pondělí 5. dubna 2010

Kakání na hřišti

Letmá vzpomínka na jaro 

 

 

No, je to tu zas. Opět jsou tady!

Kolotoče...

Kdysi má oblíbená kratochvíle, nyní nefalšovaný postrach. (Kdo četl loňský zápisek, ví proč. Kdo ne, najde zde.)

Požadavky už nějaké padly.

Hraji o čas...

  

  

  

Ale - změna téma - před rokem, touto dobou, mě drželo veršíkování. Tak tu přihodím ještě jednu loňskou vzpomínku:

  

 

Dneska celkem zima byla,

já s dětmi  se nenudila...

  

Venku na hřišti, za pochodu,

kakala dcerka do záchodu!

Však druhý tento skutek

jí do kalhotek utek´...

 

Naštěstí jsme autem jeli,

v busu lidem nesmrděli...

Doma jsem ji popadla,

umyla jí kakadla

     

Že rodinku mám, zvláště dceru,

skoro pořád jenom peru...

A na žehlení?

...

Házím bobíka,

dělám, že se mě vůbec netýká...

  

11 komentářů:

  1. Dobře děláš, sotva to vyžehlíš, už abys to zas prala, teda před rokem...

    Kolotoče k nám jezdí dvakrát do roka a loni byl jen Tom, jinak to nikoho moc nebere.

    OdpovědětVymazat
  2. Mno jo, já si kolotočů všiml... tady kousek... :-) Kdysi jsme na to docela lezl, ale teď už mi to dělá problém,asi bych tam nevlez... no a jinak peru taky a dceru nemám;-)

    OdpovědětVymazat
  3. dceru mám, ovšem neperu ... pokud nepere má drahá, pere dcera ;-)

    OdpovědětVymazat
  4. [1] Oby, tak já bohužel žehlím - jen se to nehodilo do rýmu :-)
    Zrovna dneska jsem se s tím zas trošku srdnatě porvala...

    Kolotoče - to je teď můj trest za to, jak mě z nich rodiče jako malou nemohli servat dolů... Jsem děsně vyměkla. Už aby na ně mohly příšery chodit samy... :-)

    OdpovědětVymazat
  5. [2] Kamio, kousek od Tebe? O těch ani nevím. My loni zaparkovali u Lidlu a zrovna je tam manžel koncem týdne zas objevil (chjó)...
    Vzpomínám, že když mi bylo tak okolo dvanácti, právě ty pondělky po šmigrustu jsme s partijou chodili na kolotoče k Budoucnosti. Než tam prdli Alberta...

    Víš co je docela zvláštní, až prapodivné? Je celkem možné, že i někteří další lidé, co nemají dceru, občas perou... :-) (skoro se tomu nechce věřit, ale nelze tuto variatnu zcela vyloučit)

    OdpovědětVymazat
  6. [3] Gombo, holt sis to uměl zařídit ;-)

    Jinak ta Tvá věta je skoro jako malý jazykolam na \"r\" a trošku mi evokuje slabikářové poučky \"máma má mísu\"... :-)))

    OdpovědětVymazat
  7. Nominku, mám dceru,
    a do týdne peru -
    pětkrát, na mou věru!

    (Mimo verše: Ale můžu si za to sama, já ji naučila na ty nehorázně patlavé křupky.)

    OdpovědětVymazat
  8. Píšu z nové země, z nového počítače, očima šejdrem nevím do jaké kolonky co!

    Mohu sem hodit dodatkovou historku?

    Včera jsme prali velké prádlo.
    Pyžamko, pytel, prostěradlo...
    Cože se to u nás stalo?
    Dítě postel pročůralo!
    Jenže čípak je to vina?
    Protentokrát maminčina!
    Chudáčkovi maličkému
    nedopřála na noc plenu!!!

    (Vážně, vykoupala jsem ji, naolejovala, oblékla a uložila - a na plenku jsem nějak zapomněla. Nepochopím!)

    OdpovědětVymazat
  9. Veršíky skvělé, jak ty nominkovy, tak i od squire :-)) (squire: Já to chápu, kdysi se mi taky povedlo, syn ovšem mou paměť ocenil tím větším nadělením)

    OdpovědětVymazat
  10. 7-8/ squire, prima veršíky :-)
    Já už raději neveršuji, neb jsem se dneska přistihla, jak si píšu poznámku k jedné faktuře: \"vršky do nádrží, co bráni krádeži...\" Pomalu nejvyšší čas přestat :-)))

    A můžu Tě uklidnit, to co se Ti povedlo, je naprosto normální. Nechtěla jsem tu na sebe napráskat úplně všechno, ale třeba Tě taky potěší, že v tom nejsi sama... :-) (holt, i my matky máme jen jednu hlavu...)

    OdpovědětVymazat
  11. 9) valkil, už jsem se přiznala v předchozím komentu, taky se mi povedlo zapomenou na plínku. Naštěstí to u nás dopadlo jen jako u squire. Máš holt snaživější dítko :-)
    Ď :-)

    OdpovědětVymazat