pátek 16. dubna 2010

Bonbóny a mlýnské kolo

Paragraf se beztak vyplatí... ? 

Po kontrole u paní doktorky se stavujeme v lékárně a dcera na mě vydyndá jablečné bonbóny z hroznového cukru.

Jasně, že je třeba uspokojit akutní nedostatek glukopuru v krvi ještě pokud možno ve dveřích lékárny.

Asi za minutu překvapivě: „Já chci ještě bonbónek."

„Né, Luci, tady ty se můžou jen tři denně. Další dostaneš po obědě a pak večer." ujistím ji neoblomně.

Zklamaný výraz na dětském ksichtíku je po malé chvilce přemýšlení vystřídán čertíkem jiskrou v očkách: „Fíš co? Tak já je ponesu, jo?".

Cha! To určitě...

  

-----

Následuje domluva v autě „Luci, pojedeme do obchodu. Chtěla bys něco?"

„Mlýnské kolo!"

Ee?? Překladatelská součástka v hlavě jede naplno - „Myslíš linecké kolečko?".

„Jo!"

...

No sláva, další megaloman v rodině...

  

  

-----

Mimochodem, máme být ještě týden doma (to už nastoupí hlídací babičky). U paragrafu se totiž proplácí jen čtvrtý až devátý den...

Pořád nechápu, jak tohle řeší matky samoživitelky? Chodí se snad s dětmi pást...?

Spíš dají nedoléčené děti rychle do školky... Beztak. Ani se jim nedivím.

Co na tom, že pak to třeba chytne pět dalších...

To se státní kase jednoznačně „vyplatí"!  Sláva krátkozrakým řešením :-/

  

  

-----

No, ať je to vše, jak chce, já teď musím, je-li mi život milý, jít do bundy pro ten bonbón...

  

6 komentářů:

  1. Jéje, ani nevíš, jak já, když to tak čtu, jsem zpětně vděčná své babičce! Když jsem byla malá a onemocněla jsem, tak mě prostě táta sebral, odvezl k babičce na Moravu a vyzvedl si mě za měsíc. Spokojenost veliká panovala na všech stranách - to myslím bez jakékoli ironie :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Maire, tos musela mít super! A velká pomoc pro rodiče, o tom žádná...
    My teď máme na dva dny u prarodičů Tomíka - a doma je docela klid. Jedno dítě = skoro žádné dítě :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Ja se tem mamam nedivim,ze davaji dite s kaslem do skolky.Jinak by nemely na slozenky a jidlo :((.I kdyz me nekdy stve,ze to holka od nemocnych chytne,ale rozumim tomu a nic nerikam.
    Mlynsky kolo je dobry! :))

    OdpovědětVymazat
  4. [3] Jo, Cheo, to je přesné. Já to taky chápu - nemít manžela a hlídací babičky, tak bych to tak musela dělat stejně. Jen mě štvě, že tohle nechápou lidi, kteří o výši a délce paragrafu rozhodují... A nedokáží si spočítat, že místo jednoho pořádně vyléčeného dítěte se takto nabalí x-dalších.

    Stejná krátkozrakost, jako když se neproplácí první tři dny nemocenské. To musel vymyslet extra-idiot!
    Já nevím, ale vždycky když na mě něco leze, tak potřebuji právě první dva-tři dny to vyležet, vypotit - a kolikrát jsem pak už v pohodě. Takhle to akorát lidi budou přecházet a pak se složí s něčím mnohem vážnějším (a pro státní kasu samozřejmě podstatně dražším). Nemluvě o tom, že když s tím lezou do práce, tak zas nakazí kvanta dalších...
    Tohle mi už pár let mozek vážně nebere (né, že bych extra chápala spoustu ostatních).
    Uff, to jsem se po ránu zas rozohnila :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Nomi, bydlím u Prahy, samoživitelka, mámu u Ostravy, tátu ve Volyni...když mladej onemocní zachráňuje mě jedině vzdálené připojení do práce - neumím si to už představit jinak. :(

    OdpovědětVymazat
  6. [5] No, pet, vážně klobouk dolů - jak před Tebou, tak před všemi ostatními samoživitelkami. To musí být náročné jak byk... (ostravské rčení)
    Ještě, že to můžeš v práci řešit aspoň takto...

    OdpovědětVymazat