sobota 5. prosince 2009

TICHO!!!

 O nočním masakru a kapesníku... Růžovém!

  

Tak si představte - jsou čtyři hodiny ráno, je klid, vy konečně máte za sebou:

  • - nacpání sirupu do jednoho zmítajícího se dítětě
  • - převlečení jedné počurané postýlky
  • - vtlačení antibiotika do druhé spící ratolesti
  • - další uspání a uklidnění té první příšerky

... a můžete v klidu spát.

Což taky s radostí děláte...

To, že se k vám zase ta malá prďola nacpe do postele se rozhodnete už ani nevnímat ...

... a sladce si spíte...

  

Klídek, pohoda, jen pravidelné oddechování...

  

   

Najednou, z ničeho nic, vám to malé sladké stvoření vedle vás do ucha zařve:

   

„TICHOOO!!!"

    

Než se vzpamatujete z náhlého šoku, najednou - buch! - dostanete pěstičkou do zad a zařve to na vás, jak Herr Generál na buzerplacu: „Dej mi ten batoh!!!".

Napůl v šoku jen vyblekotáte - „Lucinko, já žádný batoh nemám."

Odmlouvání se netrpí - buch! - „Dej mi ten batoh!".

„Lucinko, pšt, to se ti něco zdálo, spinkej."

Jo ták, zloduch se chce vymlouvat - buch - „Dej mi ten batoh!".

„Luci, pšt, nemám batoh. Spinkej."

Nenechá se ovšem zmást - buch - „Dej mi ten batoh!".

...

...

...

Po deseti masážních úderech do zad a malém zamyšlení je požadavek lehce obměněn:

„Mlíko?"

Mám vyhráno, už mě neumlátí...

   

----------

    

Nicméně, „dobrá" noční nálada přetrvává i po probuzení.

Příšerka už je z té chřipky unavená a má toho všeho dost, tak je třeba to doma trošku rozhýbat.

  

V okamžiku, kdy má pod nosem solidní nudli, rozhodne se, že smrkat nebude do ničeho jiného, než do látkového kapesníku, a to růžového!

Ani nevím, že nějaký růžový doma máme.

Takže si hned ráno střihneme malou rozcvičku, kdy naháním řvoucího usoplence s papírovým kapesníkem. Stav je poměrně vyrovnaný. Za každou nudlí, kterou se mi podaří utřít, následuje okamžitě další...

„Lůůůžový kaaapeeeesníííík!!!" lká tygr neúnavně.

Při honičce mi padne zrak na ty dva obří koše prádla nachystaného k žehlení. „Třeba budu mí štěstí." napadne mě a zalovím v jednom z nich. Vítězoslavně vytáhnu kapesník s vínovým okrajem - „Na, Luci, tady je jeden růžový." podbízivě říkám, zatímco se drakovi snažím zlikvidovat soplíky. Příměří skoro vyhlášeno, dráček milostivě do kapesníku i zafuní...

...ale, aby to nevzdal tak snadno, tak se pro jistotu zeptá: „Je vyplaný?" Polevím v ostražitosti a v očekávání drobné pochvaly, odvětím: „Ano, je."

„Béééé, ja nechcííí vyplanýýý."

A mi velice rychle dojde, že uznání se dnes nedočkám. Dcerka se zrovna ukrutně utápí v bezvadné náladě typu Trautenberg (kyselo je moc kyselý, bramborák moc bramborovej)...

Rezignovaně sáhnu do druhého koše s prádlem, vytáhnu stejný kapesník, trošku ho pomuchlám a se slovy: „Na, Luci, tento vypraný není." ho podávám tomu svému usouženému drobkovi.

Kapesník je vděčně přijat.

Příměří vyhlášeno...

  

  

Do příští války...

 

  

   

 

Takže, kapesníkům zdar! Růžovým zvláště...

Nazdar!

  

PS: A dejte nám někdo konečně ten baťoh, ano!

   

28 komentářů:

  1. :-D Tak přeju pevné nervy v dalším klání ! :-D

    OdpovědětVymazat
  2. :o))) báááječný :-) naprskala jsem si na displej.
    Gymplačka se tuhle dožadovala kafe :-) taky jsem se posmála :-)
    hlavně se rychle vymaroďte, ať se nezblázníš úplně :-)

    OdpovědětVymazat
  3. 1) Maire, děkuji. Tobě držím palce zas při hledání práce!

    OdpovědětVymazat
  4. 2) přítelko, Ty máš poprskaný displej, zato já se v noci málem potento, jak jsem se lekla :-)

    A máš pravdu, už mi to trochu leze na mozek - a nejen mi... Teď jim oběma zrovna nějak otrnulo, tak zas mají snahu z bytu udělat kůlničku na dříví... uááá :-)

    OdpovědětVymazat
  5. nominek, za dvacet let se tomu budete všichni společně smát..:-)

    OdpovědětVymazat
  6. 5) hastone, pokud je do té doby neumlátím kapesníkem. Růžovým... :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Jé, Nomi, proč jsi jí nedala ten batoh? Třeba by zapomněla na mlíko...
    Naštěstí látkové kapesníky skoro žádné nemáme a zájem o ně není. Jinak jsem taky mohla mít kolikrát pěkně zavaříno. ;o)))

    OdpovědětVymazat
  8. nemocne deti v horeckach je horor. Muj nejstarsi takhle videl zizaly. Musela jsem za nim do postele. A to nekolik dni po sobe. Bal se ze ho zizaly sni.

    OdpovědětVymazat
  9. 7) No jo, Oby, očividně jsem zatím matka začátečník, co nezkušeně chodí spát bez batohu. Neboj, vychytám to... :-)))

    Tak my máme doma látkových kapesníků tuny. Pokud nějaká kapesníková továrna nekrachla, tak nejspíš díky nám. Kapesník, kam se podíváš... (jen teda ty růžové nějak nejsou)

    OdpovědětVymazat
  10. 10) no, ono být sněden žížalou teda vážně není moc příjemná představa... :-)

    Ale vážně, vůbec některé ty představy dokáží děti potrápit. A to je u nás doma ani nestrašíme žádnými strašidly, čerty apod.
    Jak Raduš píšeš o těch žížalách, tak Tomík se tak zas bál nějakého velkého psa za oknem (bydlíme ve 3. patře). Taky ho to drželo docela dlouho...

    OdpovědětVymazat
  11. ja pouzivam v praci jako jedina latkove kapesniky k vseobecnemu obveseleni ostatnich. pry dneska kazdy kulturni clovek pouziva papirove. ja jsem konzervativec a tak mi kolegyne donesly jeste kapesniky z vybavy. pry je jiz nikdy nepouzijou

    OdpovědětVymazat
  12. 11) Raduš, já teda v práci papírové a svého času jsem měla snahu zavést je i doma - ale nebylo přijato.
    Vyloženě děti ty látkové milují - a čím víc se jich po bytě povaluje, tím líp! Navíc se jimi dají krásně přikrývat panenky a plyšáci...

    OdpovědětVymazat
  13. já dlouho používala zarytě látkové sopláky... nejlépe ty veliké pánské! Ale přešlo mě to, jakmile jsem začala bydlet bez maminky a musela bych ty zanudlený humusáky sama odnudlovávat!!! Bléééééééé .o)

    OdpovědětVymazat
  14. Taky ještě používám látkové - když mám totiž jednou do roka rýmu, tak by musel být byt zaskládaný papírovými. To mi totiž prostě teče z nosu, teče a teče, až se divím, kde se tolik vody bere.

    Dětské představy v horečce: Spolužák na základce měl jednou čtyřicítky a viděl v halucinacích, jak se jim křiví v pokoji skříně. Všechny pravé úhly byly najednou jiné, skříně tancovaly po pokoji... on je tak fascinovaně sledoval...

    OdpovědětVymazat
  15. nomi, prostě úžasný .... dovedeš to podat tak perfektně, že už mě ani neprudí moje problitá postel(jedna noc) a následně kompletně pročůraná (ta stejná) postel (druhá noc). Jen nějak musím vyřešit stav lůžkovin v mé domácnosti, bo spát porád ve spacáku je dost podstandard ... fakt to dost šustí. Takže batohům zdar a ať se příšerky brzy uzdraví!!:o))

    OdpovědětVymazat
  16. [13] Jarmilko, tak u nás ty kapesníky nejsou ani tak zanudlené, jako spíš velice pečlivě rozmístěné po celém bytě.
    A zrovna tento týden jsem zjistila, že oproti papírovým mají tu nespornou výhodu, že většinou nejdou moc snadno rozcupovat na deset a víc dílků...

    OdpovědětVymazat
  17. [14] squire, tak na takovou tekutou mega rýmu vychází nejlíp toaleťák :-) Mám o tom rozepsaný článek, jen jsem teď nějaká chcíplá to dokončit... :-)

    OdpovědětVymazat
  18. [15] Jé, Tino, vy taky marodíte? To je napdr, co?
    Poblitou postel jsme taky měli (v začátku), pak tři noci za sebou počuranou. To je nejlepší zábava - místo spánku je fajn si tak cvičně čistit matraci a převlíkat ložní prádlo... Vždycky mi přes den jedno povlečení uchslo a další v noci padlo za oběť. Tak jsem to čtyři dny točila. Taky budu muset něco dokoupit, i když na spacák teda nedošlo... (což by ovšem možná ocenila po batohu toužící slečna...) :-)

    OdpovědětVymazat
  19. Týjo, koukám, že přituhuje..

    OdpovědětVymazat
  20. [19] jo, Bosorko, přituhuje. Zrovna jsem dobušila dnešní příspěvěk, tak je to ještě o něco tužší :-)

    ---
    A mimochodem, zrovna jsem nakoukla a na počítadle je 19999 - tak si dovolím udělat ten přemezující \"klik\" :-)

    OdpovědětVymazat
  21. Ty si to zasloužíš - tak si aspon klikni pro potesení;-)

    OdpovědětVymazat
  22. Nominku, i je tu u Tebe tak fajn, škoda že tak nějak není čas sem chodit pravidelně, vždycky mně dokážeš rozesmát, hrozně hezky píšeš...no, to by stačilo, abys nezpychla a pořád psala tak hezky!:o))

    OdpovědětVymazat
  23. [21] Bosorko, tak jsem si klikla ... a někdo mě předběhl... byla jsem až 20001
    Ale potěšení mi to nevzalo :-)

    OdpovědětVymazat
  24. [22] tazinko, moc děkuji :-)
    Chtěla jsem zpychnout, narostlo mi ego - ale zadek se tím nezmenšil, tak se zas pokorně vracím k tomu egu původnímu...
    :-)

    OdpovědětVymazat
  25. taky sem nestíhám chodit pravidelně, ale o radši se pak začtu. :) uzdravujte se!
    Jo a kapesníky papírové - nemusí se žehlit.

    OdpovědětVymazat
  26. [25] Petisee, nápodobně :-)
    Včera jsem se první půlku článku obstojně bála :-)

    Ovšem ty pidipapírové kousíčky roztroušené po celém bytě taky teda nic moc... Zlatá odsávačka :-)

    OdpovědětVymazat
  27. jo, odsávačka! :)), zkus odsávat desetilétýmu frájovi - pošle Tě do kelu. :))

    OdpovědětVymazat
  28. [27] no, ono mě to do kelu poslalu už někdy po roce... To byl jen nostalgický povzdech :-)))

    OdpovědětVymazat