úterý 15. prosince 2009

Dr. Jekyll and Mr. Hyde

 

Zatraceně!   nebo   O-pozitivně?

 

Tak jsem měla včera k ránu vymyšlený skvěle ubrblaný článek na téma Vánoc  a - podařilo se mi ho během dne skoro celý zapomenout...

Jen to brblání mě nějak neopustilo.

  

Myslím, že to dneska začalo hned tím, jak zazvonil ten pitomý budík a já se musela po třech týdnech zas dokulit do práce. O tu práci ani tak nejde, dostat se mezi lidi je fajn, ale to nenáviděné vstávání...

  

Cesta do práce mě napružila ještě víc než budík. Jela jsem dnes autem. Né, neštvalo mě, že není s kým flirtovat (asi se za laškovné řeči nedá označit - „Tak už sakra jeď ty idiote!", navíc, když to ten dotyčný nemá šanci slyšet). Jen nechápu, co to všechno za lidi po těch cestách jezdí.

Krom toho, že silnice byly plné adeptů na psychotesty, ještě jsem chytla závory. Samozřejmě, když člověk spěchá, tak jedou pro jistotu vlaky hned dva. Rychlostí závodního šneka s počtem asi stopadesát vagónů.

Než jsem dojela na místo, mohla bych se rovnou přidat k partě dlaždičů, jak jsem si oprášila jejich slovník.

  

Tak jsem si v práci hned po ránu uvařila horkou čokoládu.

Jestli jste někdy pili nápoj s vodním kamenem z konvice, tak asi chápete, že mě to moc nerozradostnilo. Plivala jsem to ze sebe ještě následujících pět minut.

  

Pak mi přišla velmi „milá" smska od O2, že mi za čtyři dny stopnou odchozí hovory, neb nezaplaceno. Jak nezaplaceno? Sakra, před dvěmi týdny jsem zadávala platbu! Tak jsem jim napsala ostrou odpověď, jak si to jako představují, že nedokáží dopárovat příchozí platby dle variabilního symbolu atd... Trošku jsem je díky své dnešní náladě nešetřila.

No, doma jsem zjistila, že teda ten variabilní symbol na výpise není úplně správně. Vinou mou či banky? Mohlo by to znít alibisticky, ale tutově myslím, že banky. Ten den perlili a na základě jednoho mého příkazu zaslali místo 209,- Kč rovnou 2090,-. No, z cizího krev neteče, že? Ale chápejte, že si teda fakt myslím, že já ten variabilní symbol zadala správně.

Nicméně jsem teda kajícně napsala nový mail těm vydřiduchům, ovšem abych dnes nevyšla z ráže, ukončila jsem to ještě jedním zprdnutím za tu arogantní smsku.

  

V obědové přestávce jsem si šla koupit oblíbené čokoládové tyčinky. Skvělé. Místo tabulky čokolády je v balíčku vanička s malými tyčinkami, bezvadně hořkými. Akorát. Ani moc, ani málo.

Tak tam jdu, sliny se mi sbíhají - a vidím úplně  vybrakovaný regál. Oni je prostě jen tak přestali dodávat. A už ani nebudou. A jinde je nemají.

Fajn! Co jsem taky dneska čekala, že?

  

Tak nevím, mám se zmínit ještě o tom, jak mě vytáčí pošta? Hm, proč ne.

Připadá vám normální, že když zavoláte, že chcete doručit všechno, co vám nedodali (a to během toho týdne rovnou dvakrát), pak tam osobně jdete pro ještě jeden asi zapomenutý balík, baba na přepážce vám tvrdí, že už tam není, že ho poslali před týdnem zpět odesílateli (po půlhodinové frontě), odesílatel nic neobdrží, tak si jdete, nejspíš jen tak pro srandu, vystát hodinovou frontu plnou chrchlajících lidí, aby vám konečně ten zatracený balík vydali?

  

No, domů jsem se dostala a nikoho jsem dnes ani nezakousla....

  

Tak myslím, že by to pro dnešek stačilo.

  

Vrrrrr

  

---------------

  

 

Třeba to bylo i jinak...

  

  

Ač nesnáším ranní vstávání, přišla se ještě ke mě hned po zazvonění budíku  přitulit Lucinka. Vstávalo se mi o trošku líp.

  

Protože jsem dneska jela autem, nemusela jsem omrzat na zastávce. Cestou jsem si procvičila slovník vulgarismů a viděla fakt dlouhatánský vlak. Podařilo se mi zaparkovat napoprvé.

  

V práci jsem cestou přes sekretariát (pokec s kolegyňkou) narazila na tři fešné pány. Zrovna celí rozjuchaní opouštěli ředitelský kanclík po vánočně-utužujícím jednání a hrnuli se ke kabátům: „Tak jak to uděláme?" nadhodil jeden z nich. Ten ještě pohlednější se ujal řízení akce: „Nó, ty si vezmeš svůj, ty svůj a já ten svůj." Docela mě pobavili, tak jsem si nemohla odpustit poznámku o skutečně geniálním vyřešení zapeklitého problému.

  

V jednom spešl sladkostním obchůdku přestali prodávat mou oblíbenou čokoládu, tak je možná šance, že zhubnu.

Jako malé bolestné mě v práci čekal firemní adventní kalendář. Čokoládový.

  

Ač v podniku máme hlídaný net, nevydržela jsem a nakoukla aspoň na mailíky. Potěšilo mě přání k Vánocům od hastona a jedna fotka pro pobavení od Henryho. (Oběma ještě jednou dík)

Opička od Henryho

A pozemní pošta mi připravila rovněž příjemné překvapení, neb jeden již oželený balík není v nenávratnu, nýbrž byl nalezen.

  

Večer byl pohodový, vytáhli jsme s manželem starší fotky a lehce nostalgicky zavzpomínali na bezdětné klidnější časy. Šlo to, neb jedno dítko je přes noc u babičky, tudíž se nám nebořil byt.

  

A ještě něco nesmím zapomenout napsat.

Po příchodu z práce jsem nakoukla na bloguje a spousta článků mi zvedla náladu. Ty, co jsem zhltnout nestihla, letím dočíst za moment.

   

Vcelku pěkný den

  

   

---------------

Asi záleží na úhlu pohledu...

Ještě, že ty dva pohledy dovedu :-)

   

30 komentářů:

  1. Tos napsala moc pěkně.

    Rádo se stalo, jen doufám, žes pochopila, že to byla narážka na http://nominek.bloguje.cz...ice.php , abych nevypadal drze. Mimochodem, docela by Tvému blogu slušel vyhledávač (i když \"opice\" jsem hledal asi deset vteřin).

    OdpovědětVymazat
  2. Koukám do toho obchodu, kde se ty opice kupují - Dostihy a sázky stojí už jen 359? To jsou věci...

    OdpovědětVymazat
  3. jsem sice mimo opice, ale to \"modrý\" se mi líbilo víc - je to takový růžovější... :)

    OdpovědětVymazat
  4. 1) Henry, tak se vážně přiznám, že tohle mě ani omylem nenapadlo. Jakmile jsem viděla tu opičku, vybavily se mi ty mé milované příšery :-)

    Vyhledávač? To jde přidat? Tak teda stoprocentně netuším jak. Jestli sis náhodou zas nenaběhl :-)

    2) Ale scrabble se teda skoro pořád téměř všude drží na sedmi stech...

    OdpovědětVymazat
  5. Tak jsem tě po první části článku chtěla politovat a podat ti s upřímnou soustrastí nabitý kulomet nebo aspoň basebalovou pálku ............ a ty rovnou obrat o 180 stupňů ..... a do hezka! Se ti povedlo. Přestože mě nadpis Mr. Jackyle a Mr. Hyde přitáhl, stejně mě to dostalo :-)
    Milé, fakt.

    OdpovědětVymazat
  6. [3] Jejda, Petisee, to budu muset Henryho požádat o svolení a obrázek vložit :-)

    Henry, nebude vadit, když ty opičky sem vrazím?

    OdpovědětVymazat
  7. jé, ten druhý pohled je hezký, dobře, že to umíš i takhle :)

    OdpovědětVymazat
  8. [3] Pet, ty jsi kouzelná! Chci to modré, protože je růžovější, to budu říkat.

    Nominku, obrázek sem klidně dej; jinak, v životě by mě nenapadlo říkat takové věci, zato jsem si vzpomněl, jak se opice drží (na stromě u vás, na sklenici u nás).

    Scrabble naštěstí hraju jen anglicky, a ten jsem dostal od přátel ze Sussexu.

    OdpovědětVymazat
  9. [6] [7] A to jsem tam ještě zapomněla napsat, jak mě hned ráno málem zajelo auto - ehm, vlastně měla jsem štěstí, že mě nezajelo auto :-)

    Dík :-)

    PS: Leni, ještě, že jsem tu pálku neměla na té poště :-)

    OdpovědětVymazat
  10. [8] Vidíš, a já si zrovna nedávno říkala, že ty příšerky jsou děsné opice :-)
    Tak mě to odrovnalo, jsem si myslela, že jsi je tak dobře odhalil. A navíc se mi vždycky sápou po nějakém pití (naposledy šampus na přípitek - vše je třeba dobře schovat, neb Tomík je \"dojížděč\" a Lucka se zas po něm ráda \"opičí\")

    OdpovědětVymazat
  11. vždycky to chce najít ten správný úhel pohledu:-))

    OdpovědětVymazat
  12. ... zatraceně pozitivně přece!!!
    ;-)

    OdpovědětVymazat
  13. Nomi, to se Ti povedlo, moc. Tak tady je za odměnu pro Tebe jeden sice trochu starší, ale půvabný pohled na vánoce: http://humorous.bloguje.cz...ce.php

    No vida, tak už i Henry má opici. Nějak nám ty Vánoce všem dávají zbabrat... ;o)))

    OdpovědětVymazat
  14. Ten druhý pohled je milejší, ale je to trochu lež, protože ten první je jak svět opravdu funguje ... ale souhlasím s ostatními, že je fajn, že to umíš opsat oběma způsobama, ono by jsi na ten svět pořád jenom vrčela :D vrrrr

    OdpovědětVymazat
  15. já sama sebe vidím v prvním popisu! Ten druhý mi moc nejde! :o))
    ale jak jsi začala psát pozitivně, tak mě hned napadlo, že tam bude něco o té čokoládě! :o))

    OdpovědětVymazat
  16. moc pekne, povedlo se ti to.
    me se samozrejme libi ten prvni popis, ma šťávu, kypí energii a je plný života.
    a ten druhý ukazuje že ta šťáva i dobře chutná. Okořeněná humorem a nadhledem je prostě mnam mnam.

    OdpovědětVymazat
  17. ja se smála nejvíc tomu vyzvedávání balíku. Klasická situace. Většinou je to nejaka kravina, nevyžádaná pošta pro dědu, kvůli kterému se musím uvolnit z práce, pak jet v plném provozu, hledat místo k parkování, posadit a vysadit dědu, dovést do fronty dědu, čekat v chrchlající a plivající frontě s dědou a nakonec zjistit že se jedná o totalní kravinu (nejaká reklamní zásilka kterou si deda nechal poslat) To se pak můžu jen smát :o))) Stalo se mi opakovaně. Rezignovala jsem.

    OdpovědětVymazat
  18. Taky chci umět dva úhly pohledu...
    Tak já to zkusím...
    1/Je mi blbě a bolí mě břicho už celý tři měsíce.
    2/ Jsem těhotná.
    No, ale blbě je mi steně pořád:o)))
    Moc hezky jsi to napsala!

    OdpovědětVymazat
  19. [11] Mod. - ...aneb: všechno je relativní... :-)

    [12] Gombo - jednoznačně :-)

    OdpovědětVymazat
  20. [20] Oby, dík za odkaz. Pobavilo :-)
    Jo, a kdybych před psaním článku nakoukla do mailu, byla bys rozhodně uvedena v \"modré partě\", co mi včera zvedla náladu :-)

    OdpovědětVymazat
  21. [20] chjo, sice machruju s těma hranatými závorkami, ale možná by bylo dobré naučit se rozlišovat i čísla (pro začátek aspoň třináctku od dvacítky)... :-)


    [14] Medvídku, máš pravdu, realita je spíš v té první části. Ale proč si občas ty růžové brýle nenasadit :-)

    OdpovědětVymazat
  22. [15] Hihi, Jarmilko, tak ten Tvůj \"ulevovací\" článek si taky moc dobře pamatuji :-) Mi teda jde spíš ten druhý styl, ale včera jsem vážně žhnula. :-)

    OdpovědětVymazat
  23. [16] Raduš, jo, něco na tom bude. Ten první popis mi tak nějak dodal energii přidat ten druhý :-) Původně měl být jen ten \"brblací\", ale spravil mi náladu - a bylo to... :-)

    [17] Jéje, to taky \"potěší\". Pošta a úřady obecně, to je děs-běs, brrrr...

    OdpovědětVymazat
  24. [18] Jé, tazinko, moc gratuluji!!!
    A držím palce, ať už blbě není. Po tom třetím měsíci se to určitě překulí :-)

    OdpovědětVymazat
  25. [20] Nomi, díky za dodatečné zařazení do \"modré party\". Je mi ctí! ;o)

    [21] Co máš z toho? Někteří myslej, že třináctka je nešťastný číslo, tak raděj s ní moc nelaškovat... ;o)))

    OdpovědětVymazat
  26. [25] A já byla vážně potěšena!
    Jen ta odpověď nebude tak fofrem, jako u Tebe :-)
    Dneska mám totiž osobní závazek - jít spát před půlnocí... Tak tak držím oči.

    No, přeskakovat třináctku - taky řešení :-)
    Ó, jak prosté a jak geniální :-)))

    OdpovědětVymazat
  27. Např. některé hotely vynechávají třinácté patro (v číslování). Existuje na to téma povídka od W. Tenna, česky ve výborné antologii Stvořitelé nových světů.

    OdpovědětVymazat
  28. [27] Takže k dvacítce upřesńuji - nebyla to nepozornost, nýbrž geniálně promyšlená ohleduplnost k jedincům majícím fobii na třináctky :-)

    Henry, tak tip na povídku připisuji do seznamu čtení na důchod. Už mám doma týden třetí díl Stopaře a ještě ani neotevřen...:-/

    OdpovědětVymazat
  29. řekl bych, že ten druhý pohled na pracovní den byl více \"vánoční\". alespoň o vánocích by se měli lidé mít rádi - když ne doopravdy, tak snad by mohli zmírnit slovník a případně také hlasitost...
    tím nemůžeme nikomu ublížit:-)

    OdpovědětVymazat
  30. [29] hastone - pohled možná ani ne tak vánoční jako nutný k přežití :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.