neděle 11. dubna 2010

Mozek mi ukládá nesprávné informace!

(no, na něco tu žravost chuť k jídlu svést musím, že...) 

Ano, další mé oblíbené téma - hubnutí.

Loni jsem ho nakousla tady. Pak se mi podařilo dát kilčo až dvě dolů, poté odjezd na dovolenou s výbornou polopenzí, hupslo to zpět (ó, jak překvapivé) a pak následoval nástup do práce (po letech).

Chlapi mlsně okukovali „nové maso" a kolegyňky sem tam utrousily, že jsem pořád stejná, vypadám dobře atd...

No, zkrátka, je třeba si to přiznat - usnula jsem na vavřínech. A taky jsem si příliš pozdě uvědomila, že ty, co mi tvrdí, jak jsem ani nepřibrala - mne naposledy nejspíš viděly těhotnou.

Tolik asi úvod k temnému až depresivnímu článku... Pro otrlé!

-------------------------------

Zhruba tak před rokem jsem nějakou dobu celkem poctivě sledovala pořad o hubnutí. Dozvěděla jsem se tam spoustu zajímavých informací o skladbě jídelníčku, čeho se vyvarovat, jak cvičit atdatdatd...

  

Nevím proč, ale z toho všeho mi nakonec v mozku nesmazatelně utkvěly tyto myšlenky:

  • - je třeba jíst často
  • - je třeba jíst dostatečně, aby tělo nestrádalo a nespotřebovávalo sebe samo...
  • - základní energetický příjem má být hned ráno...

Vše ostatní totálně přebito, ubito, zapomenuto...

Zato tyto tři poučky vyryty absolutně! Kolikrát už bych skoro ani nejedla (kecám), ale co když to tělo bude strádat, že?

  

Kdysi jsem si ráno dala kafíčko... pak třeba jablíčko... a první hlad jsem dostávala tak po desáté hodině dopolední, někdy i později...

Teď se budím s děsem, že tomu tělu nestihnu včas dodat potřebnou energii - a začne strádat... Tak se snažím, tak se tužím!  Kolikrát mě už i hlad vzbudí...

No, a taky se nesmí zapomínat na svačinky a oběd a večeři... a hlavně ty svačinky... Někdy snaživě svačím i mezi svačinkami - co kdyby hrozilo to strádání!

  

A ještě jsem to brutálně dorazila dalším upraveným pravidlem - nestresovat se vážením. Stačí, když budu používat tu léty osvědčenou metodu riflí, ne?

No, ono by to možná bývalo i stačilo, kdybych si ty udržovací riflouše neroztrhla a v obchodě se pohodlně neuvelebila v gatích o číslo větších...

 

Se pak nemůžu divit, že ta metoda pokulhává. A to značně!

  

Výsledek? Děsivý!!!

   

Tělo si žinýruje, avšak garderoba úpí. Už se do ničeho,  teda krom těch jedněch riflí, nevlezu...

 

  

Tak nastal po velkém odhodlávání zlomový okamžik - vykutala jsem z kouta pod postelí značně opuštěnou a zaprášenou vážitelku. Chvilka odhodlávání, hluboký nádech - a udělat ten jeden přetěžký krok...

Zatím rozdýchávám utržený šok...

Nevím, proč ty rifle neměly na ceduli varování, že jsou elastické?!

Jak se nám ta váha po dobu nečinnosti mohla TAK rozštelovat?!!!

Něco je špatně...

  

Sakra! Za těch pět měsíců osmihodinového sezení v práci a testování okolních pekáren jsem přibrala víc, než za podobnou dobu v těhotenství! (a navíc, v tomto případě se toho přírůstku nezbavím za jeden den)

   

Uáááá!!!!

To se mi zatraceně vymklo!!!

  

Při dnešním pohledu na zváženou hodnotu jsem byla vyděšena jak Alenka v říši divů.

Obecně si ovšem nějakou dobu připadám si jak Dorotka v díle o Ježibabě.

   

Až na to, že mě nejspíš žádný Papouš nezachrání...

     

Budu na to muset vlítnout sama...

  

Bajbáj metodo riflová!

Vážení forever!!!

 

-----

Snažit jsem se chtěla -

dát nadbytek z těla.

však

Stala se věc nemilá,

chybička se vloudila.

a

Místo tří kil dole -

nahoře je šest.

no

Není radno, voe,

v matice se splést...

17 komentářů:

  1. víš, nominku, já se pro jistotu nevážím:))

    OdpovědětVymazat
  2. měla bys zkusit mou metodu - jíst v nemocnici jen to, co ti dají k jídlu. mňam! a ty \"obrovské\" porce...

    OdpovědětVymazat
  3. šest kilo? Tak to jsme na tom stejně. Ty já jsem přibrala za sedm měsíců bez cigarety! A dolů prostě nejdou (možná díky tomu, že stejně jako ty dodržuji pravidlo, že tělo nesmí strádat a musí se jíst často)!
    Tak až začneš hubnout, tak mi poraď, jak to děláš! Já jsem totiž dost zoufalá, když vidím, jak se mílovými kroky blíží doba odhalování!!! Uáááááááááá :o))))))

    OdpovědětVymazat
  4. [1] squire, já už zas pro jistotu teda jo :-))

    OdpovědětVymazat
  5. [2] hastone, tak po extrahladových dnech v porodnici Ti naprosto věřím, že tahle metoda je super účinná. Jen momentálně pro mě - naštěstí - trošku nereálná...

    OdpovědětVymazat
  6. [3] jarmilko, já dokonce už za pět měsíců - od nástupu do práce... :-/
    No metoda - na tvrďáka tvrdě :-) Prostě tak jak Ty vydržíš nekouřit, já si nesmím povolit sladkosti. Protože jak si povolím jednou, pak i podruhé, potřetí... Ale že to teda bude výkon! Uááá :-)))
    A mám stachanovský závazek zkusit vydržet s cvičením dýl jak tři dny... ;-)

    OdpovědětVymazat
  7. no já to měla nahoře už za 4 měsíce, ale pořád se mi to drží!!!
    No vidíš, já vůlí držim v jedné věci a kvůli ní se mi rozesrala jiná! A tolik vůle nemám k dispozici, abych to uhlídala všechno! .o)))

    OdpovědětVymazat
  8. Já mám momentálně ty \"nejlepší\" diety - předvýplatní a marodnou!:-D Doma už se krčí akorát nějaký chleba a pár jogurtů, já prskám, chrchlám a vůbec se cítím jak čerstvě vyhrabaná zombie, na jídlo ani pomyšlení - a pak to příjemné překvapení, když jsem ráno stoupla na váhu a zjistila, že mám tři kilča dole :-D

    OdpovědětVymazat
  9. A vůbec, nominku, byla ses podívat na dietní zásady na mém blogu? Jestli ne, mrkni :-D

    OdpovědětVymazat
  10. [7] jarmilko, no jestli jsi to odvykání kouření je srovnatelné s abstinencí čokoládovou, tak klobouk dolů! :-)

    OdpovědětVymazat
  11. [8] No, Maire, tak ty tři kila dole by mě teď taky festovně potěšily. Jen na mě ty hubnoucí bacily nějak nelezou a nelezou. No, a prázdnou ledničku rodina nedopustí... :-/
    Ale vypadala jsem po tom vlítnutí na váhu asi fakt zoufale, protože mi včera prodavačka k nákupu u pokladny dala dárek: Fit deník... :o)

    [9] Chi, četla. Sypmatická pravidla to byla. Jen by mi teď asi moc nesedla :-)))

    OdpovědětVymazat
  12. Ježyš (c)! Nomi, ty sladkosti byly pro děti, a né pro Tebe. Teď to bude na mně, až se Ti rozsype váha, jak na ni stoupneš. No, nechcu bejt chytrá po funuse, ale slyšela jsem, že na hubnutí je dobrej řapíkatej celer, jen tak, omytej, nasekanej na kratší špalíky a zasyrova chroustanej. Jen žádné šizení a namáčení si ho do nutely!! ;o)))

    Hubnutí zdar! Tom nás včera zbuntoval a jeli jsme plavat do krytého, i když v mém případku plavání = vyvalování se v horkém bazénku. ;o)))

    OdpovědětVymazat
  13. [12] Oby neboj, v tomto případě byly kobylky jednoznačně rychlejší. Třeba z těch výborných Milka-vejcí jsem mohla tak akorát olíznout lžičku :-)

    Hele, tak zoufalá, abych okusovala řapíkatý celer (bez Nutelly!) teda nejsem :o)

    A mimochodem, výše uvedený styl plavání jest taky mým oblíbencem :-)

    OdpovědětVymazat
  14. nominku, tak to nedokážu posoudit, protože si nedovedu představit, jaká je závislost na čokoládě! Ale přijde mi, že nemůže být taková jako kouření! Čokoládu přece nejíš 20x denně! :o))

    OdpovědětVymazat
  15. [14] jarmilko, ale těch 20 zas nedáš na jeden zátah :-)))

    OdpovědětVymazat
  16. Závislost na čokoládě je vědecky prokázaná. Ale i to, že je nezdravá i zdravá. Já si vždycky vysvětlím, jak je nezdravá a pak ji s požitkem zdlábnu a zbude mi jen trošku špatné svědomí a kilo navrch.

    OdpovědětVymazat
  17. [16] brabi, tak s předchozím komentářem můžu jedině a pouze souhlasit (i když já si raději zdůvodňuji, že má ten hořčík, vyrobí mi endorfiny...).
    No, zatím se mi daří jakž takž čokolce odolávat (lžička Nutelly se nepočítá, že?), ale je to vážně fuška. Takový menší hříšek se určitě brzo vloudí... :-)
    A zatím to dolů neleze a neleze. Chjo...

    OdpovědětVymazat