sráží mě na kolena
Jeden z mnoha výkřiků ženy-matky
Mateřství je prý poslání,
mě k šílenství občas dohání....
Nakrmit, přebalit, jít si hrát...
Nakrmit, přebalit a dát spát...
A
co mě drtí víc než dost?
Nekonečná domácnost...
Víte, jak se občas cítím,
když do úklidu se zas řítím?
Spíše, než mateřství posel,
stokrát ničím umořený osel...
Já....
je to poslání a nic na tom nezmění ani to, že se ti to nelíbí. dítě potřebuje matku víc než otce - nemluvím jen o citové závislosti. dobrá máma je dobrý základ dítěte do života.
OdpovědětVymazatdítě potřebuje matku I otce. I dobrý otec je základem do života. A kromě toho, že otce potřebuje dítě, potřebuje ho taky matka, aby tou dobrou matkou mohla být. A uštvaná a vystresovaná žena nemůže být nikdy tak dobrou matkou, jakou by tatáž žena byla odpočatá a odreagovaná.
OdpovědětVymazathastone, i dobrá máma si občas potřebuje zakřičet. A některá si k tomu účelu založí třeba anonymní blog...
OdpovědětVymazatManželko, co dodat, napsalas´ to přesně. Myslím, že jako takymatka prostě chápeš...
nominku, taky mě to občas přivádělo k šílenství. Ale dnes po čase (a dvou dětech) to vidím jinak... Užij si to, je to krásné a navíc ... za chvíli (pár let) to bude pryč. Chce to jen brát některé věci s nadhledem, nemít potřebu mít všechno v dokonalém pořádku. Víš, co se říká: \"bordel v bytě, zdravé dítě\" Kdybych si mohla vybrat, budu se klidně \"brodit\".
OdpovědětVymazatA holky, souhlasím s vámi ... otec je důležitý. I když haston má v něčem taky pravdu. Matka má v životě dítěte asi důležitější roli. Já jsem u druhého dítěte byla doma jen půl roku a teď toho lituju. Klidně bych si pořídila i třetí.
Držím palečky, ať to zvládáš:)
to psala takymatka momentálně nemocných dětí, která už tři dny nespala, a jejíž muž za ní (konejšící každou rukou jedno kvílející dítě) odeslal třetí kvílející dítě, které od něj chtělo připravit kaši (instantní).
OdpovědětVymazatMezi články o knihách mám jeden http://manzelka.bloguje.cz...ky.php o \"mýtu dokonalé matky\". V té knize se píše, že se nemáme nechat (ještě ke všemu) indoktrinovat myšlenkou, že existují \"dokonalé matky\", které 24/24 a 365 dní v roce s úsměvem, empatií a samozřejmě zvládají všechny své úkoly. Že je normální někdy toužit po tom, abychom zas byly bezdětné, a občas mít chuť utopit všechny naše děti jako koťata (aspoň potud, pokud nepřejdeme od slov k činům). A že se nemáme poddávat pocitům viny, když nám někdo (obyčejně muž, který mateřskou neplánuje, nebo žena - matka jednoho dítěte, která má čtyřikrát týdně volný večer) vnucuje, že na posvátné poslání matky se nežehrá.
Tino, je to krásné, ale já mám muže, který sice udělá, co mi na očích vidí, ale nepořádek by nesnesl. A věř mi, že občas bych krásy mateřství vyměnila za to, abych si mohla dojít k zubaři, k holiči, na půlhodinku do knihovny nebo prostě jen mohla promluvit s někým starším čtyř let (učitelku v MŠ a pokladní v krámě nepočítaje) častěji než jednou do měsíce. No, třeba se mi po tom někdy bude stýskat, jak říkáš, kdo ví...
Manzelko, můžu tě ujistit, že ač matka zatím jednoho dítěte, rozhodně nemám čtyřikrát do týdne volný večer. Volný večer jsem neměla už šest měsíců.
OdpovědětVymazatAle o tom topení koťat - dneska, poté, co mi dítě kontinuálně prořvalo od jedné do šesti celé odpoledne (zvládla řvát dokonce i mezi lžičkami jídla) - skoro jsem si chtěla zatopit...
OdpovědětVymazatTino, o tom žádná. Matka určitě minimálně v prvních letech je pro děti nenahraditelná. A ten slogan si taky říkávám, ale občas trochu upravený:
OdpovědětVymazatkvílí dítě,
bordel v bytě
dorazí tě...
Někdy je to nadoraz, než člověk uklidí jednu část bytu, příšery \"pomáhají\" s úklidem v druhé, každodenní vaření, praní, žehlení... to vše neustále a pořád s minimálním viditelným výsledkem... Asi to všechny známe. Do toho nevyspání. Teď se to pomalu lepší, ale mívala jsem stavy, kdy jsem myslela, že exploduju...
A taky mě na druhé straně děsí, jak to všechno utíká...
Nominku, napsala jsem ti básničku, máš ji u mě na blogu:)
OdpovědětVymazatManželko, odkaz jsem si přečetla, ta knížka je fakt dobře napsaná! Takové racionální připomínky občas pomáhají nezešílet!
OdpovědětVymazatA nevyspání, nezávidím. U nás se to začíná po téměř sedmii letech trošku ustalovat. První měsíc prvního těhotenství se mi nějak rozjela nespavost a díky usilovné pomoci dětí se mi vyvinula v docela solidní poruchu spánku... Teď už je to tak dva měsíce konečně lepší, už spím i 4-5 hodin denně - díky tomu jsem schopná i něco napsat. Není tomu tak dávno, co jsem tolik naspala za týden...
Držím palce, ať se taky co nejdřív vyspíš!
squire, děkuji moc! Už jsem ji viděla, hned jak jsem otevřela \"bloguje.cz\", tak na mě vykoukla :-)
OdpovědětVymazatBylo to moc milé večerní překvapení!
Ten pocit \"utopit, nebo prodat\" myslím zažije občas každá matka, ne každá se však odváží to přiznat...
Jednu dobu jsem byla z nevyspání tak unavená, že mě uklidňovalo pomyšlení na to, že skočím z balkónu... Jinak jsem neviděla šanci na odpočinek...
Občas to je nadoraz...
ano, neměla jsi za půl roku jediný volný večer, pročež také nominkovi nepíšeš, ať se vzpamatuje, nasadí úsměv a je zase hodná vzorná maminka. ;)
OdpovědětVymazat(Mimochodem, já za čtyři a půl roku jeden skorovolný večer měla... ale nevím, jestli bys takový chtěla: manzelka.bloguje.cz/643459-poslechni-si-jak-placou-aneb-manzelcin-vecer-ve-spolecnosti-minutu-po-minute.php )
děkuju, taky držím palce! Spi a piš...
OdpovědětVymazatNa konec básničky bych ještě vložila \"no to mě teda poser\" :))
OdpovědětVymazatZnám. Tohle znám :)
kowakova - jo, a jedna z těch příšerek by mě vzala za slovo a minimálně poblila... :-)
OdpovědětVymazatHm, ale jak tak čtu u Tebe, umíš si to trošku líp užít... (bývalá vodačka, co opilá projížděla Rožumberkem a teď je dodatečně ráda, že na ni Kowakova neplivla) :-))