úterý 6. prosince 2022

„Auto-znalec“ zvedá palec


za to, jak se překonal a koupi auta slušně dal!



Od dob, kdy jsem dělila auta na červená, škodovky a ostatní jsem už přece jen trochu větší kus cesty ušla, a to nejen v rozlišování barevné škály. Nebyly to ovšem žádné závratné skoky, nýbrž velmi neochotně dělané drobné krůčky. Takové škobrtavé cupitání.

Začala jsem rozpoznávat kombíky od sedanů (postřehla jsem i pojem hatchback) a podle symbolů na kufrech aut už umím nejen odlišit většinu značek, ale dokonce podle sklonu písmena „H“ konečně rozeznám Hondu od Hyundaie. A asi začínám chápat, co je to to SUV (teoreticky). Dobrý!

S těmito pracně nabytými moto-znalostmi jsem si celkem hravě vystačila až do doby, kdy jedno z našich letitých aut dosloužilo a druhé mu to začalo bezostyšně závidět. No, všeho jenom do času.


Ano, po dvanácti letech nastal čas koupě další ojetiny. „Ještě že ty chlapy to tak baví a půjde to mimo mě,“ pomyslím si ulehčeně a svižně zaúkoluji muže. Pouze stanovím striktní rozpočet, naznačím vhodnou barvu a vypouštím problém z hlavy. Během pár dní je rozpočet chotěm nenápadně navýšen o dvacet procent, posléze o dalších třicet, až se v průběhu týdne vyšplhá na dvojnásobek a odtamtud se záhadně nehne (alespoň teda ne směrem dolů). Asi na dva měsíce uvízneme na mrtvém bodě, kde ani jedna strana nehodlá ustoupit, až usoudím, že nechci-li být odkázána jen na MHD, či zruinovat domácí finance, tak se do výběru musím zaangažovat taky.


No, co se dá dělat, jdu na to. Z počátku vycházím z vlastní odborné dedukce, že červená či vínová barva vypadá asi nejlíp. Naštěstí se ale okolo mě vyskytuje i pár auto-nadšenců, kteří navíc nejsou skoupí na rady. Ty se mi začínají kupit a barev se překvapivě netýkají. Mám spoustu různých poznámek ohledně motorů i typů aut a z počátku je to pro mě vše španělská vesnice. Na pas blind vybírám různé nabídky a moudří rádcové se většinou chytají za hlavu. Postupem času už se však dočkám i několika pochvalných odpovědí, až si pozvolna začínám připadat jistější v kramflecích.

Teď ještě proniknout do tajů fint prodejních technik a naučit se číst mezi řádky v inzerátech. Krom jazykových nuancí, že některá auta jezdí na „zymních“ pneu, jiná zase „deně“, se mi podaří pochopit, že text „poctivé km“ v překladu neznamená až tak poctivého prodejce jako fakt, že má vozidlo nalítáno těch kiláků minimálně 300 až 500 tisíc. Při letmém rychlo-čtení také radno není se radovat u věty „… po faráři, který jezdil jen do kostela, a to pouze o nedělích“, neb ta může začínat slovy „Nejedná se o auto po faráři, který…“ a občas se objeví i odborný termín „nikdy mě nenechalo ve štychu“ případně „nic v něm neklepe“. Jen mě z toho málem klepne, neb po několika týdnech pročítání moto-inzerátů a článků na téma „Kterak při koupi ojetiny nenaletět“ mi je jasné, že většina nám cenově dostupných nabízených aut je buď na hraně životnosti, po zamaskovaných bouračkách, importovaná se stočeným tachometrem, případně zatížená exekucí.

Ale optimista ve mně to nevzdává a nakonec objeví dobře vypadající požadované vozítko, ve stanovené cenové relaci a s tak malým nájezdem, až je to všem kromě mě podezřelé.

Fakt, že má červenou barvu, je už jen ona pověstná třešinka na dortu.


No, nezbývá než doufat, že ve výbavě nebude mít alarm.



---
PS: Aby se vám výsledný výběr zdařil, je příhodné v daném období rozbít několik skleněných doplňků v domácnosti, ať se už jedná o lampy či pouhé sklenice. Vzhledem k nedávnému kalamitnímu období, kdy jsem doma během dvou týdnů roztřískala víc věcí než oba potomci za celý rok, v tom vidím jasnou souvislost!

---
šuplík 10/2021

30 komentářů:

  1. Super, ze se to prave cervene naslo:) My jsme meli pri vyberu ojetin vzdycky tak smolnou ruku, ze uz radsi auto nemame zadne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, ta barva mě fakt ve finále potěšila. :-)

      Jinak věřím, není to sranda a může se to ve výsledku vážně dost prodražit. Proto jsem docela fest cucala informace jak o podvodech, tak o typech aut na opravy méně náročných. I v tom můžou být slušné rozdíly. A do nákupní ceny ojetiny je dobré už zahrnout i preventivní výměnu rozvodů apod. No, mám to někde i sepsané, na co event. příště nezapomenout, jen to musím najít :-)

      Vymazat
  2. Jako celoživotní zarytý nemotorista to beru tak, že v této oblasti mi prostě není dáno a hovor o autech se snažím stočit na jiné štěpné téma, třeba na mistrovství světa ve fotbale. Někdy je to házení perel, jindy nošení SUV do Athén :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, Čerfe, omluvou pro to neustálé prudění s auto-články mi budiž fakt, že fotbalu rozumím ještě o kus méně :-)

      Vymazat
  3. Potom, co jsem se dva roky živila psaním o chytrých telefonech a všelijakých jiných chytrých zařízeních a zmizela tím nadobro z mého života jedna obrovská kapitola, o které jsem s radostí mohla prohlašovat, že o ní nevím naprosto nic, si svou naprostou neznalost aut hýčkám. Tak jen moc doufám, že to nedopadne jako s těmi telefony :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to máš můj obdiv, články o chytrých zařízeních mi připadá fuška i číst, natož je psát… :)

      Vymazat
  4. Hele, a jak to nakonec dopadlo, když máš dole napsáno "šuplík 10/2021"? :D
    Jinak smekám, protože já, jako neřidič všude chodící pěšky, jediné, co u aut rozeznám, je barva, případně že je to auto osobní/nákladní :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, úplně ten rozlišovací přístup chápu. Mi ve skupinách osobní/nákladní dlouho dělaly neplechu menší dodávky :-)
      Jj, klaplo to a ještě mám k tomu několik šuplíkových poznámek - taková má auto-terapie.

      Vymazat
  5. Máte pravdu, je třeba si všechno nastudovat, auto asi není věc, která se kupuje na první dobrou. Ale jak píšete, podle ceny hledám auto, mám to obráceně, najdu auto a pak hledám, jak na něj mít...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky řešení :-)
      Akorát pro mě je auto spíš jen taková spotřební věc ulehčující běžné bytí, tak mi připadá, že si zaslouží jen určitý zlomek prostředků tak jako tak :-)

      Vymazat
  6. Hlavně nekupovat auto od faráře, bohapuste lže,ten náš lhal a do měsíce nám upadlo kolo. Přitom se dušoval jak si pojezdime i přivolaný "odborník"se dušoval auto v bezvadném stavu, neváhejte. Jinak jsem technický antitalent.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, Fukčárinko, jak jsem loni pročítala všemožné ty podvody a zádrhele, které koupi ojetin provází, tak ono tohle asi fakt o důvěře může být jen mezi velmi blízkými přáteli. Zbytek je vše v podstatě sázka do loterie a člověk se jen může snažit tu štěstěnu mírně posunout na svou stranu...

      Vymazat
  7. Doufám, že se rozmlácené nádobí vyplatilo a vozítko slouží. My (po dvou ojetinách) koupili káru novou, na splátky. Ty jsme tohle léto splatili a Leaf zatím funguje. Teď po pěti letech má o něco kratší dojezd, ale ještě se to dá, když člověk ví, kde jsou nabíjecí stanice a trefí na nějakou volnou. ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj, Oby, nechci to zakřiknout, zatím ano :-)
      To je dobře, že vám to vaše dobře slouží a držím palce, ať baterie vydrží co nejdéle!

      Vymazat
  8. No, nevím, myslím, že se budeš musit pustot do dalšího studia.
    Svět patří elektrovozům; všechno ostatní EU brzy zakáže...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel. Za sebe teda pořád doufám, že zdravý rozum zvítězí. Ekologicky prý výroba a likvidace baterií je taky solidní zátěž a elektřina se do nich jen z větrníků a solárů taky nedostane. Spíš za tím vidím zas nějaký něčí zájem...

      Vymazat
  9. Po tomto článku som rada, že mi moje prvé (a zatiaľ jediné) autíčko prišlo až priamo pred bytovku bez môjho väčšieho či menšieho až minimálneho pričinenia. Aj keď je to už pomaly dospelák, čo v auto svete znamená takmer smrť, tak sa desím až o nejaký rok-dva, keď pôjde Pištík do auto neba, ma bude čakať rovnaké pozeranie inzerátov a hrôza, čo je naozajstný dôvod predaja a podobne. A aj keď mám auto po kamarátovi, tak ma rozvody + nová batéria neminuli a tiež úprava karosérie by nezaškodila, ale motor je spoľahlivý, zatiaľ naštartovalo kde tade a povozilo ma aj po Nízkych Tatrách, takže ľúbime sa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nikky, tak držím palce, ať ještě vydrží funkční po potřebnou dobu.
      Jj, rozvody se prý doporučují dělat při každé koupi - raději, než riskovat, že bude pozdě. Já s tím v kupní ceně počítala. Ale fakt je, že ten výběr - a hlavně zorientování se v různých možných podfucích, tak to bylo výživné.
      Měla jsem i rozepsaný seriózní článek, na co vše si dát pozor, jen to teď nemůžu najít. Až na něj natrefím, tak ho sem přidám, může se ještě hodit - byl to velmi podrobný průzkum. V tu dobu jsem pročetla svou životní dávku auto-článků :-)

      Vymazat
  10. A v inzerátoch ma dojíma na 15+ ročných autách vety typu: nič netreba, len nasadnúť a jazdiť :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, některé ty texty v inzerátech, to byly fakt perly. Tohle mi upřímně fakt nechybí...

      Nicméně, když se do koupě ojetiny někdy pustíš, určitě doporučuji zaplatit si službu Carvertical - prolustruje to dané auto napříč Evropou (u nás je třeba populární i Cebia - ale ta v té době měla data jen z ČR).

      Vymazat
    2. To verím. Mne sa muž smeje, že ja by som chcela opäť Swifta, len o niečo mladšieho, ale uvidíme, možno do vtedy budeme väčšia rodina a budeme potrebovať kufor, so ktorého je možné dať kočík 🤣 čas uvidí, čo príde. Ak na článok narazíš, budem veľmi potešená

      Vymazat
    3. Úplně chápu, taky si nerada zvykám na jiný typ - a v podstatě jsem už téměř čtvrtstoletí věrná stejnému - Oktávka (tam mimochodem vejde i ten kočárek :-) )
      Jj. mám výhledově v plánu někde všechny ty koncepty dohledat. Odchází nám druhé auto, taky si to budu potřebovat oživit :-)

      Vymazat
    4. Octavia je super, má strýko už 22 ročnú, tiež už by to potrebovalo novšiu 🤣
      No, to mi je ľúto, že vám odchádza aj druhé auto.

      Vymazat
    5. Obě původní auta byla z roku 2000, tak už ten důchod mají taky zasloužený :-)
      Jen ta koupě nového je docela stres (aspoň pro mě, znám lidi, co si to i užívají)

      Vymazat
  11. Tak to áno, to pekne vydržali 👏👏👏
    No pre mňa by to bol megastres, ja auto ledva šoférujem. Nedávno mi došla voda v ostrekovači asi 50km pred dojazdom domov a až vtedy mi došlo, že neviem ani otvoriť kapotu 🤣🤣🤣 na šťastie bolo pekné slnečno, že som to zvládla aj bez tej vody, ale hneď v úvode príchodu mužovi hovorím, Jarino k autu a nauč ma otvoriť kapotu a poukazuje mi to tam 🤣🤣🤣 no to sú úskalia, keď človek jazdí 3/4 roka a zároveň 16 rokov od vodičáku 🤣🤣🤣
    Ale môj táto, ktorý jazdí cez 40 rokov a zároveň je milovník technológií si naozaj kúpu "nového" auta užíva. Teraz má prvýkrát automat a tak ho môj Swift dosť potrápil, keď ho skúšal

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, tak usednout za volant po tolika letech od autoškoly, navíc v dnešním provozu, tak to není sranda. Držím palce!

      Ani nemluv, já auto-technik taky zoufale nejsem. K tomu novému červenému jsem se snažila uplatnit i nový přístup, jakože si ho budu i trochu udržovat sama - a vybouchla jsem hned u prvního tankování, kdy se mi nepovedlo otevřít nádrž :-)
      Ta nová je na klíč, dřívější jen na ťuplík na palubní desce, tahle se mi nějak akorát protáčela a nic. Po pár minutách, jednom zuřivém telefonátu a asi dvaceti protáčejících se pokusech, jsem ostudně nasedla do auta a odjela (zrovna žádná pomocná ruka poblíž). Myslím, že obsluha pumpy docela nechápala :-)
      Doteď se tomu tankování vyhýbám, jak to jen jde... :-)

      Vymazat
    2. Ďakujem, pomaly to bude rok, čo som sa odhodlala ísť úplne sama a bolo to to najlepšie, čo som mohla urobiť, hoci to bolo len do Tesca vzdialeného asi 5km, ale šla som sama (teda ak nerátam vtedy 1,5 ročného pasažiera). Už si to šoférovanie celkom užívam, ak to teda nie je v nejakom úchvatnom preplnenom čase, v daždi a Bratislave zároveň (to mi stačilo raz)

      No, tak moje prvé tankovanie bolo úplne "super". Išiel so mnou v aute môj úplne prvý frajer a od nás z dediny som išla ja a že potom natankujeme a po diaľnici už pôjde on. Tak som vystúpila, dokonca som vedela, kde je to tlačidlo na otvorenie palivovej nádrže, odkrútila som poklop, vzala hrdo pištoľ, stlačila a nič, ešte raz a ešte raz a ešte raz, až Ex vystúpil a na prvý pokus natankoval. To proste, keď ja chcem zahviezdiť :-D
      A nedávno som sa pomýlila v stojane, hrdo som si nakráčala k obsluhe, zahlásila stojan a pani mi na to, že ale taký tu nemám, nemyslíte trojku? A ja, že ak je tam 30€, tak áno :-D
      Na šťastie to brala s humorom :-D :-D ja som radšej čo najrýchlejšie odišla aj mojim čiernym diablom :-D

      Vymazat
    3. :-)
      Jo, tankování, u toho jsem si už pošramotila sebevědomí x-krát :-)

      Mi i těch 5 km připadá docela dost, to je moje půlka mé denní štreky :-)
      Jsi fakt dobrá, že ses do toho pustila, a ještě s pokladem na palubě.

      Vymazat
    4. Ja sa zase pravidelne strácam 🤣 mala by som o mnoho menej km za ten rok, keby aspoň trochu chápem navigáciu 🤣🤣🤣 ale jej odbočte ma pravidelne zastihne nepripravenú
      No, mne to dopredu celkom išlo, ale vyparkovať so zatiahnutou ručnou a nechápať, prečo to furt zdochína, to už je iný level 🤣🤣 proste tie začiatky boli náročné 🤣

      Na šťastie, Senec je len taká väčšia dedina, ale keď som musela ísť prvýkrát do Bratislavy sama, hnalo má len to, že poklad mal rozbitú hlavu. V tom adrenalíne by bolo všetko jedno, cesta späť už bola s pocitom, že ani vlas do zadku by mi nikto nedal.
      Za to moja mamina mi hovorí Fitipaldi (netuším, ako sa to správne píše) a že soférske gény sú to jediné dobre, čo som zdedila po otcovi 🙍

      Vymazat
    5. Jj, tak když se jedná o dovoz dítěte do nemocnice, to jdou strachy stranou. Mě tak vedla před lety zákeřná navigace přes odporné serpentýny, přitom kousek vedle byla krásně rovná široká cesta, jak jsem při návratu zjistila...
      Nejen od té doby navigacím úplně nevěřím, a když musím vybočit z obvyklé trasy, tak si ji nejdřív projedu prstem po mapě a ještě si i kreslím "mapku" :-)
      Mimochodem - je sranda, skoro vše, co zmiňuješ, se mi v autě taky dělo. Hodně toho tady mám i tak různě na blogu (proto si to pamatuji, jinak dost zapomínám :-) )

      Dědictví šoférských genů - tak to je fajn. :-) Tohle o sobě třeba říct fakt nemůžu :-)

      Vymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.