Rozevlátý mix hudby a střípky vzpomínek z koncertů
Nebudu chodit kolem horké kaše a řeknu to rovnou. Koncert Nohavici jsem prospala.
A rozhodně mě to, ani po tolika letech (září 1994) netěší, neb na festival Folky - Nefolky jsem na ten Helfštýn jela hlavně kvůli němu. Celkově tam ovšem bylo fajn, a to až tak, že jsme celou noc strávili u ohně a jít spát nestihli. Druhý den v podvečer, pohodlně usazeni na stráni naproti pódia, napadlo mě při konci Nohavicova předskokana se jen na minutku do té měkounké trávy natáhnout.
Když jsem po té „minutce“ otevřela oko, stihla jsem už jen závěr jeho posledního přídavku…
Ale to se holt stane, že ne vždy jde vše podle plánu.
Nohavicovy písně mám pořád stejně ráda, a protože nyní lze prý pozorovat přelet komety (C/2022 E3 ZTF), tak asi není překvapením, kterou píseň zde dám.
Ano, jeho Kometa nemá chybu a je čistě nadčasově krásná.
A když už jsme u noční oblohy, velice se mi stále líbí píseň Hvězda na vrbě:
-----
Další festival, kde mě můj hlavní tahoun trochu zklamal, byly ostravské Coloursy. Nejvíce jsem se těšila na Marii Rottrovou. Mám ji ráda, její písničky jsou úchvatné a vystoupení bylo velice profesionální, ale… Ale to něco přidaného navíc jsem celkem postrádala, na rozdíl od spíše náhodou navštíveného koncertu Jaroslava Uhlíře. A řeknu vám, to byla pecka. Nejlepší vystoupení za všechny ty čtyři dny.
Nenápadný starší pán v bílém obleku a s kloboučkem se zvolna došoural na jeviště, kde to během chvíle tak rozbalil, že publikum dostal záhy do varu. Hlava na hlavě a všichni do jednoho s ním zpívali každou píseň. Aplaus neskutečný, a přestože jsou na Coloursech přídavky zakázané, nemohli ho pořadatelé dostat z pódia. Několik nášupů s ním ještě statečně odehrála i doprovodná kapela, ty další, když jej opustili spoluhráči, zvládl s přehledem sám. Naprosto neskutečná energie z všeobecně známých písniček v podání nenápadného, přitom ohromně tak nějak lidsky nadšeného, starouška, sázejícího jednu hitovku za druhou.
Tohle v podstatě nešlo překonat, i když Janek Ledecký či MIG 21 taky nebyli špatní.
Dost času jsem trávila i na menší rockové scéně a docela mile mě tam překvapila skupina Th!s s Vojtou Kotkem. (přidávám náhodně vybrané video pro ukázku)
-----
Tentýž rok jsem objevila další kapelu, na které se dalo bezvadně vyřádit. Nevím jistě, zda bych si je běžně pouštěla k poslechu, ale na upuštění páry a ohromné vyblbnutí se pod pódiem, byli skvělí. Jednalo se o The Carny Villains - kapelu z Bristolu, kombinující swing, ska, punkrock a balkánské rytmy s prvky cirkusáctví. Narazila jsem na ně o rok později než velká část Ostravy (až v r. 2018), ale pro ukázku atmosféry přikládám malý úryvek z Coloursů 2017:
-----
No, a folkovým festivalem jsem začala, tak folkáčem to taky zakončím. Při úplně první návštěvě Strážnice (1993) jsem zažila dva neskutečně příjemné zážitky.
Prvním bylo vystoupení Michala Tučného. Tolik energie mezi spíše poklidným folkem málem zbořilo stadion. Tipuji, že to byl svého času jediný účastník písničkářských festivalů, kterému se povedlo v hledišti vytvořit mexickou vlnu. Doteď mám prima mráz na zádech, když si na to vzpomenu.
A druhá příjemnost? Klasicky jsme nešli spát, hráli na kytaru a když nás k ránu míjeli Pavel Dobeš se Slávkem Janouškem, tak si přisedli a Pavel si s námi střihnul pár svých písní, mimo jiné i Jarmilu.
Tahle jeho písnička mě i po letech dost baví a většinou, když ji zaslechnu, tak ji na čas nedostanu z hlavy a úryvky z ní se mi pořád vrací a vrací.
A protože Jarmily dnes mají svátek, tak jakou jinou skladbu vložit na závěr:
-----
PS: Než jsem článek dopsala, tak jsem na chvilku klikla na Seznam a tam si přečetla smutnou zprávu o včerejším odchodu Nadi Urbánkové.
Nechci ale i tak zakončit úplně truchlivě, tak sem nevložím její nádhernou píseň Závidím, ale tu, která mě od ní bavila nejvíc a podle mě i její úžasnou energii docela pěkně vystihovala:
Krásné! Já na koncerty pod širákem bohužel nejezdívala, asi jsem se nedostala do té správné party. Několikrát jsem byla, víceméně náhodou, na písničkových koncertech v budově nebo v hale. Taky to bylo fajn, ale trochu dost o něčem jiném. :-)
OdpovědětVymazatOby, tak on ten širák má i svá úskalí, o tom žádná :-) Jj, je to i o štěstí na lidi kolem sebe, už ty doby taky odvál čas.
VymazatJinak myslím, že i v hale nebo v budově to bývá super, záleží hlavně na interpretech. (a určitě je tam menší riziko usnutí) :-)
Nominko, to byl krásný festiválek. Vybrala jsi moc pěkné písničky. Pobavilo mě, jak se ti krásně spalo u písniček také mého oblíbeného autora. Jarmilu i Vilém peče housky znám, tak si prozpěvuji... písničky prostě zůstávají a těší nás, i když zpěváci bohužel odcházejí.
OdpovědětVymazatAno, ty písničky jsou fakt věčné, kolikrát si jen říkám, jak musí být těm jejich blízkým...
VymazatTak si říkám, že to vlastně je pro Nohavicu bonusový bod, že se u jeho písní tak dobře chrnělo. I když asi moc "expertů", co prospí jeho koncert, po okolí neběhá :-)
Já byl kdysi s kamarádem na plzeňské Portě.
OdpovědětVymazatA na gymplu na koncertu Olympic v Lucerně.
Ale poslední dobou se vyhýbám akcím, kde je moc lidí.
Ba ani fotbal na Bohemku už nechodím a to je malinký stadiónek.
No, Porta je vyhlášená, ale pro nás to bylo hodně z ruky.
VymazatO Olympicu letos, i po dojmu z Milošova článku, docela vážně uvažuji. Může to být taky fajn zážitek.
ad davy - Chápu, já se na ty Coloursy dostala po mnoha letech a víceméně nejdřív lehce nedobrovolně (jako nenápadný dozor staršího potomka) - ale nakonec jsem byla překvapená, jak mi to sedlo a úplně jsem tam pookřála.
Na takových akcích mi ty davy paradoxně (krom front na WC, což zrovna na tom Helfštýnu bylo asi nejhorší) tak děsné nepřipadají. Ale co fakt nemusím, to jsou přeplněná nákupní centra, před svátky zejména...
Teda, Dobeše už jsem pěkných pár let neslyšela! A vlastně skoro všechny ostatní z článku rovněž tak. Díky za tenhle nostalgický výlet :-)
OdpovědětVymazatTo jsem ráda :-)
VymazatTaky jsem si Dobeše začala nedávno pouštět po docela velké odmlce - a baví mě i po mnoha letech ty jeho písničky stále dost. Některé možná i víc než kdysi - třeba Hrušky nebo Blažek.
Pavel Dobeš má skvělé texty a navíc ty jeho písničky většinou mají hlavu a patu (Zahradník, Kominík, Něco o lásce...), dobře se to poslouchá. :-)
VymazatOby, tak ta jeho Něco o lásce je asi moje nejoblíbenější, dost povedená - a přitom trochu pro něj netypická.
VymazatTo sú zážižky :-) Tiež som si pár koncertov či festivalov pod holým nebom užila a niečo aj prespala, ale myslím, že nič extra dôležité, preto ma tvoj prespatý Jarko mrzí, tiež ho mám veľmi rada, má fakt nadčasové pesničky.
OdpovědětVymazatTiež mám rada, keď má vystúpenie šťavu, kontakt s divákmi a proste takú tú správnu atmosféru. Trochu takýmto sklamaním bol pre mňa vianočný koncert Lucky Bílej. Všetko perfektné, hlas, texty, ale energia, len tam sedela a spievala. Nič v zlom, ale nič pre mňa. Možno keby to nebol práve vianočný koncert a spievala rezkejšie rockovejšie pesničky, možno by to bolo lepšie, lebo verím, že práve ona tú energiu má.
Jj, tak u té Lucky Bílé bych to asi taky čekala dynamičtější, ale nejspíš to bude vážně tím vánočním tématem.
VymazatI když věřím, že i umělci někdy nemají své dny a ne vždy to jde na max.
Když to beru zpětně, tak vzhledem k věku a i ne příliš příjemnému počasí (děsné horko) to od té Marie byl taky skvělý výkon. Jen prostě se hodí spíš pro komornější scénu než na víceméně divočejší fesťák.
A taky mi připadá, že víc se člověk zklame, když má velká očekávání a naopak, něco, co ani nezná, může fakt dobře překvapit.
No, ten Nohavica - ono bylo i zákeřné sedět na tom svahu, to se člověk jen lehce víc zaklonil a už v podstatě ležel :-)
Nejvíc mě štve, že posledních x-let je téměř nemožné stihnout lístek na jeho vystoupení koupit, neb ještě bych si na něj někdy ráda v bdělém stavu zašla :-)
Áno, tiež si myslím, že v drvivej väčšine je sklamanie tak celkovo kvôli vysokým očakávaniam.
VymazatBrácho ma dostal k punk-ska a takýmto veciam a tam je to takmer vždy viac zábava ako spev .
Držím päste s Nohavicom
Děkuji :-)
VymazatTen pojem ska punk jsem do toho roku 2018 ani neznala, ale musím říct, že zážitek naživo je to fakt dobrý :-)
Poprvé jsem na tu kapelu z Bristolu natrefila náhodou v červenci a v srpnu pak už na ně jela cíleně.
Jinak mě teď pobavilo, jak se míjíme v komentářích :-).
Vďaka 16 ročnému spolužitiu v jednej izbe s alternatívne založeným bráškom, som spoznala rôzne žánre a kapely, ale prevládal punk, rock.
VymazatTo chápem, ja som raz tak na festivale kapelu a potom som na ňu chodila cielene.
Áno, tie minútky, keď sa so synčekom hrá tatino 🤣🤣🤣
:-)
VymazatJá už taky budu pomalu muset jít vařit :-)
Tak pohodovou neděli!
Když jsem včera ještě poslouchala písníčky Nadi Urbánkové - pousmála jsem se nad jejím komediálním talentem i v Minutovém valčíku:
OdpovědětVymazathttps://www.youtube.com/watch?v=G6cS--cQPEI
Výborný přehled, já jsem na folk nikdy nebyl, protože jsem si ho mylně ztotožňoval s juchajícími šohaji v krojích, což vůbec nemusím (skoro bych řekl přímo nesnáším), ale má někdejší přítelkyně mě v 80. letech přemluvila jít na koncert Nohavici, jehož jméno jsem do té doby ani neslyšel, protože jsem poslouchal výhradně rock a částečně vážnou hudbu. úplně mě ale ohromilo, jakou skvělou atmosféru umí vytvořit, jeho mírně zastřený hlas, výborné texty a hudba mě dostaly. S folkařů jsem si pak oblíbil ještě Karla Plíhala, který je navíc vynikajícím kytaristou, moc mám rád video z jejich společného vystoupení v písni Mikymauz https://www.youtube.com/watch?v=81NWZV0lGWE, kde Nohavica zpívá a Plíhal hraje na kytaru.
OdpovědětVymazatVelká škoda, že jsi už po náročné noci neměla sílu si jeho koncert užít :).
U písně Hvězda na vrbě asi není moc známé, že ji hraje Olympic, uvažoval jsem, zda ji dát do přehledového článku o Olympicu, ale nakonec jsem si to rozmyslel, protože je to hodně daleko od jejich repertoáru.
Na Colours jsem nikdy nebyl a lituji toho, pěkně o festivalu vždy psala Robka a vencisak, ale trochu mě odrazuje množství pódií a souborů, že si nedovedu představit, jak tam mezi nimi přebíhat, musí to být jak na gigantickém veletrhu.
Ale fakt je, že na jedné "multiakci" v Brně (v polovině 80. let) jsem se nadchl pro skupinu Futurum s Romanem Dragounem a od té doby chodím na všechny jeho koncerty, ať již hraje s kýmkoliv (Progres 2, T4, His Angels, kdysi i Stromboli, ...) nebo i sólově.
Že V. Kotek vystupuje s rockovou skupinou, je pro mě novinka a tu skupinu z Bristolu také neznám.
Z folkařů ...
VymazatMiloši, tak zrovna u Plíhala jsem včera večer při tom brouzdání po písničkách skončila. :-) Moc jej sice naposlouchaného nemám, ale dost mě baví jeho básničky. Zrovna mám rozepsaný článek, kde chci dvě z nich přidat :-)
VymazatKdysi jsem ho taky zažila na koncertě spolu s Nohavicou a taky super zážitek. :-) Na ten odkaz se za chvíli kouknu.
Hvězda - jj, včera jsem zvažovala, zda to tam uvést, ale tahle písnička se tady tak trochu připletla navíc, tak jsem to už nechtěla natahovat. Mi se tam ohromně líbí ten zpěv Bohumíra Starky, ale víc jsem na něj už nikde nenatrefila.
Coloursy - to množství pódií a vůbec všeho mě taky dlouho odrazovalo, první den jsem tam solidně bloudila a ztrácela se, ale jakmile se tam člověk trochu rozkouká, tak to bylo dost dobré.
Ono se to celkem i dalo stíhat, ty hlavní hvězdy se moc nekryly, a to, co mě nebavilo, se dalo zaplácnout těmi vedlejšími scénami. Já třeba moc nemusím tu elektronickou hudbu, to raději punk :-) Ale ta malá rocková scéna byla taky fajn, nejen ta kapela Th!s, i několik dalších, jen už si to vše nepamatuji.
Možná ty Coloursy ještě někdy zopakuji, i když mi spíš než to množství scén neseděla ta délka. Čtvrtý den už toho bylo víc než dost :-)
Aha, tak já zas neznám tu skupinu Futurum :-).
Od Plíhala mám nejradši píseň Skončil další fet https://www.youtube.com/watch?v=5iineU4AJrw.
VymazatU Hvězdy na vrbě interprety také jinak vůbec neznám. Ale píseň je velice pěkná a vždy se bude dát poslouchat. Něco podobného ve smyslu jednorázového zviditelnění je Bláznova ukolébavka Pavla Dydoviče https://www.youtube.com/watch?v=pPV6uMQYIFI
Tak Bláznova ukolébavka - to je těžká klasika :-) Snad od prvního možného tábora až do téměř dospělosti se to na kytaru hrálo snad vždy, ideálně následované Bednou od whisky a Niagárou :-)
VymazatAle je fakt, že ohromnou spoustu písniček takto hraných u ohňů jsem v reálu slyšela až o mnoho let později.
Plíhal - pěkné, pak mi hned naskočila píseň Kluziště, a tu si vybavuji víc. A musím říct, že by se u něj taky docela dobře usínalo - je to takové jemné.
Tyhle fesťáky jdou úplně mimo mě, proto si o nich ráda přečtu u jiných odborníků :).
OdpovědětVymazatU nás je to, co do koncertů, doma docela nuda - Depešáci, Hans Zimmer, Depešáci, Hans Zimmer... :D
:-)
VymazatDepešáci - to byla taky hudba mého mládí. :-)
Hans Zimmer je spíš šálek čaje mého muže.
Cha, taky se mi jednou podarilo usnout v trave spolu s kamaradkou, se slovy jen se tady natahneme na slunicku. Nastesti jsme se vzbudili tak akorat pred hlavni kapelou a jeste si stihly koupit obcerstveni. Moc se necitim na velkych festivalech, i kdyz Colours musi mit paradni atmosferu. Mne svym podanim a velikosti vyhovuje treba jihomoravsky MisMas.
OdpovědětVymazatNo, vidíš, tomu aspoň říkám načasování. Nemohlo mě to "natáhnutí se" taky napadnout o něco dřív, sakryš :-)
VymazatTen MisMas - vůbec jsem neznala. Ta úvodní stránka vypadá spíš jako takové trochu větší posezení u ohně. Kolik tam tak bývá lidí - připadá mi to trochu skoupé na informace.
Jinak je vtipné, že o dva komentáře výš - Miloš - tak jeho blog se jmenuje podobně: Mish-mash.
Z těch Coloursů jsem měla nejdřív úplně stejný pocit, davy nemusím, ale nakonec mi to pak ani tak nepřišlo. Vlastně to měli i dobře zorganizované - hlavně dostatek WC, a to se počítá! :-)
Docela nedávno, asi loni, jsem objevila Černou jamu od Nohavicy - pecka! :-)
OdpovědětVymazatJo, to je dobré, díky za tip, už všechny ty jeho nové neznám.
VymazatMi se dost líbí jak některýma reaguje na aktuální situaci - třeba před časem u sněhové kalamity vznikla Ladovská zima (ta je fakt prima) a před pár lety byla v Mariánských Horách fakt hodně objížďkami zasekaná doprava - a ta píseň na to tenkrát taky fest sedla. Jen si ji teď nemůžu vybavit, tak případný odkaz vložím dodatečně.
Jo, už to mám - "Mně snad jebne" - https://www.youtube.com/watch?v=pIwmpvDxZx4
Ta byla fakt přesná :-)
Ty jsou taky fajn. I Mně snad jebne 2 - o covidu. :-)
VymazatOby, tak tu si jdu dohledat. Včera jsem se zrovna sekla u Pokáče, ten měl těch covidových taky pár povedených.
VymazatPřed lety perfektní koncert Nohavici na konopišti...Jinak letos spíše venkovské festivaly...
OdpovědětVymazatTak to musel být super zážitek!
VymazatJá bych na Nohavicu docela ráda šla, ale lístky vždy zmiznou extra rychle... Ale třeba se ještě někdy zadaří :-)
Myslím, že ten zmíněný šlofíček je pro Jarka Nohavicu poklonou: Hudba neobsahovala žádné rušivé prvky, které by tě probudily :-).
OdpovědětVymazatJj, je to přesně tak :-) Ve výsledku to bylo jedno z nejpříjemnějších schrupnutí pod širákem. :-)
VymazatJé, Dobeš a Janoušek, ti formovali moji (pre)pubertu :D ale ani nevím, kdy jsem byla naposledy na koncertě. Na fesťáku jen jedinkrát - na RfP ještě v Českém Brodě začátkem milénia...
OdpovědětVymazatNo, když byly děti malé, tak se mi tato část životní kultury taky fest scvrkla. Vlastně mě zpět vtáhl až dospívající syn - kdy jsem dělala něco jako nenápadný doprovod :-)
Vymazat