Nevěřím na horoskopy,
ale když jsem si u Oby v předpovědích na únor přečetla:
"15. nezapomeňte oddělit krásné sny od reality",
trochu ve mě zatrnulo.
Zrovna patnáctého mám v práci nějaké větší ofiko jednání, tak snad to dobře dopadne - bliklo mi hlavou.
Uf. Musím říct, že to šlo více než hladce. Ty horoskopy fakt děsně kecají, ulehčeně jsem si pomyslela.
Večer se ke mně ještě nasáčkovala dcera s tím, že chce přečíst nějaké zápisky z jejího a Tomova dětství. Byla to moc příjemná chvíle, neskutečně jsme se u toho nasmály.
No, vážně nemělo smysl se strachovat. Byl to vlastně zrovna moc fajn den. Už jen zkusím najít jeden z bývalých blogů a jdu spát. Ty horoskopy jsou fakt úplně mimo.
---
Vždy, když zabrousím ke starším článkům, tak zároveň velice ráda pročítám komentáře. Konečně se mi podařilo zbavit se té smutné nostalgie po komunitě z bloguje, teď se u toho už jen nořím do příjemných vzpomínek.
Jedním z mých prvních komentujících čtenářů byl Haston.
I zpětně mě mile překvapuje, jak byly jeho komentáře laskavé a pokaždé mi přijde líto, že se z blogosvěta vytratil. Jeho poslední komentář na mém blogu jsem našla těsně před zánikem bloguje.cz a pak jsme se všichni rozprskli do širokých anonymních vod internetu.
Mnoho let se k němu na blog snažím příležitostně dostat, ale má v něm nějakou chybu a pokaždé mě to mžikem přesměruje na jakousi divnou stránku (widgetserver.com).
Krom toho mi Google už jen rozverně nabízí přehled hotelů HastonCity, případné mě odkazuje na články o Charltonovi Hestonovi.
Tentokrát jsem ale měla trochu štěstí a našla jsem několik jeho receptů na serveru Varecha.sk. Tak jsem mu tam nechala aspoň krátký vzkaz, že ho zdravím a doufám, že se má dobře.
Částečný úspěch mě trochu rozparádil a znova jsem se pokusila proklikat na jeho blog. Při přímém zadání názvu se mi to ani po x-té nezadařilo., tak jsem do vyhledávače ještě zkusmo zadala Steporis a Epoi - a jo! Konečně jsem tam. Blog stále existuje. A dokonce mě to tentokrát ani po chvíli nevykoplo zas na ty divné stránky. Jupí!
Akorát příspěvky už od roku 2013 nepřibývají. Hm, asi jej to taky po rozpadu bloguje.cz přestalo bavit, pomyslím si a rozkliknu aspoň poslední článek.
A bohužel zjistím, že ty zatracené horoskopy občas nelžou.
Po přečtení komentářů je sen o novém shledání se během pár sekund spláchnut kýblem ledové vody a jsem šmahem v opravdu tvrdé realitě.
Milý Hastone,
aspoň takto Tě ještě naposled zdravím
a doufám, že se máš,
tam nahoře,
dobře
...
Už dávno říkám, že my, blogeři, jsme masochisté. Každý z nás má v osobním životě nějaké trápení, bojí se o zdraví a životy svých blízkých, a my si k tomu ještě navíc přibereme ostatní blogery. Chodíme k nim na virtuální návštěvu, rádi je na oplátku vidíme u nás, jsme většinou naladění na stejné vlně a když není delší dobu aktivní, začneme se o něj bát a pátrat, co se děje. A když zjistíme, že odešel tam nahoru, zbyde v duši takové divné prázdno a smutek...
OdpovědětVymazatJo, Jani, je to tak, ani nemám, co dodat.
VymazatJen mě docela překvapilo, jak silně mě to zasáhlo - navíc po takovém čase. Tak nějak jsem si vždy myslela, že když mu blog technicky stávkoval, že se třeba přesunul na FB apod. Tohle jsem fakt nečekala.
Aha. Škoda. To je teda divný překvapení a takhle ve virtuální realitě ještě neuvěřitelnější než jindy, protože člověk neví o tom prostě nic.
OdpovědětVymazatTo jméno si pamatuju, ale už nic dalšího.
Je to virtuálno takové zvláštní, že? Na jedné straně určitá blízkost a zároveň i poměrně velká anonymita. Dost nad tím teď dumám...
VymazatTaky mi vždycky zatrne, když se moji stálí čtenáři v komentářích odmlčí.
OdpovědětVymazatA jejich blogy stagnují.
A když odejdou úplně (a to jak virtuálně tak i fyzicky), je to jako by se mi utrhl kousek duše.
Ony ty blogo-vztahy jsou prostě určitý druh přátelství, to setkávání se zde, sdílení názorů... , to prostě sbližuje.
VymazatTohle jsem zatím zažila poprvé a vzalo mě to teda fest. Ještě i teď při psaní komentářů mi tečou slzy...
Velmi, velmi smutné. Umlklý blog je vždycky tak trochu mrazivá věc - u mladších ročníků si ale člověk vždycky říká, že to je dost možná prací nebo rodinou, ale u těch starších, tam už se rozbíhají všelijaké myšlenky.
OdpovědětVymazatTaky mě ty "spící" blogy po celou dobu blogování netěší (a u některých pořád doufám, že psát zase začnou. I ty "jen" odstavené platformy oblíbených blogerů nesu docela těžce. Ale doposud jsem se vždy uchlácholila myšlenkou, že se holt jen přesunuli jinam nebo mají nový koníček.
VymazatToto jsem si vlastně vůbec nepřipouštěla.
Smutný příběh, naši virtuální kamarádi jsou skoro jako příbuzní ze širší rodiny a jejich radosti či trápení nás zasahují neméně tak. Myslím, že jsem to ještě nezažil, resp. spíš doufám, že pro některé bývalé spřízněné duše blogování jen přestalo být součástí života a dávají přednost něčemu jinému.
OdpovědětVymazatJo, Miloši, taky to tak vnímám. Ty vztahy se prostě navazují, byť jsou trochu jiné, než je člověk v běžné realitě zvyklý.
VymazatKolikrát naši dlouholetí přátelé v reálu o nás nevědí tolik, co "kolegové blogeři".
Já to kdysi postřehla akorát ještě na bloguje.cz, ale nejednalo se o blog, který bych četla (bylo tam víc zaměření, i třeba politicky apod.).
Jinak se na to taky celou dobu dívám podobně - jiné platformy, nedostatek času, nové koníčky. A vlastně by mi bylo veseleji, kdybych si to i o Hastonovi nadále myslela...
Mimochodem Tvá první dvě slova v příspěvku jsou jako název taky jednoho mého velmi oblíbeného blogu, který loni skončil (přestal na té adrese blogovat, bohužel jsem si nestihla poslední článek přečíst a už se tam nejde dostat): "Smutnej příběh" - pravdivé historky lhářovy. Tam jsem nakukovala hodně ráda. Tipuji že toto bylo právě pracovní vytížeností.
VymazatAle zároveň si myslím, že hodně lidem postupně vzala chuť do blogování i ta rozpadlá komunita. Ono přece jen ty vazby a komentáře jsou takovým milým bonusem.
Z Bloguje jsem znal jediný blog, jmenuje se Neviditelný čert a teď má svou vlastní doménu. Kdysi měl svou velmi aktivní komunitu Blog.cz, bývaly tam různé soutěže, ankety, Autorský klub, doména měla také vysokou návštěvnost z vyhledávačů, ale jak to koupila Nova, postupně to upadalo až k úplnému zrušení. Blogger.com (Blogspot) to nemá, protože je celosvětový, a tím do značné míry roztříštěný do jednotlivých "atomů".
VymazatJe docela možné, že i na Blogu.cz si natrefil na některé bývalé z Bloguje, rozprášili nás tehdy solidně a někteří tam určitě skončili... Jj, ta komunita mi tam přišla taky fajn, před pár lety jsem právě přemýšlela, že se na Blog.cz připojím, ale to už začínaly ty problémy, tak jsem se tam nakonec nehrnula.
VymazatTo s TV Nova - neuvědomila jsem si to, ale přišlo mi právě nedávno divné, že u některých skončených blogů to vždy skočí na jejich stránky.
Uff, no tohle bych zrovna nesváděla na horoskop. Jen se to tak všechno u tebe nějak semlelo v ten jistý den. Tak moc sis chtěla dokázat, že horoskopy jsou blbosti, až to kikslo. Já měla Hastona v přátelích na fejsbuku, a párkrát jsme vedli nějakou diskusi, ale když se odmlčel, moc jsem tomu nevěnovala pozornost. Fůra lidí, co si mě přidali (nebo já je) se vůbec neprojevuje, jen tam prostě jsou a každý má dost vlastních starostí, tak jsem nezkoumala, co se děje. Přeju sílu, ať tě ten smutek brzo přejde. ♥
OdpovědětVymazatOby, jasně, že je v tom horoskop nevinně - je to jen takový "oslí můstek" příběhu.
VymazatFakt je, že ten den byl zrovna tak fajn, že jsem dostala tu chuť obnovit starý vztah a vrhla se do toho intenzivněji, než jindy. No, a ta radost, když jsem jej objevila u těch receptů, pak o kus zvětšila ten pád na h*bu u těch posledních komentářů na blogu.
Jj, FB taky mám, ale nedávám tam nic (a vlastně tam ani nechodím). Ale i když jsem se tam rozkoukávala, tak jsem nikde komentáře nepřidávala, nějak jsem se tam necítila zabydleně :-)
Děkuji
Tak to je drsne...On se vytvori vztah i vvte vyrtualni reakize...
OdpovědětVymazatAno, Iane, je to tak...
VymazatJaninka to v komentáři napsala přesně :-(
OdpovědětVymazatJo, absolutně výstižně...
Vymazat