čtvrtek 3. prosince 2009

Střípky z čekárny

aneb Drbny a záhadné zvíře Pepa... 

  

V čekárně u dětské doktorky (kde bych mimochodem posledních pár týdnů mohla mít uvedeno přechodné bydliště) mě zaujal jeden chlapeček: zoolog-vojevůdce. Hned po příchodu si na lavičku začal rozmísťovat do šiků divokou zvěř a pěkně si to komentoval: lév - pepa - tygr - slon...

Ten Pepa ve smečce mě docela zarazil. Přiznám se, zvědavost mě překonala. Přece jen, co to může být za zvíře - Pepa?

Neodolala jsem - a nakoukla.

Byl to...

  

... gepard.

  

--------------------------------

  

Jo, a taky mi nedávno zrovna jeden Pepa (tentokrát ne gepard) objasňoval, že člověk se stane echtovním důchodcem, když se začne bavit o nemocech.

Netuší, jak se mýlí.

Ono totiž takové příjemné povídání si o nemocech může klidně začít už  v útlém věku. Stačí, když na sebe narazí dvě drbny.

  

Což se nedávno stalo.

  

Lucinka se sešla v čekárně se stejně ukecanou holčičkou. Začaly konverzovat:

„Já chodím do školky. Do kužátka." zahájila výměnu informací Lucka.

„Já taky chodím do kužátka." („Anetko, ty přece chodíš do medvídka." - lehce ji opravila maminka.)

Anetka mi byla hned sympatičtější. Taky si nějak ty zvířecí třídy pletu.

„Já kuckám" pokračovala ta moje informační kancelář.

„Já taky" okamžitě přišla odpověď.

„Já nejvíc! A moje maminka je taky nemocná."

„Moje taky..." nedala se zahanbit Anetka.

  

Jo, a něco jako ochrana osobních údajů se u drben nevede:

„Já se jmenuju Lucka Nominková a moje maminka Nominek..."

(Kdyby tam byl Tomík, tak ještě přihodí výši mého platu, babiččina důchodu, obsahu své pokladničky a objem částky, kterou dlužím Lucce...)

  

Když už se slečna rozpovídala (šťastná, že má publikum) stihla ještě i ostatním usmrkaným marodům s doprovodem poskytnout první část poučné přednášky z biologie:

„Já šem byla v bžíškuuu, u maminkyyy, malé miminko a pak šem še nalodila, no."

   

Nicméně jsme byli na řadě, takže nemocní chudáčci v čekárně se už nedozvěděli tu druhou, neméně zajímavou část:

„Cholky mají pipinku a kluci pinďu!",

Mi spadl tak trošku kámen ze srdce, neboť jsem před zvědavým davem nemusela odpovídat na: „A plo-oč je to táák?!"

  

      

A s něčím se musím pochlubit.

Zatímco jsem si pro jistotu držela (poměrně pevně) Lucku u sebe, ta druhá maminka bezelstně psala smsku -  s potěšením tedy mohu napsat, že...

...tentokrát to nebylo moje dítě, co v čekárně vytřelo podlahu pod lavičkami...

(jupí)

  

 

14 komentářů:

  1. Gepard pepa. :D :D :D LOL!!!

    OdpovědětVymazat
  2. U nás je zase zvíře Kydr:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Bosorko, tak Kydra nemáme, ale pro změnu lpíme zásadně na Točičce!
    (přes tu nejede vlak ani s nácvikem ko-ko-ko-Točička...)

    OdpovědětVymazat
  4. pepa zní rozhodně lépe než gepard:)

    OdpovědětVymazat
  5. a jak se dá vysvětlit dítěti, proč má holka pipinku a kluk pinďu (prostě proto?)? Už sonduji v budoucnu důležité informace :o))

    OdpovědětVymazat
  6. pepa zní mnohem mírumilovnějc, než gepard :-)
    Anetka je dobrej parták :-) rozhodně tě v ničem nenechá samotnou :-))

    OdpovědětVymazat
  7. 4) hastone - souhlas :-)

    5) jarmilko - hodně blbě, protože na jakoukoli i sebelépevykonstruovanou odpověď následuje bezelstné, ale zato neústupné: \"A ploč!\"
    Takže zatím jsem naprosto selhala coby vysvětlující rodič a chytám se záchranného - \"Prostě proto.\" (jo, a kupodivu tahle odpověď byla nakonec uskpokojivá - jen netuším na jak dlouho...)

    OdpovědětVymazat
  8. 6) Jo, přítelko, Anetka mě fakt potěšila (nejen tím, že vytřela místo Lucky).
    Ty třídy se mi vážně pletou. Ještě před pár lety to bylo A-B-C, tak to se mi pamatovalo líp :-) Rozlišit berušku a kuřátko mi činí lehčí problém :-)

    OdpovědětVymazat
  9. u nás ve školce se to neplete, třídu Soviček má paní učitelka Ptáčková a Kytičky učí pančelka Trávníčková :-)

    OdpovědětVymazat
  10. 9) Báro, tak u vás to teda máte vychytané! :-)

    OdpovědětVymazat
  11. No, u nás byly školkové třídy rozlišené podle barev. Zelená, žlutá a modrá, myslím. ;o)

    OdpovědětVymazat
  12. 11) Oby, taky docela kruté - ona ta zelená s modrou se spoustě dětí (někdy nejen jim) plete :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Tahle bezelstnost dětí je skvělá :-) I když fakt, že když já jsem v tu chvíli rodič, nejradši bych splynula co chameleon s okolím. Tuhle jedna mámina známá vysvětlovala Mikovi, že má v puse dvě dírky, koláčovou a na polykání. A on se hned rozparádil a že má taky jednu dírku vzadu a na pindíku, který okamžitě vytáhl z kalhot, aby se pochlubil :-)

    OdpovědětVymazat
  14. [13] valkil, tak ten příběh mě odrovnal!!! Mik je holt muž činu :-)))

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.