neděle 13. února 2011

Čistonosoplena, hleny zaplněna.

Pardon, co vás nemá, protože jsem žena, tak do téhle tematiky rozhodně nebudu zacházet příliš hluboko a fušovat do ní povolanějším, čili mužům.

 

Ti umí své nemoci popsat a prožít rozhodně komplexněji a zdejší dva odborníky na hlenovou problematiky bych vážně v žádném případě v poutavosti popisů konzistence vykašlaného materiálu nedostihla... (pro zájemce odkazy zde: odborník č. 1, odborník č. 2)

   

A navíc bych už druhý, či třetí měsíc nepsala o ničem jiném, a to už by byla nuda i pro mě. (no, ještě bych to mohla pro zajímavost proložit povídáním o střevních virózách, ale co už...)

Jen, že ten úvodní veršík se mi honil dnes hlavou při sběru použitých kapesníků strategicky rozmístěných po celém bytě. No, a než se vyperou, čas nezaplním operou, nýbrž rychlopsaním.

   

Hlavně jsem se chtěla zmínit o tom, jak málo někdy stačí člověku k radosti. Né, úspěšně dokončený sběr šnoptychlů s následnou vidinou jejich žehlení tím opravdu nemyslím.

   

Představte si situaci, kdy vaše dítě přepadne zuřivý bacil angíny a ono přestane pít. Nejen pít, ale i polykat. Jinak vcelku normální hoch se tak během chvilky promění v plivníka obecného a jediné, čeho je  krom srdceryvného kvílení bolestí schopný, je neustálé plivání.

Osobně teda nic zásadního proti plivání (kultivovanému, né jeden po druhém) nemám, nicméně logika člověku pak říká – kde je výdej, měl by být i příjem... A zde jaksi nebyl...

Po maximálně možných dávkách analgetik, zábalů a anti-angínových bonbónů se pak úpornými prosbami podaří, do nemocí vyplivnutého plivače, sem tam nacpat trochu tekutin. Zhruba tak na zapití antibiotika a lepší produkci slin k dalšímu plivání... Každé takové vyškemrané polknutí navíc provázeno jest zkroucením pacienta bolestí a jeho mohutným řevem.

A vám jen zní v hlavě slova lékařky z pohotovosti: „Když nebude pít, skončí v nemocnici na kapačkách.“ – což začíná nabývat neustále hrozivěji konkrétnější podobu...

Alespoň, že druhou noc už dítě celou neproplive, ale z větší části prospí. Obáváte se rána...

 ... a krize zažehnána! První kroky maroda míří po probuzení na záchod a vy zjistíte, že v noci vypil nachystané pití...

   

Řeknu vám, v tu chvíli jsem měla tak obrovskou radost!!! (že ji sem musím prostě nacpat - a toto vše napsat)

  

Né, že by to teď bylo ještě nějak růžové, ale je to o krapet lepší, než včera...

  

 

No nic, tak jsem si tu ulevila a jdu pověsit ty kapesníky.

   

   

-----

Ještě teda chci podotknout, že některé skutečnosti opravdu nikdy nezklamou.

Tak za prvé – „kouzlo moci páteční noci“ je neprolomitelné! (Můj velký dík patří babičce, která k tomu tentokrát přišla jak slepý k houslím – a zvládla to výborně!)

Za druhé, zakřiknutí některých faktů platí také poměrně spolehlivě, například když někde suverénně prohodíte takovou machrovací zmínku ve stylu: „Jsem docela odolná, příšery na mě chrchlají a funí bacily celý měsíc a já jsem pořád zdravá...“. Na to samozřejmě existuje jediná zákonitost - zhruba do druhého dne vás to skolí taky...  (čili naše momentální heslo:  "příšera či mamina - marod celá rodina")

  

  

 

 

19 komentářů:

  1. Nezávidím. Jednou jsem usnula s priesnitzem na krku a druhý den ráno jsem si taky připravila k posteli pytlík, házela do něj použitý papírový kapesníky a nechávala do toho kanout sliny.

    Otec byl znechucen, zbytek měl starost :-)

    OdpovědětVymazat
  2. [1] No, cirrat, že mu je fakt blbě se pozná mimo jiné i podle toho, že si ten priesnitz nechá umotat...
    Angíny fakt jsou pěkné svintsvo :-/

    Tak, maminka určitě musela mít radost minimálně z toho, že používáš kapesníky papírové a navíc je neroznášíš všude možně po příbytku, nýbrž spořádaně ukládáš do onoho pytlíku :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Koukám nemoci řádí. Já po týdnu dostala zpátky svůj hlas (ne volební, sopránový!)

    OdpovědětVymazat
  4. Jejda, v [1] jsem četl \"Jednou jsem usnula s prezidentem na krku\". No, hlavně se brzy uzdravte!

    A nosočistoplenou mi krásně připomněla\'s, jakou mám radost ze sehnání Jungmannovy \"Řecké antologie\" - ukázka z ní je tady dole: http://www.fismeister.eu...y-ii.php A úplně dole je tam senzační recept!

    OdpovědětVymazat
  5. [3] squire, no, já to už pomalu do jara ani jinak než \"nachcípaně\" nevidím... :-/
    Nicméně k znovunabytí hlasu gratuluji :-)

    OdpovědětVymazat
  6. [4] Henry, tak já tajně doufám, že prezident, ať už je, jaký je, by přec jen nebyl takový nelida, co lehá ubožákům zničených akutní angínou na chorém krku... :-)))

    Děkuji za přání!

    K té čistonosopleně - jsem dnes náhodou narazila na blog volající po obnově krásy českého jazyke, kde mě dost pobavil návrh, jak hezky česky nazývat třeba depilátor. Čili - chlupoškub :-)

    OdpovědětVymazat
  7. U nás totéž, ve fialové. :-))

    OdpovědětVymazat
  8. tady vede podobně jako u vás. Z Tomášovy \"chřipky\" se včera po prohlídnutí jeho nepochybně zajímavých dutin v hlavě promovanou doktorkou, vyklubal zánět krčních mandlí a fásnul antibiotika. Zbytek rodiny žádný antibiotika nemá, ale zralí na zdechnutí se cítíme všichni. A to máme v pátek ráno zvednout kotvy směr USA... ;op

    OdpovědětVymazat
  9. Nebo neusekla?

    vichrochumlomrakověncomodropovětrninami

    OdpovědětVymazat
  10. Dneska jsem narazil na další \"nosočistoplenu\" - rozepíšu to slovo do víc řádků, šablona by ho možná usekla:

    vichrochumlomrakověnco
    modropovětrninami

    (Šafařík v překladu Aristofana, \"Oblaka\")

    OdpovědětVymazat
  11. [7] Evi, tak ať se nám to jejich zdraví zas vyvede pěkně do růžova :-)

    OdpovědětVymazat
  12. [8] No, Oby, už párkrát si mi tu zdálo, že ty potvory bacily snad lítají i přes síť... Je to děs :-/
    Moc držím palce, ať se dáte nejpozději do pátku do pořádku!!!

    OdpovědětVymazat
  13. Henry, tak se přiznám, že bych teda za všech okolností na těch čistě českývh výrazech ani netrvala :-))
    I když jako jazykolam to není úplně špatné...

    Hm, a teď jsem si představila, jak by se asi potili u předpovědi počasí rosničkáři :-))

    OdpovědětVymazat
  14. ako tak pozorujem, u vás doma sú infekcie častým (nechcem napísať pravidelným) hosťom. nespomínaš mangela. jemu sa infekcie vyhýbajú?

    OdpovědětVymazat
  15. [14] hastone, tak my se s chotěm spravedlivě střídáme :-)

    Jinak to víš, co nedosmýčí Lucka ze školky, tak to dotáhne domů Tom ze školy - to vše promícháno ostravským \"čerstvým\" povětřím... a je vymalováno :-/

    OdpovědětVymazat
  16. Kdykoliv pronesu neco ve smyslu toho, jak zdravy mam deti oproti jejich vrstevnikum, tak druhej den metem na pohotovost...
    Ja si dala poprve pichani usi- na konci ledna- malymu jeden bubinek praskl, druhej mu pichli, a me museli zvedat z podlahy, pac jsem nejak neunesla to tyrani meho miminka:DDD

    Deti by nemely byt nemocny!

    OdpovědětVymazat
  17. Nz, to jste si teda užili :-/
    Ani nemluv. Píchání uší - to je moje noční můra a kdykoli jen děti něco začnou o bolesti uší, tak se mi zvedne adrenalin na max a jsem jak na trní... Zatím se nám to podařilo vždycky podchytnout a spravily to kapky do uší...

    No, u nás teda zatím nic moc, dnes byla dcera na krvi s podezřením na mononukleózu a jinak všichni stále velice snaživě chrchláme... :-/

    Máš recht, kéž by se jim ty nemoci vyhýbaly!

    OdpovědětVymazat
  18. Jezkovy voci! Mononukleoza neni sranda, drzim pesti, at to dobre dopadne.

    Prosim Te, jaky kapky do usi jim davas? Ja se divala na netu, ale nenasla jsem nic volne prodejnyho, jen nejaky homeopatika.

    OdpovědětVymazat
  19. Nz, už si ten název nepamatuji, ale to byly kapky, co nám napsali na pohotovosti. Kamarádka, co má tři děti, tak je pro mě \"dobrá studna rad a informací\" - a od ní jsem naštěstí věděla (z jejích bohužel taky nepříjemných zkušeností), že tam jde o hodiny, kdy se ještě dá předejít píchání - pokud se to podchytne co nejdřív, většinou postačí ty kapky - ale jsou na recept... :-/

    Fakt je, že některé dobré rady se tak nějak nikde, kdy by ¨mohly třeba být k nalezení (knihy o matcea a dítěti a podobné), nenajdou. Člověk je musí bohužel až postupně posbírat...
    To mi připomnělo, jak jsem byla před pár lety překvapena zjištěním, že se boule nemají zatlačovat - což bylo za dob mého dětství celkem normální...

    ---
    No, snad jí ty krevní testy dopadnou dobře. Ono to v každém případě vypadá na tu mírnější formu, ale kéž by to nebylo vůbec :-/

    OdpovědětVymazat