rychle shání řidiče
Marodím celkem zřídka.
A téměř
nikdy od dětí nechytám střevní virózu.
Ovšem výjimka potvrzuje pravidlo,
tentokrát mě to neminulo. A v noci se přidal i muž.
Kdo je ovšem z celé situace
nejvíc nešťastný – je syn. Ne, vážně ho nemrzí, že jako jediný z rodiny
zatím neobjímá záchodovou mísu.
Jen - dnešek pro něj měl být speciálně
slavnostní den.
V jedné výtvarné soutěži porota
jeho výkres ohodnotila velkým počtem bodů (teda aspoň ve zvacím dopise to
stálo) a umístil se v první desítce ve své kategorii.
Dnes večer si měl slavnostně cenu
převzít, velká rodinná výprava se chystala.
Chystala, to je tak maximum, co
se dá o naší výpravě říct. Ještě zkoušíme domluvu výletu přes Tomova strejdu,
ale tam tomu osobně šanci nedávám.
Samotnou mě to mrzí (což pak
teprve Toma), neb v porotě byl (a možná by i ceny předával) Adolf Born
– můj oblíbený ilustrátor od dětství.
S jeho ilustracemi jsem měla spojenu
spoustu bezvadných knížek – Boříkovy lapálie (plus další díly), Mluvící balík,
svůj první dívčí román Kopretiny pro zámeckou paní a spousty dalších.
Přiznávám, že když jsem někdy v knihovně netušila, jakou knihu si ke čtení
zvolit, vybírala jsem často ty, které ilustroval.
Ale aspoň jedna pozitivní zpráva
– Lucka už do nosu si dává (po třech dnech strachu cokoliv pozřít). Sice zatím
jen přesnídávky, ale i to je lepší, než nic.
hmmm tomu se říká zákon schválnosti!!! :o(
OdpovědětVymazatto já od Květáka chytám vždy a vše :o((
jarmilko, to teda fakt jo... Přesně v ten den D - a oba s mužem totálně vyřízení... :-/
VymazatNo, nezávidím, chytat tak od dětí vše, co domů snaživě ze školky a školy dosmýčí, tak jsem asi na celoroční nemocenské :-)
Ale teda včera a dnes byla největší fuška chystat Tomovi jídlo - to mě vždy až otřepalo. A on měl zrovna dnes takovou hladovou náladu... :-)