aneb V písemkách mě ani kód Enigma nezaskočí
To tak jednoho dne přijde dítko ze školy domů nezvykle tiché. Za chvíli se za mnou přišourá a jakoby mimoděk špitne něco o trojce z češtiny. A protože je dcera v tomto týdnu očividně kreativně rozjetá (čili má svůj den), tak k tomu ještě nenápadně přihodí trojku další, pro změnu z angličtiny.
Fakt je, že když vám dítě, které vytrvale rozlišuje známky na jedničky a jedničky s hvězdičkou, přinese v jednom dni trojky rovnou dvě, tak to s člověkem zacloumá.
Jako správná ctižádostivá matka lapám po dechu a pokouší se o mě mdloby, neb po zběžném prolítnutí papírku s písemkou a zhlédnutí popisu lva, se chechtám tak nezastavitelně, že je nadlidský výkon se nadechnout a dochází mi kyslík. Děje se mi to příležitostně i pár následujících dní při vzpomínce na slovo slon nebo lev.
Návštěva zoo v inkriminovanou dobu by mě nejspíš zabila…
O rozbor těchto dvou originálních děl, doplněných o myšlenkové pochody tvůrce, vás samozřejmě nemůžu ochudit.
Na začátek si dáme třeba angličtinu.
Cizí jazyk se vyznačuje například tím, že stačí pár drobných záměn slovíček, jedno přehlédnutí, trocha snahy a unikát je na světě.
Úvodní věta popisu je z části předepsaná, tam se rozšoupnout zatím není kde. Takže jen doplníte slovo lev. To ujde a čtenáře patřičně nažhaví na pokračování. Ač jako vzor popisu slouží cvičení přímo nad ním, nenecháte se zmást a větu „it lives in a hot place“ raději upravíte, protože „lives“ je podle vás list (sloveso „žije“ to rozhodně nebude, v tom se vyznáte) a určitě se nenecháte nachytat na švestkách, protože dobře víte, že listy lev nejí. Tak onu zákeřnost v nápovědném textu pěkně přeformulujete na „it meat in a hot places“. Dobrá práce. Teď ještě napsat, že je velkolepý. To slovo začíná na "G" a bude to buď „great“ nebo „grey“. Zodpovědně vyberete „grey“. Tak, to by bylo. V nápovědném textu nahoře doslovně opíšete větu „It is big/small.“ a fakt, že v tom vzorovém cvičení se měla vždy zaškrtnout jen jedna možnost, velkoryse vypustíte. A není nutno držet se při zemi, když už jste tu fintu s „listy“ prokoukla, onu větu pro jistotu napíšete ještě jednou. Nakonec si řeknete, že slovo maso máte v předchozím textu uvedeno zatím jen dvakrát a opakování je matka moudrosti, tak to ukončíte řízným sdělením, že jí maso - "It eats meat."
Prostě je to masožravec, jasné?!
Popis lva. Hotovo.
Na nebohou angličtinářku tak vybafne text tohoto znění:
Mé oblíbené zvíře je lev. (slovíčko lev se povedlo dopsat pěkně, takže žádné varování, co se chystá dál)
On maso v teplých krajích. (zde je vidět pokroková volnost tvorby a každý si dle vlastní fantazie může dosadit, co uzná za vhodné, např. on maso krájí, solí, nakládá, … a třeba někdy i jí, když se rozšoupne.)
Je šedý. (tady trochu čtenář začíná tápat, cože se to vlastně popisuje)
Je velký/malý. (tak zde dostává smysl ta šedá barva, slovo lev bylo v úvodu jen na zmatení, popisuje se nejspíš myš nebo nosorožec)
On maso v teplých krajích. (jasně, tahle věta se fakt povedla, je proto vhodné ji zopakovat)
On jí maso. (asi to, co si nasolil a naložil před časem, prostě - masa není nikdy dost)
Není pochyb, že při čtení tohohle kousku angličtinářka nadšením přinejmenším tříská hlavou o stůl a nemůže se dočkat, co na ní nachystáte příště. Prozatím aspoň kvalifikovaně odhadne, že za toto veledílo se nedá sázet nuzné číslo okolo jedničky.
Trojka je víc tak akorát – malá/velká, jen spíš červená než šedá.
Tak, pozvolna se přesuneme k češtině.
Nutno podotknout, že vzory podstatných jmen dceři nedělají problémy. S čím se však setkala v písemce (a nejspíš celkově v češtině) poprvé, toť zadání úkolu formou tabulky. A že je to holka přemýšlivá, usoudila, že tabulky jsou určitě o dost vyšší level, než jen nějaké bezduché doplňování v textu. Na ty už se musí hodně sofistikovaně.
Tabulka vypadá zhruba takto (fakt nevím, jak ji tady nalajnovat, tak si ty čáry zkuste domyslet),
kraj
holub
sen
2.p., č.mn. 4.p., č.mn. 6.p., č.mn. 7.p., č.mn.
lovec
orel
dub
takže na první pohled je jasné, že v tom určitě bude nějaký zákeřný zádrhel, či spíš rovnou zádrhelů několik.
Začnete tedy tím jednodušším.
Jasný chyták je hned ve sloupci 2.p, č.j./2.p., mn. č. Každý přece na první pohled vidí, že kraj, holub, sen, lovec, orel i dub jsou v pádu 1. a jednotného čísla. Poctivě teda do každého chlívečku celého sloupce dopíšete: 1.p., č. j. Nenecháte se zmást ani pokynem nad tabulkou: „Dej slova do správného tvaru podle zadání“, protože na vás si nepřijdou. Vy jste tu zákeřnost naštěstí prokoukla. V následujících sloupcích si v duchu poctivě odříkáte 4., 6. i 7. pád každého ze slov (tj. kraj, kraji, krajem,…), abyste ještě poctivěji do každého políčka vypsala 4.p., č.j.; 6.p., č.j.;… apod. Zde rovněž prokouknete další nástrahu a u lovce, orla a dubu také do políček napíšete 4.p., č.j.; 6.p., č.j.; …, protože je jasné, že víc jich tam určitě není, tak tam množné číslo nemá co dělat.
Tak to by byla ta lehčí část. A teď už nastává přechod k opravdovému rébusu. Co asi tak patří do těch prázdných polí – v levém horním rohu a mezi snem a lovcem? Hm, na vyřešení tohoto kódu padne většinový čas testu. Ale vy to nevzdáváte, pomalu vám to dochází. Ano! Máte to! Nahoru patří jednoznačně slovo „slon“. Jupí, jste fakt dobrá. Ale ne až tak, aby se vám povedlo rozluštit záhadu pole dalšího. No nevadí, napíšete tam alespoň otazník, ať se ví, že jste nad tím přinejmenším dumala. I tak si myslíte, že beztak budete jako jediná, kdo na to přišel. Pokud tam teda ještě někdo nenapíše slovo „krokodýl“, protože to by tam teoreticky taky patřit mohlo. No, třeba to fakt nikoho nestihne napadnout.
Písemku odevzdáte s patřičným zadostiučiněním a děsně moc se těšíte, až vás paní učitelka před celou třídou pochválí, že jako jediná jste na to přišla. To bude vážně super. Protože přijít na toho slona bylo opravdu těžké!
No, vyšlo to tak na půl, neb komentář: „Lucko, cos u toho vyváděla, jako jediná máš trojku.“ se ani při nejlepší vůli za projev ocenění brát nedá.
Ale v jednom se dcerka určitě nesekla. Nikdo jiný na slona (ani krokodýla) rozhodně nepřišel.
Ale v jednom se dcerka určitě nesekla. Nikdo jiný na slona (ani krokodýla) rozhodně nepřišel.
Vina je jednoznačně na straně učitelky. Měla studentům práci s tabulkami náležitě vysvětlit. Koukala bych taky na to ve třetí třídě jako slon na nový vrata! ;-) No, a že angličtina není procházka zoologickou zahradou, to ví každý. :-)
OdpovědětVymazatAhoj Oby, tak Lucinka to pojala trochu inovátorsky :-) Ale fakt je, že přišla zrovna po dvoutýdenní absenci, tak ostatní to možná už předtím viděli.
OdpovědětVymazat