Pohodově pochodově
„Chodíš rovně, ale děláš dost dlouhé kroky.“
„Děláš fakt děsně krátké kroky.“
Taky vám připadá, že by mohlo jít o dvě různé osoby? Případně o jednu osobu v různém životním období?
Omyl!
Oba tyto komentáře jsem se ke své chůzi dozvěděla jen v rozmezí několika málo dní. Jeden od kolegy, druhý od dcery při cestě Olomoucí.
Rázně si to tak spolu štrádujeme od nádraží k Flóře a dceru napadne, že půjdeme stejně. Aneb že sladíme aspoň krok, když už se snažíme tolik nesladit jídlo.
Zhruba tak dva až tři kroky nám to vždy štymuje, ale u toho dalšího se to pokaždé rozhasí – bez ohledu na intenzitu snahy tu stejnou chůzi udržet. Nejspíš že je právě slunečný lednový den, udělaly jsme si výlet uprostřed všedního shonu a prostě je nám fajn – se vždy začneme neskutečně chechtat. Takto nám to vydrží dobrou polovinu cesty a kradmé pohledy kolemjdoucích nás vůbec netrápí, ač beztak vypadáme, že jsme se hned z rána posilnily řízným mokem, když takto bojujeme s krokem a ještě se u toho kácíme smíchem…
Musím říct, že tyto momenty sdílení čisté radosti z bytí mám neuvěřitelně ráda, a s potomky mě těší dvojnásob.
Zkrátka, ta švihlá chůze, bavila nás tuze.
Stejně jako mě pobavilo zjištění, že nejsme až zas takové mimoňky, jak by se zdálo, neb stačí málo a hned se na chodce dá koukat zábavněji:
Více o švihlé chůzi například zde.
Tak jako musí být dřina natrénovat ten Monty-Pythoňácký styl, tak slušný dril může být paradoxně i nácvik chůze správné.
Jo, musím opravdu sebekriticky uznat, že ji nemám zrovna ukázkovou, i když ta délka kroků mě až tak netrápí, neb z výše uvedených vět v úvodu mi vychází něco jako slušný průměr.
Avšak v lodičkách bych mohla s čistým svědomím udávat tempo pochodové kapele, jak tvrdě došlapávám na paty a v běžné obuvi pro změnu divoce kroutím boky. Není překvapením, že ani jedno z toho mým bedrům či patám nesvědčí.
A protože ani výhledově nehodlám aspirovat na pozici šéfa (ba ani sekretářky) Vědeckého ústavu pro výzkum chůze,
rozhodla jsem se trochu na sobě zapracovat…
Pravda, když se „učíte chodit“ v tom pokročilém věku, tak už vám příbuzenstvo ani okolí tak mohutně neaplauduje jako v éře batolete, ovšem pocit, jak nadšené budou zanedlouho vaše bedra či paty, je docela zlatý!
---
A na závěr se zde podělím o pár zajímavých videí, které jsem na téma správné chůze objevila:
1. Delší, docela i povídací video, v první části názorná ukázka správné chůze, kanál Pedro Fit
2. Ukázky chybné a správné chůze, povídání, přiměřená délka - kanál Energie pro tělo
5. A na závěr ukázka nácviku chůze dle doktora Smíška, na kanálu SM Systém
-----
PS: V odkazech k chůzi se často zmiňuje barefoot obuv, ale osobně úplně nevím, jestli to je do tvrdých městských povrchů vhodné obutí. Jeden známý měl období, kdy chodil i ve městě bosky, ale po čase toho nechal, neb to pocítil na bolesti kloubů.
U té barefoot obuvi se mi líbí myšlenka střihu volného pro prsty, ovšem neumím si na běžné nošení obuv bez ortopedické stélky moc představit, neb mám ráda tu měkkost došlapu a z dřívějška silně zažitou informaci, že boty bez stélky klenbu spíš zhoršují.
Máte s barefoot obuví někdo zkušenosti?
Ti, co tancují irské tance mají všichni výborné držení těla, ale je to pěkná dřina.
OdpovědětVymazatCo je zábavné je snažit se chůzi naopak zpomalit. Je to pak skoro jako meditace.
A.P.
Mi připadá, že dobré držení těla mají tanečníci obecně. Ty irské tance, to musí být solidní makačka. Kdysi jsem tady na blog vkládala video těchto tanců po valašsku, byla to sranda.
VymazatParadoxně asi nejvíc jsem ten rozdíl u své chůze uviděla nedávno při pár krocích u rumby, ty pomalé a dobře vedené kroky vypadaly o hodně lépe, než ten uspěchaný dusot :-)
Zpomalení, ano, přesně ten pocit teď mívám, když nově-chodím. Chvílemi se fakt musím soustředit, rychle to zatím nejde a zrovna jsem si říkala, že to fakt je jako taková forma meditace.
Mimochodem, jako Marie Veronika jsem taky na blozích zvyklá většinou tykat, tak se taky přidávám k nabídce tykání. :-)
Ano, z toho se pak stane antigravitacni chuze. Takovy vesmirny tanec.
OdpovědětVymazatBarefooty mam, ale vicemene je stridam a nenosim je nijak pravidelne. Myslela jsem, ze me vyrazne patni doslapy odnauci, ale tyto nadeje byly liche:) Takze se v bosobotach ve meste trochu bojim o klouby a uz vubec si je nedovedu predstavit v zime. To potrebuju teply ponozky, ortopedickou stelku a jeste kozich okolo toho vseho.
No, osobně k tomu teď trochu jako k tanci přistupuji. Říkám si, že když jsem schopná se naučit nějaké kroky v kroužku, tak to by bylo, abych nezvládla ten úplný základ :-)
VymazatAha, díky za názor, do města bych si to asi taky tím pádem nelajzla, podle toho, co píšeš, tak možná jeden pár na letní výlety do přírody - ale v těch použitelných površích už může být ve výsledku lepší jít na boso přímo.
Kdysi jsem šli na jihu Moravy Stezku bosou nohou a bylo to dost fajn :-)
Já preferuji elegantní chůzi kočičí.
OdpovědětVymazatTo jsem psal já.
VymazatZase mne AI nepoznala.
Jj, kočičí chůze je vážně moc hezká. Měla jsem nalezený i jeden odkaz právě na kocouří cviky, ale nechtěla jsem to ještě víc zahltit :-)
VymazatPokusím se dát odkaz
kocouří cviky
A hrávala jsi za mlada hru: Honzo, vstávej !???
OdpovědětVymazat/Hráči stojí v řadě vedle sebe, jeden hráč stojí otočený zády o kus dále a říká: "Honzo, vstávej!" Ostatní se ptají: "Kolik je hodin?" Otočený hráč odpoví např.: "dva mravenčí" (všichni ostatní hráči musí udělat dva pidi krůčky) nebo řekne "tři sloní" (všichni hráči musí udělat tři veliké kroky) apod./
Jasně :-) Tohle si ještě docela dobře pamatuji. A v závěsu většinou následovala hra: cukr-káva-limonáda-čaj-rum-bum. :-)
VymazatNedávno jsem čekal na Vílu asi hodinu na lavičce před Kefírem (pomístní název gigamegaobchodního střediska, pozn. aut.) a všímal si, jak kdo chodí. Kromě vysloveně mladých lidí hrůza. Pak jsem se jen tak mimochodem prošel a zjistil, že asi taky hrůza. Tak jsem chvíli držení těla a kladení končetin piloval, ale výsledek asi není trvale udržitelný.
OdpovědětVymazatUrčitě je, ale musí se to dlouho cvičit, až se v mozku vytvoří nové neuronové dráhy.
VymazatŘekl bych tak měsíce až léta.
A.P.
Rowdy, upřímně doufám, že to bude jak píše A.P., po tom současném drilu (týden a kousek, kdy to z počátku bylo doslova bolavé) bych se k tomu původnímu fakt nerada vrátila :-) Ale teda zatím to ještě dře, jen se trochu pozapomenu, skočí tam původní návyk.
VymazatJj, taky občas pozoruji a k vidění jsou chůze opravdu různorodé. Na ostatních i dokážu vidět, že něco nesedí, ale na sebe jsem měla slušnou provozní slepotu, než jsem poprosila syna, ať mě natočí :-)
Když na to tak hledím, říkám si, jestli ona by se chůze neměla vyučovat až na druhym stupni ZŠ... :-D
OdpovědětVymazatGalahade, to rozhodně néé. Určitě už na prvním :-)
VymazatAle teď beze srandy, před pár lety jsem sledovala několik videí právě toho doktora Smíška a tam ukazoval, jak malé děti, ještě ve školkách apod. mají pěkné držení těla a jak se to v okamžiku mnohahodinového usazení do lavic začíná už třeba třeťákům apod. kazit. Docela jsem koukala.
Na sobě sama hodně vnímám, že to sedavé zaměstnání opravdu dává pohybovému aparátu solidně zahulit... Ale to video vztažené k těm dětem,
to mě fakt až zamrazilo, neb to je bohužel fakt...
Ano, je to věda :-) A barefooty v tom můžou krásně posloužit jako velmi názorná ilustrace toho, jak se to nemá dělat a proč. Ono když v nich křachneš patou o asfalt, tak ti velice rychle dojde, že na tom asi opravdu není něco v pořádku. Zlatá švihlá chůze :-)
OdpovědětVymazatŠvihlá chůze nemá chybu, ve výsledku to musí být fakt solidní makačka :-)
VymazatTeď při komentáři, tím tě učíš a předchozí odpověď se týkala taky školáků, mě napadá, že by mohlo být fajn takto formou srandy rozpohybovávat děti ve školách - takové pochody na úvod a závěr hodiny (aspoň v tělocviku) :-)
Dneska jsem čekal na tramvaj a přes ulici byla holka tak 18-20. Štíhlá, hezká, vlasy po lopatky, světlé, letní šaty, jedla zmrzlinu a byla bosonohá, čehož jsem si díky tomuhle článku hned všiml.
OdpovědětVymazatPůsobilo to jak z filmu z šedesátých let, protože člověka hned napadlo, co je za těma bosejma nohama za příběh.
A.P.
Na pohled to muselo být fakt zajímavé. :-)
VymazatTaky teď posledních pár dní víc sleduji, jak kdo chodí a těch příběhů se i v obuvi rýsuje spousta. Třeba fotbalisti, namakanci apod. :-)
Asi budu muset investovat do nějaké kvalitnější obuvi. Vždycky beru, co moc nestojí a nohu netlačí, ale ne vždy je to výhra v loterii. Přece jen už nejsem nejmladší a nohy si za dlouholeté služby zaslouží trochu ohledu.
OdpovědětVymazatVzhledem k tomu, že sedavé zaměstnání nemám, mi nějaká potrhlá chůze je volná, jsem ráda, že si doma po šichtě trochu sednu. :-)
Když jdeme s Tomášem, musím ho napomínat, aby zpomalil, protože má nohy o dost delší než já a je zvyklý chodit rychle a já vedle něho supím s jazykem na vestě, pokud chci udržet krok. :-)
Oby, jestli jsi v práci celý den na nohách, tak tam bych asi do dobrých bot, nebo do ortopedických vložek, zainvestovala.
VymazatLucce taky nestíhám a to je jen o pár cenťáků vyšší - a zrovna při té chůzi Olomoucí jsem si připadala jako malé dítě, co se vláčí za rodičem a zoufale chce udržet ten krok. Přišlo mi to dost srandovní :-)
Do práce musíme podle předpisu mít pracovní boty s ocelovou špičkou, které si pořizuje každý sám ze své kapsy, podle potřeby. Já obvykle kupuju jeden pár ročně. Je v nich celkem výběr a koukám především, aby nebyly moc těžké. U nás v práci je to celkem dobré v tom směru, že přibližně co dvě hodiny je přestávka, takže si na chvíli od toho stání a popocházení odpočineme.
VymazatAle ve volném čase po práci to flinkám. Nosím nazouváky stylu kroksy nebo levnou "sportovní" obuv a tam si myslím, že by právě neškodilo trochu se plácnout přes kapsu. :-)
Jojo, ti mladí mají nespravedlivě delší nohy a prostě už jim nestačíme. :-)
Oby, jj, to je ta rovnováha vesmíru - jako prcci vláli oni za námi a začíná se to obracet :-)
Vymazatnomi
Ups, teď jsem zmátla sama sebe, nechápu, jak se mi anonymně podařilo komentovat jako "BlogoSvod" :-)
VymazatFredy Kruger
OdpovědětVymazat" Když někdy upadnu, jen krátce ležím !
Chodívám rychle, někdy i běžím
( na pár krocích mi nezáleží )
..... pokud cíl přeběhnu, zase se vrátím,
při běhu chrochtám a do stran se klátím ! "
" Zase přeběh´ hoch !" ( hovoří tati )
idiot ! běží a ihned se ztratí !
.... dle chrochtání ( kde je syn vytušil )
a přitáhl domů jej za uši !
:-)
VymazatPodle popisu běhu jsem "hoch" na první dobou četla jako "hroch" :-)
nomi
Já si ještě pamatuji, jak jsme synchronizaci kroku cvičili na na základní vojenské službě a k tomu zněly rozkazy "Kupředu, levá". Zajímalo by mě, zda profesionální vojáci takto ještě trénují a zda se rozkaz nezměnil na "Kupředu, pravá" :).
OdpovědětVymazatChůze z Monty Pythona je skvělá a Vědecký ústav pro výzkum chůze také.
Miloši, tak ta úvaha, že nyní by se trénovalo "Kupředu, pravá!" - to nemá chybu :-)
VymazatMomentálně mě trápí patní ostruhy a procházím zdlouhavou a otravnou rehabilitací, takže moje chůze tu švihlou tak trochu připomíná :D.
OdpovědětVymazatJani, tak to fakt nezávidím.
VymazatNedávno jsem natrefila na informaci, že ty ostruhy snad mohou souviset i s protažením lýtek - prý ty zkrácené svaly mění polohu paty a pak se došlapuje víc na kosti. Říkají něco podobného i na těch rehabkách? Docela by mě zajímalo, jak tyto probíhají.
Nomi, taktiež asi nechodím úplne ideálne, skôr neustále vrávorám za synom alebo mužom (ktorý akosi ani po 6 rokoch nepochopil, že je o dosť vyšší a štíhlejší a proste za ním nestíham).
OdpovědětVymazatPri spomienke na chôdzu v lodičkách si mi pripomenula dupajúcu maminu, ktorá mi dôrazne pripomenula, že v lodičkách sa chodí po špičkách :-D Prišlo mi to také úsmevné, že som sa nezdržala a povedala som jej: no tak ukáž ako...potom sme sa obe smiali ako divé :-D
:-) To je dobrý situační humor. Mě teď pro změnu potomci občas při chůzi "cepují" a taky se to mu vždy zasmějeme. Už to celkem jde, ale první týdny byly krušné, měnit zažité stereotypy pohybu byla fakt fuška, uf.
VymazatJá chodím jak jsem se naučil. Někdy normálně, někdy rychle, při únavě pomaleji, ale hlavu si s tím nelámu. Proč taky? Jirka
OdpovědětVymazatJirko, taky jsem si s tím hlavu nelámala, ale když má člověk při chůzi zažité nějaké špatné pohybové stereotypy, může to ovlivnit bolest zad, pat apod., a pak rozhodně stojí za to se na to kouknout.
VymazatZajímavé je, jak se se stoupající teplotou mění styl chůze. Dneska jsem se ploužil jako lemra. /pozn. Lemru mi chtěla AI změnit na lepru/
OdpovědětVymazatTo jo, ve vedrech se skotačí opravdu hůř než při příjemné teplotě.
VymazatAI se chystá na veršovánky, očividně :-)