úterý 14. července 2009

Plavky

aneb Sakra, už je to tu zas...

Každý rok, když se blíží léto, mě popadá lehká panika. Vlezu se do plavek? A budu v nich moct vyjít mezi lidi...? Pokaždé zamáčknu slzu smutku nad tím, že móda neoprenů na koupaliště zatím nedorazila...

A jak ten čas tak letí, už je to tady. Zase. Tak jdem na to...

 

Hm, plavky jsem vyzkoušela už minulý týden, na koupáku s Tomíkem, a... neruply. Je to dobré. Spálený dekolt se v podstatě taky už spravil... Takže dnes opět.

Tentokrát v plné sestavě. A nevím, kdo na to přišel, ale rovnou na celý den...

 

Tak, naložen proviant, osušky, plavky, krém s faktorem 30 a nafukovací blbinky. Děti taky. Padám vedrem ještě než sedneme do auta...

Přijedeme k bližšímu koupališti... a tudy cesta nevede. Parkoviště víc než plné a ta fronta. Brr, tak to ne... Jedem na další, vzdálenější, ale velké. Žádná fronta a jsou tam i stromy. To vítězí... Přece jen je příjemné najít v tom horkém dni sem tam stín.

 

Usadíme se ve stínu, nafouknu dětem fialového draka a žlutý kruh. Manželovi to nejde. Točí se mu hlava. Holt, on denně cvičí dechová cvičení, tak co bych po něm chtěla, že. Pak mě několik hodin deprimuje, že námaha byla zbytečná, protože zhruba po dvou minutách je gumové srandičky přestaly bavit. Škoda, lépe se mi v tom dětském babylonu ty moje ratolesti s fialovým drakem a žlutým kruhem hledaly... Ony totiž ovládají umění rozprsku. Vydají se každá na úplně jinou stranu, a to tempem závratným. Člověk si jen tak mrkne a už je málem nenajde...

 

Každoročně si také neodpustím lehké pozorování postav. Ženských. Ne z důvodu erotického. Prostě si tak říkám, jak na tom jsem. Srovnávám. A k něčemu se teda po dnešku přiznám. Je lepší srovnávat postavy na té části koupaliště pro maminky s dětmi. Je to tvrdé, ale je to tak. U velkého bazénu se poměrně víc vyskytují takové ty mladičké, pevné, opálené slečny... Tam chytám lehké deprese.

No, ne že by se mezi maminkami nenašly taky takové. Ale... je jich míň. Cítím se tam tak nějak jako zdravý průměr. Tak je to.

A navíc, je tam, hmm, jak to jen napsat... Né větší pohoda a relax. To ne. Ale... Život! Sledovat ta robátka batolátka, jak se ráchají, cákají a čváchají, pracovitě plní a přenáší kyblíčky s vodou... A výskají... Je to čirý koktejl elixíru radosti ze života... Neskutečné. Ovšem teda opravdu né klidné... To zas ne. Holt, každá sranda něco stojí...

 

Co jinak napsat? Bylo to skvělé. Bylo toho tak akorát, dost. Odolali jsme smaženému obědu a neusmažili jsme ani my. Děti se nám při odchodu podařilo dostat z vody už na pátý pokus.

A pořád se ještě vlezu do průměru, možná nejen u maminkovské části bazénu. Celkem príma den.

 

Jo, a děti už spí. Ještě lepší konec...

 

8 komentářů:

  1. někdy je lepší být průměr než nadprůměr...

    OdpovědětVymazat
  2. Hm... Ale dcerka si to asi nemyslí. Včera nejspíš zahlédla někoho s tetováním. Dnes si popsala nohy od kotníků až po stehna... Dů-klad-ně!!! S průměrem nic společného. Nejspíš budeme dneska na koupáku lehce nadprůměrně identifikovatelní, pokud to nepusí... :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Nahá jsi kráááásnáááá... ;-)

    OdpovědětVymazat
  4. toť moudrá slova mého otce...Jací jsme tací jsme, když se opravdu trochu ohlídáme, tak to neni asi tak zlé. No a když tak se pomalujeme jak to učinila dcerka a JE TO.
    ---(:-§O))) ,.DL.

    OdpovědětVymazat
  5. ano - ano, když se nevejdeš do plavek, existují přece nudy pláže...cha cha cha cha.
    ---(:-§o))) ,.DL.

    OdpovědětVymazat
  6. F. - :-) (lehce vylekaný smajlík který se diví, s kým sis mě spletla)
    Ale pak mi to nedalo a říkám si, že jsem to někde už slyšela... a vygůglila jsem pořad TV Prima. Já jsem poslední rok TV neandrtálec :-)))

    DědoLebedo - otec byl moudrý :-) Ale dneska nemusím plavky řešit, protože děti si asi včera trošku popily vody v bazénu a mají, pro změnu, zas lehčí průjem... :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Krém s faktorem 30?
    Proč ne rovnou ten neoprén? :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Rowdy, čtyřicítka nám zrovna došla :-)))

    OdpovědětVymazat