neděle 27. září 2020

Covid – můj osobní názor, na co si dát pozor

  

Byť je covid často připodobňován ke chřipce, nemyslím si to. Chová se opravdu jinak. Specificky. Divně.

Podle toho, co jsem u něj prožívala a pociťovala, plus co jsem si zatím načetla a jaké rady a informace jsem získala od známých, nejedná se o klasické respirační onemocnění, ale z části cévní. Usazuje se občas nejen v plicích, ale může zakotvit třeba i na srdci případně jiných orgánech, nebo napadnout nervový systém.

Je poměrně urputný a neskutečně rád se vrací, pokud mu dáte sebemenší příležitost, a to i v případě, že vám vyjdou negativní testy na konci karantény – sice nenakazíte další lidi, ale vás se jen tak nepustí. A velice oslabuje imunitu.

-----

Pro ty z vás, kteří jste se ocitli čerstvě v karanténě, či se vám projevují první příznaky, přikládám pár rad, které jsem za ty poslední dva měsíce vypozorovala:

 

Na úvod – Nepropadejte panice! *

Což se sice dobře řekne, ale vzhledem k dlouhodobě probíhající mediální masáži hůře udělá. A uzavření do karantény jako přídavek tomu vážně nepomáhá. Už jen vytrasování samo o sobě není příjemné, čekání na výsledky taky klidu nepřidá a co teprve, až se vám to provalí. Tento virus je určitým způsobem nevypočitatelný, a to je na něm to nepříjemné. To nové. To zatím z části neznámé. A je normální z něj mít obavy, ale… Ty obavy uzdravení příliš nepomáhají, takže…

Ačkoliv opravdu nejsem příznivcem užívání chemických léků a je mi bližší cesta přes bylinky a babské rady, v tomto případě bych doporučila, pokud cítíte obavy a stres z dané situace, nechte si hned v počátku napsat léky na uklidnění. Opravdu si myslím, že to může docela dost pomoct. A třeba i předejít následnému braní mnohem většího objemu chemie do těla v případě komplikací.

*(Pozn.: ano, ručník se taky bude hodit, i když v tomto případě na obklady, a ne na stopování)

 

Ale úplně nejdůležitější mi připadá – dodržujte klidový a pitný režim! Velice důsledně! A to i pár dní poté, co si myslíte, že máte vyhráno. Zátěž přidávejte jen postupně a zvolna.

 

Ohledně doplňků stravy – téměř všude se objevují rady užívat vitamín D, a to i ve zvýšené dávce. Ačkoliv se u této nemoci člověk obává i přílišné odezvy imunitního systému a další podpora imunity se moc nedoporučuje, za sebe si myslím, že je dobré přidat i vitamín C a B, případně hořčík, možná i zinek, a to právě proto, že covid může napadat cévy či nervy. Je také vhodné i podpořit střevní mikroflóru. A po vyléčení zapracovat na celkovém posílení imunity (hlíva, echinacea aj.).

 

Co se týče jídla – u nemocí obecně by se nemělo trávení zatěžovat příliš, u covidu pak zvláště. Dostala jsem radu – hlavně v počátku se vyvarovat tučným a smaženým věcem, neboť tuky nějak usnadňují proniknutí viru do plic apod. Je prý také dobré dodržovat vyrovnanou hladinu cukru a cholesterolu – pro lidi se zdrav. potížemi (cukrovka, tlak...).

Mi osobně třeba potíže zhoršovalo kafe a případný alkohol – i malá troška rumu byla poznat. Tohle podle mě může souviset s tím cévním zatížením. Špatně mi udělala třeba i teplá koupel či delší teplá sprcha a zapařený vzduch v koupelně. 

 

Velice divný byl pocit takového zvláštního pálení či překrvení – nejdřív sliznic úst, nosu, krku, později uvnitř hrudníku. To bylo asi úplně nejvíc jiné, než je člověk u běžných viróz či chřipek zvyklý. To pozdější pálení hrudníku se týká neinfekční fáze a nastávalo po i nepatrné fyzické námaze, či při rozrušení – jako by to taky nějak souviselo s tím krevním oběhem. Pomáhají nejvíc studené obklady, a to i v případě bez teploty, což člověka z počátku překvapí.

Na teplotu obecně pozor – po prvotním vyšším náběhu je pak spíš nízká a kolísavá, tak to nepřepalte. I když ji chvíli už nemáte, neznamená to, že se nevrátí (to klidně x-krát).

 

Kašel je suchý, začíná až v průběhu dne (nejhůř večer) a v podstatě si jím tak nějak pomáháte při dodýchávání, docela se zde v počátku osvědčil ten Dithiaden.

Asi nejhorší příznak ze všech (není u lehčích průběhů) – něco jako vynechané nadechnutí těsně před propadnutím se do spánku. To během chvilky vyleká a plně probere, takže dostává krom nervů zabrat i spánek. Tady bych radu sama přivítala, ale zlepšilo se to částečně při braní Lexaurinu – přišlo mi, že tím, jak díky němu nastala dřív ospalost a uvolnění, tak se zkrátila doba večerní dušnosti a hrudník nebyl tak unavený. A lépe pak naběhne i spaní. Ale nemůžu se zbavit pocitu, že to nějak souvisí se srdečním rytmem.

 

Co mi připadá jako možný problém v případě komplikací, to je přístup některých praktických lékařů. Podle mě zatím část z nich úplně neví, jak na to, jak se může virus dále projevovat a jaké může mít následky. Některé z nich se vymykají běžně používané diagnostice a ne každý obvoďák je zatím rozezná.

Takže – při propuknutí nemoci, nespokojte se s radou volat rychlou v případě potíží. Zejména pokud se vám virus snaží usadit v dýchacích cestách, či jste příliš nervózní apod., nechte si napsat např.:

-          Léky na spaní či zklidnění

-          Při večerním kašli pomůže např. Dithiaden

-          Při dušnosti by mohl pomoc inhalátor s Ventolinem

A hlavně, v případě následných potíží se nenechte odbýt a trvejte na dořešení problému přes specialisty!

 

Stejně, jako není radno tento virus podcenit či bagatelizovat a je důležité pořádné doléčení, tak není dobré se jej nepřiměřeně bát. Smrtnost má podobnou chřipce a v převážné většině případů se dá zdolat i samoléčbou doma.

Dokonce si myslím, že i lidé z rizikových skupin jej mohou někdy zvládnout lépe než někteří nerizikoví, pokud jsou odpočatí, mají dostatek pobytu venku na slunci a pozitivní postoj k životu vůbec.

 

A na závěr – zkuste nebrat karanténu jako nutné zlo, ale jako šanci to nepřechodit a pořádně doléčit, kdy např. u těch lehčích průběhů byste jindy ten klidový režim téměř nedrželi.

 

-----

Pozn.: Přehled příznaků, které se u nás doma vyskytly jsem shrnula zde - v tabulce.


PS: den poté, co jsem si načrtla tento článek, vyšel zrovna i rozhovor, který mi připadá příhodný a v první části, která se týká nemoci, v podstatě s většinou informací souhlasím: DVTV – Rektor MU


Další článek, který mi připadá věcný a dobrý - desatero vědce Jana Kulveita.


A mailem mi přišel odkaz na e-book o imunitě MUDr. Davida Freje.

10 komentářů:

  1. Mno, nepotěšilo, že od včerejška pociťuji pálení sliznic (hlavně v nose, ale vede to nosohltanem až do krku) a dnes jsem se probudila s celkem nepříjemnou bolestí hlavy. Smrady a parfémy mi zatím standardně vadí, tak snad jen náběh na rýmičku přivolanou počasím...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jejda, psice, tak opravdu moc držím palce, ať je to jen běžná podzimní rýma! Je toho teď prý taky dost.
      Ale pro jistotu to zkus v rámci možností vyležet - třeba by to mohla být příležitost získat ten home office.

      Jinak to pálení sliznic jsem u covidu vnímala jen já a až asi od třetího dne. V počátku jsme měli všichni opravdu úpornou bolest hlavy jakoby od očí, ne od dutin a fakt velkou únavu - třeba problém dočíst krátký článek v časopise.

      Vymazat
  2. Nomínku, ďakujem za zdieľanie, pre mňa sú to veľmi cenné informácie. pozdieľam. môže sa opýtať na váš vek?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. SV, za sdílení článku budu jen ráda, mám stále pocit, že v hlavních zprávách je nadbytek informací o počtech nemocných a případných komplikacích nemoci, místo podrobnějších rad, co dělat, když to člověka přepadne - aby těm komplikacím co nejlépe předešel.
      Jinak - je mi 45 a krom stresu či přetažení nespadám do žádné rizikové skupiny, přesto mi to dává docela zabrat.
      Pořád mi připadá, že na ten horší průběh má velký vliv zejména ta virová dávka, kterou člověk chytne v počátku a psychika.

      Vymazat
  3. Ďakujem veľmi pekne za cenné informácie z prvej ruky, bez prikrášlenia či nadsádzky, čo je asi najdôležitejšie v tejto dobe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, fakt je, že jsem něco podobného v průběhu nemoci docela postrádala, média v podstatě pořád jen straší nebo omílají ty nejhorší případy - a člověk pořádně neví, co a jak.
      Ale toto jsou opravdu jen mé osobní postřehy, u spousty lidí se to může lišit a je možné, že mezitím vědci zas zjistí něco dalšího.

      Vymazat
  4. Díky i za toto, i když samozřejmě pevně doufám, že tyto rady nikdy nevyužiju ;-) Ale tohle přesně by se v médiích mělo objevovat, máš pravdu!

    Vím, že se to s chřipkou srovnat nedá, jsou to různé nemoci a mají někdy různé příznaky a průběh, ale teda úplně mi to připomnělo chřipku, kterou jsem před lety lapla (nějakou tu prasečí, nebo co to tu tehdy běhalo :-) ). Horečka tehdy skoro 39, což u mě, která taky padám už u 37,5, bylo něco. Přidal se úpornej kašel, co trval dalších víc než 14 dní a extrémní únava, která se táhla minimálně měsíc. Děti to tehdy ode mě chytly, přesně 23. prosince a do školky šel Mikuláš až v únoru. Nepřecházeli jsme to, ale u dětí se to zvrtlo až po antibiotiky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, já si takovou tu echtovní chřipku pamatuji asi měsíc či dva, co jsem nastoupila po mateřské - konec roku 2009 - a to tady taky něco úporného zrovna lítalo ve vzduchu, taky u toho byla extra únava. Tehdy jsem si myslela, že to byla ta prasečí, ale jak jsem letos o ní četla, tak snad ani ne, podle toho, jak lidi tehdy celkem kosila... :-/

      Jinak osobně si myslím, že tady covid řádí buď už o pár měsíců déle, nebo měl koncem loňského roku solidního předskokana - dost to nás i okolí tady drtilo, celkem x-násobně silněji, než předchozí roky a právě jsem si říkala, že už mě dlouho nic tak od toho r. 2009 nedostalo na lopatky. A to jsem loni v prosinci ani náhodou netušila, co se na letošní rok chystá...

      Vymazat
    2. Taky jsem na přelomu 19/20 slyšela od pár lidí, že měli nějakej takovejhle hnusnej moribundus, i s kašlem - tak kdo ví...
      Koukám, u mě asi taky ne prasečí, měla jsem to sice ve stejným roce, ale na jeho konci, tahle řádila zkraje roku.

      Vymazat
    3. No, pár známých po letech na přelomu roku 2019/2020 skončilo po viróze se zápalem plic, mimo jiné. Nějak si stejně myslím, že to Čína tutlala o dost déle a prosáklo to až v rozjetějším stádiu...
      Ta prasečí - kdo ví, tuším to taky byla záležitost možná dvou let...
      V každém případě, hlavně se z toho vždy dostat :-)

      Vymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.