úterý 8. prosince 2020

Slovní hrátky se jmény - tentokrát dle abecedy

Když jsem před časem zkusmo přidala pár vět k těm, které jsem objevila v mailu, nenapadlo mě ani náhodou, že se tato "sbírka" tak pěkně rozroste.

Pro větší přehlednost jsem věty seřadila podle písmen příjmení, na které se tvoří. A taky podle příjmení mužských a ženských, neb jsem prostě staromilec a jisté rozdíly pohlaví se mi dost líbí na to, abych je byť jen v myšlenkách stírala...

Čísla před větami značí pořadí tvůrců, a to:
1            anonym v mailu
2            nominek (zde)
3            Oby
4            Rowdy
5            mařka   (5* - mařky známí z FB - MR, AR, OH, OP, MR) 
6            Tlustjoch
7            quick
8            Lucka
9            jednoR

A pořád platí výzva pro všechny hravé čtenáře, kteří se chtějí přidat. Stačí napsat daný text do komentáře buď zde, nebo pod tím prvotním článkem - který taky doporučuji shlédnout, neb je v něm pěkně vidět, jak jednotlivé věty postupně vznikaly... 

U toho původního článku je také přiložen seznam jmen vhodných k dalšímu zpracování pro ty z vás, kteří se chcete přidat a bude vám připadat, že vše už bylo vyčerpáno. Nebojte, určitě ještě ne. Samotnou mě pokaždé velmi mile překvapí, co vše se dá ještě vymyslet. :-) 

Za sebe přidávám malý dovětek - blog mám vyloženě apolitický, preferuji vyhýbat se politicky zprofanovaným jménům, i když musím uznat, že těch pár kousků, které se do vět dostalo, dost sedlo. Překvapila mě hlavně hravost u jmen asijských. 

středa 2. prosince 2020

Vtípky a střípky školní. Zádumčivé...

Za dob kazetových přehrávačů jsem si často před spaním pouštěla Cimrmanovy hry. Nedávno mě do toho období přeneslo, a zároveň pobavilo, aktuální přepracování poznámek z třídní knihy:

středa 18. listopadu 2020

O frontách. Nejen...

Můj otec se narodil pár let před válkou a ta poznamenala velikou část jeho dětství. Jako dítě jsem ho ukrutně litovala, že zrovna když byl malý, tak toto prožíval. A on mi odpověděl, že dětskýma očima je každá doba fajn.

Tehdy jsem neměla šajn, že to je hluboká pravda a trochu to nechápala…


pátek 23. října 2020

Bezva hrátky s češtinou a jmény

jsem včera objevila v poště a dost mě ten nápad pobavil. 


Pojďte se přidat a vymyslet další věty. 


Tohle jsou ty původní:

Všichni mrazili, jen Milan Chladil. 

Všichni sbírali jedlý houby, jen Zdeněk Nejedlý. 

Všichni uchopili celé roucho, jen Stanislaw Lem. 

...

pondělí 28. září 2020

Teoretizování o terorizování

 

aneb Covidové otázky

Ačkoliv jsem jeden z posledních, kdo by chtěli covid zlehčovat či bagatelizovat, karanténu považuji za správné řešení (byť ne zrovna komfortní) a nepatřím ani mezi odpírače roušek, ačkoliv mi jejich nošení taky není příjemné, přesto se nemůžu v hlavě zbavit několika otázek:

 

neděle 27. září 2020

Covid – můj osobní názor, na co si dát pozor

  

Byť je covid často připodobňován ke chřipce, nemyslím si to. Chová se opravdu jinak. Specificky. Divně.

Podle toho, co jsem u něj prožívala a pociťovala, plus co jsem si zatím načetla a jaké rady a informace jsem získala od známých, nejedná se o klasické respirační onemocnění, ale z části cévní. Usazuje se občas nejen v plicích, ale může zakotvit třeba i na srdci případně jiných orgánech, nebo napadnout nervový systém.

Je poměrně urputný a neskutečně rád se vrací, pokud mu dáte sebemenší příležitost, a to i v případě, že vám vyjdou negativní testy na konci karantény – sice nenakazíte další lidi, ale vás se jen tak nepustí. A velice oslabuje imunitu.

-----

Pro ty z vás, kteří jste se ocitli čerstvě v karanténě, či se vám projevují první příznaky, přikládám pár rad, které jsem za ty poslední dva měsíce vypozorovala:

sobota 12. září 2020

Konec zombíků u nás v podniku asi nebyl definitivní


Překvapuje mě, že to někoho překvapuje...  

…napadá mě, při čtení úvodu článku k dnešní situaci ohledně přírůstků covid-19:

„V ČR přibylo během pátku rekordních 1447 případů nákazy novým koronavirem. Denní přírůstek počtvrté v řadě překonal tisícovku.“

a mám potřebu si sesumírovat, jak jsem danou situaci posledních pár měsíců vnímala.

sobota 8. srpna 2020

Jak asi je chytrá ta chytrá karanténa?,

říkáte si, když o ní neustále čtete ve zprávách…

Protože máte bohatou představivost a pár špionážních filmů za život shlédnutých, představujete si ji opravdu poměrně futuristicky a dlíte v blaženém vědomí, že vás opravdu uhlídá a ochrání, neb vše je pevně v rukou…

V rukou…

Ano, v rukou to opravdu asi je nejvíc, ne tak v technice. Z Mission: Impossible vás realita hodí do éry rady Vacátka. 

sobota 11. dubna 2020

Pracovní pohotovost při proklaté pandemii


Poštou přišla prosba – přidejte pár pandemických postřehů pro podnikové periodikum. Prosím? Potřebujeme ponejvíce pohyb! Proč přiživovat posedávání při popisování papíru planými plky? Podotýkám – prospěšnost procházek přírodou přece převažuje (přestože pouze po párech pochůzky povoleny – pohodu přináší…). 

Přesto - pozvolna připlouvá psací posedlost. Potřeba požitkářsky pohazovat písmenkem „P“ plně propuká… Pomalu počínám propracovávat povídku:

pátek 10. dubna 2020

Deník pod rouškou roušky…

Píše se rok 2019 a občas ve zprávách zahlédnu, kterak se v asijských zemích nosí roušky. Příležitostně. Když je velký smog.

To jsou fakt chudáci, pomyslím si a jsem upřímně ráda, že tohle se u nás neujalo a ostravský gen nám dýchat dovoluje relativně volně každý den, bez ohledu na smogovou situaci. Samozřejmě s výjimkou intenzivního čištění lagun Ostrama, ale pro ten případ my prozíravější nosíme zvracecí pytlíky, a to je ok, protože si je nelepíme na čelo, ale máme je zastrkány po kapsách…