Nic moc se neděje, všude jen závěje...
...tak si trošku zavzpomínám na léto.
Měli jsme před sebou skoro celý volný den a před návštěvou koupaliště jsme se rozhodli zajít na včasnější oběd (s plným žaludkem se prý lépe plave, nebo tak nějak se to říká).
Jo, a po obídku bylo ještě třeba u jednoho laskavého pana optika nechat spravit brýle, které se mi povedly nedávno trošičku vylepšit.
Zaparkovali jsme na náměstí a skoro jako zločinci jsme se po roce vkradli do naší, dříve tak oblíbené, restaurace. Se stolečkem na hraní a venkovním posezením. Přátelské k dětem.
I když po naší loňské návštěvě si nejsem jista, zda úplně ke všem...
Měli jsme celkem štěstí, obsluha byla jiná, takže nás nepoznala. Né, že bychom dávali tak obrovské tringelty a všichni na nás nemohli dojetím zapomenout. Ale máme ty děti, znáte to...
Takže jsme se usadili, dostali jídelní lístky a zatím pohoda. První problém nastal, když jsem se Lucinky zeptala, co chce na pití a ona zabodla prstíček na jeden řádek v nápojovém lístku. Nechtěla pochopit, že tu Tequilu ji opravdu neobjednám a první šprajc byl málem na světě. Naštěstí bylo horko a žízeň, povedlo se mi to nakonec ukecat. Dostala vodu.
Po loňské zkušenosti bych ani do ničeho dražšího prachy nevrážela. Co kdyby i letos Tomíka napadlo, že půjde zkontrolovat, proč jim to tak dlouho trvá a zas vrazil do těch výkyvných dveří o sekundu dřív, než obsluha na druhé straně s plným tácem pití... To si člověk „vydělá" nějakou tu stovečku, ani nemrkne. Taky tam tentokrát nebyly žádné další, nedej bože náhodou hodné, děti. Tím pádem nehrozilo, že je ta naše smečka bude zdařile terorizovat, jak tomu bylo minule.
S objednáváním taky žádné obstrukce. Děti v restauracích jedí jediné jídlo. Nudlovou polívku. Poučeni z dřívějších nezdařených pokusů ušetříme za různé dětské speciality, palačinky nevyjímaje. My s manželem máme jasno, jdeme na svou oblíbenou pochoutku.
Polívku naštěstí donesou vcelku brzy, takže děti se zabaví foukáním, srkáním, bryndáním, probíráním nudlí, vyšprtáváním pažitky (Tom) - petržele (Lucka) a pohazováním játrových knedlíčků po sobě a přilehlém okolí. My se letos s manželem najíme taky celkem v klidu, když nepočítám pár drobných odboček na záchod apod.
Optiku jsme tím naším pohodovým obědem prošvihli o 2 minutky. Nevadí. Vedle je krásný park, tak tam tu půlhodinku počkáme.
„Děti, půjdeme do parku." sdělíme jim změnu plánu. „Mám ráda párek" zvolá nadšeně Lucinka. „Kde je? Tady žádný není..." začíná kvílet Tomášek.
Na bráně parku se skví nápis: „zákaz venčení psů". Bezva. Můžeme nechat dítka proběhnout po trávě.
Relaxační půlhodinka v zeleni má na mě nečekaný vliv. Teda, jako na můj mozek. Vzpomenu si, že jsem Lucce nevzala plavky.
Taková drobounká překážka. Na tom novém koupališti se ani prtě bez plavek nepobrouzdá... (hlídaj´to tam svalouši v oranžových trenkouších)
Skleróza, má věrná přítelkyně, připraví mi tedy lehké zpestření. Proběhnu se po všech okolních prodejnách plavek („Sorry, dětské opravdu nemáme"), abych až ve čtvrté naštěstí uspěla.
A pak už jen koupání, slunění, nanuky, pohoda a...
...a jedna malá záhada:
Proč mají tatínci takovou urputnou potřebu narvat vřeštící a vzpouzející se dítě pod vodní hřib?
Toto tajemství jest mi i nadále skryto...
Nomi, tak jsem se tu trochu ohřála při Tvojí vzpomínce na léto. Jenže s jídlem roste chuť, a tak se teď půjdu ještě víc ohřát do práce. Přece jen je ta ZIMA potvora studená! ;o)))
OdpovědětVymazatA ti svalo-uši v trenko-uších, ať moc nemachrujou. Já ještě v 6 letech chodila do bazénu ve spoďárech a každému plavčíkovi to bylo jedno. ;o)))
Protože dítě pod vodní hřib prostě Patří. To je jedno, že vřeští a zmítá se, ono se mu to bude líbit, uvidíš :-)
OdpovědětVymazatNa mně spáchali to samé :-D
[1] Oby, ale zas to s tou prací nepřepal! (teplo, ale přiměřeně)
OdpovědětVymazatNo jo, svalo-uši (chachá, to je dobré) - ve Tvých šesti letech nebyl na Olešné aquapark s bazény z nerezu... (bez plavek do nich nelezu - si asi říkají firemní heslo a vztáhli to i na prťo-uše)
[2] Cirrat, ono se jim to zatím FAKT nelíbí, narozdíl od manžela, který v tom vidí smysl návštěvy koupaliště. A tak jsem ho chtěla mohutně zprdnout, že se to chudáčkům malým nedělá ... a jak tak chvilku koukám, tak ono to těm nebohým dětem provádí velké procento i ostatních tatínků... (maminky nééé, ty soucítí a přemýšlí, že zprdnou ty přeaktivní tatínky) :-)
OdpovědětVymazat[4] Dyk jo, mně je to jasný... Já ti jen předvádím, jak zřejmě myslí tatínkové...
OdpovědětVymazatHádanka je jasná. Je to zvyk z paleolitu. Muži připravují děti-budoucí lovce na okolní prostředí;-)
OdpovědětVymazatnení to stejný pud, který nutí některé muže vyhazovat své ani né roční děti vysoko do vzduchu, přičemž kojenec je tak vyděšený, že se nezmůže ani na řev, pouze na takový ten křečový reflex, stejný, který udělá, když s ním položeným na zádech pediatrička cukne za nohy?
OdpovědětVymazatJeště že nemáme nízký stropy...
To není žádné tajemství, Nominku. To je tím(jako spooousta jiných věcí), že chromozom Y není ypsilon, ale X bez nožičky...
OdpovědětVymazatJanice, fuj! To byla šovinistická podpásovka! Vsadím se, že ti ten Y jde fyzicky k duhu, tak se nerouhej, ať neskončíte jako v tom slavném polském filmu, děvčata! :-)
OdpovědětVymazat[4] ...tak to jo. :-))
OdpovědětVymazat[2] Tebe tam nacpal taky tatínek? :-) Já jsem starší kousek, za mých mladších let hřiby nebyly - takže mě tam nacpal (skorodobrovolně) až manžel. Jen jsem tehdy netušila, že to je část tréninkové přípravy na ratolesti :-)
[6] Kamio, tak to je skoro vědecké zdůvodnění. S tím téměř nejde nesouhlasit. :-))
OdpovědětVymazatJen se přiznám, že jsem si až dosud myslela, že to je finta, jak se na koupališti nenápadně zbavit dětí. Ony totiž potom s tatínkem do velkého bazénu nejdou (pro sichr) a drží se raději v brouzdališti máminých plavek... :-)
[7] Niger, myslím, že to je naprosto totožný pud, jako ten nutící muže ty vyhozené děti ještě učit udělat ve vzduchu něco jako přemet a pokud možno je pak chytit hlavičkou dolů...
OdpovědětVymazatMyslím ale, že Kamio mi tu nejasnost zrovna vyjasnil... :-)
[8] Chachá, to je Janice dobré, to jsem neznala. Myslím, že to brzy manželovi vysvětlím :-)))
OdpovědětVymazatAle Kamio [9] neboj, jen přiměřeně. Jak v tom slavném polském filmu dopadnout určitě nechceme :-)
Kdo by pak odhazoval auta ze závějí a vrrrtal v paneloch... :-))
Náhodou, naše dítě pod vodohřib nikdo necpe. Leze tam samo! Že by bylo mimo normu? Pravda, vidí, že jeho otec to přežil bez větší úhony a příklady táhnou, že? ;o))))))
OdpovědětVymazathttp://lh6.ggpht.com...mushroom.jpg
[14] Oby, nejspíš na velikosti ... záleží :-)
OdpovědětVymazatU nás teda takové obří hřiby nenarostly...
Když vono tu asi je víc vlhko, sou tu ty Velký Jezera, totiž... To pak ledacos narůstá do nevídaných rozměrů. ;o)))
OdpovědětVymazat[16] Chichi, skoro se bojím zeptat, co všechno tam u vás do těch nevídaných rozměrů dorůstá :-)))
OdpovědětVymazatKryptidi?
OdpovědětVymazat[17], [18] To přesně mne napadlo, jenže jsem si nemohla vzpomnět na to slovo \"kryptydi\". Tady to tedy máš, Nomi, z pera nejpovolanějšího, ehm, teda vlastně z klávesnice. ;o)))
OdpovědětVymazatTady mala ukazka:
OdpovědětVymazathttp://museum.cwlwd.com...ters.html