neděle 18. dubna 2010

S čím se nesnáší bowlingová koule?

o Badatelských dotazech, neoškubaných kuřatech, nedokonané směně ...  

Teda, nevím, zda dnes byly nějaké erupce na slunci, nebo nálady dětí ovlivnila ta čmoudící sopka, ale byly skoro celý den vážně extra protivné.

  

Ten  starší k tomu navíc chytnul náladu tázací. Krom několika běžných otázek typu „Z čeho se skládá sliz?" se naskytlo i pár nových druhů. Například dotaz gurmánský - „Jak chutná oko?"

 

-----

Odpoledne se nám pak s vypětím všech sil podařilo nacpat protivné ratolesti do auta a hurá do zoo. Chodíváme tam docela často (ať žijí permanentky), ale třeba teprve dnes jsme se po dlouhé době doploužili až dovnitř pavilonu šelem. Docela milé překvapení - je vylepšený. Místo většiny mříží skla, takže není cítit takový zápach a je vše dobře vidět.

Zrovna jsme měli štěstí a natrefili na čas krmení. Vůbec jsem netušila, že jim kuřata dávají i s peřím. Byl to vážně zajímavý zážitek, sledovat, jak takový leopard nejdřív kuře oškubává, pak vyprskává chuchvalce peří a teprve poté se cpe.

Tato podívaná dnešního badatele inspirovala k dotazu, který vznesl celý se  třesouc na kladnou odpověď: „A ty mrtvoly v sobě mají i hovínka?". Ono prosté „Ano." pak bylo zdrojem ohromného veselí. Jakmile nadšení z nové (vskutku velmi zajímavé) informace opadlo, začala hlavou vrtat jiná série otázek.

 

Konkrétně bylo třeba se dozvědět, zda už někdy ty dravé kočky utekly. No, a když utečou, tak jako co se děje? Koho všeho sní? Kdo bude první chod atd...?

Nějak se mi nedařilo přesvědčivě vysvětlit, že by beztak nejdřív zblajzly nějakou tu kozu z ohrady. Malý vědátor nabyl nezvratného přesvědčení, že by z celé přelidněné zoo toužili pozřít pouze a jedině jeho.

Od té doby neměl stání. Nějakou dobu se ozývalo jen „Pojďme už domů!", doprovázené bázlivým pohledem směrem k šelmám. 

I slitoval se muž a rozhodl se synovu nejistotu utnout tím, že šlechetně prohlásil: „Ty, Lucka a mamka byste utekli, a já bych vás chránil." Bylo vidět, jak tato odpověď „pochoutku pro přerostlé kočky" na chvilku uklidnila. Leč projevil se jako chladný praktik a musel si upřesnit drobný detail: „Ale kdo by nás odvezl domů?" Děs se mu pomalu začínal zpět vkrádat do očí. Nicméně když manžel bleskově zakontroval: „Mamka, přece." značně se uklidnil. O tatínka očividně strach neměl...

  

---

Je zvláštní, jak výměnný systém existuje nejen ve školce, ale i v zoo. Před pár týdny zde Lucinda pozbyla medvěda (mohutně oplakaného), dnes jsme pod opuštěnou lavičkou našli látkovou panenku.

Buď, že jsme pocitiví blbečci, nebo nejsme tak snědé pleti, jako Ti, co se kolem nás motali při předchozí návštěvě, panenka nezůstala u nás, leč skončila na vrátnici. Co kdyby se po ni nějaká malá slečna sháněla...

  

-------

No, a když už jsem teda propagovala tu ostravskou zoo, musím ještě znovu upozornit na prima restauraci v Beskydech - Rajskou boudu. Loni v létě jsem se tady tuším rozplývala nad jejich domácími borůvkovými knedlíky. Teď teda vynechám jídlo, když jsem v tom hubnoucím režimu, ale nemůžu nezmínit bezvadný koutek pro děti. Kuchyňka, skluzavka do bazénu s balónky, stolek a židličky na kreslení... To vše v nekuřácké části. Vážně dost dobré. Kéž by bylo takových restaurací víc!

A jak jsem se tam nachomýtla? No, byli jsme tam pozváni na bowling.

   

Takže,  teď na závěr, se oklikou dostávám k tomu úvodnímu  nadpisu.

Otázka přetěžká? Myslím, že ani né.

Co by to tak asi mohlo být? Hádejte :-)

Nápovědu jistojistě naleznete v tomto článku.

  

 

23 komentářů:

  1. Myslim, ze tusim... ;o)))

    \"Pochoutka pro prerostle kocky\" je proste koumak. Jako bych slysela toho meho. ;o)

    OdpovědětVymazat
  2. To těm kuřatům předtím nedělají klystýr? :D

    OdpovědětVymazat
  3. [1] No, Oby, zas si hraju na lepračku :-)

    Taky mi připadá, že ti naši kluci se až tak moc v tom uvažování neliší.
    Jen mě mrzí, že jak sednu k počítači, tak polovina hlášek najednou vypadne z hlavy a ne a ne znovu naskočit. On mě včera několikrát docela odrovnal. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. [2] Wien, kdyby jen kuřatům... Absolutně nejvíc ho v tomto případě nadchla představa té ulovené kozy... :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Nechtiiii! :) Když jdu hrát bowling, už automaticky omotávám konce prstů náplastí, jinak vždycky kus někde zapomenu.

    Dobrý dotazy v ZOO :D

    A to s tou hudbou ze hry, to docela chápu. Hrajeme teď s manželem jednu onlinovku (nostale) a ta, ač má tu hudbu docela příjemnou, nám během jednoho dne začala taky pěkně lézt na nervy. Díky bohu za vypnutelné repráky...

    OdpovědětVymazat
  6. Jo, ještě PS, protože mi to nemyslí: Už slyšel, jak se v ZOO stravují varani komodští?

    OdpovědětVymazat
  7. [5] Ahoj Cirrat, bingo!
    To je dobrá rada, ta náplast. Jak tak teď mám k dispozici na porovnání ten svůj kraťounký jemný nehtík, tak musím říct, že asi nějakou dobu s těmi pevnými ještě pobudu. :-)

    Teda, nevím, jaká je ta hra u nostale, ale u toho děsu, co měl najetý Tomík - tak stoprocentně s příjemností neměla nic společného. Brrr

    [6] Neslyšel.
    Ale podle formulace Tvého dotazu předpokládám, že je to něco, co by ho zcela nadchlo :-) Klidně mi to tady můžeš pošeptat a já pak někdy mohutně zamachruju ;-)

    OdpovědětVymazat
  8. No, oni varani citi mrsinu, a tak aby jim pripravili co mozna nejvic prirozene prostredi, hodi jim tam jednou za par tydnu pulku kozy a nechaj ji tam par dnu, az mrsina zasmradne. Nacez ji varani vyhledaji a trhaji z ni kousky masa... Rikal nam to nadseny pruvodce na jedne nocni prochazce ZOO :D

    OdpovědětVymazat
  9. ze své vlastní zkušenosti říkám, že bowlingové koule se nesnášejí s umělými nehty! .o)))

    OdpovědětVymazat
  10. [9] Cirrat, tak to musí být teda aroma :o) TO bych tam asi prcka nedostala :-)
    Musím se přiznat, že ty noční procházky v zoo s průvodcem mě taky docela lákají. Ono i když má člověk štěstí a dostane se ke komentovanému krmení, dozví se spoustu zajímavostí...

    OdpovědětVymazat
  11. [9] jarmilko, uhodlas!
    Otázka je, zda se nesnášejí, nebo naopak tak zbožňují, že bez sebe nemohou být a ta koule si je prostě čmajzne... ;-)

    OdpovědětVymazat
  12. [10] Cheo, díky za odkaz. On je bludišťový... Podobných knížeček už se nám doma kupí docela dooost. Ale si říkám, co nestihne projít Tomík, dojede Lucka... ;-)

    Mě kdysi zaujala ta knížka o těch dinosaurech, jak jsi o ní psala u sebe. Budu na to muset ještě hodit oko. :-)

    OdpovědětVymazat
  13. se nesnáší se mnou ... vím to docela jistě ;-)

    OdpovědětVymazat
  14. nominku, já myslím, že se nesnášejí! Ten nehet v té kouli nikdy nezůstane :o))

    OdpovědětVymazat
  15. Nominku, děkuji, že píšeš tak hezké, úsměvné články, zlepšila jsi mi náladu a to se teď daří málokomu:o).

    OdpovědětVymazat
  16. [14] Gombo :-)
    Já zas nesnáším TU b.kouli, co mě připravila o ten drahý nehet :-)))

    OdpovědětVymazat
  17. [15] jarmilko, asi máš pravdu, ten můj se sní taky rozkmotřil už po třech metrech... :-)

    OdpovědětVymazat
  18. [16] tazinko, špatnou náladu Ti teda nezávidím a pokud se Ti čtením opravdu aspoň krapet zlepšila, moc mě to těší!
    Tak ať je dobře!! :-)

    OdpovědětVymazat
  19. máš chytrý dítě - to y se mělo rozvíjet - příště s ním jdi do botanický :-) a koule: že by to byly kuželky??

    OdpovědětVymazat
  20. [20] Tylere, ono se tak nějak nekontrolovatelně rozvíjí samo... :-)

    Trefa - b.koule = bowlingová, takže jo, kuželky :-)

    Mimochodem, to ubytování na dovče jste teda fakt fásli... :-/ Jsem až nevěřila...

    OdpovědětVymazat
  21. díky za radu na hospoud - v Beskydech jsem už nebyla zase asi dva roky - třeba se to hodí. :)
    A nehty má svoje, neb umělý by vadili při hraní na klavír a na kytaru a při hrabání na zahradě... pa

    OdpovědětVymazat
  22. No, pet, pro Tvého mladého už to asi až tak na vyhrání si nebue :-). Ale ty borůvkové knedlíky tam v létě mívají domácí a vážně dobré! :-))

    Jo, je to fakt, na klavír by se s tím asi fakt hrát nedalo... :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.