neděle 8. ledna 2023

Chvilkový automechanik

plus

Tři zlomové novinky
nominkovic  rodinky


Na podzim 2021 se událo pár přelomových událostí.

Já se stala hrdou majitelkou zánovního červeného! vozidla, syn ještě hrdějším vlastníkem novotou zářícího řidičáku a dcera letargicky nafasovala občanku. 


Ať nenabourám celkový chod vesmíru, opět se v textu zaseknu u auta. Po dvaceti letech jsem totiž přesedlala z nafťáku na benzín. Zatímco někdo s radostí střídá vozy jako ponožky, já jsem v tomto směru extra konzervativně věrná a změna to teda byla řádná. 

Rozdílů bych našla nepočítaně. Když pominu fakt, že to červené auto se mi na rozdíl od toho zeleného i líbí, tak v něm jinak zabírá spojka, rychleji stoupají otáčky, častěji mi chcípne při couvání během parkování, pomaleji vystřeluje rozjezd z křižovatek a navzdory výrazné snaze zklidnit na křižovatkách hormon - ty rozjezdy stále zuřivě túruji. 

Spojka - hm, ta fakt zabírá jinak. Musí se na ní zlehounka a jemně. Prý tohle dělá, když už je na hraně životnosti a chystá se odejít. Takže, průběžně ve střehu - nachystaná ten smutný okamžik včas podchytit, jsem si jednoho mrazivého zimního dne všimla, kterak vydává divný zvuk. Lupe. 

No, skvěle, zrovna další den potřebuji se synem něco zajet vyřídit. Nedá se nic dělat, bude to den adrenalinový. Za prvé musím dojet s tou lupající spojkou do práce a za druhé, poprvé absolvuji jízdu s čerstvým řidičem, neb až doposud se mi zdárně dařilo  ono privilegium zbaběle přejícně přenechávat choti... No, na každého jednou dojde. 

Než ovšem k synovi do toho zeleného auta nastoupím, znalecky (zrovna jsem si celkem odborně diagnostikovala závadu na spojce) se ho před jízdou zeptám, zda je mu vše jasné a nepotřebuje s něčím pomoc. 

"Ani ne," dozvím se lakonickou odpověď, kterou záhy trochu víc rozvede. "Celkem všechno už vím. Jen nemůžu přijít na to, jak se ovládá zadní stěrač." 

"Tomi, on tady žádný není.."


Cítím se fakt jako borec. Nejen, že jsem zachytila včas tu závadu na spojce, ale zdárně jsem vyřešila i synův technický problém. Fakt řidičsko-technicky rostu. 

To je prostě vývoj, ten se holt nezastaví.


Odpoledne se setkávám s dostupným auto-opravářem. Chutě mu popisuji, kterak jsem si té závady šikovně všimla a jak jsem se ráno  obezřetně dopravovala za co nejmenšího počtu přeřazení až sem. Prostě nenápadně machruji, kterak jsem téměř celou trasu zvládla zajet  na trojku, ať tu spojku úplně nedorazím. Ono to totiž lupe při řazení, zejména když jí sešlápnu až na doraz, ještě snaživě upřesním.

Vrhne na mě zvláštní pohled a mlčky se posadí za volant. Zařadí, chvíli zapřemýšlí a nepohnutě mi sdělí. "Myslím, že to půjde opravit." Uff, to mi spadne kámen ze srdce, jen zadoufám, že to nebude moc drahé.

Prý ne.

"A opravíme to hned," dodá. Skloní se pod palubní desku... a za chvílí říká: "Hotovo. Opraveno."

Jsem z toho úplně paf a docela nechápu, na jak geniálního opraváře jsem natrefila!

Dokud šibalsky neutrousí: "Pokud to začne zlobit příště, doporučuji posunout ten kobereček...".


Co dodat? 

Vlastně technicky úspěšný den. Syn vyřešil záhadu nestírajícího stěrače a já už umím "opravit" spojku. 


-----

šuplík 2/2022


zdroj obrázku: Klub blogerů


20 komentářů:

  1. Kobereček.
    Hlavně, když nemusí na kobereček třeba k šéfovi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, a pokud už ano, tak u toho mimoděk (coby zkušený spojko-opravář) nepátrat, zda není špatně umístěný a rozhodně ho během kárání neposouvat :-)

      Vymazat
  2. Optimální by bylo, kdyby to byl kobereček létající, to by se ušetřilo za palivo :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Palivo jak palivo, ale teoreticky by to mohlo řešit třeba problém s parkováním.
      Jenže pak jsem si uvědomila, že už skoro nikde ve městech nejsou takové ty klepače, které nám v dětství sloužily jako prolézačky - a boj o parkovací místa by byl ještě krutější než nyní...

      Vymazat
  3. Jó, komu se nic podobnýho nikdy nestalo, ať první hodí kamenem :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Amen :-)

      Jj, opravář vypadal, že je na podobné expertky zvyklý. Prý jsem s touto závadou vážně nebyla jediná :-)

      Vymazat
    2. Pokud za to neinkasoval 5 tis., tak je to borec. Někdy mají totiž pro experty i speciální ceníky (jako neřidič nemám zkušenost s autem, ale stačilo mi zaplatit skoro 2000 za utažení kohoutku na kotli...)

      Vymazat
    3. Naštěstí mě to stálo jen lehký úsměv, těžkou ztrátu technického sebevědomí a povolení historku použít k dobrému v hospodě. :-)

      Ale máš pravdu, dneska je to s cenami řemeslníků fakt masakr, nás tak stál před časem 2 tisíce (půl hodiny práce) ucpaný záchod. Ale v neděli večer prostě dáš cokoli, aby to zas vše teklo směrem, který je žádoucí... :-) A to se ještě nějaký ten zručný pracant aspoň dá sehnat, za pár desítek let budeme pěkně nahraní...

      Vymazat
  4. Takhle běžně opravuji věci, které chce Berka vyhodit, bez ohledu na cenu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. BTW, komentáře schváleny...

      Vymazat
    2. Pokud je Berka aspoň z půlky takový technik jako já, tak to se, Rowdy, u těch oprav moc nenadřeš. :-)

      Vymazat
    3. Ad komentáře - tak to tam teď asi figuruji jako hlavní spamer, jak jsem je různě testovala :-)

      Vymazat
  5. Zadní stěrač mě pobavil, ale spojku nic nepřekoná, skvělý! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, tohle člověk prostě běžně nevymyslí...
      Mě na tom mimo jiné pobavilo i to, že celé týdny nic a pak se takové dvě pecky odehrají během několika málo hodin :-)

      Vymazat
  6. Z rozjíždění na křižovatkách jsem byl vždy ve strašném stresu a když někdo za mnou netrpělivě zatroubil, hrozilo, že nepatřičným přeřazením spojky motor zhasne, také se to občas stalo. Ale u posledního auta už máme automatickou spojku a tu si nemůžeme vynachválit, je tam jen dopředu, dozadu a parkování a vše ostatní automatika zajistí a také není žádný problém s rozjížděním do kopce, ruční brzdu to ani nezná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Automat jsem ještě neřídila ,ale teda na to rozjíždění do kopce ho asi trochu závidím. Většinou to dávám, ale v Ostravě je jedna hodně nepříjemná křižovatka, docela dost do kopce, permanentně přecpaná s odbočením doleva proti téměř plynulému proudu aut v protisměru... Tam se teda klepu jak ratlík a beru každé projetí (naštěstí občasné) jak malé osobní vítězství :-)


      Vymazat
  7. A s tou trvale nastavenou trojkou :), kdysi jsem sledoval řidiče autobusu a ti se rozjíždějí na vyšší rychlost než na jedničku, to se ale musí umět, aby motor při tom nechcípl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, vyzkoušeno, rozjet se s trojkou je už oříšek, to jo :-) Na dvojku to dávám, dokonce teď už i s tím benzínovým motorem (nafťák to utáhl téměř sám). Ale teda ne do toho kopce, tam si netroufám, byť to prý taky teoreticky lze :-)
      Musím říct, že právě ale třeba u toho autobusu by mě to nenapadlo, že to tak dělají, zajímavé.

      Vymazat
  8. Zdá se, že automechanik zametl poruchu pod kobereček. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj, skoro to tak vypadá :-)
      Kéž by se daly takto jednoduše spravovat i jiné přístrojové rebelie...

      Vymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.