Konec zombíků u nás v podniku asi nebyl definitivní

Překvapuje mě, že to někoho překvapuje...  

…napadá mě, při čtení úvodu článku k dnešní situaci ohledně přírůstků covid-19:

„V ČR přibylo během pátku rekordních 1447 případů nákazy novým koronavirem. Denní přírůstek počtvrté v řadě překonal tisícovku.“

a mám potřebu si sesumírovat, jak jsem danou situaci posledních pár měsíců vnímala.

 

V době, kdy se v květnu epidemie covid-19 dostávala celorepublikově pod kontrolu a bylo ukončeno plošné nošení roušek, vznikalo ohnisko na Karvinsku. Proto i pro část větších Ostravských firem začalo platit specifické opatření KHS. Zatímco ostatní obyvatelé roušky s radostí sundávali, v práci nám byly hned následující den přikázány a jako specifický bonus k nim přibylo měření teploty při příchodu do zaměstnání.

A ano, našli se i tací, kterým v té době horkotěžko sehnaný a silně předražený bezkontaktní teploměr z Číny pravidelně měřil teplotu okolo 33 st. C.  A bylo jich docela dost. Nemrtví…  Celé roky se ve firmě pohybuje parta zombíků a vy do doby korony o ní nemáte ani tušení.

Účinnosti tohoto opatření jsme se tímto smáli téměř každý den a nedělali si iluze, že by nějak mohlo ochránit. Zvlášť při představě, že nakaženým bezpříznakovým přenašečem by mohl být třeba zrovna vrátný, který takto, místo aby seděl zavřený v kukani, přišel do kontaktu se všemi zaměstnanci, byť v roušce… (I když, soutěž o nejvíc nemrtvého zombíka byla docela zábavná, to zas jo.)

Celkově, odhalování nemocných pomocí měření teplot mi připadá nelogické. Kdo má opravdu vysokou teplotu a je mu mizerně, tak se do práce nepohrne. Naopak všichni ti, kteří mohou mít jen lehce okolo 37 st. C a tvoří tu mnohem větší skrytou část nebezpečí, takovýmto zkresleným rychlo-měřením detekováni nebudou ani náhodou… A to nemluvím o faktu, že nejzákeřnější na nákaze covidem je to, že jste infekční před propuknutím jakýchkoli příznaků, což by nezměřil ani ultradetekční teploměr japonské výroby, pokud by teda neměl schopnost měřit dva dny dopředu…

 

Nicméně, téměř každý den nás média zásobují informacemi, jak je situace pod kontrolou, zvládnutá a jak se díky chytré karanténě stopro není čeho obávat.

I když je příjemné tomu věřit a nechat se uchlácholit, přesto kolem sebe vidíte drobné nelogičnosti.

Pominete-li zvěsti o průběhu trasování a testování v Darkově, říkáte si, jak asi může opravdu platit opatření, které se vztahuje na jednu konkrétní část regionu, která navzdory tomu, že je silně v každodenním provozu provázána přinejmenším s Ostravou, tak není pevně uzavřena do karantény. Nebo proč opatření v tom případě neplatí pro celou provázanou oblast?

Jasně, pokud by to platilo komplexně, nemohli by lidé z rizikových oblastí jezdit bez roušek nakupovat do Ostravy, ani do práce, to dá rozum. Takže zatímco na Karvinsku počty nakažených rostou a přidává se i ohnisko na Frýdecko-Místecku, v Ostravě je vše pod kontrolou. Karviňáci i Frýdečáci příjezdem do Ostravy přestávají být infekční a není třeba toto řešit.

Co se ovšem k řešení nabízí – je zcela očividné. Ano, protože Karvinské ohnisko, které ještě není zcela podchyceno, s velkou pravděpodobností vzešlo od pendlerů z Polska a na polské straně hranic počty nakažených rostou čím dál intenzivněji, tak následuje další jasný logický krok. Jasně, otevření hranic s Polskem.  

 

Najednou se v půlce července stane něco záhadného, co trochu probudí krajskou hygienickou stanici z podřimování. Mohlo to být nějaké nové nevytrasovatelné ohnisko? Nebo ten prudce investigativní článek o karvinských nákupech v Ostravě – bo bez hadru na ksicht? Těžko říct. V každém případě, úder je přesný.

Co nejvíc lidí nasrat, otrávit a proti nošení roušek absolutně popudit! Příkaz vydaný v pátek odpoledne vychází s okamžitou účinností, takže obyvatelé Ostravy, kteří si vesele ráno vyrazili do práce bez roušek, nemají kterak se odpoledne domů navrátiti. O okamžitém večerním policejním mega zásahu proti štamgastům jedné pivnice, slavících i po 23 hod , nemluvě… Výsledkem je samozřejmě důsledné nošení roušek na bradě a úderné ostravské heslo následujících dní „bo covid chodi v noci, -ičo“

Říkáte si, že toto nařízení se (spolu s okamžitou a naprosto nepřiměřenou demonstrací síly a moci) sice dost nepovedlo, ale aspoň, že ta chytrá karanténa tak dobře funguje a všechno to případné riziko perfektně podchytne, jak se neustále z těch médií dozvídáte.

Dokud bohužel nemáte tu čest a nenahlédnete pod pokličku systému…

V tu chvíli, když nad tím tak přemýšlíte, vás v podstatě zaskočí jediné. Že i na to, jak je to z části poměrně zpackané, ta čísla nenaskakují až tak zběsile, jak byste předpokládala. Jen vás překvapují stále některé údaje z médií – např. o tom, jak jsou zatím všechna ohniska podchycena (což třeba u zdroje vašeho zdroje se rozhodně dohledat nepodařilo), nebo rozhovor s hygienikem ohledně funkčnosti chytré karantény. Umí tak přesvědčivě mlžit? Nebo si to vážně myslí? I toto je možné. Systém viděný informacemi shora může vypadat úplně jinak, než když do něj proniknete zespod …

 

Při našem vytrasování koncem července se denní přírůstky pohybují v průměru zhruba okolo 250 kousků. Zbavena iluzí odhaduji, že každé dva týdny se budou v lepším případě cca násobit. Očekávám, že koncem prázdnin takto naskočí průměr na 1000 lidí denně a jsem docela překvapena, že to tak není (dojde k tomu „až“ 8. září). Přesto mi čísla koncem srpna připadají poměrně dost vysoká na to, aby se do všech škol vypustili hromadně všichni žáci. Co jiného by mohlo doposud ještě stále jakž-takž umírněně rostoucí denní počty nakažených intenzivněji nadzvednout, než pořádné nárazové promísení davů dětí a náctiletých poté, co spolu půl roku nepřišly do kontaktu a během prázdnin se pohybovaly ve velmi různých prostředích! Ano, navíc v době, kdy už i hygiena oficiálně přiznává, že se trasování přestává zvládat.

 

A já se nemůžu zbavit dotěrné otázky – měly určité kroky vlády epidemii zastavit nebo naopak pořádně rozjet?

Kdo ví...

Jen návrat zombíků, nejen u nás v podniku, se zdá být na spadnutí…

 

 -----------------------

Pozn. č. 1:

Ohledně škol, dokážu pochopit určitý tlak na jejich otevření. Ale hlava mi nebere, proč to muselo být až tak vše najednou – a ne třeba začít prvním stupněm a dále, s odstupem dvou týdnů přidávat stupně další… Náctiletí by dva či čtyři týdny dálkové výuky určitě ještě ustáli…

 

Pozn. č. 2:

Ohledně nárůstu pozitivních případů,  nejedná se samozřejmě jen o zpackané kroky vlády.

Určitý vliv na situaci měl i přístup některých (rozhodně ne všech!) praktických lékařů, kteří se se situací vypořádávali různě. Od absolutní paniky (vyšetřování a stanovení diagnóz přes zavřené dveře) po absolutní letargii (ignoraci očividných příznaků a neodeslání na testy)... O tom, že část jich zatím neumí podchytit následky covid, nemluvě. Dostanou se k nim dostatečné a jasné informace? Těžko říct... 

V neposlední řadě se projevil i méně zodpovědný přístup velké části nás všech, kteří jsme se počátkem léta prostě nechali zvěstmi o zvládnuté pandemii a  chytré karanténě uchlácholit až příliš a propadali bezstarostné uvolněnosti… 

Vnímám kolem sebe případy, kterak někteří ze strachu z uvrhnutí do karantény při vytrasování neberou neznámá telefonní čísla, čímž se k nim informace o karanténě oficiálně nedostane, a proto mohou vesele vycestovat do zahraničí, nebo nemocné, kteří nenahlásí kontakty všechny (ať má kdo nakoupit), či zejména mladší osoby při nemoci s danými příznaky raději mrtvého brouka hrající, aby k vytrasování dalších jejich kontaktů nedošlo…  Ale víte co? Toto docela dokážu pochopit, byť zároveň rozumím tomu, že to je špatně a neschvaluji to. Jenže – uvržení do totální karantény a odstřelení dovolených známým apod. – je prostě náročné zcela ustát a covid vás postihne nejen příznaky, ale také silným sociálním vyloučením a neopodstatněnými pocity viny, pokud máte zrovna tu smůlu, že jste byli v infekční době v kontaktu s velkým množstvím lidí.

 

Když to shrnu, mi osobně připadá nejvíc trestuhodné to, že počáteční úspěch, získaný za ekonomicky velmi vysokou cenu, se s odvoláním na chytrou karanténu v podstatě zahodil. Jak mohla být veškerá opatření tak zbrkle uvolňována, když chytrá karanténa očividně nebyla zdaleka tak funkční, jak se veřejnosti předkládalo?

Nebo si někdo opravdu myslel, že x-té přepisování adres do nepropojených systémů je ta nejúdernější zbraň proti pandemii?! 

  

 ------------------

PS: Když mě letos na jaře chytla zas chuť psát, určitě jsem měla v plánu i jiná témata, než koronu.

Ale jak jsem v covidu teď  přes šest týdnů uvězněná (byť už neinfekční a s vycházkami), zas tolik jiných podnětů holt nemám… Což se, pevně doufám, už brzo změní!

No dobře, ještě mám dva či tři články k tomuto tématu rozepsané, tak mějte holt trpělivost. Potřebuji se z toho ještě trochu vypovídat…  :-)