A o umění načasování
Je středa odpoledne a venku už druhý den vytrvale prší. Na výlet pěší to zrovna není, ale dcera mě přemluví na návštěvu čokoládovny. Pravda, nedá ji to příliš práce. Začíná mi být lépe a už skoro dva měsíce jsem se tam nedostala. Taky jsem najela na léčbu pohodou a co víc v pošmourném dni povzbudí dobrou náladu, než šálek kvalitní horké čokolády!
Načasování
se docela povedlo, je tam prázdno a z celkových pěti míst k sezení jsou
výjimečně volná všechna. Aha, načasování se docela nepovedlo, neb zrovna dnes začal
platit zákaz konzumace nápojů uvnitř. Fakt, že jsem jej nestihla postřehnout, neomlouvá.
Moc se mi to
nezamlouvá a chvíli se cítím lehce diskriminovaně, páč obě s dcerou covid už
máme za sebou a teoreticky by se dané nařízení na nás vztahovat nemuselo. Ale to
jsou malé věci, kvůli pohodě jsme tady přeci. Necháme tam majlant a krom několika
tabulek kvalitního mlsu kelímek s nápojem si nesu. Do auta, kde si s dcerkou každá ten svůj pěkně vychutnáme.
Je mi moc
dobře a mám zas chuť veršovat:
Když někdo mluví o horké čokoládě, vždycky si vzpomenu na úryvek z Polárního expresu, kde jeden chytrolín ostatní ve vlaku poučoval, že aztécký král Montezuma vypil až padesát šálků čokolády denně :).
OdpovědětVymazatJaninko, tak chvíli jsem se zasnila a začala aztéckému králi trochu závidět, ale nakonec musím uznat, že těch 50 šálků by bylo i na vášnivého čokoholika moc :-)
VymazatJá jsem kavárensky zdatná, poživačná a povaluji se zde velice ráda, promiskuitně vrním blahem a chci víc a víc.
OdpovědětVymazatBohužel, vše zavřené a naše duše okleštěné, já jako extrovert šílím, venku tma a déšť, co s tím?
Dám se asi na otužování, to prý bystří smysly :-)
No, Blondýno, aby to otužování ale nebystřilo právě ty smysly toužící po kavárnách :-)
VymazatJá bych nejraději brala hibernaci... :-)
Standardně jsem psával Nedělní miniglosy v kavárně při konzumaci horké čokolády, jenže "standardně" to bylo naposled 1. března. Od té doby mám doma aspoň dobrý japonský čaj :-).
OdpovědětVymazatČerfe, tak to se už nedivím, že články u Tebe na blogu jsou takové pohodové, když nepodceňuješ prostředí ke psaní a správný doping :-)
VymazatJá kdykoli chytnu psavou, tak se musím někde dobře zašít a stejně zrovna v tu chvíli mi někdo z rodiny potřebuje nutně něco říct, či cosi řešit, nebo půjčit počítač... Ale psát si v klidu čokoládovny je příjemná představa. která mě doteď ani nenapadla :-) Přes léto jsem si pohrávala s vidinou psaní u nedalekého rybníku :-)
I když jste si nakonec čokoládu odnesly sebou, takový kvalitní nápoj se dá vychutnat všude :) Moc se mi líbí ta básnička, je opravdu povedená!
OdpovědětVymazatDěkuji Eliss :-)
VymazatPravda je, že běžně bych si tu čokoládu raději vychutnala v teple a suchu uvnitř, ale pod dojmem okolností (třetí měsíc doma) to nakonec mělo své specifické kouzlo a básnička mi začala sama naskakovat jako rytmus do kroku cestou k tomu autu :-)
Horká čokoláda a humor jsou v tomto pošmourném počasí a době jako pohlazení, balzám a závan naděje v jednom. :)
OdpovědětVymazatTo rozhodně! :-) Jen doufám, že se dnešní lockdown nebude vztahovat i na tu čokoládovnu... :-)
Vymazat