pondělí 23. května 2011

Pokračování dortové ságy

I s fotem.
 
Ták, plna elánu se hnedka po ránu vrhám na to! Na řádění s marcipánem. Raději si přivstanu, ať vše pěkně zastanu. Přivstanou si ovšem i zvědaví kritici.
„Hm, to má být ten Spongebob?“
„Ten Spongebob vypadá divně...“
„Kde má ty díry? Musíš tam udělat pořádné díry!“
„Kde má nohy?“
„Tu pusu jsi odflákla.“
... a spousta dalších nevyžádaných rad a komentářů se line vzduchem.
Sice, alespoň ten nejmenší z nich má trošku soucitu s upachtěnou cukrářkou: „Mami, ale mi se líbí. S tou kravatou sis dala záležet.“.  Nicméně, i přes tuto drobnou berličku uznání, nekompromisně zavelím:
„A VEN!!!“ - expeduji kritiky z domu! Ve dveřích mě ještě dcera stihne povzbudivě upozornit: „Hm, no jo, nejtěžší asi budou ta kolena...".
    
  
Byť mám konečně docela klid, čas se nějak splašil a letí jako šílený. Osekávám původní megalomanské plány. Ještě trochu. A pro jistotu ještě kousek... No, všechno tam stejně nacpat nemůžu, tak co.
Je to fuška. Nevím, co jsem čekala, když vím, jak mi dává zabrat i obyčejná plastelína.
Hm, těch třicet ve stínu tomu marcipánu na dortu s krémem taky zrovna moc nesvědčí, byť je co nejvíce v lednici. Začíná se roztékat. Naštěstí jsem na ozdobu nakoupila nějaké bonbóny s mořskými motivy. Spása - oblepím spodní lem kyselými rybičkami (neb převážná část delfínků nepřežila několikahodinový pobyt v pekelně vyhřátém autě). Akorát pak už vůbec není vidět umělecky vytvořená tematická podložka. 
Ale to je detail. Hlavně, že dort ještě drží pohromadě! 
  
Rodinka se vrátí a – zatím je nechávám v napětí. Neukážu a ne! No dobře, ale jen fofrem.
Chvíli na to se hrdě pnu, neb jsem celkem pochválena. Hlavně kritička zvaná „laskavá“ nezapomene kladně ohodnotit i ta kolena.

Jen, pořád se mi něco nezdá. Ta anatomie, ta anatomie. Kolena tam sice jsou, taky oči, ruce, tělo, ale sakra, co by tam být ještě mělo? Už to mám! NOS!!!
Takže tentokrát mi obří zpoždění pozvaných hostů (tchánovci obyčejně chodí pozdě v průměru tak o půl až třičtvrtě hodiny, ale dnes se s tou hodinou a čtvrt fakt překonali) dá dostatečný prostor na dotažení podstatného detailu. Neboť, jak jsem se posléze dozvěděla, ten nos mu dal ten správný výraz ...
 
 
---       
Po x-hodinách úmorné práce, chvilka pravdy. Co asi z celého dortu mělo u oslavence největší úspěch? Že by ten úžasný nos? Rafinovaně vyřešené umístění svíček či čísla osm? Nádherná kukadla? Povedené zuby?
Samá voda – jednoznačné prvenství získaly kyselé želatinové rybičky lemující spodní část dortu ... 
Jo, a taky ta kolena...
        
---
Ale – přece jen si můžu udělat čárku za úspěch. Radost z něj Tomík měl, pochvalu jsem sklidila – a navíc, byl to první dort, který mu chutnal. Teda, ať se moc nevytahuji – snědl jen tu horní část, co byla namazaná pouze džemem. Na krémy prostě není. A já taky ne. A kdo se s tím má vůbec patlat. A marcipán se na nich roztéká. K čertu s nimi!
Prostě, TOHLE si fakt musím pořádně zapsat (nejen do blogu, hodilo by se to udržet i v hlavě) – už žádné pokusy s krémovými dorty v kombinaci s marcipánem! Piškot s marmeládou – toť favorit nepřekonatelný!
Pokud se teda ještě někdy k patlání s dalším dortem vůbec odhodlám ...
   
  
---
Jo, a na závěr – co oslava versus postava? No, celkem jsem se držela a odolávala...
Ale ten dort, ten jsem si fakt dala, protože byl výbornýýý ;-)
  

18 komentářů:

  1. Tu figurku vůbec neznám, ale shodou okolností jsem v pátek taho legračního podivína kopírovala jisté Mexičance žijící v Čechách pro syna na narozeninové účely. Ovšem pochybuji, že dosáhla tvé dokonalosti. Určitě ty papíry jen někam lepila.

    OdpovědětVymazat
  2. [1] Zuzi, tak ulepených papírů s jeho vizáží bych ještě v kuchyni taky pár našla :-)
    A před půl rokem jsem rovněž neměla tušení, že něco takového existuje. Ovšem od doby, kdy se nám vkradl do obýváku... už jsem si na něho docela zvykla. :-) Je docela dobře nadabovaný, většinou se nedívám, jen to slyším jako kulisu - a myslím, mám z toho to nejlepší :-)
    Díky :-)

    OdpovědětVymazat
  3. kanón!! Spongebob jako živej... U nás už naštěstí největší Spongebob vlna pominula, ale taky jsem před lety spadla do pasti a musela vyrobit piňatu v podobě téhle profláknuté mořské houby. Ale kam se hrabe papírová piňata na marcipánový dort, že? ;o)))

    OdpovědětVymazat
  4. Páni... páni... prostě dobrý!
    (Já holt razím teorii, že to, co se hnedka zase sní, s tím nemá cenu se patlat... jak tak na tebe koukám, asi to přehodnotím :-))

    OdpovědětVymazat
  5. [3] Oby, no, spíš blázen :-) Už víckrát nééé. Jen ještě Lucce na pět let něco a finito :-)
    Ale, vzhledem k tomu, že jsi absolvovala podobný \"trénink\", tak mě jistě chápeš :-)
    S těma piňatama nemám žádné zkušenosti, ale děti sledovaly nějaký seriál (teda docela pitomý) právě o piňatách. To se nějak zavěšuje a pak se to shazuje? a vevnitř jsou bonbóny, nebo tak něco?

    No, ještě do tohohle, aby mě tak někdo navrtal :-))

    OdpovědětVymazat
  6. [4] Haplo, ani raději nepřehodnocuj, ta Tvá teorie je rozhodně rozumnější :-))
    Tohle se vyplatí kutit fakt jen díky těm jisřičkám v dětských očkách :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Tu figurku vůbec neznám, ale dort je náramný!

    K tomu [4] mě napadl facír Křampula, jenž si na svíčkovou překlopil okurkový salát, s tím, že se to v žaludku přece smíchá. Ale mně se líbí, když jídlo dobře vypadá. A hrozně ujíždím (fuj, to je slovo) na Vegetě Speciál.

    OdpovědětVymazat
  8. smekám! Fakt úžasnej dort! Jsi top mezi matkami :o)))

    OdpovědětVymazat
  9. úúúúúžasný! Přes veškeré utpení mě pojala veliká chuť též něco spáchat. Mrňous bude mít narozky v půlce července, tak mám dost času si to promyslet.

    OdpovědětVymazat
  10. [7] Henry, tak ono ani zas tak o moc nepřicházíš. Jsou i lepší kreslení hrdinové :-)
    No, tak překlopený salát na svíčkovou, to je už vyšší level. Já skončila nejvýš u té rozmíchané krupice :-) – jinak nic s ničím.
    Vegeta Speciál? To je dochucovadlo, ne? A čím je tak speciální, že Tě dostala? :-)
    A jak – fujslovo – „ujíždím“? :-o To je mé oblíbené, neboť odmala imrvére ujíždím na něčem :-)))

    OdpovědětVymazat
  11. [9] Báro, taky dík :-) Jen jak jsem uvedla v minulém komentu, pokud si vyloženě Ty nechceš s tím chvilku pohrát, tak je to vážně děsný žrout času. I když radost – ta byla.
    Ale Tobě tu případnou modeláž bagru se sklápěčkou fakt nezávidím… ;-)))

    OdpovědětVymazat
  12. [8] jarmilko, díky :-) Jen právě že top matkou bych spíš byla, kdybych ten čas namísto kuchyni věnovala dětem… Ale jsem si to chtěla zkusit a maminky si holt taky občas můžou hrát, ne? :-)))

    OdpovědětVymazat
  13. [10] Mně připadá takové nějaké moderní, ne? Ne přímo ještě frikulínové, ale asi bych dal přednost \"blázním po Vegetě speciál\". Hrozně mi chutná, tak si jí dochucuju co jde.

    Brr, rozmíchaná krupice! Jinak je jasné, že já taky odmala pořád na něčem ujíždím; ale zatím mi ty záliby zůstávají. V neděli jsem vytáhl céčka.

    OdpovědětVymazat
  14. nominku, ty mě máš na svědomí. Sousedka tady v Německu se vdává a mají jen malou svatbu, tak pro cca 10 lidí. Když zjistila, že i malý svatební dort od cukráře by ji stál přes 200 euro, tak nás obě omylo, koupila jsem piškotový korpus, materiál na máslový krém, džem, marcipán, serepetičky na zdobení, no bez šlehačky (tu jsem na testovací vzorek nedávala) nás to vyšlo na 20 euro a dort vypadá velmi žratelně (do finální verze ještě vychytáme příchutě a zdobení)! Takže jestli někdy padneš do chudoby, staň se v Německu cukrářkou, neproděláš:))

    OdpovědětVymazat
  15. [14] squire, tak teď nevím, jestli mám být ráda, že jdeš taky na dráhu pekařsko-cukrárenskou, když se Ti tak zdatně rýsuje ta detektivkářská :-)) (dnes v noci možná konečně neodpadnu před desátou a už si to stihnu dočíst - jsem teď po večerech nějak nepoužitelná, či co)

    No, suroviny - to je v nákladech na dort detail. Ale když bych si tam připočetla tu práci... (včetně vymýšlení nápadu, hledání inspirace, nákupů na x-krát,...), tak bych v tom Německu taky mezi nejlevnější nepatřila :-)))
    I když, kdybych se tam specializovala na ty bezlepkové (ty tam budou beztak ještě dražší, jsou-li k dispozici vůbec), tak by to možná výhledově za zvážení stálo... :-))

    OdpovědětVymazat
  16. [13] No, nevím, jestli moderní, nebo k vám do Brna dorazilo z Ostravy :-) Mi právě připadá, že ho používám odjakživa :-)) Ale zas nepoužívám to \"blázním po\" ve vztahu k jídle nebo věci. Vždycky jsem byla tak maximálně \"zblázněná do\" někoho. (Jo, svého času třeba do Toma Cruise, přiznávám...) ;-)

    Céčka, a víš že mi to dneska už říkal i manžel, že je ta akce s Michalem Davidem :-)) To bude sranda, jestli se jim zas povede rozjet taková správná céčko-mánie, jak za našich školních let :-)) Jsem zvědavá...

    OdpovědětVymazat
  17. Úžasné! Máš můj obdiv! Na fondán si jako cukrářka začátečnice ještě dlouho netroufnu, ale v dlouhodobém výhledu už to tak nějak je...ty děti holt změní úplně všecko (nejen postavu :-).

    OdpovědětVymazat
  18. [17] F., tak já si na to troufla asi proto, že ještě nejsem ani ta cukrářka začátečnice :-) Prostě po hlavě do toho - a buď to vyjde nebo ne. No, a že jsem letos už zakopla o pár čtyřlístků, tak se na mě usmálo štěstí a dort se neroztekl před prvotním nakrájením... :-)
    Jo, jo, děti, to jsou mocní hybatelé... ;-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.