středa 25. května 2011

Poetické přezdívky, významné funkce

a nekonvenční množství lásky vyznané

  

Tajemství. Nechat si nějakou důležitou informaci jen pro sebe. Držet jazyk za zuby… Ne každý to hravě zvládne.

Ono obecně – udržet tajemství – to je taková holčičí slabina, co si budeme povídat.

„Mami, když budeme mít tu „desídku“, dostanete překvapení. Dáreček. Ale my to nesmíme říct…“ Po obrovském vnitřním, asi tak čtvrt-minutovém, boji se nadechne a dodá: „Já ti to ale prozradím. Bude to … (chvilka napětí) … bonbónek.“ „Luci, to jsi mi ale neměla přece říkat, když to mělo být tajemství.“ utrousím lehce káravě.  „No, vždyť jsem ti neřekla, jaký bonbónek to bude, přece.“ ospravedlní se. Trošku jí však to ospravedlnění zhatí dodatkové přiznání: „Protože to nevím…“.

  

Totiž teď jsme velké kamarádky. Trávíme spolu více času, než bylo možno v lednu či únoru, takže „mamizna“ je už definitivně pryč a momentálně vede takové běžnější oslovení: „kámoško-duhový-tulipánku-maminečko-moje-nejmilovanější“. Netřeba podotýkat, že oslovování je vyžadováno vzájemně vyvážené, takže nejsem také ochuzena o „kámošku-duhového-tulipánka-nejmilovanějšího“... Chlapi jsou pak u slečny až na druhém místě, takže mají přezdívky podstatně méně vypracované: „sedmikráska“ – bratr či „pampeliška“ – otec.

A protože mé mladší dítě má opravdu poetickou duši, ani při vyznávání lásky se u nás neskrblí. Klasické „mám tě ráda táááákhle moc“ se zdálo poměrně fádní, takže rozšiřujeme vzdálenosti z rozpětí paží až na obtížně vyčíslitelné fyzikální údaje. Začínalo se procvičováním zeměpisných dat „mám tě ráda až do Brna, … Prahy, … Španělska, … Afriky …“ až jsme pozvolna opustily přitažlivost zemskou a přesídlily se do oblasti vesmíru. Takže se, po rychlém přelétnutí planet naší hvězdné soustavy a dál přes mléčnou dráhu, občas máme rády ááž „na Duhovou planetu“, a to už je fakt něco! Bratr s otcem to u ní zatím docílili nejdál jen na „planetu Tyrkysovou“. Pche, žabaři!

   

A když už jsem zabrousila k tomu vesmíru, tak ve hvězdách se momentálně vznáší i mé starší dítko. Ale ten to pojímá o něco praktičtěji. Nevyznává lásku, rovnou přiděluje funkce. Jaké? Dost významné! Adélka ze školy má přislíben post „bohyně meteorů“, sám sebe pasoval na „boha mjěsíce“, Lucka se může těšit na titul „bohyně hvězd“ a dalších pár spolužáků pak bude jmenováno na „bohy mléčné dráhy, černé díry, slunce apod.“.

Jen já jsem utřela, na mě už pozice nezbyla. Fňuk!

Ale nééé, co se rmoutím! Přece:

  

Matka – žena plná ctností… Toť Bohyně domácnosti!

Nečte furt jen noviny, jako hlava rodiny…

Ale mazlí, tulí, hladí…

Bůh kosmu – ji NENAHRADÍ!!!

  

  

  

Tak zatím se loučím, milí-čtenáři-třpytiví-konvalinkovatí.

Fičím totiž na onu „desídku“ a jsem vážně zvědavá, jakýže ten dárek mě tam vlastně čeká? Tipuji, že poměrně velký! (116 cm a skoro 20 kilo)

  

14 komentářů:

  1. ... a jaký byl ten bonbónek?

    OdpovědětVymazat
  2. [2] Gombo, beztak výborný… Čokoládový… Ani netušíš, kolik se takových a podobných intenzivně ke mně dostává od doby, kdy jsem vyhlásila čokoládě stop-stav… :-/ Ale slečně dceři velmi chutnal… :-)

    OdpovědětVymazat
  3. [1] jarmilko, a nakonec fakt bylo. Překvápko mě nezklamalo.
    Hlavně, když coby nejvyšší holčička ze školky tančila mazurku s nejmenším tamním hochem… To jsem se málem udusila špatně tajeným smíchem… :-)))

    OdpovědětVymazat
  4. Hm, tak ty komenty fofrem kopíruju z wordu, takže místo těch fujtajblů, co to píše patří většinou tři tečky či uvozovky ... :-/

    OdpovědětVymazat
  5. [5] Tví Brňané Ti rozumějí. To je tak krásný článek!! Konečně rozumné tituly, poté, co jsem si vzpomněl na neblahé \"koordinátor ústřední rady vlády národní obnovy\".

    K tomu tajemství: Billy Connolly přišel s pronikavým postřehem, že muži udrží tajemství, ale nedokážou udržet větry, zatímco u žen je tomu právě naopak; z čehož tedy plyne, že když chcete ženě říct tajemství, musíte jí ho pošeptat do zadku.

    OdpovědětVymazat
  6. [6] Henry, děkuji :-) Tohle bude takový můj osobní uklidňující článek v případech, že mě ty ratolesti vytočí tak, až uvidím rudě a budu rozžhavena do běla (což jim, mimochodem, jde poměrně slušně) :-)

    ad tajemství - zajímavá teorie :-)))

    OdpovědětVymazat
  7. ešte šťastie, že aj ty si žena, a teda neudržíš tajomstvo, pretože inak by nebolo na tvojom blogu veľa na čítanie... :-)

    OdpovědětVymazat
  8. [8] hastone, pěkně kulantně napsané, že jsem ukecaná ženská :-))

    OdpovědětVymazat
  9. :-))) Připomnělo mi to větu z jakési dětské knihy: Až na měsíc a zpátky, tak moc tě mám rád.

    OdpovědětVymazat
  10. [9] nominek, podľa mňa je ukecaný ten, kto mláti prázdnu slamu a to ty nerobíš. tvoje texty si vždy rád prečítam :-)

    OdpovědětVymazat
  11. [11] hastone, tak to mě těší, děkuji :-)

    OdpovědětVymazat
  12. [10] Evi, tak to by mě docela zajímalo, z které? I když, teda moc se v ní zas nerozšoupli :-)

    OdpovědětVymazat
  13. To je krááááásné!!! :-)))

    OdpovědětVymazat