Mimi šéf a pečení

Prostě volný den

Červenec. První prázdninový měsíc. Někdo má zrovna okurkovou sezónu, většina lidí se už dovolenkuje, ale pro mě je to pracovně jeden z nejnáročnějších měsíců v roce. K tomu připočteno úsilí pokrýt volný čas dětí... Prostě se jej snažím přežít. Což se mi letos opět povedlo, mám ho za sebou. Uf.

Akorát už toho bylo tak nějak dost, při pohledu na pracovní počítač a stohy papíru jsem se posledních pár dní vždy znechuceně otřásla a po zaslechnutí slov "náklady", "tabulky" nebo dokonce "plány" mi začaly naskakovat pupínky a vrátil se mi do oka tik.

Tak jsem si řekla dost, a protože mám dovolenou až od příštího týdne, dnes jsem si vybrala část přesčasů - a naordinovala si "relax day".

Jak takový oddechový den při deštivém ránu začít? Kulturou, samozřejmě.

Dopoledne jsme se tedy s Luckou vypravily do kina.

Nevím, jestli bych si podle recenzí na CSFD tento film vybrala, ale dcera ho vidět chtěla a zrovna dnes byl promítán jako  prázdninový bijásek v blízkém kině. A že jsem trochu odvážná, nenechala jsem se zastrašit slovem "šéf" v názvu, byť mi to lehce evokovalo práci. Trajlery mi přišly docela srandovní,

ale většinou v nich bývají ty nejlepší scény, tak jsem ani nic moc dalšího neočekávala. Prostě taková oddechová komedie pro děti, pomyslela jsem si, takže jsem si po letech nevzala do kina základní výbavu náročného diváka - pořádný balíček kapesníků.

A musím říct, že jsem se vážně dobře pobavila. Už jen úvodní scéna filmu, ve které je vtipně zpracovaný příchod dětí  na svět, mi ke spokojenosti skoro stačila. Krásné přelety mezi dětskou fantazií a realitou, z mimina zničení rodiče, sourozenecká rivalita - to vše jsem si při filmu vychutnávala. K tomu plno gagů a dobrých hlášek. Užila jsem si to. A to až tak, že ke konci, kapesníky nemaje, jsem si slzy dojetí úspěšně rozmatlávala po obličeji (což, jak musíte uznat, je u filmu o miminech docela stylové).

Pobavila jsem se pak ještě zpětně při prolétnutí recenzí, kde přesně to, co jednoho ve filmu nadchne, druhého znechutí*. Každý člověk má holt jiný vkus, ale když jdu na dětský animák, tak prostě některé nelogičnosti až tak neřeším a nechám se pobavit.

Úsměv mi na rtech trochu zamrznul při návratu domů. Během pobytu v kině nám asi něco vybuchlo v kuchyni. Měla jsem teda ten dojem.

Syn, nejspíš posilněn úspěchem s bílkovinnou večeří, usoudil, že bude mít nový koníček. Smažení kobylek bylo tedy jen skromným startem a s nasazením sobě vlastním vrhnul se na dráhu pekaře. Kdy jindy samozřejmě začít s pečením, než když teploměr šplhá k 35 stupňům. To má asi po mně...

Akorát on není žádný opatrný troškař a jde do toho naprudko. Za dva dny a čtyři pekařské pokusy zlikvidoval čtvrt kila kešu másla, půl kila medu, zásobu rozinek, jeden pečící papír, vyčabral pracně sehnaná domácí vajíčka, zásoby bezlepkové mouky, tvarohy, smetanu a já raději nechci vědět, co vše ještě.

Překvapivě, na to jak recepty střílí od boku, se mu většina výtvorů povedla.

A já si říkám, že nám sice trochu zahýbe s rozpočtem na nákup potravin, ale aspoň se nenudí a my máme něco dobrého na uzobávání.  

Jen, bude-li i v dalších dnech plenit spíž a lednici takovým tempem, ty přesčasy bych si asi měla raději nechávat proplácet.

Navíc, jeho řádění má, krom několika chutných kousků, i další světlé stránky. Po snaze uvést kuchyň, zdevastovanou jeho kreativním zásahem, zpět do přiměřeně provozního stavu, se na ten pracovní počítač pomalu začínám těšit...

----

* Nemůžu si odpustit pár ukázek z recenzí. V těch prvních dvou je krásně vidět právě ta rozdílnost vkusu a navíc byly hned za sebou (což mi přišlo vtipné), třetí mi připadá docela informativní a ta poslední, ta mě prostě pobavila:

Jedinečné. Doporučuji. První film na světě, kde cílová skupina diváků jsou prvorozené děti s bujnou fantazií. Naprosto geniální. Až si budete pořizovat druhé dítě, s tím prvním se na tohle koukněte.

Ač je snímek nakonec o něčem jiném než jsem čekal a snaha o originalitu tu skutečně je, musím se uchýlit k špatnému hodnocení. Animák by totiž v první řadě měl bavit, což se zde neděje. Animace jako taková je velmi nudná, řekl bych až budgetová, komediální prvky opravdu nečekejte, herecké hlasové výkony taky nepřekypují snahou. Prostě se zde není za co chytit a celým filmem se tak nějak pronudíte až na konec.

Kino, 75% ‖ Originální animák, který funguje na všech frontách a tak trošku zachraňuje animovanou tvorbu posledních let, kde se jezdilo strašně moc na jistotu. Foxům tenhle úspěch přeji, páč DreamWorks animation umí tvořit moc pěkná dílka. The Boss Baby je vtipnou, svižnou a pěkně vypadající směsicí vcelku reálných situací prvorozeného potomka v momentě, kdy se na scéně objeví nový, roztomile vypadají model. Bavil jsem se a rozhodně jsem nebyl sám.

Politicky nekorektná animovaná agitka obhajujúca malé deti (z ktorých vyrastajú Hitlerovia a Trumpovia) a zatracujúca šteniatka. ŠTENIATKA!