úterý 4. května 2010

Zaskočilo mě jaro,

tak jsem byla nevěrná...

...a nějakou dobu místo vysedávání na bloguje.cz okupovala Aukro.

 

Ty žížaly doma rostou, jak bych je snad zalévala, nebo co!

Zima odchozená v oteplovačkách a na jaře ze všech kalhot tříčtvrťáky.

Jako ostatně každý rok. A stejně jako každý rok mě to i letos zastihlo nepřipravenou...

 

Navíc, kdyby jen děti... Zima letos překvapila i mě. Tím vysráženým oblečením...

Dolů ta přidaná hodnota samozřejmě nejde vůbec tak rychle, jak bych si představovala a teplo se blíží... Tak sháním i pro sebe. Moc do toho vrážet nechci, bude to přece jen na moment! Doufám...

Ale nějak nemůžu přeštelovat mozek. Pořád vybírám dle starých měr. Když si to uvědomím, zaleknu se a pro jistotu zas koukám na kousky o číslo větší. A navíc, v té mé velikosti je všude velké kulové!!!

Stálo mi to ďábelsky dobré pečivo, čokoláda, Nutella, oplatky, cukroví, křupky ... - prostě všechno děsně nezdravé (ale o to chutnější) mlsání za to?!!! Kruci!

 

Ano, jak jste asi správně usoudili - bebechy (zatím dětské) posháněné, můžu se zas začít vykecávat.

 

-----

Tak vám to teda řeknu.

Nenávidím nákupy oblečení obecně!!!

 

Jako ženská s ženskou postavou prostě trpím.

O riflích už jsem psala - když sednou boky, pas plandá...

No, a o tom, že třeba šaty se vůbec nešijí na celkem symetrické míry ani nemluvě. Když má ženská podobný obvod hrudníku i boků, mezi tím štíhlejší pas - tak konečná... Nedej bože, když měří metr sedmdesát devět a chtěla by šaty delší než na zakrytí zadku... Uááá, docela šílím, když vidím, co se tak kde prodává!

Holt, nedá se svítit, je třeba  dál hubnout a hubnout, až se zas vlezu do těch, co už mám doma...

 

Naděje umírá poslední, že?

 

 

30 komentářů:

  1. to ano, ale nakonec může taky umřít..:)

    OdpovědětVymazat
  2. [1] hastone, v boji s váhou - nikdy! :-))
    (aspoň teda když to zdraví dovolí)

    OdpovědětVymazat
  3. a Tebe jaro ve spojení s tím, že děti rostou. Bylo by dobré udělat si uzel na kapesníku. ;-) Tvoji\"přidanou hodnotu\" snad není třeba brát tak vážně. Ono všechno má své výhody. Lidé s plnější postavou se lépe vyrovnávají se zátěžovými situacemi, takže všechno to \"ďábelsky dobré pečivo, čokoláda\" atd. je k něčemu užitečné.

    OdpovědětVymazat
  4. [3] Jirko, tak já se teda přiznám, že zima mě zaskakuje taky (ty oteplovačky) a na podzim po létu se rovněž všechno dostane ke kotníkům... Teď to bylo ale tak nějak víc než běžně :-) (a o botkách ani nemluvě)

    A přidaná hodnota - fakt je, že jsem ťeď pár let nervy obalit potřebovala a úplně radikálně zhubnout nemůžu - něco na tom rčení vážně je... Jen ty poslední měsíce jsem fest přepálila. Nejspíš, abych ustála ten šok nad dětským zkráceným šatníkem :-)

    OdpovědětVymazat
  5. [4] Žrádlo do koníka - chi, to samé mi našeptává to mé \"horší já\" :-)))
    To druhé, \"uvědomělejší\" to aspoň zjemňuje pokřikem \"přiměřeně!\"

    OdpovědětVymazat
  6. svoje otřepané:
    \"Ženská, kterou není za co chytit, není ženská ...\"
    tak ;-)

    OdpovědětVymazat
  7. [7] Gombo, manželovi se mi podařilo podprahově podsunout stejný názor :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Bebechy na žížaláky nesháním, ale s tím druhým mám velmi čerstvou zkušenost taky. Problém nastává, že jsem přes zimu nějak nakynula i já a nevejdu se do věcí, které jsem na podzim kupovala s hořkým pocitem, že to s těmi \"úchyty pro manžela\" poněkud přeháním :-)

    Ale už se zase pomalu vracím - ono to není ani tolik o Ďábelsky dobrém pečivu, jako spíš o vybalancování příjmu a výdeje. Tedy, vydávat více energie :-)

    Jo a můj gynekolog, sám pan kulaťoulinkatý, vždycky říká: \"Pani, na dietu musíte být psychicky v pohodě a žádnej stres - jak máte stres, tak vás ta přidaná zátěž v podobě diety položí\". Tož zvaž, jestli náhodou nemáš rizikový faktor ;-)

    OdpovědětVymazat
  9. Nomi, já jsem se taky přes zimu obalila. A už se to všeobecně ví, protože i cukrárnu, co byla u práce na rohu, přestavěli na Zdravou výživu.
    :)
    Ale na druhou stranu se \"u nás\" na Prajzké říká: děvucha bez břucha je jak hrnec bez ucha!

    OdpovědětVymazat
  10. [9] Chi, Cirrat, pak kulaťoulinkatý gynekolog je sympaťák - a jak to tak zvažuju, tak nějaký ten rizikový faktor si určitě najdu nebo přinejmenším vymyslím :-))

    Ale jinak máš naprostou pravdu. Jen mi toho času a energie zbývá na hýbání míň než by to chtělo, tak holt musím ubrat na tom příjmu. Jen to nejde tak rychle, jak za mladších let... :-/

    OdpovědětVymazat
  11. [10] Vidíš pet, tak teď přemýšlím, jestli mě v práci nepřesunuli na to jiné místo taky z kynoucích a ne organizačních důvodů... (tam kde jsem teď sice pekárny jsou taky, ale podstatně dál - a to není až tak rizikové) :-))

    To rčení z Prajzké je mé oblíbené. A tuším, že existuje i něco jako \"Ženská bez zadnice, jak....\" No, a na ten konec si nemůžu za nic teď vzpomenout. Ta skleróza je sviňa :-))

    OdpovědětVymazat
  12. Hehe, přidaná hodnota! A daň z té přidané hodnoty je, že teď nemůžeš na sebe sehnat hadry. To je teda mazec! Já to řeším elastickejma riflema. Kupuju jedině takové. V těch si můžu lehnout, kleknout, stoupnout, sednout a furt dobrý. A když náhodou kilo shodím nebo naberu, elastické rifle to unesou. Neškrtí a nespadnou.
    Tak lovu zdar a hubnutí zvlášť. Jen tu dietu nezapomeň občas zpestřit nějakou malou dobrotou. Dodá to sílu k dalšímu kroku. Jo, a ten řapíkatej celer, je fakt dobrej, jak si na něj zvykneš. Se někoho zeptej. Taky jsem ze začátku nebyla nadšená, ale funguje to. ;o)

    OdpovědětVymazat
  13. nomi, já zatím nemám dole nic! Vždycky něco spadne, já pak podlehnu a nadlabu se \"pořádnýma\" věcma a je to zpátky! Chjooooo
    ale ještě jsem nezačala nakupovat na léto nové věci! Pořád tak nějak doufám ani nevím v co :o))

    OdpovědětVymazat
  14. [13] Jo, Oby, elastické rifle, to určitě. Vždyť zrovna díky těm (aniž bych tušila, že jsou elastické - nejspíš) se mi to tak zvrtlo... Ne, ne, ne, elastické riflouše nebrat! Ale je to fakt kruté, prožrat se k novému šatníku :-))

    A huš s tím celerem, pořád :-))

    OdpovědětVymazat
  15. [14] jarmilko, ono je taky třeba si přiznat nejen ta kila, co jsou dole - ale započíst i ta, která jsme už nenabraly!!!
    Teda já mám kilo, co už držím a občas drobný výkyv dolů. Ovšem tím tempem kilo za měsíc mi stejně loňský šatník na léto nebude... Taky sem tam holt podlehnu. No, jsme jen lidi, né?

    A v tyto dny je akorát náročné období v práci, tak zrovna teď po ránu - kávu si osladím o trochu víc... :-))

    OdpovědětVymazat
  16. A v mailu mi dnes od jedné dávné kolegyňky přišlo:


    V čase, keď sa mnohí pripravujú na leto, cvičia a držia všelijaké tie diéty, posielam veľmi aktuálne heslo dňa :

    \"Som tučná, lebo nie som lenivá sa nažrať !!! \"

    OdpovědětVymazat
  17. je mi víc než blízké, ale osobně jsem se přesvědčila, že je to víc v hlavě než v jídle. teda - ne to, co člověk přibere přes zimu, to je jiná, ale co nabere zaráz spíše nečekaně ... Na dané téma mám ovšem jednu info do pranice - nejmladší dcera měla u nás Dánku. Tintítko, přišlo nám, že málo jí. Když jela dcera na výměnný pobyt tam, líbilo se jí - ale měla hlad. je zvyklá dle doporučení našich dietologů a lékařů jíst 5 - 6x denně, méně, ale často. No, a ta tintítko Dánka (a její máma a snad všichni Dánové:-)jí hodně ráno a večer. Neví, co je to oběd, jen si koupí bagetu :-), ve školách žádné jídelny neexistují. Neví, co je to svačina. Tak se ptám - kde udělali soudruzi z NDR (potažmo naši jídelní a doktorští osvícenci) chybu???

    OdpovědětVymazat
  18. nomi, Tvoje drobotina nemá chuť k jídlu? Ti moji všechno přímo vdechnou (jinými slovy: když nejsem dost rychlá, tak mi všechno sežerou:o)), takže přibírání není problém. A když se to ještě zkombinuje se sportem, tak občas si můžu i zahřešit (když ta studentská pečeť je teď každou chvíli v akci že). Ale zase na druhé straně, neznám lepší důvod si na jaře obnovit šatník ....:o)

    OdpovědětVymazat
  19. [18] NULI, myslím, že máš pravdu, je to hodně taky v hlavě. Dokud jsem se nerozhodla, že fakt zas chci s tím něco dělat, tak to nešlo.

    Třeba to ta Dánka měla geneticky? Jak vypadali ti ostatní okolo? Já mám kamarádku, a tak když mi občas řekla, co měla všechno k snídani - tak to já málem na den. A ona je extra-hubeňour :-)
    Mi osobně to \"často a méně\" docela vyhovuje - pokud tedy dodržuji to \"méně\" :-)

    OdpovědětVymazat
  20. [19] Tino, mají. Ale řekněme, že zatím o něco menší, než já a taky hodně vysortovanou. Třeba Brumíků by snědli kila, ale špenát jim zas tak moc neleze :-)
    No, a zrovna to obnovování šatníku mě štve, neb mě ty hadry nebaví shánět... :-)

    OdpovědětVymazat
  21. To jo, myslím, že něco je daný geneticky, taky. Já aspoň toho sežeru dvakrát tolik, co manžel, tak se mi zdá, aspoň, a nejsem tolik při sobě, jak on. A to on sportuje, narozdíl ode mne. Někomu se prostě jen stačí podívat na nakreslenou husu (myslím upečenou) a hnedle přibere 3 kila.

    OdpovědětVymazat
  22. Oby, proč upečenou? Z jiných se nepřibírá? (Začínám se zamotávat.) Něco je určitě genetické.

    Nomi, pobavil jsem se u obnovy šatníku, já nosím ty samé jedny rifle už sedmým rokem. A jak mi je zašívána periodicky se objevující díra na pravém koleni, pravá nohavice je už o kus kratší. A pár triček a bundu po taťkovi a je vystaráno.

    OdpovědětVymazat
  23. [23] Ehm, Henry, pokud jsi pozorně prostudoval mých nedávných pár článků na blogu, v jednom z nich byla Silvinkou nakreslená husa živá - kopavá. Proto jsem zdůraznila husu nakreslenou, upečenou, aby nedošlo k omylu. Z té nakreslené, kopavé husy doufám nikdo nepřibral. ;o)))

    No, ale jsem ráda, že mám střední postavu a poměrně snadno na sebe seženu jakékoliv hadry.

    OdpovědětVymazat
  24. [22] Jasně Oby, článek s husou číst jen jedním okem, ať to moc nenaskáče :-)

    [24] No, střední - když máš střední v konfekci, tak to je naprd, neb vše vyprodané. Ale střední na výšku je určitě při shánění oblečení nepopiratelná výhoda (viz. třeba ty délky šatů, kalhot)... :-)

    OdpovědětVymazat
  25. [23] Henry, na ten článek s tričkem si moc dobře pamatuji. Očividně nejsi marnivá ženská, toť nade vše jasné! :-)))

    Jen je zajímavé, jak zuřivě likviduješ to pravé koleno a na chudáka levé úplně kašleš...

    OdpovědětVymazat
  26. No, začalo to tím, jak jsem si je rozerval v tramvaji, náhodou. A pak to pokračuje tím, že si je buď roztrhnu znovu protože je kratší, nebo se prodře, jak si na ně klekám při výzkumech.

    OdpovědětVymazat
  27. [27] Přesně to klekání mě napadlo, jen jsem ho do předchozího komentu nenarvala - že by ses měl přeštelovat na levé koleno a měl bys je po dalších x-letech zas pěkně symetrické :-) (ty rifle)

    OdpovědětVymazat
  28. [25] To se ví, že na výšku, 165 cenťáků mi bohatě stačí. Kalhoty mám málokdy nad kotníky a sukně málokdy nad kolena. ;o)))

    Neboj se, z živé husy nic nepřibereš. Ještě možná shodíš, když budeš rychle utíkat, aby Tě nedohonila a nekopla. Né, že bych jí poručila kopnout Tebe! Ale z komentů jsem zjistila, že někteří lidi se hus prostě bojí jen tak.

    OdpovědětVymazat
  29. [29] Oby, ale stejně ra představa vycvičené, na povel kopající, husy - je úžasná :-)))

    OdpovědětVymazat