sobota 3. ledna 2015

Jako temný stín padl na mě splín


včera večer.

Dobrá, uznávám, není úplně ideální dát si kvílení jako startovací článek roku. Ale i ty tmavší stránky života ke mně patří, tak co už. Hm, nebo bych mohla tu část o splínu napsat co nejstručněji a rozšoupnout se v části, která mi nakonec zas pomohla lepší náladu nakopnout?
Jo, to by šlo.
 

Prosinec mi dal nějak víc zabrat. Stresy a přesčasy v práci mi pomohly zablokovat záda tak pečlivě, že jsem pár dní nemohla pohnout rukou a na čas vynechala cvičení a tanec, které mě teď dva roky drží nad vodou. Rozjela se mi silná nespavost a pocit vyčerpání se šplhal o značný kus výš (a rychleji) než ručička na vánoční váze. Do toho boj s úředním šimlem, který lidi těžce nemocné mávnutím pera uzdravuje (psaní sice je mým koníčkem, ale sestavování námitky proti snížení stupně invalidity do tohoto fakt nepatří). A jako tečka na závěr, nedobržděný dojezd do křižovatky na ledovce (z kopce), kdy se vám několikaletá noční můra, ve které stojíte vší silou na pedálu brzdy, a auto jede dál, stane skutečností. Co dodat, můj anděl strážný si máknul na maximum a pár let bych ho teď měla nechat pořádně odpočinout.

Včera večer to na mě všechno nějak padlo. Přepadl mě tak silný pocit vyčerpání a potlačených emocí, že jsem málem explodovala. Chvíli jsem ani netušila co s tím, seděla jsem v obýváku a jen tak nechávala téct slzy. Pak jsem si začala pouštět písničky.

Pravda, můj počáteční výběr nebyl, vzhledem k rozpoložení, úplně nejideálnější, a tak jsem chvíli nato cedila slzy ještě mohutněji. Naštěstí odkazy v pravé části you tube měly lepší nápady než já a časem jsem se jimi proklikávala k písničkám energičtějším a pozitivnějším – a jo, pomohlo to. A i ty slzy uvolnění z počátku nejspíš měly přijít. Je mi teď o kus líp.

 

A podstata tohoto článku? Ta měla původně být v tom, že si zde chci dát odkazy oblíbených písniček. Ale to nejspíš nechám na příště.

Aspoň budu mít zas důvod se sem vrátit. Protože ... to psaní mi … docela chybí :)

 

8 komentářů:

  1. ono když se něco sere, tak se hned něco dalšího přidá... na to je snad nějaký zákon!!! Ale zase bude líp! :o)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Můj tatínek říkával, že na posraného i hazl spadne.
      Jinak ale mluvil velmi slušně a kultivovaně.
      Milan

      Vymazat
    2. Milane, tak to je dobré :-) Občas používám - Když se se_e, tak se se_e.

      Vymazat
  2. Jo, jarmilko, máš pravdu, většinou toho bývá povícero. Už by se to mohlo pomalu překulit zas na tu lepší stranu :) Anebo klidně i rychleji ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Nomi, taky jsem si pouštěla o víkendu (a vlastně ještě i po, než mi Silvinka odcizila další sluchátka :-P) písničky. Volba padla mimo mého oblíbenného Goťáka i na Ivo Jahelku, kterého jsem už dááávno neslyšela a bez mučení se přiznám, že jsem se náramně pobavila, i když každému jeho styl třeba nesedne. :-) Držím palce, ať se ti aspoň zdravotní potíže ustálí na nějaké přijatelné úrovni, je to drsné muset chodit do práce, když se člověk cítí mizerně. :-/ A klouzačky na silnici též nic dobrého nevěstí... :-( A je dobré se z toho stresu trochu vypsat. Zase to prosím někdy zkus. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oby, tak Jahelku jsem vážně dlouho neslyšel, jako malá jsem ty jeho písničky znala skoro nazpaměť. Nedávno jsem zas zabrousila na nějaká zajímavá videa - no, to mám v plánu taky si sem časem vložit :-)
      A jo, budu se letos fakt snažit polepšit, to psaní prostě pomáhá.
      Pěkný den M.

      Vymazat
  4. Nomínku, PIŠ, nebo Tě sní myš!
    (A na dálku Tě přátelsky poplácávám po ramínku ... )

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, ahoj Kasch, promiň za pozdní reakci, všimla jsem si Tvého komentáře až teď.
      A jo, včera to na mě tak nějak nečekaně přišlo - ta chuť psát... Tak snad další příspěvek bude dřív, než za dva roky :-)

      Vymazat