Něco o papání a průjmu...

 

Až budu velká, tak budu snídat bonbónky.

 

Zatím to moc nejde. Ještě že mám brášku a ten občas pro nějaké vyleze. Tajně, nahoru do spižky. To je sranda, chichi.

Taky babičky mě naštěstí vždycky zachrání. Ony mají větší pochopení a hlavně vždycky nachystaného Brumíka nebo Kinder řez.

Ještě bych mohla často papat čokoládku nebo lízátka. A nanuky. Ale mamka to nechce pochopit.

 

Ona pořád kuchtí nějaké polívky a brambory s masem a ták...

Do těch polívek dává zeleninu. To mě pak zdržuje při jídle. Furt to vyšprtávat, už mě to někdy neba... Nejvíc mě štve, jak si myslí, že když tu polívku rozmixuje, tak nepoznám, že je tam mrkev nebo brokolice... Poznám!

Občas se nechám uprosit a sním kousek kedloubku nebo rajčátka. Ale pozor, z rajčátek jím jen tu  šťávičku. Zbytek raději vyplivuji.

Nejradši mám vřetýnka s kečupem. Rajskou polívku nebo zelňačku.  Rohlík s máslem a džemem. Šunku (bez rohlíku).A mléčnou rýži z Kunína, čokoládovou. Nic jiného! Nevím, proč to pořád nechápou?!

 

No, teď mám zrovna průjem.

Mi to zas až tak nevadí, ale mamka trošku vyšiluje. Je to otrava. Pořád mi cpe nějaké rohlíky... Je to makačka - vydloubávat ten prostředek...

A už jsem vám psala, jak mě pořád nutí jíst nějakou zeleninu? Tak výhoda průjmu je, že mám od toho celkem klid. Akorát mě štvou ty mrkvové odvary, ble...

Piškoty celkem snesu. Když se mamka nedívá, namáčím je do čaje a zdobím s nimi stůl. To mě docela baví...

Ale fakt nechápu, proč bych měla jíst přesnídávku nebo rozvařené jabka. Nejlepší kompot jsou přece okurky...

 

Ale nejradši ze všeho mám mlíčko. To maminčino.

O tom  příště, jdu lepit piškoty....