezoně. Teda - skoro, nejmladší šestnáctka mi dává zabrat jak oba starší kdysi dohromady. Ale moc ráda si čtu příběhy a postřehy mladých žen, někdy se i vnutím radou :-). Jsem tu ráda.P.S. Výročí si užijte, já jsem na bigblogeru Lidovek už přes tři roky a furt mě to baví :-).

    OdpovědětVymazat
  10. taky mám předpárletou zkušenost, že v červnu dopoledne bývala plovka míň plná.

    OdpovědětVymazat
  11. za pár let budeš jen nostalgicky vzpomínat na \"staré zlaté časy\", když byly děti ještě malé..:-)

    OdpovědětVymazat
  12. [8] Jojo, Oby, umořená. Ale o to víc zapomnětlivá - tak bylo třeba to hodit do stroje... Když už to tu mám něco jako deníček, abych tu nějaký ten deníkový zápis taky měla, že?
    Neděle byla taky fajn, ale do té se mi už nějak nechce, ač se netýkala koupaliště :-)
    Ď ;-)

    OdpovědětVymazat
  13. [9] Jo, NULI, je to blogování lehce návykové :-)
    Jsem si říkala, jestli máš nějaký blog - v odkazech ho neuvádíš. Klidně dej odkaz, ráda bych nakoukla.

    Taky místo koukání na telku večer raději pročítám blogy :-)

    OdpovědětVymazat
  14. [11] hastone, a víš, že už si to pomalu uvědomovat začínám?
    Ten čas tááák děsně letí. Někdy bych ho nejraději na chvíli zastavila...

    OdpovědětVymazat
  15. Hodně štěstí do dalšího roku blogování - ať je pořád o čem psát! :)

    OdpovědětVymazat
  16. Ahoj, tak dávám odkaz na své stránky, doporučuji pro začátek svůj starší článek \"Žbloužek\".

    OdpovědětVymazat
  17. [6] my o víkendu do bazenu nechodíme, to radši jedem někam na pískovnu, ale loni v létě jsme se segrou dostaly ve všední den nápad, že půjdem do bazenu a v deset hodin ráno tam pouštěli jen když někdo odešel.. veselé :-))

    OdpovědětVymazat
  18. [15] Díky a nápodobně, brouku :-)


    [16] HuMorousi, nezakřiknoooouuuut :-o


    [17] NULI, dík, večer nakouknu :-)

    OdpovědětVymazat
  19. [18] Přítelko, to je docela drsné. Ale možná to nebylo v červnu? Jak už jsou prázdniny, tak to asi vyjde nastejno s víkendy... :-/

    I když možná je lepší, když mají takto omezen počet lidí, než když pustí každého a jsi ráda, že se v bazénu aspoň postavíš. To jsme zažili kdysi dávno na výletu do Jeseníku. Na cestě zpět jsme si tam zašli na koupák, byl by docela prima, s teplou vodou - ale doslova \"hlava na hlavě\". Tam se dalo opravdu jen stát. Ani tempo! To byl solidní masakr... :-)

    OdpovědětVymazat
  20. jj tohle bylo v červenci, omezení neni špatný no, ale když kapacitu naplněji hodinu po otevreni, je to na pytel, ale je fakt, ze aspon nejsem nastvana, ze jsem zaplatila za vstup a do bazenu se nevejdu :-)))

    OdpovědětVymazat
  21. Osvědčená metoda jak mít bazén jen pro sebe je pustit po hladině tyčinky Mars.

    OdpovědětVymazat
  22. [2] ,jo kolečka ne kole jsou důležitá věc. Nápad, že bysme oddělali dceři kolečka neprošel. Loni se vrhala na kole třeba i ze schodů. Letos, naopak, je opatrník, větší praskliny v chodníku je lepší přejet vedením kola, pak nasednout, jet dál :)

    OdpovědětVymazat
  23. [22] Henry, tak tomu vážně věřím! Jen aby se to moc neprofláklo :-))

    OdpovědětVymazat
  24. [21] Ńo, přítelko, jak tak nad tím dumám ze všech stran - ideální by byl vlastní bazén... :-)))

    OdpovědětVymazat
  25. [23] Signat, to je jasné, na praskliny by se správně totiž nemělo ani šlapat! :-)))

    Manžel (po odmontování koleček) vozil syna na takové té tyči, co se jí spojí ta dvě kola - jenže rovnováhu se na tom držet nenaučil a muž měl co dělat, aby ho utáhl. Tak jsme nedávno zkusili na starém (menším) kole oddělat šlapadla a bylo z toho odrážedlo - na tom tři dny venku řádil jak ďas (taky sjezd z šikminy pro kočárky u schodů...) a pak čtvrtý den se vytáhlo větší kolo bez bočních koleček, sednul na ně a jel... Přitom předtím ani po dobrém ani po zlém. Už jsme to skoro odpískali. Jen teda doma zakopávám nejen o kolo, ale i o odrážedlo... :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.