pondělí 28. září 2020

Teoretizování o terorizování

 

aneb Covidové otázky

Ačkoliv jsem jeden z posledních, kdo by chtěli covid zlehčovat či bagatelizovat, karanténu považuji za správné řešení (byť ne zrovna komfortní) a nepatřím ani mezi odpírače roušek, ačkoliv mi jejich nošení taky není příjemné, přesto se nemůžu v hlavě zbavit několika otázek:

 

neděle 27. září 2020

Covid – můj osobní názor, na co si dát pozor

  

Byť je covid často připodobňován ke chřipce, nemyslím si to. Chová se opravdu jinak. Specificky. Divně.

Podle toho, co jsem u něj prožívala a pociťovala, plus co jsem si zatím načetla a jaké rady a informace jsem získala od známých, nejedná se o klasické respirační onemocnění, ale z části cévní. Usazuje se občas nejen v plicích, ale může zakotvit třeba i na srdci případně jiných orgánech, nebo napadnout nervový systém.

Je poměrně urputný a neskutečně rád se vrací, pokud mu dáte sebemenší příležitost, a to i v případě, že vám vyjdou negativní testy na konci karantény – sice nenakazíte další lidi, ale vás se jen tak nepustí. A velice oslabuje imunitu.

-----

Pro ty z vás, kteří jste se ocitli čerstvě v karanténě, či se vám projevují první příznaky, přikládám pár rad, které jsem za ty poslední dva měsíce vypozorovala:

sobota 12. září 2020

Konec zombíků u nás v podniku asi nebyl definitivní


Překvapuje mě, že to někoho překvapuje...  

…napadá mě, při čtení úvodu článku k dnešní situaci ohledně přírůstků covid-19:

„V ČR přibylo během pátku rekordních 1447 případů nákazy novým koronavirem. Denní přírůstek počtvrté v řadě překonal tisícovku.“

a mám potřebu si sesumírovat, jak jsem danou situaci posledních pár měsíců vnímala.