Jo, prostě nemám děti poslušné na slovo. Občas mě to i štve, občas rezignuji. Taky si většinou vzpomenu na slova jedné dětské doktorky: „Na slovo poslouchají jen děti absolutně vycepované (bez zbytku vlastní osobnosti) nebo ze strachu." Prý je normální uposlechnou-li tak napotřetí...
Jistě, jsou situace, kdy poslechnout hned musí - např. venku nevběhnout do cesty, nestrkat zajímavé věci a prsty do elektřiny atd...
No, ale odbočuji. Tak mravokárně jsem ani psát nechtěla. Vlastně chci říct, jak mě občas překvapí, když fakt dítko HNED poslechne. A já, nevděčnice, z TOHO ani nemám radost:
Tomík si odtrhne víčko z jogurtu, a to mu hned (tou umatlanou stranou - jak jinak) přistane na čistém pyžamu. „No, super, ještě si to připlácni na čelo a bude to dokonalé..." ulevím si.
Během sekundy provedeno!
Hm, ta poslušnost by se vážně neměla přehánět...
-----
Kdysi, ještě jako čerstvá matka, jsem si po objevu Teletubbies myslela, že větší vymývárna mozku ani existovat nemůže. A dlouho fakt vedli. (Jen chci podotknout, že jsem již ve směru dětských TV-pohádek docela otrkaná, páč pár let během dne nejede v telce nic jiného než Minimax a spol.)
Minulý týden spadli z prvního místa mého antižebříčku. Přesně od té doby, kdy se Lucinka stala hrdou majitelkou DVD - Hello Kitty...
Naštěstí se nám někde, ehm, ztratilo...
-----
No, a vývoj sourozenecké lásky mě už snad ani nepřekvapuje.
Zatímco v počátku si jen to „první" přálo, aby to „druhé" neexistovalo - a ono to „druhé" zatím to „první" bezmezně obdivovalo...
...ták - Jak všichni víme, změna je život. Nyní si to "první" sice stále přeje, aby to "druhé" nebylo, ale pro změnu si to "druhé" přeje totéž. Nejlépe „Aby se to „první" ztratilo." V lese, pokud možno. Ideálně s hladovým vlkem za zády...
Ale v podstatě se mají rády.
Až by se občas samou láskou - sežraly!
[5] přítelko, mi by telka taky nechyběla, ale nesměl by mi nikdo vzít počítač :-)
OdpovědětVymazatNo, fakt je, že když jsme se stěhovali, koupili jsme byt i s vybavením a nějakou dobu tak měly dvě televize. Ta druhá letěla pryč docela záhy - to fakt neee. :-)
[6] Žrádýlko, Ty jsi ještě větší drsňák, než ty mé dvě příšery dohromady :-)))
OdpovědětVymazatKlídek, to ji přejde. U nás se Hello Kitty nějak neujalo. Párkrát ji děti dostaly jako hračku v McDonaldu, až nakonec ty figurky skončily někde v sekáči a nikdo po nich ani nevzdechl. Jo, a Silvi měla kabelku jako hlavu té kočičky. ;o)))
OdpovědětVymazatVčera jsem měla docela dobrý relax. Né sice zrovna v lese, ale pokud se mi povede blognout, uvidíš... ;o)))
[9] Oby, tak to jsem na ten relax zvědavá :-)
OdpovědětVymazatNo, naštěstí Lucka na tu Kitty zatím zapomněla - a já to rozdohně připomínat nebudu :-)
že už mám za sebou všechny ty různé vychytávky, ale jako hlídací babička si to užívám asi nejvíc :-). A tak mě téměř denně vnouček Matýsek přesvědčuje, že bych mohla koupit buď DVD (Sonix, Spiderman aj.) nebo postavičky Gormitů nebo kartičky Pokémonů. A aby to Barunce nebylo líto (ta je ve škole), tak bych jí mohla koupit nějaké zvířátko z Pet shopu ...
OdpovědětVymazatZlatá Pocahontas nebo Mulan u naší nejmladší nebo Mikeš či Cipísek u těch starších ...
Jsem ráda, že u nás zatím v podstatě jen české pohádky, akorát teď Mik objevil Šmouly, to je taky \"modrý zlo\" :-)
OdpovědětVymazatNaši mlaďoši se zatím do lesa neposílaj. Ale fakt je, že les za barákem není špatná věc, dneska bych tam zrovna šla relaxovat já :)
[11] NULI, tak Spiderman a spol. jsou zatím mimo. To jsem docela ráda - tohle se mi nelíbí ještě víc, než ta Kitty. A dcerka naštěstí nerozlišuje ta předražená zvířátka z Pet shopu od jiných! :-)
OdpovědětVymazatAle až budu jednou taky hlídací babi, dávám si závazek - si to pořádně užít :-)
[12] valkil, tak Šmoulové jsou ještě relativně ta lepší varianta :-) Jen my Ostraváci nemůžem ten český název zkousnout, neb premiéra byla na Poláku. Prostě - papu Smerfa žádný taťka Šmoula nepřeková. A Smerfetka taky zní líp než Šmoulinka... děs :-))
OdpovědětVymazatNo, včera už nebyl les, jen venek, ale zato s děsnou tmou... (řekla bych - trochu odlehčená varianta) :-)
A relax? Ten se hodí vždycky!