Odkopaně 2

Noční můra v My Street 

Představte si hlubokou noc, pomalu se propadáte do spánku …

… a najednou od dveří ložnice přiletí temný přízrak, posadí se vám na hrudník a začíná jej tou svou váhou drtit. Zatímco vás vtlačuje do matrace, vy nemůžete dýchat. Nemůžete se pohnout. Jediné, co plně funguje, je vědomí té tíhy na hrudi a té neschopnost cokoli, včetně dechu, ovlivnit…

Brr… Tohle vážně nikdo zažít nechce.

Ale občas se to stává. Říká se tomu – spánková paralýza:

„Spánková paralýza zahrnuje smíšený stav vědomí, který kombinuje bdělost a REM spánek. Spánková paralýza vyúsťuje v dočasnou neschopnost pohybu, protože mozek nedokáže ovládat svaly. Člověk se cítí ochrnutý s nemožností používat hlasivky. Tento jev je doprovázen extrémní úzkostí a strachem.“

Posledních pár let jsem občas mívala při usínání divně nepříjemné pocity, ale spíš jen letmé a rozhodně ne tak výrazné, jako onen výše popsaný. Tohle se mi přihodilo relativně nedávno, na konci prosince, a bylo to opravdu silné. Zřejmě reakce na dlouhodobý stres, který jsem prožívala.

Zaskočilo mě to. A to se mi celkem povedlo se v tom stavu vyděsit jen přiměřeně, zachovat si částečně chladnout hlavu a snažit se uklidnit dýcháním – které ovšem v danou chvíli ovládat nešlo. Takže ten větší děs nastal až poté, krapet smíšený s naštvaností, že to zklidňující dýchání nejde použít.

Umím si to vysvětlit a rozumem pochopit, přesto jsem následující noc nedokázala zamhouřit oči a úzkostí propotila dvě noční košile. I když jsem se snažila zůstat klidná.

Dalších několik nocí se mi povedla odbourat ona úzkost na vědomé úrovni, ale podvědomí mě do hlubokého spánku nepouštělo…

Jsem vážně unavená.

Náročné období v práci se prolíná s velmi náročným obdobím doma.

Necelý měsíc poté, včera, mě noční můra navštívila zas. Tentokrát mi naštěstí neseděla na hrudníku, jen se ke mně skláněla a velice nezřetelně na mě mluvila. Vybavuji si opět tu enormní tíhu na hrudi a tu neskutečnou fušku se pohnout a zbystřit, abych pochopila, co mi říká. 

K ovládanému vědomí se mi podařilo dostat až na několikátý pokus.

Ne, i tak nevím, co mi říkala.

Ale viděla jsem její obličej.

Moje noční můra je

můj manžel

…