středa 1. září 2010

Velká pra-zvěř, smutná zpráva a biják

Prostě, zbývající drobky prázdnin...
 
Věrni našemu letošnímu neplánovanému plánování (či plánovanému neplánování), v úterý ráno, vzhledem k počasí, stanovili jsme jako reálný cíl - výjezd do herničky. Četli-li jste předchozí plánově-neplánový příspěvek, nepřekvapí vás, že jsme, místo herny, konečně skončili v tom Dinoparku.
A hned, ze všeho nejdřív, šupky hupky na to třírozměrné kino. V předsálí jsme nafasovali ne moc vydařené napodobeniny těch potřebných spešl brýlí a čekali, kdy nás pustí do promítacího sálu. Cože, už jsme v něm? Aha, je to na stojáka. Druhohorní podmínky 3D promítání jsou, pravda, i co do kvality dosti odlišné například od IMAXu, ale děti jsou z kraťoučkého filmu o zatoulaném vajíčku, a posléze i mláděti, solidně nadšené. Už teď na ten trhák chtějí znovu.
Po skončení bijáku jdeme obhlídnout terén. Plno přerostlých potvor, které syn bravurně pojmenovává, dcera sleduje s nelíčenou hrůzou majíc pláč na krajíčku a já si tak říkám - „Hm, pěkné, ale docela malé...", když v tom dojdeme k jednomu okraji a naskytne se mi pohled dolů.

 

Ha, tak zas tak malé to tady teda není, přehodnocuji svůj zbrklý úsudek.
Na plošinu pod námi vede buď okružní procházka lesíkem, nebo brutusácká stezka hbitých deinonychů kolmo dolů.

 

Necítím se být ani hbitým deinonychem, dokonce ani horskou terénní kozou, lákám tedy rodinku na pochod lesem se slibem, že tudy, ano, určitě tudy půjdeme, ale až nazpátek. To ovšem netuším, že při zpátečním výstupu se mi usadí na zádech živé závaží. Snažím se statečně nedávat najevo, že mám smrt na jazyku a předstírám stoupání rozvážného, dokonce velmi rozvážného, pokořitele kopců a pohoří, než živému závaží zhruba ve druhé třetině dojde, že by se matka-nosič taky mohla vyvrátit a hrozí mu tedy jisté riziko zalehnutí. Milostivě opustí můj hřbet a svižně (mám dítě kamzíka?) odhopká nahoru. 
Poslední dobou se nám stává, je-li někde vláček, je třeba prubnout jeho trasu. Dole byl vláček. Prubli jsme trasu. Když se v temném lese u probouraného pletiva ozvalo z amplionu varování, že utekl tyranosaurus rex (jo, to je ten co kouše), obě děti viditelně pobledly. Znatelná byla také jejich úleva, když na konci trasy zaznělo hlášení, že se ho již podařilo chytit. Mi se pak ulevilo asi až o dva dny později, kdy se dcerka přestala konečně pořád dokola ptát „Ploč utekl? A jak utekl? Chtěl nás sežlat? On utekl? Ploč utekl? Jak udělal tu dílu?" .... a mnohé další kreativní variace dotazů na toto nevyčerpatelné téma...
 
---
Jak už jsme byli rozjetí v těch výletech, dali jsme i tu Lešnou. Cesta, oproti té loňské, probíhala až nadpozemsky pohodově (příšery asi nebyly zcela ve formě), takže abychom nezpychli, přivedli nás z blížící se nirvány na zem tentokrát né děti, nýbrž příslušníci. Ti, co mají pomáhat a sloužit. Dbalí svého poslání,  úslužně nám pomohli od části zajisté přebytečných peněz.
Jinak se už nic moc výrazného oproti loňsku nedělo. Pouze starý lachtaní samec John nám letos kočár nepostříkal žádnou mohutnou vlnou jako před rokem. Bohužel ani né tak z důvodu, že už vozítko pro dítko nepoužíváme, nýbrž z mnohem smutnější příčiny - letos v červnu zemřel...  Ale máme ho aspoň na fotce.  

 
 

Přijeli jsme později, tak jsme to moc neprotahovali a po krmení lachtanů rovnou na dětskou lanovou dráhu. Letos už to tam Lucka neucpávala celé, akorát jedno kritické místo se ještě vyskytovalo. Poté už jen klasika - poníci, vláček a zpět domů. ¨
Pouze si dovolím drobné, leč výrazné, varování - v penzionu u parkoviště si rozhodně nedávejte valašskou kyselicu. Hnusnější zelňačku jsem zatím nikde nejedla, a to si ji dávám skoro všude. A taky vězte, že když před dětmi utrousíte něco o hnusné polívce, berou za svou povinnost o tom důležitě informovat obsluhující personál.
 
---
I na Kukyho došlo.
Tentokrát jsme do bezreklamového kina dorazili skoro na čas, jen nás pro změnu vypekla fronta u pokladny. Ta ovšem nevadila Lucce, neb si s nějakou babčou stojící za námi „dobže popovídala" - tj. důležitě ji sdělila, že taky už ztratila jednoho medvídka.
Mi se to celkem líbilo (mám prostě pro Svěráka, ač tam „jen" mluvil, dlouholetou slabost), ale věřím, že pro některé děti to mohl být i strašidelný zážitek. Mé ratolesti film ustály celkem statečně, jen kupodivu po delší době obě té noci přilezly ke mě do postele... Chůva McPhee je nadchla o poznání víc.
Teprve cestou z kina jsem si uvědomila, jak pečlivě jsme přišli na představení o milovaném plyšákovi tematicky vybaveni. Dítka ty své „mazliky" totiž tahají naprosto všude, tak už to skoro nevnímám. Zadarmo se do kina propašoval polštářo-krtek, co již šestým rokem věrně pronásleduje Toma na každém kroku

 

 a Lucka načerno pronesla kdysi bílého Bobka (momentální odstíny šedi na jeho srsti se liší dle doby uběhlé od posledního praní).
 
Konec dovolenkového psaní
 
Howgh
 

15 komentářů:

  1. hotová sága!

    Dinopark - Neboj se, nemáš dítě kamzíka, nýbrž hbitého deinonycha! ;o)))

    Lešná - zajímalo by mě, jak vypadá ta dětská lanovka. Prosím foto! Poníky a vláček (dokonce i lachtana) si dovedu jakžtakž představit, tu lanovku moc ne...

    Kino - No, tak to jste měli pět za cenu tří, to se vyplatí. A není nad to, poklábosit si s cizí babčou ve frontě na lístky, že? ;o)

    OdpovědětVymazat
  2. nominku, jak jste zvládli první den?
    mě se Kuky líbil moc :-) strašně pohladil po duši

    OdpovědětVymazat
  3. [1] No vidíš Oby, to mě nenapadlo... :-))

    Ta dětská lanová dráha - to je takové visuté průleziště - mezi stromy zavěšené sítě a různé jiné překážky, mezi nimi dřevěné budky na \"oddych\" a na konci taková poma-lanovky. Tu vyfocenou ale asi nemám, fotnu ji někdy tady na hřišti - poslední dobou už jich je vícero...
    Kousek té dráhy (zrovna jedna ta síť a pavučina) je vidět ještě tady:
    http://nominek.bloguje.cz...lka.php

    Cha, fakt vůbec nevím, po kom to klábosení ta moje holka má ;-))

    OdpovědětVymazat
  4. [2] Přítelko, tak nechci to zakřiknout, ale zatím na jedničku s hvězdičkou... Jsem neskutečně mile překvapena!

    Mi se Kuky taky líbil, dospělí si tam najdou zas něco úplně jiného, než děti...
    Jen pro ty prcky to úplně není - mělas´pravdu, trošku strašidelnější a občas bych to zkrátila... Ale za sebe, já byla spokojená :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Pěkně! :-) Tvůj malý deinonych si evidentně na tvých zádech odpočinul a pak mohl osvěžen odklusat.

    Mé sympatie s nekonečným přívalem otázek - jako bývalý moderátor fóra to znám. A proč to je takhle? A proč jsou taková pravidla? A proč jste se tak rozhodli? A proč udělal tohle?

    OdpovědětVymazat
  6. hnusné brambory?
    ;-)
    moje žena jen zděšeně pronesla: \"No ty seš hroznej!\"

    OdpovědětVymazat
  7. [5] cirrat, pro malého deinonycha to byly otázky života a smrti, očividně... :-))

    Ale dělat dobrovolně moderátora fóra, kde by byl někdo tak drzý a vznášel dotazy... to néééé :-)))

    OdpovědětVymazat
  8. [6] Cha, Gombo, nebudeš věřit, ale přesně na Tebe jsem u té zdrbané zelňačky myslela, jen si mi nepovedlo dohledat ten Tvůj článek na hození linku :-)
    Ještě nejsem tak asertivní jako Ty, vrátit mi ji bylo blbé, a pak jsem si to vyčítala - páč nic jiného si ta šlichta nezasloužila...

    Ti řeknu, ty Tvé brambory ve srovnání s tou mou zelňačkou musely být excelentní! :-)) A to tam ani vrchní nebyl nějaký divný... :-)

    OdpovědětVymazat
  9. [9] No jo, Žrádýlko, měli jsme o dovolené pomalý rozjezd, tak to pak bylo třeba v závěru trošku popohnat :-))

    OdpovědětVymazat
  10. ale byl skoro víc pro dospěláky. A když jsem \"musela\" svá vnoučata vyvést také na Příběh hraček 3, tak jsem si nemohla nevšimnout v určitých fázích velké podoby. ještě, že jsem KUKYHO viděla dřív ...

    OdpovědětVymazat
  11. [11] NULI, máš pravdu, teoreticky si tam možná dospělí našli víc, ale i dětem se vcelku líbil. Prostě dobrý rodinný film... :-))

    Příběh hraček jsem neviděla ani jeden díl. Je to dobré?

    OdpovědětVymazat
  12. \"Toy Story\" je asi nejlepsi videt ty jednotlive casti postupne za sebou, ono to volne navazuje (i kdyz je novej pribeh, vystupujou tam stejne hlavni postavy). Detem se libil, ale ja jsem z toho moc odvazana nebyla, bo preferuju filmy s zivymi herci. Rekla bych, ze to tak akorat na vek Tvych deti... ;o)

    OdpovědětVymazat
  13. [13] jsem byla ja. Jsem na laptopu, bo windows 7 zdechnul, tak jsem si nevsimla, ze nenaskocila automaticky adresa. ;o)

    OdpovědětVymazat
  14. Oby, tak anonym jsem schopná napsat, aniž by mi zdechnul windows :-)) - to jako že naprosto chápu :-))

    Hm, na ten Příběh hraček si asi počkáme, až bude v telce, teď nejspíš dávají jen ten třetí díl - a po mnohých zkušenostech, třetí díly nebývají lepší než ty první... :-))

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.