pondělí 27. září 2010

Dny NATO – na to nemám...

To mi teda věř, radši divou zvěř! 

To se tak loni vracíme z dovolené a u letiště jsou docela solidní davy. No, sice jsme vyrazili poprvé po sedmi letech a rovnou s dětmi, ale zas až tak výjimečné to není, aby nás při příletu vítaly stovky lidí - si říkám. Ech, kdyby jen stovky. Tisíce... No, spíš desetitisíce... Zakopaný pes asi bude kousek vedle, o dva kiláky dál, ve formě obřího letadla.

Tak si ho aspoň protekčně prohlídneme při přistávání ze vzduchu a můžeme být spokojeni. A to teda jsme, tím víc, čím delší kolonu „směr letiště" cestou domů míjíme.

Ne, tak tohle bych kvůli nějakému éru (dobře, byť fakt velkému) dobrovolně neabsolvovala. Celkem se na nechuti k davům  s chotěm shodneme, takže když se letos blíží dny NATO, jdeme na to obrovským obloukem.

A jak následně v pondělí zjišťuji, dobře děláme - kolega z práce vyjel na tu přelidněnou akci hned v sobotu ráno a strávil v koloně jen tři hodiny. Posledních pět kilometrů raději šli pěšky, bylo to rychlejší. Ta „jeho" ranní kolona začínala kousek za Krmelínem. Později prý už rovnou na kraji Ostravy... Brrrr!

 

Vydáme se raději do Zoo na Svatém Kopečku. Onehdy se totiž bavím s kamarádkami a říkám, jak je v té Lešné super to lanové centrum pro děti a jak tam víceméně kvůli tomu jezdíme. „A proč tak daleko?", nestačí se některé z nich divit. Nenásilně se posléze dozvím, že téměř totožné lanové centrum je zhruba o polovinu cesty blíž...

 

Tak hurá k Olomouci. Nakonec nás cesta tam vyjde "dík" zajížďce a objížďkám skoro jak do té Lešné, ale dojeli jsme a to se počítá.

Hned v počátku jsou nádherné výběhy opic. Mě s Luckou nadchne „Lvíček zlatý" - tahle opice vypadá regulérně jak plyšák roku. Jen pomuchlovat. Tomík se zasekne u „Kotulů veverovitých" -  chce je mít doma. Ptám se, kolik by mu jich tak stačilo... Pochopí... (teda, já být dítě, tak je doma chci mít taky, jen v roli matky už mi to nějak nepřipadá jako tak výborný nápad)

Po opicích žádné velké ciráty, štrádujeme rovnou na to dětské lanové centrum. Svižný krok se nám celkem daří, je už přece jen to září. Trochu se sice zasekneme u výběhu koz, kde narozdíl od Ostravy není velký pažravý kozel, nýbrž spousta malých kůzlátek. A jelikož jsem vyjížděla s pevným předsevzetím, že Oby nafotím tu dětskou lanovku, mám sebou i foťák.

OK, tak to by chtělo i něco fotit, že. Můžu začít třeba u těch koz. „Luci, chytni si tu kozičku, vyfotím tě s ní." Dcera poslušně chytá kozu, no spíš ji dává něco jako „kravatu" a chuděra malá (ta koza) nemá šanci uniknout. Nakonec se jí to povede, ale Lucinda už je v ráži a průběžně teda pod krkem chytá i ta ostatní koziska. Navíc, se stylovým šátkem na hlavě vypadá jak zkušená dojička. I spokojená je matička, páč má rázem fotek do foroty. Pravda, její spokojenost se krapet zmenší, až se dítko od koz vrátí zpět - neb to, čím „voní" vážně není Chanel číslo pět...

Lucka mezi kozama

Míjíme nějaká další zvířata, v pavilónu s akvárii se nám po půlhodině podaří odtrhnout dceru od akvárka s Nemem (čili klaunem očkatým) a syna od klece s mladými lvíčky. Tam jsem teda zaparkovaná i já a fascinuje mě, krom té jejich úžasné roztomilosti, jak se ten tatík lev s nimi vůbec nepáře. Mu zavazí, tak je prostě odhrne tlapou a je to.

Na lanovém hřišti znovu tasím foťák a mám opravdickou snahu to všechno (nebo aspoň část) fakt nějak dokumentaristicky nafotit. Ať se snaha počítá či ne, fotky teda stojí za prd. Hlavně ta lanovka - rozmazaněji to tuším už nešlo.

To se mi přitom docela povedlo načasování -  zrovna když přemýšlím, jak to v tom šusu cvaknout, aby bylo aspoň něco rozpoznat, jede drobný klouček, co mohutně podcenil důležitost správného odrazu a pěkně se mi v prostřed zastaví - což teda nepochybně neměl v plánu.  Chtěl by jet dál - a nic. Visí. Zleva zprava - dobrá rada: „Pusť se!" „Rozhoupej se!" „Ondro vydrrrž! Eště kóósek!" apod., až zcela zmaten zvolil taktiku svou, vlastní, rozplakal se snaživě, jak jen to šlo. Se musím zahanbeně přiznat - místo abych přidala chuděrovi Ondrovi nějakou další skvělou radu, cynicky jsem ve stylu paparazzi zmáčkla spoušť svého stroje (na pařezu stoje).  

A co onen malý Ondra? No, nebudu to dramatizovat, vyprávění nekončí: „... a nezemřel-li, visí tam dodnes." Kdepak, nakonec se taky zdárně dostal k cíli, ač docházely mu už síly...  Ovšem, netroufám si tipovat, za jak dlouho (a zda vůbec) na tento typ lanovky ještě někdy sedne. I když, Lucka se třeba minule v Lešné taky zasekla, ale se svou optimistickou povahou to brala jako bonus, měla o kus jízdy víc...

Takže, Oby, pro ilustraci vkládám fotku statečného Ondry, z těch šmouh (mých dětí) by ta lanovka zřejmá nebyla ani co by se za umělý nehet vešlo.

Zaseknutý Ondra

 

Při prohlídce zoo jsme krom výše uvedeného (a spousty dalšího) viděli třeba langustu i mangustu. A jak se říká -  proti gustu žádný dišputát - mé děti si oblíbily terária (co holt nadělám...). Ohromně se tam s nimi chtěl skamarádit jakýsi plaz - osobně si tipuji na agamu fousatou.  

Agama kámoąka

Dále si z onoho uzavřeného prostoru vybavuji pouze své klasické obavy přepadající mě poblíž většiny terárií - zda jim zrovna, právě teď! neutekl nějaký prudce jedovatý had. No, ať nekecám, ještě si vzpomínám na velké množství much okolo (nás, ne v terárkách, kupodivu).

 

K výběhům s nádhernými vlky jsme se pak dostali přes ředitelsky důležitý pohled surikaty a zanedlouho nato, u východu, jsme ještě hupsli na nějaké to doplnění kalorií do restaurace. Já baštila klasicky zelňačku - celkem se dala. Minimálně tu minulou (v Lešné) strčila hravě do kapsy.

 

Ale letošní nejlepší - ta se teprve chystá. Jedna věc je jistá - o ní někdy příště...

33 komentářů:

  1. mne nejvíce fascinuje obří akvárium se žralokem ... a pohled z očí do očí lvímu tatíkovi cca z 1 metru (přes to sklo ovšem ;-) ... mrazení v zátylku bylo velice zvláštní :-O

    OdpovědětVymazat
  2. zelňačka bude až v prosinci?
    Já mám teď problém - jakou zelňačku jíst o vánocích, když jsem opět začal s dělenou stravou...

    OdpovědětVymazat
  3. Není to na té fotce spíš trnorep?

    Krásný článek, jako vždycky - u těch koz jsem pracoval, a měli jsme tam i kozla. A víš, že se mi po té vůni stejská?

    OdpovědětVymazat
  4. [1] Gombo, a kozy nééé? :-)))
    Ale přesně v té expozici vodně-lví jsme se tak dlouho zdrželi. Ti lvi za sklem jsou opravdu úžasní - kor teď s těma lvíčkama... A žraloci, to byla nostalgická vzpomínka na loňskou dovolenou. Taky jsem byla přesně tímtéž nadšena :-)

    OdpovědětVymazat
  5. [2] hastone, tak nevím, jaké zelňačky ještě prubnu do konce roku, ale zatím nejlepší jsem měla tuto sobotu :-)

    U nás na svátky děláme většinou hrachovku, ale i s dělenou stravou může být zelňačka dobrá, jen se rozhodnout - zda vynecháš brambory nebo smetanu. No, těžké dilema... :-)))

    OdpovědětVymazat
  6. [3] Henry, tak v prvotní nepromazané verzi článku jsem měla napsané \"Agama vousatá nebo trnovec (ehm, znalci omluví) a Henry jistě bude vědět, co to je...\" Něco v takovém znění.
    Protože jsem si fakt něco takového trnového pamatovala, ale když jsem koukala na seznam zvířat v té zoo, tak tam nic podobného neuvádí. Nejspíš neaktualizují zvlášť zuřivě...
    Pošlu Ti na mail fotku, kde je vidět celý, ano? Stejně jsem to fotila víceméně pro Tebe - jiné akvaristy neznaje :-)) (krom těch latentních doma).

    Díky :-) A víš, že Ti to i věřím. Když je člověku někde příjemně, tak se to sveze tak nějak celkově...
    Ten Ostravský kozel je děsně přerostlý, drzý, žravý a ovládá umění být během sekundy na x-místech - pokud tam jde o to žrádlo. Má dokonce grif, že když se do automatu na krmení, který je až nahoře za plotem hodí peníze, on číhá poblíž - a jakmile granule padají, on přiskočí, postaví se na zadní, natáhne krk a než si to chudáci krmiči stihnou posbírat, on to zblajzne... :-) Potfora fikaná! Ale děti se ho trošku bojí, přece jen je mezi nimi velikostní nesoulad v jeho prospěch. :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Díky, a pošli. Agama vypadá jinak, a nepotřebuje ten dutý kmen. Tohle je klasické trnorepí terárium - i jídlem v misce. Akvarista už nejsem roky, ale míval jsem 4 akvária.

    Věřím, že děti mají strach, ale ono i kůzle dokáže dítě složit.

    Z naší zoo měl kamerunská kůzlátka Bohuslav Reynek, dostav je darem od Karla Křepelky, který tam tehdy pracoval.

    OdpovědětVymazat
  8. za lanovku! Tak teď už vím jak to vypadá a hned mě napadá, jaktože jsem to nikdy neviděla tady?! No, je mi jasné, že Ty za to nemůžeš. Mě pobavil ten Tvůj trnovec ;o), jak si tam tak stojí a vypadá jako by měl packy v bok, jak stará drbna na pavlači. ;o)))

    OdpovědětVymazat
  9. Tak podle zaslané fotky jsou to agamy vousaté. Inu, alespoň vypadám jako cip (píši schválně s \"i\", jako ve verneovce).

    Hmmmm...

    Jak byl pravil profesor Šikl při sporu o určení ptáka: \"Máme pravdu oba. Je to špaček, ale hvízdá, rošťák, jako kos.\"

    OdpovědětVymazat
  10. [7] [9] Henry, tak to vidím, že Ty jsi naprosto skvělý pozorovatel a popleta na entou jsem tady já... :-)))
    Dík Tvé zmínce o dutém kmeni jsem zjistila, že jsem Ti asi poslala fotku druhého terárka... Uááá, paměť děravá a zoologické znalosti na nule. Se půjdu odstřelit nebo někde zahrabat :-)))

    Ale ten závěrečný citát fakt krásně sedí na tu naši dnešní \"korespondenci\" :-)))

    OdpovědětVymazat
  11. [8] Oby, tak mě docela štve, že tohle není tady v Ostravě, co pak teprve v Kanadě! :-))
    Jinak ona to je celá taková (nevyfotitelná) sestava různých zavěšených překážek. Fakt dost dobré...

    Cha, Tebe trnovec pobavil, ale já si díky němu dnes trhla ostudu jak vrata :-)) Holt, terarista nejsem ani latentní, byť nějaká ta drobná snaha tam byla... :-)))

    OdpovědětVymazat
  12. ad [8] podruhé:
    Oby, ještě k té fotce - ona ani moc jako drbna nevypadala. Tak zoufale se snažila přes to sklo k nám prošplhat a tak ji to chuděrce nešlo - byla strašně roztomilá.
    Ale jako totální drbna fakt vypadala ta surikata. Ještě jak si stoupla na ten kámen, postavila se do pozoru a napjala krk, aby jí náhodou něco neuteklo... to bylo taky bezvadné pokoukání :-))

    OdpovědětVymazat
  13. Nominku, ta správná fotka sice obsahuje zvíře rozmazané tak, že by se dalo nahrát na kryptozoologickou stránku pod názvem \"yetti\", nicméně: podle prstů pravé zadní nohy je to agama; navíc stránky Zoo Olomouc trnorepa jako chovaného neuvádí - napadlo mne podívat se tam, když jsem to z fotky neorzluštil. A omlouvám se, že pomlouvám Tvé nadání k focení - to nedělám, jen tohle zvíře je prostě šmouhaté.

    OdpovědětVymazat
  14. [11], [12] Nominku, no, že ta lanovka není v Kanadě, to Ti přece může být docela šumák. Je ovšem možné, že to tu někde v rámci nějaké ZOO je, jenže je mi hanba se přiznat, že v té torontské jsem byla jen jednou v životě, před dětmi, a v těch menších, kde jsem několikrát byla s dětmi na školních výletech to neměli. Ve Lvím Safari měli bezvadnou překážkovou dráhu a vláček, ale lanovku bohužel ne. Jinak soustava provazových žebříků a překážek tu bývá jako kolotočová atrakce, ale ta lanovka u toho není.
    Nemyslím, že sis trhla nějakou ostudu, a Henry si to jistě tím tuplem nemyslí. To spíš já jsem si u něho dnes trhla ostudu, že nevím, co je surrealistická báseň, i když to jako gentleman ani trochu nehrotil! ;o)
    Víš s tou, jak už Henry objasnil, agamkou jsem tu drbnu nemyslela nijak ve zlém, ale pěkně, jako když si malá holčička založí ruce v bok a vypadá hrozně roztomile a legračně. ;o)
    Tak vida, surikata vypadala jako drbna. No jo, to ale já nemůžu posoudit, nedalas sem fotku! ;o)))

    OdpovědětVymazat
  15. [13] :-))
    Henry, jaképak pomluvy? Svého nadání k focení jsem si plně vědoma - málokdo je takový odborník na šmouhaté fotky, to je prostě fakt... :-)))

    A do zoo buď napíšu nebo tam budeme muset v brzké době dojet, ať mám klidné spaní :-))

    OdpovědětVymazat
  16. [14] Oby, fakt je, že kdybys nafotila ty vaše atrakce, tak zas budu brblat já, co že to všechno u nás nemáme a vy jo :-))
    Tady ty lanovky samostatné už bývají často i na nových hřištích (né tak vysoko), jen takový ten visutý celek jsme zatím objevili nejblíž u Olomouce... Což si říkám, že ta Ostrava kruciš není zas tak malá - tak kde to vázne, že to tu ještě nedorazilo :-))

    Jsem dnes ještě blogy nestihla pročíst, ale skočím i Henrymu posoudit Hugha G. - prý tam je :-)

    Ta trnorepová agamka vážně neměla chybu. Jsem psala Henrymu, jak mě mrzelo, že nemáme kameru a v rychlosti jsem nepřišla na to, jak to natočit na foťák. Ona byla fakt skvělá... :-) Ta surikata taky, ale úplně jinak - a my měli už plnou kartu (to je moje specialita, víš) Takže jste ušetřeni další rozmazané fotky :-)

    OdpovědětVymazat
  17. Ještě jednou skládám hold Henrymu, že i přes mé matoucí informace a rozmazanou fotku břicha správně poznal trnorepa! Cituji odpověď ze zoo: \"Mělo by se jednat o trnorepa skalního.\"

    OdpovědětVymazat
  18. Hoho! Henry, už ti někdo řekl, že jsi krasavec, trochu při těle, náramně chytrý a v nejlepších letech?

    OdpovědětVymazat
  19. [18] :-)) Henry, tak až na to \"trochu při těle\" bych Ti to s radostí řekla :-))

    Jen teda pro upřesnění komentu č. 16 - břicho myšleno plazí, né mé, moji drazí. :-))

    OdpovědětVymazat
  20. divný? Že neměli v zoo přímo na terárku přibitej nadpis o jaké zvířátko se jedná! Jak mají v kleci lva, kterýho pozná i malý dítě, to tam nandají ceduli jak hrom, na který stojí: \"Tohle je lef africkej, otec dvojčat, menuje se Aleš a žere maso, kosti a med.\" Ale jak někde mají nějaké více obskurní zvíře, které tak úplně každej nepozná, to informaci nedají. ;o)

    Tak dobře, nebudu žádný atrakce fotit, abys nebrblala. Doufám, že Ti Henry poradil, jak na foťáku spustit natáčení, tak se napříště mužeme těšit i na videjko. ;o)

    OdpovědětVymazat
  21. [19] Oby, tak jo, nemůžu to nechat na té zoo - oni tam tu ceduli mají. To jen já se spolehla na chabou paměť... I když, trochu ten zádrhel spískali i oni, že jim ten trnorep chyběl na webovkách v seznamu zvěře - takže je to tak fifty-fifty :-)) (jen Henry se zmást nedal, ač tam vůbec nebyl) :-)

    Ale s foťákem neporadil. Náhodou jsem na to asi přišla, ovšem počítám, že nějaké natáčení stejně nehrozí - sabotáž vidím zcela jasně v baterce, přeplněné kartě, či případné absenci roztomilý trnorepů :-))

    OdpovědětVymazat
  22. O radu s foťákem jsem ani nebyl žádán, myslím.

    Jinak děkuji! Trnorepy miluju odmala, ale až v roce 2004 jsem měl možnost se s jedním pomazlít, díky Pepovi ( http://www.fismeister.eu...p.02.jpg ). Na náš domov ale mají velké prostorové nároky.

    OdpovědětVymazat
  23. [22] Jasně, Henry, o natáčení na foťák určitě nepadla žádná zmínka - jen jsme Ti s Oby tuším chtěli přidat ještě jasnovidecké schopnosti :-))

    Odkaz mi bohužel nefunguje, nějak mi teď blbne net, zkusím později - až se mi podaří dát děti do hajan...

    OdpovědětVymazat
  24. Ach, to je fotka, kterou znáš - Pepův batůžek ve tmě. Jo, to bývalo něco, sedět si na písku a drbat na hlavě obří pozemní leguány...

    OdpovědětVymazat
  25. ale houbelec tam vidím. Je to skoro celý černý!
    Nominku, z téhle Tvojí poznámky jsem usoudila, že Henry o neochotě foťáku vyrobit video informován byl: \"Jsem psala Henrymu, jak mě mrzelo, že nemáme kameru a v rychlosti jsem nepřišla na to, jak to natočit na foťák.\" To už je fuk. ;o)))

    OdpovědětVymazat
  26. Mimochodem, ajrák je hezký, ale USAF si ho může nechat, já mám radši Žebráka.

    A mimochodem, ale blíže než to první \"mimo\" - mít doma opičky je sice krásné, ale hrozně náročné, už proto, že jsou náchylné k lidským nemocem, které u nich bývají hrozně nebezpečné, a potom proto, že, jak se hezky říká, \"u opic se stres projevuje průjmem a opice se dostane všude\".

    OdpovědětVymazat
  27. [24] Cha, tak to mi teda v tom případě funguje taky, jen jsem si myslela, že závada je na mém přijímači (ono nám to PC fakt trochu zlobí) :-)

    Víš, že mi při sezení na písku ke spokojenosti docela stačilo matlat z bláťačky (písek naředěný vodou z kaluže) kuličky? Ale to jsem byla asi o krapet mladší, než ty při drbání leguánů :-))) Nicméně to taky nezmenšuje příjemný nádech vzpomínek :-)

    OdpovědětVymazat
  28. [27] A dokonce to možná ani nebyla bláťačka ale bahňačka. Chjo, se mi z hlavy vypařují takové důležité termíny... :-))

    [26] ... a mimochodem, u ajráka a USAFa se nechytám :-)

    Ohledně opiček - můžeš mi, Henry, věřit, že něco podobného (s vynecháním lidských nemocí) nakonec uspělo jako argument... :-)

    OdpovědětVymazat
  29. [25] Vidíš, Oby, to jsem si ani neuvědomila, jak jsem tam tu žádost kulantně zakuklila :-))

    OdpovědětVymazat
  30. [28] Už mi to řekla i Oby, omlouvám se.

    Jde o to, že US Air Force sice mají hezké letadlo, ale co se jejich výrobků týká, dávám přednost robotu přezdívanému \"Žebrák\" z románu L. Součka \"Runa Rider\". Vzal jsem ten komentář nějakou zkratkou, pardon.

    OdpovědětVymazat
  31. [30] :-)) V pohodě - jen jsem si chvilku myslela, že ten koment patří úplně jinému blogu. A pak jsem usoudila, že možná zkoušíš nějakou novou řeč :-)

    OdpovědětVymazat
  32. S NATO mám úplně stejnou zkušenost jako kolega. Hodinové kolony a pak pořádný pochoďák. :-(

    OdpovědětVymazat
  33. [32] Koníku, a to jste kvůli tomu jeli až sem k Ostravě? Mám Tě totiž zafixovanou spíš v Praze...
    No, ale muselo to být fakt husté... :-/

    OdpovědětVymazat